Příliš mnoho možností. Komunikace není jednodušší než dřív, jsme otroky doby [komentář]

Měření času se stalo skvělým pomocníkem lidstva, ale jen do doby, než jsme se stali jeho otroky a otrokyněmi. Technika nám rovněž pomáhá, ale opět jen do doby, než se jí necháme ovládnout. Facebook je skvělý nástroj, který nám umožňuje zůstat v kontaktu s lidmi, které denně nepotkáváme. Ale opět jen do doby, než se z používání stane závislost. Není to vlastně nic nového. Už kdysi dávno vzniklo jedno z nejznámějších českých přísloví, které praví, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Je to tak pravděpodobně úplně se vším. Dnešní doba je skvělá v tom, kolik možností komunikace nabízí. Jenže růst počtu možností není automaticky přínosný. Nemusíme se vracet do pravěku. Stačí jít o deset patnáct let zpět. Člověk měl své osobní číslo o obyčejný mobil, takže jsme byli omezeni na SMS a volání. Kompatibilita nebyla problémem.

Většina domácností má počítač i připojení k internetu

Od té doby se ale situace začala zhoršovat. Dle ČSÚ mělo v roce 2000 počítač pouze 18 % domácností. O pouhých 10 let později se ale počítač vyskytoval v 59 % domácností. A toto číslo dále stoupalo. Posledním známým číslem je 73 % v roce 2015. Nás přirozeně zajímají hlavně počítače s možností připojení k internetu, protože bez něj se jedná o odříznutou pracovní stanici, která se na rozšíření možností komunikace podílet nemůže.

Trend je logický, zatímco v 90. letech do domácností nastupovaly počítače, připojení k internetu nebylo samozřejmostí. Zatímco dnes byste nad počítačem nepřipojeným k internetu ohrnuli nos, bývala to běžná praxe. Nůžky se ale začaly zavírat a dnes již platí, že počet domácností s připojením k internetu je shodný s počtem domácností vybavených počítačem. Jak jsem uvedl výše, v obou případech jde o zhruba 73 %.

Mobilní internet také jede

Další důležitou vrstvu představují chytré mobilní telefony, které přenesly počítače do našich kapes a zesílily naši propojenost se světem. Počet mobilů na obyvatele obecně stále roste. Dále se bohužel, již nemůžeme opírat o data od ČSÚ. Aspoň nějaká orientační čísla však najdeme. Podle firmy KPMG, která neuvedla souhrnný průměr, ve věkové kategorii 18–64 let v roce 2016 používalo internet v mobilu v Česku 55 % lidí.

Čím jste mladší, tím je ovšem pravděpodobnější, že pro vás mobilní internet není cizí pojem. Ve věkové kategorii 18–34 let již internet v mobilu používalo rovnou 70 % lidí. Z kategorie 45–54 let šlo o polovinu a z kategorie 55–64 let pak jen třetinu lidí. Jsme sice pozadu za západem, ale rosteme. V Česku jsme z různých důvodů omezováni hlavně stále relativně vysokými cenami a vzhledem k nim pak směšnými datovými balíčky.

Jedno zařízení, mnoho komunikačních kanálů

Penetrace smartphonů v sítích je velkou neznámou, občas některý z operátorů něco řekne, ale obecně moc sdílní nejsou. Totéž platí pro prodeje telefonů, kde se spoléháme na odhady. Jeden z odhadů zmiňuje i ve svém reportu KPMG: „Podle odhadů z roku 2015 tvořily prodeje chytrých telefonů v ČR až 85 % z celku.“ Buď jak buď, používanost mobilního internetu s penetrací smartphonů koresponduje.

Možnosti komunikace se znásobily

S nástupem počítačů a domácího připojení jsme začali posílat e-maily, někteří objevili ICQ a později Skype a další kecálky. V roce 2004 vznikl Facebook a o pár let později se začal rozšiřovat. Už před třemi roky mělo svůj „modrý profil“ 74 % Češek a Čechů. Moderní web nám nabídl řadu možností, jak publikovat, tedy řadu nových možností komunikace.

