Ještě sice nedošlo ke kompletnímu přechodu počítačů z pamětí DDR4 na DDR5, ale už se začíná rýsovat nová generace. JEDEC nyní dává dohromady specifikaci DDR6 a tato technologie by se mohla dostat do praxe zhruba za tři roky. Tyto paměti by se mohly dostat až na rychlosti kolem 21 GHz, tedy trojnásobek toho, co dnes máme s DDR5. Jenže je možné, že tato paměť nebude tím, co budete potkávat v budoucích PC a noteboocích.
Konsorcium JEDEC zatím na přicházejících standardech pamětí DDR6 a LPDDR6 pořád pracuje, ale určité prezentace a dokumenty se dostaly na internet, takže se můžeme podívat, co nás čeká.
DDR6: Příští generace pro PC. Nebo ne?
Relativně méně toho prosáklo o pamětech DDR6. Tato specifikace je stále ve stádiu, kdy nejsou uzavřené její rysy. Počítá se s tím, že první generace čipů a modulů by měla poskytovat efektivní rychlost 8800 MHz či MT/s (DDR6–8800) a postupně by se vyškálovalo minimálně na dvojnásobek, tedy efektivně 17,6 GHz či GT/s (DDR6–17600). Nicméně počítá se s tím, že ideálně by se mělo z této technologie dát vytěžit více, takže by pak mohlo dojít k posunu až někam k efektivní rychlosti 21 GHz.
Zatím ale stále není uzavřeno, jaké prostředky budou k dosažení této rychlosti použité. Ve hře je použití pulzně amplitudové signalizace (PAM) jako v GDDR6X a GDDR7, což by znamenalo, že při stejném kmitočtu by se daly z vodičů dostat propustnosti o 50 % (PAM3), nebo dokonce 100 % vyšší (PAM 4) než u jednoduché signalizace NRZ. PAM v principu používá něco podobného, jako je záznam MLC či TLC v pamětech NAND, aby dostala více informace do jednoho „tiku“ signálu.
Nicméně použití PAM není hotová věc, stále se diskutuje o tom, zda nepoužít signalizaci NRZ jako dosud (nebo to tak bylo v době, kdy vznikly uniklé dokumenty – je možné, že už jsou staré). To by znamenalo, že by musela být použitá fyzicky vyšší frekvence a kladla by se zase větší náročnost na vodiče a konektory, zatímco PHY by mohly být jednodušší, protože by pracovaly jen s nulami a jedničkami, ne s více hodnotami napětí jako PAM.
Předběžné debaty údajně dokonce favorizují konvenční signál místo PAM. Nicméně je možné, že zastánci tohoto přístupu budou muset kapitulovat, pokud pracovní skupiny dojdou k závěru, že bez PAM není splnění rychlostních cílů proveditelné.
2026–2027?
Pro paměti DDR6 se ale počítá s tím, že někdy letos by měl být připraven první nástřel („draft“) specifikace, který by se pak dále vylepšoval a dobrušoval. Specifikace ve verzi 1.0 je podle uniklých dokumentů plánovaná na druhé čtvrtletí 2025. To znamená, že v produktech by se paměti začaly asi používat nejdříve až v letech 2026–2027. DDR5 byla například finalizována v lednu 2020, ale na trh se dostala s procesory Alder Lake na podzim roku 2021.
Je ovšem možné, že tyto paměti budou mít relativně zúžené uplatnění proti dnešku a mohly by být používány jen v serverových platformách. Notebooky a také desktopové počítače by se totiž mohly nově harmonizovat na pamětech typu LPDDR s mobilní oblastí. Úplně definitivně jisté to asi není, ale zdá se, že signifikantní část počítačového průmyslu by to ráda uskutečnila.
Bylo by to spojeno s přechodem na moduly CAMM (respektive LPCAMM). O tomto velkém obratu v osobních počítačích už se začaly objevovat zmínky během posledních měsíců a postupně to začíná vypadat reálněji. Paměti LPDDR (nyní LPDDR5X) dosahují paradoxně vyšší propustnosti, takže dnes notebooky díky nim porážejí ve výkonu pamětí desktopové procesory. Současně také tyto paměti mají o dost nižší spotřebu, což pak prohlubuje pozorované rozdíly v energetické efektivitě mezi tradičními osobními počítači a například ARM počítači Applu, které mají veskrze mobilní koncepci a právě z LPDDR hodně profitují.
Kompletní přechod osobních počítačů na paměti LPDDR by tím pádem zlepšil konkurenceschopnost klasických desktopových počítačů. To, že by se sjednotila technologie, by mohlo vést i k nějakým úsporám při výrobě. Pokud by se toto potvrdilo, pak by možná ve finále z DDR6 byla paměť určená v podstatě jen pro servery a podobné úlohy.
Zdroj: Darkmont, VideoCardz
