Pro ty, co spěchají: shrnutí testů GeForce GTX 760 a ocenění

Všem, kteří se neradi probírají textem, nabízím ještě stručné shrnutí testů GeForce GTX 760 a ocenění té, která dopadla celkově nejlépe (ostatně dotazy na téma která je tedy lepší se objevily pod většinou recenzí).

V redakci jsme měli pětici modelů:

• referenční Nvidia GeForce GTX 760, kterou někteří výrobci nabízejí spolu s vlastními nereferenčními modely.
• MSI GeForce GTX 760 OC Gaming s dvouslotovým chladičem Twin Frozr IV
• EVGA GeForce GTX 760 OC SuperClocked w/ACX
• Gigabyte GeForce GTX 760 OC Windforce 3X
• Asus GeForce GTX 760 OC DirectCU II

Všechny nereferenční karty mají dvouslotový chladič s axiálními ventilátory a jsou už od výrobce více či méně přetaktované. Všechny mají velmi podobnou cenu, která se blíží spíše spodní hranici cenového rozpětí.

Karty mají následující parametry:

Pojďme si projít souhrnné grafy.

 

Spotřeba (příkon)

Spotřeba

Bez zátěže je spotřeba karet celkem vyrovnaná, rozdíly se pohybují pod 3 W (při uspaném monitoru), v desktopu dokonce jen pod 2 W. Spotřeba ostatních komponent v sestavě je asi 115 W, samotná karta bude mít tedy spotřebu kolem 15 W.

Při intenzivní zátěži v Crysis už jsou rozdíly větší, především mezi nereferenčními kartami a referenční GTX 760. Rozdíl je 10-32 W a je daný především tím, že referenční karta po zahřátí výrazně snížila takt GPU a jeho napájecí napětí.

Teploty grafického čipu, otáčky ventilátoru, hlučnosti

Teplota grafického čipu

Teploty všech grafických karet bez zátěže byly v pořádku. Klíčová je teplota v zátěži, která rozhoduje o tom, o kolik GPU Boost přetaktuje jádro oproti základní frekvenci. Pokud jádro dosáhne 80 °C, úroveň přetaktování se snižuje tak, aby teplota zůstala pod či na úrovni tohoto limitu.

V našem případě jsou výsledky o to zajímavější, že venitlátory systémového chlazení běží na nízkých otáčkách a měříme při poměrně vysoké okolní teplotě 25 °C (v současných letních vedrech ale může být teplota okolní ještě vyšší)

U referenční karty funguje GPU Boost dle očekávání, karta řídí takty tak, aby se udržela na cílových 80 °C. Na maximálních ~1,2 GHz tedy jádro běží vždy jen chvíli po spuštění zátěže, než se zahřeje nevelký chladič.

Zato nereferenční modely výrobci pojali tak, jako by bylo dosažení cílových 80 °C něco špatného a snaží se za každou cenu udržet pod ní tak, aby karta běžela stále naplno. A nebo se nabízí druhý scénář, totiž že výkonné pasivy už nemají s uchlazením ořezaného jádra GK104 problém a nízké teploty jsou spíše vedejším produktem toho, že ventilátor musí běžet na vyšších otáčkách i kvůli chlazení dalších komponent na kartě.

Otáčky ventilátoru

Bez zátěže už nebývá s hlučností karet s axiálními ventilátory problém, otáčky se pohybují na neslyšných hodnotách (u axiálních ventilátorů to bývá kolem 1000 ot./min).

Hlučnost grafické karty

 

Karty s axiálními ventilátory o průměru kolem 8-9 cm při 1000 ot./min bývají prakticky neslyšné, to, zda se točí, poznáte po sluchu snad jen během nočního klidu v odkrytované (pasivně) chlazené sestavě na vzdálenost 30-50 cm.

Trochu bylo slyšet jen kartu od EVGA (pořád se o ní dá mluvit jako o tiché, má kvalitní ventilátory a je slyšet vyrovnaný šum, takže její hlučnost nijak neobtěžuje). Nejhůře na tom tedy opět byla referenční karta – aerodynamický hluk nebyl výrazný, ale bylo slyšet cvakání motorku, nejspíš ještě zesílené plastovou „bedýnkou“ na konci karty.

V zátěži vynikala karta od MSI, která je i přes intenzivní zátěž dokonce tišší než řada karet bez zátěže. Karta od Asusu a Gigabyte se také dá zařadit mezi nepříliš hlučné, navíc je u nich možné díky nízkým teplotám GPU kartu ještě ztišit manuální regulací.

