Procesory Alder Lake, které Intel představil minulou středu a začnou se prodávat tento týden ve čtvrtek, používají novou desktopovou platformu Z690 a s ní také nový socket LGA 1700. Nezměnil se u něj jen tvar procesoru a počet kontaktů. Intel také změnil konstrukci, aby se tyto procesory lépe chladily. Podíváme se na delid, detaily křemíku a pájky a na to, co má Alder Lake nového pro přetaktovávače.
Dva čipy, delid
U předchozích procesorů se hodně čekalo na informace o tom, zda mají pastu nebo pájku pod rozvaděčem tepla. Naštěstí teď zdá se Intel pájku preferuje a již lze potvrdit, že procesory Alder Lake budou pájené. A to možná včetně levnějších modelů, i když zatím nevíme, zda to bude platit úplně pro všechny.
Již máme první delidy, procesory s odstraněným rozvaděčem tepla ukázalo dokonce přímo MSI ve svém video podcastu MSI Insider. V jeho případě je fotodokumentace zajímavá tím, že ukázalo jak verzi čipu s 8+8 jádry, tak menší variantu čipu, která bude v levnějších modelech a prodávat se začne až něco měsíců po vydání nynější první vlny procesorů – ta je celá založená na větším 8+8jádrovém čipu, jehož snímek Intel ukázal.
Ten můžete na fotce vidět uprostřed (označení 8+8). MSI, podle nějž je tento křemík také označen „C0“, uvádí jeho rozměr 215,25 mm², což je ale asi jen zhruba na základě relativně nepřesného měření rozměru (předchozí odhady uváděly 209 mm², což ale není tak daleko). Vlevo by pro srovnání mělo být osmijádro Rocket Lake pro LGA 1200 (jež existovalo v jediné verzi). Procesor vpravo je, jak vidíte podle většího obdélníkového substrátu, také pro socket LGA 1700. A je to ta druhá levnější verze Alder Lake. Podle MSI se interně označuje „H0“ a dosáhla plochu zhruba 162,75 mm² (opět je to možná podle relativně hrubého měření s přesností na 0,5 mm²?).
MSI uvádí, že tento čip obsahuje šest jader Golden Cove, ale žádná malá jádra – je proto označený „6+0“. To znamená, že na něm založené procesory nebudou hybridní, žádná E-Core fyzicky nebudou obsahovat. Tento čip tak není použitý v 6+4jádrovém odemčeném modelu Core i5-12600K/KF. Místo toho tento křemík asi budeme vidět (respektive tušit) v zamčených 65W modelech Core i5 a případně Core i3. Informace o 35W řadě T už unikly a údajně v ní skutečně procesory E-jádra nemají, až na modely i7 a i9, které jsou založené na větším 8+8 čipu. Obě konfigurace čipu by měly mít stejné integrované GPU s 256 shadery (32 EU).
Mimochodem, toto přesně sedí s informacemi, které poskytl už v březnu 2020 leaker Sharkbay. Konfigurace takto vlastně byly předpovězené od prvního momentu, kdy víme o tom, že Alder Lake bude big.LITTLE/hybridní architektura. Jak můžete vidět, informování o hardwarových „drbech“ může mít smysl (samozřejmě za předpokladu určitého kritického přístupu a opatrnosti).
Další snímek delidovaného Core i9 12900K od Der8auera (Via Momomo_us)Těžiště vyzařovaného tepla se u jednotlivých modelů liší
Dva druhy čipu budou přinášejí jednu teoretickou komplikaci. Podle MSI leží těžiště/poloha místa největšího zahřívání (hotspot) u obou čipů trošku na jiném místě relativně k socketu. To znamená, že třeba vodní blok by mohlo být ideální trošku posunout podle toho, který typ křemíku máte (podobné snahy o optimalizaci chlazení se objevily u čipletových procesorů Ryzen, kde je také teplo generované mimo centrum pouzdra procesoru).
Nicméně nejspíš půjde spíše o vliv akademického významu, v praxi se snad nebude nutné s pozicí chladiče nervovat a prostě ho osadíte tak, jak montážní mechanismus umožní. Onen rozdíl v tom, odkud teplo vychází, by asi mohl z velké části překlenout rozvaděč tepla na procesoru. Také je tu ještě jeden faktor: všechny procesory odemčené pro přetaktování mají první druh čipu 8+8, takže stačí řešit umístění zdrojů tepla v něm. S verzí 6+0 si není třeba tolik dělat hlavu, protože CPU s ní v praxi nebudou hřát tolik.
