Ve Windows samozřejmě příkazový řádek je, přestože možná neobsahuje v základu tolik nástrojů jako v jiných operačních systémech. Microsoft se snaží vyslyšet potřeby správců systému, kteří k příkazovému řádku asi sahají nejčastěji. Standardní možnosti příkazového řádku z Windows Vista a Windows XP jsou rozšířeny v serverových Windows. Nový Windows Server 2008 s přívlastkem Core je celý ovládán pomocí příkazového řádku.
Microsoft navíc vytvořil Windows PowerShell - vylepšený příkazový řádek se sto třiceti nástroji a možností skriptování ve speciálním jazyku. PowerShell si můžete stáhnout buď samostatně, nebo se s ním setkat v rámci Windows Server 2008, kde je již zabudován.
Běžný uživatel se však nejčastěji setká s obyčejným příkazovým řádkem ve Windows XP a Windows Vista. Vybral jsem několik známých a zajímavých nástrojů, které v prostředí příkazového řádku můžete použít. Fungují jak ve Vistě tak v XP (i jejich nouzovém režimu).
Spuštění příkazového řádku
K příkazovému řádku se můžete dostat prozkoumáním nabídky Start a části Příslušenství. Jednodušší však bude, když na tlačítko Start klepnete, do spouštěcího políčka napíšete cmd a zadání potvrdíte klávesou Enter.
Ve Windows Vista také napíšete do vyhledávacího políčka cmd, ovšem na nalezeného zástupce pro spuštění klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte funkci Spustit jako správce.
Všechny dále uvedené příkazy mají vlastní nápovědu, kterou zobrazíte zadáním názvu příkazu doplněného mezerou, lomítkem a otazníkem, například label /?.
Convert - převod FAT32 na NTFS
Začněme jednoduchým příkazem, který slouží k převodu formátu souborového systému na jiný. Dnes již asi tento příkaz příliš nevyužijete, smysl měl hlavně v době, kdy probíhaly převody ze starších Windows na Windows XP a uživatelé chtěli převést souborové systémy z FAT32 na NTFS. Typické použití příkazu je convert c: /FS:NTFS.
Chkdsk a chkntfs - kontrola souborového systému
Zajímavějšími nástroji jsou pomůcky pro kontrolu souborového systému. Pamatujete si na Scandisk ve Windows 9x a MS-DOSu? Ve Windows XP a Vistě je nahrazen nástrojem nazvaným Chkdsk. Přiznám se, že ve Vistě jsem jej ještě automaticky spuštěného neviděl, ve Windows XP se s ním můžete setkat, pokud počítač vypnete jinak, než běžným způsobem, například při výpadku proudu.
Jednoduché zadání chkdsk c: zkontroluje integritu souborového systému na disku C. Chcete-li systém zároveň přinutit k tomu, aby opravil nalezené chyby, pak přidejte přepínač /F. Volitelných přepínačů, které ovlivňují práci nástroje chkdsk je několik. Přepínač /R hledá a opravuje vadné sektory, /X vynucuje odpojení diskového svazku, což je pro kontrolu nezbytné. Oba nicméně /F provede automaticky. Chcete-li získat podrobný výpis z práce chkdsk, použijte přepínač /V.
S kontrolou disku souvisí i program chkntfs. Zadává se opět s písmenem jednotky (chkntfs c:) a volitelnými přepínači. Tento program zjišťuje a případně mění informace o tom, zda vybraný disk vyžaduje kontrolu souborového systému při příštím spuštění počítače. Odpočet s upozorněním na kontrolu disku nastavíte přepínačem /T:doba_v_sekundách, např. /T:5. Kontrolu disku můžete zrušit přepínačem /X, naopak její vynucení v případě, že bude nalezen problém, zajistíte přepínačem /C. Zpět do výchozího nastavení vše vrátíte přepínačem /D.
Defragmentace v příkazovém řádku
Jaké výhody má defragmentace v příkazovém řádku? Můj subjektivní pocit je, že se provádí rychleji. Můžete ji nicméně takto spustit i v nouzovém režimu, kdy rychlost defragmentace nebrzdí jiné služby a programy na pozadí. Zadáním defrag c: spustíte defragmentaci na disku C. Chcete-li provést pouze analýzu, přidejte parametr -a. Pro podrobnější analýzu použijte parametr -v. Defragmentace ve Windows vyžaduje minimálně 15 % volného místa na disku. Chcete-li ji spustit nehledě na tento požadavek, použijte parametr -f.
Diskcomp a Diskcopy - porovnávání obsahu a kopírování disket
Příkaz diskcomp jednotka1: jednotka2: slouží k porovnávání obsahu disket. Teoreticky by měl jít použít i pro porovnání obsahu dvou jiných výměnných jednotek, neměl jsem to však možnost vyzkoušet. Víte-li více, napište.