K formám komunikace patří blogy, ale také podcasty a videoblogy, byť se jedná primárně o jednosměrnou komunikaci. Střední proud nejvíce zasáhl obří Facebook, který nám umožňuje dělat všechno to, co některé dřívější samostatné služby. Změnil způsob komunikace v tom, že jsme se více stali pasivními příjemci a příjemkyněmi. Stačí přidat novou fotku nebo status a vaši známí je uvidí, aniž byste je oslovili přímo. Facebook nabídl ovšem také integrovaný chat, čímž efektivně zabil ICQ a spol.

Velkým hitem se stal Messenger, jenž je ale na rozdíl od samotného Facebooku více spojen s mobilními zařízeními. Ještě lepším příkladem jsou sítě jako Instagram nebo WhatsApp, které byly rovněž zrozeny na mobilech. Těchto pár příkladů berte jako důkaz toho, že možnosti komunikace značně narostly. A že došlo k zajímavému obratu; přesycení Facebookem se podílelo na tom, že začal znovu růst zájem o samostatné komunikační služby. WhatsApp se prakticky stal dalším, ICQ, jen v globálním kontextu a měl svůj původ na mobilech. Na Facebooku jsme byli příliš odhalení.

Textová smršť

Zastaňme u nemasových komunikačních řešení sloužících pro přímé oslovení druhé strany. Jak jsem uvedl, ICQ je pro většinu z nás minulostí. Ze starých služeb dodnes přežívá Skype, kterého však dávno přerostly právě hlavně WhatsApp a Messenger. Všechny tyto komunikátory poskytují klasický textový chat, ale také volání a videohovory. Populární je v současnosti Viber, který opět hraje prim na mobilech a možnostmi se podobá Skypu nebo Messengeru. Mladší jedince pak oslovil Snapchat, který mj. představil ještě další koncepty komunikace – dočasné zprávy.

ICQ patřilo v Česku k prvním masově používaným instant messengerům

Moje komunikační situace

Sám používám denně Skype, na kterém sice nemám tolik kontaktů, jedná se dokonce jen o jednotky lidí, jenže s nimi komunikuji denně. Valná většina mých známých používá Messenger, který je mně osobně ideově nejméně po chuti, ale právě on dnes představuje střední proud, takže pokud se nechci odříznout od většiny lidí, nezbývá mi, než jej akceptovat.

WhatsApp v mém okolí není příliš využíván, ale v něm bych napočítal několik málo lidí, kteří pro změnu nepoužívají Messenger ani Skype a nedisponují neomezeným tarifem od operátora. Ke komunikačním kanálům nadále a nevyhnutelně patří SMS, které sice platí za relativně drahé, v Česku nicméně stále oblíbené. Používají je hlavně ti, kdo z různých důvodů na výše jmenované alternativní služby neslyší.

V redakci jsme vybírali platformu, kde budeme moct společně komunikovat a skončili jsme u Telegramu. Ten jsem osobně kdysi využíval a je mi nejsympatičtější ideově. Kdysi jsem ho opustil kvůli nespolehlivým notifikacím. Nedá se ovšem svítit, redakce spolu komunikovat nějak musí a e‑mail není vždycky vhodný. Demokraticky byla vybrána služba, která vyhovuje většině, a tak nyní používám pět různých komunikátorů, budu-li počítat také SMS.

Další komunikační kanály

Jde o pět aplikací v telefonu, které zabírají místo a které mohou vysávat akumulátor. Osobně má rád e-mail, ale i kdybych neměl, stejně bych musel občas zkontrolovat svou schránku. Aktuálně používám jednu osobní schránku (e-maily ze sekundárních schránek jsou stahovány do schránky primární), pak mám pracovní a školní e-mailové schránky.

To jsou tedy tři další místa, která musím kontrolovat. Sice mi můj poštovní klient nabízí přehled e-mailů ze všech schránek na jednom místě, stejně se však musí pokaždé nastavit všechny tři schránky, když začnete používat nové zařízení. Navíc na počítači mám svůj pracovní režim nastavený jinak než na mobilu. Věřím, že se v podobné situaci nenacházím sám.

Jsem komunikační uzel, který se přizpůsobuje všem ve svém okolí. Dál bych mohl rozebírat, že některé zprávy od svých přátel dostávám v soukromých zprávách na Instagramu a jednou za uherský rok na Twitteru. Přímé (nemasové) formy komunikace jsem tímto snad vyčerpal, pokračovat by se ovšem dalo nepřímými formami. Více či méně pravidelně prohlížím Instagram, Facebook a Twitter. (Nikdo v mém okolí nebloguje.) Tím se již ale podrobněji zabývat nebudu.