Tenčí pájka (a křemík) pro lepší teploty
To, že přichází úplně nový socket, umožnilo změnit také konstrukci pouzdra za účelem lepšího chlazení. Intel již v 10 a 11. generaci desktopových procesorů udělal to, že snížil výšku čipu (křemík má aktivní obvody vespodu, takže horní stranu je možné „ubrousit“) a vykompenzoval to tlustším rozvaděčem tepla (tzv. IHS). Ten je širší (a z poniklované mědi), takže jím teplo už odchází snáze, největší brzdou chlazení by měl být čip samotný (křemík má horší tepelnou vodivost) a nejvíc pak pájka nebo pasta. Tyto překážky na cestě tepla, které se tvoří v obvodech na spodní straně křemíku, mají totiž užší průřez než pak rozvaděč tepla.
U Alder Lake Intel tuto úpravu pro lepší chlazení dovedl ještě dál. Samotný křemík má být ještě tenčí, takže teplo bude cestovat křemíkem po kratší vzdálenost. Toto možná mějte na mysli, pokud byste někdy zkoušeli chladit samotný odhalený křemík – pokud je tenčí, může teoreticky být snazší způsobit u něj tlakem prasknutí, které by bylo fatální. Vedle tenčího křemíku je ale v procesorech LGA 1700 také snížen prostor mezi procesorem a rozvaděčem, takže je také vyplněný tenčí vrstvičkou pájky. Toto by opět mělo zlepšit schopnost odvést teplo. Samotný rozvaděč tepla by asi měl být naopak tlustší. U něj by už tlustší profil snad tak vadit neměl, protože už víceméně působí jako první část chladiče a jeho kontaktní plocha s pasivem chladiče nebo vodním blokem už má výrazně větší výměru.
Obě tyto změny by měly znamenat, že teploty budou se stejným chladičem o něco lepší, než jaké by Alder Lake dosahovalo se starým provedením pouzdra (čipu, pájky a IHS). Jak výrazný pozitivní dopad to je, ale těžko říct, Intel neuvedl nějaký odhad nebo pokusné měření těchto přínosů.
Snímky od MSI ukazují, že i 6+0 čip H0 pro levnější 65W a 35W procesory měl na sobě pájku. Tudíž i tyto levnější verze by možná mohly být pájené. Ale asi to úplně nevylučuje možnost, že Intel tento křemík později bude vyrábět i s použitím pasty teoreticky třeba mohou být pájené jenom ES a ne sériové šestijádrové procesory.
Intel možná snížil takty proti původnímu plánu, funkce Speed Optimizer vrací zpátky 5,3 GHz
Možná si vzpomínáte, že před časem uniklé specifikace mluvily o tom, že Core i9-12900K bude mít maximální boost 5,3 GHz (jako Core i9-10090K a i9-11900K před ním). Nakonec má čip uváděné maximální turbo jen 5,2 GHz, byť se ostatní části této zprávy celkem potvrdily (až na 228W PL2). Intel možná trošku se specifikacemi váhal. Nyní při uvedení totiž jsou sice takty modelu Core i9 nižší, ale bylo oznámeno, že tato CPU (jak 12900K, tak 12900KF) budou přímo z výroby nabízet možnost automatického přetaktování, které zdá se dorovná takty na onu dřív plánovanou hodnotu.
Bude k tomu sloužit funkce Intel Speed Optimizer, dostupná z aplikace Intel Extreme Tuning Utility (XTU). Mělo by jít o jednoduché zapínátko/vypínátko na jedno kliknutí. Po aktivaci tohoto režimu mají P-Core běžet o 100 MHz výš (all-core boost má být 5,0 GHz místo 4,9 GHz, takže snad i ten jednojádrový boost by mohl být na 5,3 GHz) a E-Core dokonce o 300 MHz výš.
Je to tedy trochu jako by Intel toto přetaktování skoro garantoval a zdá se, že firma předpokládá jeho stabilitu na všech nebo téměř všech procesorech. Ale z nějakého důvodu tyto frekvence nebyla ochotná dát přímo do specifikací a ručit za ně oficiálně. Aktivace tohoto režimu je pořád považovaná za přetaktování a pokud ji provedete, ruší se tím záruka.