Příkaz diskcopy zadávaný stejným stylem jako výše uvedené diskcomp je rovněž určen k práci s disketami. Tento příkaz kopíruje obsah jedné diskety na druhou, přidáte-li přepínač /V, pak program ověří, zda byla kopie úspěšná.
Diskpart - rozdělení disku
Rozdělování disku by si zasloužilo samostatný článek, proto jen ve zkratce. Program spuštěný příkazem diskpart slouží ke zpracování samostatných příkazů nebo skriptů, kterými je možné provádět rozdělení disku. Po spuštění bude Diskpart čekat na zadání jednotlivých příkazů. Jejich seznam včetně výstižné nápovědy si zobrazíte zadáním příkazu help. Práci v Diskpart ukončíte zadáním příkazu exit.
Format - formátování disku
Oblíbený destrukční nástroj některých začátečníků, kteří považují zaříkávací formuli format c: za možnost, jak dokonale zlikvidovat počítač. Tento příkaz zformátuje zadanou diskovou jednotku. Přepínačem /FS:systém_souborů určíte, jaký bude souborový systém po zformátování jednotky. Možné volby jsou FAT, FAT32, NTFS a UDF. Přepínač /Q provede zrychlené formátování. Automatické zapnutí komprese po zformátování na systém NTFS zapnete přepínačem /C.
Kontrolní otázka: co se stane, pokud zadáte do příkazového řádku se správcovským režimem ve Windows Vista příkaz format c:? Tímto vás samozřejmě nenabádám k tomu, abyste to zkoušeli, je na každém z vás, zda se rozhodne riskovat ztrátu dat a vyzkouší to.
Sada příkazů FSUTIL
Pomocí sady nástrojů FSUTIL můžete získávat informace o discích a spravovat jejich chování. Zadáním příkazu fsutil zobrazíte seznam dalších příkazů, které jsou ve spojení s tímto nástrojem k dispozici. I vypsané příkazy vyžadují další zadání. Například fsutil fsinfo vám zobrazí seznam podporovaných příkazů pro informace o diskových jednotkách. Doporučuji možnosti těchto nástrojů prozkoumat, budete překvapeni, co vše lze v příkazovém řádku zjistit. Vyzkoušejte například zobrazení statistických informací o souborovém systému na zvoleném disku: fsutil fsinfo statistics C:.
Label - jmenovka disku
Tento příkaz opět patří k těm jednodušším. Jeho zadáním a uvedením písmene jednotky budete vyzváni k zadání jmenovky vybraného disku.
Mountvol - připojovací body
Tento příkaz vytváří a odstraňuje připojovací body svazků disků. Používá se v podobě mountvol jednotka: cesta název_svazku. V nápovědě spuštěné zadáním mountvol /? se dozvíte, jaké jsou aktuální připojené svazky.
Recover - obnova poškozených dat
Máte-li potíže s diskem, zkuste příkaz recover. Ten se pokusí obnovit čitelné informace z chybného nebo poškozeného disku. Používá se ve tvaru recover jednotka: cesta soubor. Všechny tři parametry jsou sice označeny jako nepovinné. Nicméně program vyžaduje zadání jak názvu jednotky, tak cesty. Pro celou jednotku jej nelze použít a odkáže vás na výše uvedený chkdsk.
Subst
Tento příkaz možná mnozí z vás znají. S jeho pomocí totiž můžete vybranou složku na disku připojit jako novou diskovou jednotku. Například subst h: C:\Users\Honza\Downloads\ připojí složku z Visty určenou ke stahování dat jako disk H. Je pak úplně jedno, zda k této složce budete přistupovat přes celou její cestu nebo přes disk H. Pracujete-li intenzivně s mnoha složkami, myslím, že jejich přiřazení k písmenům jednotek bude velkým zjednodušením.
Přepínačem /D (subst jednotka: /D) vytvořené přiřazení zrušíte.
Vol
A konečně poslední z příkazů pro práci s diskem, který můžete ve Windows Vista a Windows XP najít. Zobrazuje jméno svazku a sériové číslo jednotky. Zadává se buď bez parametru (pak zobrazí informaci o aktuální jednotce) nebo s parametrem představujícím označení disku, pro který chcete informaci získat.
Jak vidíte, i několik jednoduchých nástrojů pro příkazový řádek ve Windows může nabídnout mnoho užitečného pro práci s diskem. Až si budete s příkazovým řádkem hrát, mějte na paměti, že neopatrným zadáváním některých příkazů můžete přijít o svá data.
Na závěr doporučuji ještě jeden tip. Než spustíte nějaký příkaz, například výše uvedenou statistiku souborového systému, zadejte za něj svislítko (klávesovou zkratkou AltGr-W) a příkaz clip. Výstup prvního příkazu se tak přesměruje do schránky Windows a vy jej budete moci vložit do jakéhokoli jiného programu. V praxi například takto fsutil fsinfo statistics C: | clip.
