Přehled aktuálních čipových sad

Ze všeho nejdůležitější, je vybrat si procesor, na kterém budete svůj počítač chtít postavit. Od tohoto kroku se pak bude odvíjet již vše ostatní. Řada lidí si kupuje základní desky s nejlepšími čipovými sadami a pak jejich funkce ani zdaleka nevyužije. Přitom střízlivou volbou čipové sady a s ní spojenou základní deskou můžete na koupi počítače ušetřit i několik tisíc. A to už za trochu přemýšlení stojí, ne?

Problematická podpora 45nm procesorů

S tímto krokem souvisí i nahlédnutí do tabulky do kolonky Podporované procesory. Rozhodně neplatí, že všechy desky s čipsetem Intel podporují všechny procesory Intel. To ani náhodou. A u ostatních výrobců je tomu podobně. Tyto problémy se vás ale budou týkat hlavně v případě vylepšování starší sestavy. Pokud budete pořizovat počítač nový, určitě vybírejte z posledních čipových sad. Kompatibilita je pak téměř 100%.

Samostatnou kapitolou je pak vždy podpora nejnovějších procesorů. K této otázce přistupují někteří výrobci dosti svérázným způsobem a upravují své desky se staršími čipovými sadami tak, aby poslední procesory podporovaly. Týká se to hlavně nových 45nm procesorů Intel, kvůli kterým se vydávají speciální revize již dávno prodávaných desek. Jestli daná deska 45nm procesory podporuje zjistíte většinou velmi snadno ze stránek výrobce.

PCI Express 2.0 – ano, či ne?

Po výběru procesoru vám velmi zúží okruh kandidátů rozhodnutí, zda budete chtít používat zapojení více grafických karet na základní desce, či nikoli. Na výběr jsou dvě technologie – CrossFire od AMD a SLI od Nvidie. S CrossFire se navíc můžete setkat i na některých základních deskách s čipsetem Intel. Zapojení více grafických karet podporují většinou čipové sady nejvyšší řady, takže v případě, že tuto funkci nebudete chtít používat, můžete tímto krokem ušetřit nemalé prostředky.

Do budoucna bude pro grafické karty také důležitá podpora rozhraní PCI Express 2.0, které přináší podstatně vyšší datovou propustnost. Současné grafické karty ji sice ještě nedokáží pořádně využít, příslib do budoucna tu ale určitě je. Rozhraní PCi Express 2.0 prozatím najdete na posledních čipsetech všech výrobců. U AMD na řadě 7xx, u Nvidie na GeForce 8xxx a 7xx, v případě Intelu na čipových sadách X38, X48 a připravované řadě čipsetů s koncovým dvojčíslím 45.

Po výběru procesoru přichází na řadu výběr pamětí. V případě procesorů AMD máte situaci trochu jednodušší, protože ty prozatím podporují pouze moduly DDR2. U čipsety AMD se tato podpora omezuje maximálně do frekvence 800 MHz, s čipsety Nvidie si můžete troufnout až na paměti DDR2-1066. Zatímco u Nvidie můžete osadit do základní desky maximálně 8 GB paměti, v případě čipsety AMD si můžete dopřát až 16 GB. Nezapomeňte pak ale na 64b operační systém.

V případě čipsety pro procesory Intel již situace tak jednoduchá není. Intel vždy tlačil trh k přistoupení na nové technologie, mezi které DDR3 určitě patří. Proto si dnes můžete vybrat, jestli budete chtít desku s podporou osvědčených a levných pamětí DDR2, nebo nových DDR3. Ty jsou podporovány nejvyššími čipovými sadami Intel X38 a X48, případně konkurenční Nvidií nForce 790i SLI. Výhodu v podobě vyšších frekvencí a nižší spotřeby bohužel sráží stále vysoká cena těchto modulů. Čipové sady pro procesory Intel pak podporují maximálně 8 GB operační paměti.

Myslete na rozšiřitelnost

Pro řadu uživatelů bude mít podstatný vliv při výběru také výbava čipové sady. Do té se ale nepočítají přídavné řadiče (SATA/ATA, zvukové kodeky, FireWire apod.). Ty si totiž na desku osazuje výrobce podle toho, do jakého segmentu trhu chce danou desku směřovat. Na čipové sadě naopak závisí počet USB portů a nativních kanálů pro SATA, případně ATA rozhraní.

V tomto směru jsou nejvybavenější čipové sady Nvidia GeForce 8200, které nabízejí 12 USB portů, dva ATA a šest SATA kanálů. Intel ve svých čipových sad už dávno opustil od integrovaného ATA řadiče a svěřuje jej tradičně přídavnému řadiči JMicron, který s sebou přináší navíc i dva SATA porty. Jejich rychlost je ale v porovnání s řadičem přímo v čipsety o několik desítek MB/s pomalejší.

Rozdíly najdete také v rychlosti USB rozhraní. Přímo tragicky na tom byly staré čipsety ATI Radeon Xpress 200 (jižní můstek SB450), jejichž maximální přenosová rychlost dosahovala 11 MB/s. To se naštěstí u novějšího jižního můstku podstatně zlepšilo a nyní se již rychlost USB rozhraní dotahuje na konkurenci. Nejrychlejší jsou v tomto případě čipsety Nvidia, jejichž přenosová rychlost dosahuje až 38 MB/s. AMD v tomto směru se svými 28 MB/s stále trochu ztrácí.
 

Pokud si budete chtít zdrojovou tabulku stáhnout a případně upravit/rozšířit, můžete tak učinit zde.

Kompletní tabulka v HTML podobě