Hlučnější je tedy jen referenční karta a model od EVGA (při 75 °C je ale také prostor na ztišení) a referenční grafika, která nejspíš doplácí na malý jednoduchý pasiv bez heatpipe.

U karty od EVGA a MSI bylo znát mírné kolísání otáček ventilátorů (a s tím i hlučnosti), které bývá obvyklé u karet s axiálními ventilátory, u kterých nejsou větráky od sebe oddělené krytem chladiče, ale vzájemně na sebe foukají.

 

Cena a shrnutí výkonu

Ceny

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

U všech karet jsou ceny momentálně vzácně vyrovnané, rozdíly mezi čtveřicí nereferenčních modelů jsou jen dvě stě korun, což je méně, než o kolik se často liší jedna karta ve dvou e-shopech. Jedinou výjimkou je pak referenční karta, kterou lze pořídit o něco levněji, ale s přihlédnutím k provozním vlastnostem chladiče je to opravdu špatně ušetřených tři sta korun.

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.

 

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.

U nejvýkonnějších karet musím upozornit na to, že v některých testech už dochází k horšímu škálování – karty  už nejspíš brzdí výkon procesoru.

V této disciplíně kralovala karta od EVGA, jen chloupek za ní je model od Gigabyte.

Poměr cena/výkon

Co do poměru cena výkon je na tom karta stejně jako všechny ostatní GTX 760 výborně ve srovnání se staršími produkty, mezi GTX 760 je někde ve středu pole. Přestože má výkon spíše nižšší, kompenzuje to (momentálně) výhodná cena.

Přetaktování a GPU Boost, závěrečné shrnutí

Přetaktování a GPU Boost

Ještě stručné shrnutí výsledků automatického a manuálního přetaktování. Jde o hodnoty naměřené v zátěžovém testu v Crysis, v méně náročných scénách mohou být takty vyšší (v tomto případě to platí ale jen pro referenční kartu, ostatní běžely i v Crysis na maximálních taktech, protože do dosažení limitů bylo daleko).

Při ručním přetaktování se výsledky karet také nijak výrazně nelišily, rozptyly byly kolem dvou kroků u taktu GPU (26 MHz) a kolem 200 MHz efektivně u pamětí. Ještě připomínám, že dané takty měly ke stabilitě přinejmenším blízko (karty ustály intenzivní zátěž po dobu desítek minut), nemusely ale být stoprocentně stabilní. To se dá potvrdit až několikahodinovým testováním napříč různými tituly, na které nezbývá v rámci recenze čas.

Nvidia GeForce GTX 760

• základní takt: 980 MHz
• udávaná typická frekvence GPU Boost: 1033 MHz
• reálná frekvence v Crysis: 1071 MHz @ 1,150 V
• přetaktování: GPU 1267 MHz, paměti ~7300 MHz efektivně

MSI GeForce GTX 760 Gaming

• základní takt: 1020 MHz
• udávaná typická frekvence GPU Boost: 1085 MHz
• reálná frekvence v Crysis: 1150 MHz @ 1,2 V (1215 MHz s OC profilem)
• přetaktování: GPU 1241 MHz, paměti ~7400 MHz efektivně

EVGA GeForce GTX 760 Gaming

• základní takt: 1072 MHz
• udávaná typická frekvence GPU Boost: 1137 MHz
• reálná frekvence v Crysis: 1215 MHz @ 1,2 V
• přetaktování: GPU 1241 MHz, paměti ~7200 MHz efektivně

Gigabyte GeForce GTX 760 Windforce 3X

• základní takt: 1085 MHz
• udávaná typická frekvence GPU Boost: 1150 MHz
• reálná frekvence v Crysis: 1201 MHz @ 1,2 V
• přetaktování: GPU 1254 MHz, paměti ~7400 MHz efektivně

Asus GeForce GTX 760

• základní takt:
• udávaná typická frekvence GPU Boost:
• reálná frekvence v Crysis: 1136 MHz @ 1,187 V
• přetaktování: GPU 1254 MHz, paměti ~7300 MHz efektivně

Závěrečné shrnutí

GeForce řady 700 nejsou novou generací karet, pokud vlastníte některou z výkonnějších karet z řady GeForce 660 či Radeon HD 7870 a vyšší, případný upgrade vám po stránce výkonu moc nepřinese.

GeForce GTX 760 nabídla především výborný poměr cena/výkon. Z výkonnějších karet mu mohou konkurovat snad jen Radeony HD 7870 XT (s GPU Tahiti, u nás jediný dostupný model od Sapphire, ovšem za cenu výrazně horších provozních vlastností) a možná pár (doslova) modelů HD 7950, u kterých se snoubí vysoké přetaktování od výrobce s nízkou cenou.

