Přichází CULV aneb Timeline v akci

Timeline jak běžel čas

Všechno se to krásně poslouchá, ale jaká je praxe? Tenký, lehký, z kvalitních materiálů, dlouhá výdrž na baterie, relativně nízká cena a dostačující výkon. Každý kdo sleduje trh s notebooky zřejmě zcela oprávněně předpokládá, že v této rovnici musí být nějaký háček. Jak to tedy ve skutečnosti je?

Když jsme dostali model 3810T do rukou, většině letákových hesel jsme nevěřili. V recenzi jste se ale mohli přesvědčit, že nás Timeline velmi záhy přesvědčil. Přístroj samozřejmě má své mouchy o které se teď s vámi podělíme, nutno však uznat, že celkový dojem z notebooku zůstává vynikající.

Tlačítková boduje už z principu

Jedna z věcí, ze které jsme byli při testování nadšeni byla velmi inovativní tlačítková klávesnice. I na třináctku se vešly plnohodnotné klávesy, na rozdíl od konkurentů Acer nepřistoupil k vystouplým tlačítkům - klávesy jsou v jedné rovině se zbytkem základny. Neobvyklým počinem je určitě fakt, že jsou vyrobeny z hladkého lesklého plastu. Přesto to postupem času spíše oceňuji, prsty po přístroji příjemně kloužou, bez problémů poslouží i k napsání delších textů - včetně tohoto článku a nejedné stránky v počítačovém časopise Extra PC.

Klávesnice ale má také svoje nedostatky - díky mezerám mezi tlačítky sice dobře nahmatáte jednotlivé klávesy, taky se ale mezi ně dostane dost nepořádku. Naši asistentku to jako příslušnici něžného pohlaví napadlo hned, když ji uviděla (praktická to slečna), já jsem to po několika měsíčním dennodenním používání bohužel empiricky ověřil. Další věcí je nůžkový mechanismus jednotlivých kláves - ten sice zajišťuje přesný a jistý stisk, pokud se vám ale některá z kláves nedopatřením odloupne, její nasazení se pak může stát doslova peklem - klávesa pak navíc už "nechodí" úplně stejně jako původně. Poslední věcí, kterou jsem si u klávesnice modelu 3810T neoblíbil jsou malé kurzorové klávesy. Místa by na ně přitom bylo dost.

Slabý a tenký displej

Jedním z problémů se kterými jsme se při původním testování setkali byl displej. Je stylově tenký, vybaven rovnoměrným a úsporným LED podsvícením a má na třináctku velmi příjemné rozlišení (1 366 × 768). Pozorovací úhly však nepatří vinou lesklé úpravy k nejlepším, nejvíce nás pak zklamaly barvy. Co říci po pár měsících? Verdikt už není tak jednoznačný. Odlesky nejsou hlavním problémem - podsvícení na maximální intenzitu celkem postačuje i do sluncem prozářených prostor. Co se týče barev, při delším testování jsem zjistil, že přesnost barev se ztrácí jen při maximálním jasu displeje, pokud nastavíte rozumný střed (který vám na sledování filmu doma v podvečer bude bohatě stačit), barevné podání už je velmi solidní. Je také potřeba dát si pozor na úhel, ze kterého se na displej díváte. V tomto ohledu je displej jeden z nejukázkovějších TN panelů - při pohledu zespodu se téměř okamžitě ztrácejí barvy a velmi brzy dochází k inverzi. Naštěstí není problém velmi snadno najít ideální úhel. Jen je potřeba o tom vědět.

Acer je solidní, nervy vám uklidní

Poté co jsem se seznámil s řadou Timeline, začal jsem ji chvatně doporučovat přátelům a známým ke koupi (takový už je úděl počítačového novináře, že jej více i méně blízcí lidé často žádají o radu při výběru elektroniky). Setkal jsem se ale s častou reakcí typu: "Acer? A je možné se na tu značku spolehnout?" Tak tedy naposledy a pro všechny: Stejně jako se nedá soudit kniha podle obalu a člověk podle vzhledu, tak není možné posuzovat elektroniku pouze podle značky. Acer si možná nezískal úplně nejlepší reputaci dřívějšími modely, už design Gemstone (předchozí generace notebooků Acer Apsire) nabízel skvělé materiály při nízké ceně.

U designu Timeline šel Acer ještě dál. Notebooky jsou jak již bylo zmíněno velmi tenké a lehké, přitom jsou však vyrobeny z extrémně odolných a solidních plastů. Nebylo dokonce nutné sáhnout k odpornému a profláknutému klavírnímu laku, který sice vypadá skvěle vypulírovaný v ElectroWorldu na profesionálně nasvíceném regálu, doma však oťapkán a omatlán dělá spíše ostudu. Prodeje nové řady Aceru snad dokazují, že lidé jsou schopní ocenit také praktický a užitný design. Tak tedy ještě jednou, matnému provedení a pevným materiálům jednička s hvězdičkou i po třech měsících náročného nasazení. Šasi opravdu nevykazuje žádné známky opotřebení, skvěle drží také panty displeje - hlavní slabina většiny notebooku.

Bohužel i u designu se najdou jisté drobnosti, které je nutné inženýrům vytknout. Co se týče konektorové výbavy, chybějící eSATA a ExpressCard se dá odpustit. HDMI, digitální zvuk a 3 (v případě 15" model 4) USB se dají považovat za slušný standard. Jde spíše o drobnosti, které zbytečně kazí vynikající dojem z celého notebooku.

V první řadě je to velká indikační dioda, která svítí téměř pod celým touchpadem. Pokud nabíjíte notebook svítí oranžově, když je nabitý a v sítí, svítí modře. Obě barvy jsou poměrně vkusné, bohužel světlo je velmi intenzivní a nedá se nijak deaktivovat. Pokud tedy necháte přístroj přes noc nabíjet v pokoji, vyrobíte si malou ale pekelně silnou LED lampičku.

Dalším detailem, který je nutné zmínit je dotykové ovládání. Acer bylo možné pochválit za ignorování lesklého trendu, bohužel trend nepraktického dotykového ovládání se mu nevyhnul. Pravděpodobně je dnes již levnější nechat si vyrobit panel dotykových tlačítek, než šasi osadit mechanickými přepínači. Přitom Acer dělá vypínače Wi-Fi u svých modelů tradičně a dělá je dobře. Jedná se tedy o zbytečný nepraktický kiks, který ani neladí k celkové koncepci přístroj, který stejně vypadá spíše pracovně a byznysově. Na dotykovém panelu sice najdete užitečná tlačítka - aktivace Wi-Fi, spuštění zálohy, kterou obsluhuje instalovaný software od Aceru a také přepínač do úsporného módu. A vedle toho všeho indikace aktivity pevného disku - zde se pochopitelně ani o tlačítko nejedná. Tak úplně jsem nepochopil co tam vlastně dělá.

Instalace McAffee? Tak to si radši skočím na coffee