Přetaktovávací možnosti Alder Lake na LGA 1700
Vedle předchozího nástroje bude ale samozřejmě možné přetaktovávat Alder Lake různě manuálně. V poslední době platí, že se zejména z nejvyšších modelů CPU obvykle nedá vymáčknout o moc navíc a už „v defaultu“ využívají většinu svého potenciálu, ale pro ty, kdo se budou chtít pokusit, jsou možnosti nastavení široké. Tedy u procesorů s označením K/KF na čipsetu Z690, přetaktování tedy jako vždy u Intelu nebude dostupné u všech CPU a desek. U Alder Lake se budou dát přetaktovat jako P-Core, tak malá jádra E-Core – obojí bude třeba taktovat zvlášť, protože malá jádra mají jiné stropy taktů.
U velkých jader je možné nastavovat frekvence a poměry mezi taktem prstencové sběrnice a jádrem individuálně pro každé jádro. Také lze P-Core po jednom vypínat nebo u nich vypínat HT (to by možná mohlo mít smysl, kdyby třeba jedno jádro mělo výrazně nižší nejvyšší stabilní takt než ostatní). Také offsety AVX a napětí se mají dát nastavit po jednotlivých jádrech
U malých jader E-Core je granularita nižší, frekvence se bude nastavovat nejednou pro celý cluster čtyř malých jader. U procesorů, které mají čtyři malá jádra, ale pocházejí částečně ze dvou různých klastrů na čipu, by možná mohlo být možné nastavit u obou dvojic takt zvlášť.
Taktování přes BCLK
Procesory se také budou dát taktovat přes BCLK, tedy zvýšením jejich tzv. base clock, od níž se násobičem odvozuje konečný takt. Přímo procesor Alder Lake má svůj vlastní generátor taktu, s nímž může taktování pracovat, ale desky mohou mít svůj vlastní generátor taktu také. Ten u levných modelů asi bude chybět, ale pokud ho deska osadí, umožní to přetaktovat CPU pomocí BCLK. Jeden generátor se použije pro určení zvýšené BCLK, zatímco sběrnice PCI Express a čipset bude moci použít druhý generátor taktu a ponechat si tak normální stabilní frekvence (protože právě zvýšení taktu PCIe je to, co normálně brání zvedat takt BCLK pro procesor – na PCIe se velmi rychle objeví nestabilita).
Poznámka: neslibujte si od tohoto raději, že by se teď dalo pomocí BCLK přetaktovávat se zamčeným procesory nebo na deskách bez čipsetu Z690. To nejspíš Intel nechce a bude tomu bránit.
Přetaktování RAM půjde bez rebootu
Mimochodem, zlepšení v možnostech OC nastává u pamětí. Alder Lake bude umožňovat změnu parametrů pamětí za běhu, což znamená, že budete moci přetaktovat RAM nebo změnit časování ve Windows, bez restartu (i když je možné, že to bude mít určitá omezení). Jde asi o postranní efekt schopnosti měnit dynamicky frekvenci RAM, která poprvé přichází s platformou Alder Lake, tzv. Dynamic Memory Boost.
Intel Dynamic Memory Boost Technology (Zdroj: Intel)Více: DDR5 na Alder Lake: velké novinky v XMP 3.0 a Dynamic Memory Boost, ale i omezení dle slotů
Lze vypnout všechna malá jádra, všechna velká jádra ne
Bude možné vypnout všechna E-Core v procesoru, pokud bude někdo potřebovat dosáhnout uniformního výkonu všech vláken (snad by to mohlo pomáhat v některých hrách). Toto snad bude třeba jen ve výjimečných případech, protože pokud by procesor pro optimální výkon běžně potřebovat malá jádra deaktivovat, znamenalo by to, že se toto řešení zatím moc nevyvedlo.
Pokud byste naopak například z akademických experimentovacích důvodů chtěli vypnout všechna P-Core a používat Alder Lake jen s malými jádry, to zdá se možné není. Alespoň jedno P-Core musí vždy zůstat aktivní. Toto vyžadují BIOSy desek, kde se vypínání jader nastavuje, ale dost možná jde přímo o technické omezení nebo požadavek na straně Intelu.