Nejvýkonnější jsou modely od EVGA a Gigabyte, u kterých automatika nastavovala nejvyšší takty. Pochopitelně to ale může ovlivnit i kvalita GPU, které se liší kus od kusu. Rozdíly ve výkonu ale nejsou taktu odlišném i o 100 MHz zvlášť dramatické a při ručním přetaktování se i u pomalejších karet tohoto deficitu snadno zbavíte.

Přetaktování

Přetaktování vás nepotěší u výše taktovaných karet. Slušná rezerva je ještě u pamětí, u taktů grafických čipů se ale dá stabilní přetaktování počítat na pár desítek MHz (pochopitelně s výjimkou referenční karty či nízko taktované GeForce od Asusu).

Jednou z mála nepříjemných vlastností GeForce GTX 760 je vyšší spotřeba při intenzivní zátěži, za kterou mohou nejspíš vysoké takty GPU a vysoké napájecí napětí jádra. Nedá se ale říct, že by byla horší než u jiných karet, ve srovnání s GeForce řady 500 je podstatně lepší a je také lepší než u přetaktovaných Radeonů HD 79x0.

Co na výsledek vrhá stín, jsou ale dvě další „novinky“ – GeForce GTX 770 a GeForce GTX 780, které nemají díky nižším taktům spotřebu o mnoho vyšší a přitom jsou výrazně výkonnější. Na highendové karty nabízejí vynikající poměr výkon/watt (především ty níže taktované).

GPU Boost jen pro parádu

Zajímavé je, že výrobci u svých návrhů de facto odstavili GPU Boost 2.0. Protože automatika řídí takty tak, aby karta běžela na cílových 80 °C, ale žádná z nereferenčních karet se na kýžených 80 °C nedostane ani při intenzivní zátěži, karty po spuštění zátěže najednou na maximálním taktu (omezeném jen limitem napájecího napětí GPU),

Po veškeré snaze Nvidie využívat maximální výkon, který TDP karty dovolí, se tak zase dostáváme k tomu, že se karty chovají podobně jako staré modely, které žádné automatické přetaktování neuměly. Pokud je nedáte do nějaké vysloveně špatně větrané skříně (bez perforace s nějakým jedním pomalým systémovým ventilátorem), poběží stále „nadoraz“, ale hluboko pod stanovenými limity pro teplotu nebo spotřebu.

Nové chladiče jsou o poznání lepší než u rok, dva starých karet z předchozí generace, také regulace (především bez zátěže) je lépe zvládnutá. U všech modelů (s výjimkou karty od MSI) bych ale uvítal nižší otáčky ventilátorů v zátěži (limit 80 °C daný Nvidií není ve srovnání se staršími kartami žádná drastická hodnota, aby se jejího dosažení výrobci museli až tak bát). Ale to by se mělo dát napravit i ručně, jen pozor na teploty napájecí kaskády.

Ale asi to nejpříjemnější – s žádnou z testovaných nereferenčních karet neuděláte chybu. Dvojnásob to platí, pokud pokud plánujete upgrade z karet z předchozích generací (GeForce 500 a Radeon HD 6000 a starší). A pozitivní je pochopitelně i tříletá záruka u všech nereferenčních karet, u karet v referenčním designu záleží na konkrétním výrobci.

Nvidia GeForce GTX 760 (referenční)

Na referenční kartě je znát, že je návrh podřízený minimálním výrobním nákladům. Karta má krátké PCB, bohužel je to zbytečné, protože je stejně prodloužená krytem. Jednoduchý pasiv znamená vyšší teploty jádra. Radiální ventilátor při nižších otáčkách cvaká (či vrčí), při vyšších otáčkách se intenzivní cvakání mění na vyrovnanější a tišší vrnění. Ale to asi ve většině sestav zanikne v hluku ostatních ventilátorů.

Je jedinou kartou, u které funguje GPU Boost 2.0, jak byl zamýšlený a karta reguluje takty tak, aby dosahovala 80 °C na jádře. Ale to asi nebude důvod, proč by ji někdo pořizoval (spíš naopak).