Komunikační apokalypsa

Poselství je, myslím, jasné. Technika nám měla usnadnit život, v uvedeném užším pohledu komunikaci. Místo toho ale existuje tolik kanálů, až mám dojem, že nedělám nic jiného, než kontroluji jednotlivé kanály. Musím si zvyknout na řadu služeb, jejich funkce a vlastnosti klientů. Částečně si pravidelné pochůzky usnadnit můžeme, například sdružením e-mailových schránek.

S tzv. instant messengery je dnes kříž, protože se jedná o uzavřené sítě. Kdepak ty časy jsou, kdy jsem ještě používal Google Talk založený na protokolu XMPP, jenž nabízel propojení s jinými sítěmi a díky otevřenosti celou škálou klientů. Dnes máme služeb mnoho (příznivci a příznivkyně Applu pak mezi sebou bezesporu rádi používají Facetime, který jsem zatím nejmenoval) a všechny jsou uzavřené.

Obecně se používání několika různých komunikačních služeb lze vyhnout jen velmi těžko. Každý používá něco jiného a obvykle s tím nehnete. Problematické tedy je, že zatímco vznikají nové kanály, ty staré zůstávají. Jsem unavený, protože roztříštěnost vede ke komplexitě na takové úrovni, že se správa všech účtů neobejde bez znatelné investice energie a času.

Nové přichází, staré zůstává

S nástupem internetových služeb, kdy jsem aspoň doufal, že mi pomohu snížit náklady na dálkovou komunikaci. Ani to se v konečném důsledku nestalo, protože ačkoli většina lidí používá nějaký typ služby jako Messenger, díky které bychom potenciálně mohli odbourat jak hlasové, tak textové služby poskytované operátory, ve výsledku lidé nedokáží nové internetové služby naplno využít.

Většina si nevzpomene, že se mi může dovolat do tří bezplatných služeb. Logicky je totiž lepší využít drahou hlasovou službu od operátora, kde je navíc kvalita přenosu hlasu stále ještě většinou mizerná. Skrze operátora ani nelze snadno a levně posílat fotky – víte, že neomezené tarify v Česku na rozdíl od zahraničních nenabízí také neomezený balík MMS? Poslat jednu fotku v mizerné kvalitě za pětikorunu, to je dnes unikátní služba.

E-maily aspoň u mne tvoří další podstatnou část komunikace a musím vybírat několik schránek

Ve využívání internetových komunikačních služeb lidem někdy kromě (ne)zvyku i dnes brání chybějící mobilní připojení. Studenti a studentky na dražší tarify často nemají peníze a ti, kdo si dražší tarify dopřejí, se mohou potýkat s nedostupností vysokorychlostního připojení. Druhým případem jsou jedinci, kteří moderním internetovým komunikátorům neholdují vůbec.

Výsledek? Abych ani s těmito skupinami lidí neztratil kontakt, nadále si platím neomezený tarif, což v Česku v roce 2017 stále není zcela levná záležitost. Navíc za své peníze získáte pořád ne zcela ideální pokrytí – aspoň to platí pro LTE – a především malý datový balíček. Jenže co naděláte? Pokud se chcete všem dovolat a rádi si poklábosíte s těmi, které nemůžete častěji vídat osobně, nakonec se k placení drahého paušálu stejně zavážete.

Komunikátory zvítězily nad člověkem

Hlavně, že mám v mobilu Skypu, Messenger a WhatsApp. A ty další. Volání se mimochodem chystá i pro Telegram. Jupí. Vedle toho si samozřejmě také platím pevné připojení k internetu, abych mohl doma používat všechny ty moderní komunikátory. Ačkoli jsem přehnaný důraz na nostalgii nedávno kritizoval, občas mám chuť se vrátit do dob, kdy jsme měli jen volání a SMS od operátora.

Protože byly služby drahé, využívali jsme je střídmě, takže telefon ke všemu nebyl zabijákem produktivity. Tím nenaznačuji, že by služby operátorů měly zdražit, spíše se jen vracím k tomu, že jako lidé bychom měli zapracovat sami na sobě. Naučit se používat komunikační sítě střídmě a uvědomit si, že příliš mnoho komunikátorů škodí. Já jsem z dnešní komunikace přemožen.