Mapa plánovaného FESNETu (foto: Muzeum Internetu)
Internet tehdy sestával z 4500 sítí ve 39 zemích a bylo k němu připojeno 727 000 počítačů. Ve stejné době jako ČSFR se Internet dostal také do Polska a Maďarska.
Síť se u nás zavedla za podpory National Science Foundation. Ze získaných grantů se nakoupily dva modemy, každý pro jednu univerzitu. Kapacita tehdejšího spoje byla 19,2 kb/s. Internet nebyl zaveden na běžných pracovních stanicích, ale jediném sálovém počítači od IBM s rozměry takřka 300 m².
Co bylo dál? Připojení z jednoho místa se muselo rozvést do zbytku republiky. Už v roce 1991 se začalo mluvit o federální páteřní síti FESNET, která by propojila Prahu, Brno a Bratislavu 64kb/s linkou. Spojení se světem by kromě Lince zajišťovala také linka s německou Žitavou a rakouskou Vídní. Než se ale plán podařilo realizovat, ČSFR se rozpadla a vznikly dvě samostatné sítě, český CESNET a slovenský SANET. Zajímavostí je také, že zanikla původní česko-slovenská doména .cs a vznikly .cz a .sk.
V březnu a únoru 1993 se k CESNETu připojily univerzity v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a Plzni. Na začátku roku 1994 měl CESNET už 14 uzlů a kromě linky do Lince byla Praha připojena i k Vídni a Amsterdamu. Ve větších městech vznikaly další metropolitní sítě.
Až v polovině roku 1995 se internet otevřel všem, nabídku připojení uvedli první komerční ISP. Pevné připojení s rychlostmi 9,6 nebo 14,4 kb/s stálo okolo 10 000 Kč měsíčně, s rychlostí 64 kb/s to bylo okolo 40 000 Kč. Vytáčené spojení bylo levnější, ale zase se obvykle platilo za dobu připojení.
Nejvíce informací a dokumentů o spuštění celosvětové sítě u nás najdete na stránkách Muzeum Internetu.