+ cena
+ výkon
+ poměr cena/výkon
+ spotřeba
+ bez zátěže neslyšná (slabé vrčení), v zátěži není příliš hlučná
+ rezerva pro přetaktování

± bohaté možnosti nastavení, říká si o vyladění na míru

− primitivní chladič brzdící výkon
− složitější přetaktování
− kvůli GPU Boost 2.0 hodně závislá na nastavení systémového chlazení

 

MSI GeForce GTX 760 Gaming

Karta od MSI má především výrazně předimenzované chlazení GPU. Díky tomu mohou ventilátory běžet na velmi nízkých otáčkách a karta je extrémě tichá nejen bez zátěže, ale i v zátěži. Minimální průtok vzduchu od ventilátorů se negativně podepisuje na vyšších teplotách napájecí kaskády (případné problémy by ale měla pokrýt 3letá záruka). Ventilátory jsou navíc tak tiché, že u nich budete moct u většiny sestav přidat na výkonu.

Nelíbí se mi u ní snad jen zmatky, které výrobce dělá kolem taktů – frekvence udávané ve specifikacích neodpovídají taktům, které jsou nastavené v BIOSu karty. K tomu, aby karta dosáhla udávaných parametrů, je zapotřebí doinstalovat MSI Gaming App (nebo ještě lépe vytvořit obdobný profil v MSI Afterburner, s Gaming App karta ve dvou ze tří profilů nepřepíná do 2D taktů).

Karta byla testovaná na standardním profilu, o něco vyšší výkon (asi o 3%) ještě získáte právě nainstalováním MSI Gaming App. Z testovaných karet nabídla nejlepší poměr výkon/watt. Co se ceny týká, nijak významně se neliší od ostatních modelů, což je s přihlédnutím k mohutnému chladiči jedině plus.

Zejména pro vynikající provozní vlastnosti karty jsem se rozhodl udělit jí ocenění Smart Buy!.

+ cena
+ výkon
+ poměr cena/výkon
+ spotřeba
+ velká rezerva chladiče
+ i v hůře chlazených skříních udrží GPU pod 80 °C
+ bez zátěže neslyšná, v zátěži velmi tichá
+ rezerva pro přetaktování

± bohaté možnosti nastavení, říká si o vyladění na míru

− složitější přetaktování (obecně u karet s GPU Boost)
− pro běh podle udávaných specifikací vyžaduje Gaming App
− s OC profily v Gaming App nepřepíná do 2D taktů (lze obejít přes Afterburner)
− menší rezerva pro přetaktování (oproti OC profilu)

 

EVGA GeForce GTX 760

Karta od EVGA dosáhla v testech nejvyššího výkonu. Oproti ostatním modelům je také poměrně kompaktní; je nejen kratší, ale také není širší než záslepka. A konečně, část ohřátého vzduchu dokáže díky uzavřenému krytu a výrazné perforaci vyfukovat ven skrz záslepku (u ostatních nereferenčních karet s otevřeným krytem je přínos otvoru v záslepce minimální či žádný).

Menší rozměry, vysoké takty a vysoká spotřeba jsou nejspíš důvodem, proč běží ventilátory na vyšších otáčkách a karta je hlučnější (mají i větší lopatky, takže dosahují vyššího průtoku vzduchu).

Co musím vyzvednout, je uživatelská podpora, fórum EVGA asi overclockeři dobře znají a utilita EVGA Precision patří spolu s MSI Afteburner (obojí od téhož autora) k těm nejpopulárnějším nástrojům pro přetaktování grafických karet.

+ výkon
+ cena
+ cena/výkon
+ kompaktní řešení
+ nadstandardní podpora
+ velká rezerva chladiče
+ i v hůře chlazených skříních udrží GPU pod 80 °C
+ bez zátěže hlučností neruší
+ přetaktování pamětí

± bohaté možnosti nastavení i rezervy, říká si o vyladění na míru

− složitější přetaktování (obecně u karet s GPU Boost)
− malá rezerva pro přetaktování GPU (oproti továrnímu OC)
− v zátěži není tichá (ale výrazněji neruší)
− spotřeba jen o málo nižší než výkonnější GTX 770

 

Gigabyte GF GTX 760 OC Windforce 3X

U karty od Gigabyte musím hned na začátek upozornit, že záhy po uvedení karty výrobce představil i revizi 2.0, která, ač podobná, je osazená jiným chladičem (poznáte je podle krytu, revize 2.0 má kovový) a má i odlišný pasiv. Provozní vlastnosti se tak zřejmě budou lišit od testované karty.

Spolu s kartou od EVGA má nejvyšší takty (jak základní tak, tak reálnou frekvenci s GPU Boost). Na návrhu zaujmou především rozměry, délka 27,8 cm je na mainstreamovou kartu nezvykle moc. Rozměry pasivu se ale pozitivně projevily na teplotě GPU v zátěži, z testovaných karet byla i přes vysoké přetaktování od výrobce nejnižší.

Je to ale i za cenu poměrně vysokých otáček a ne zrovna nízké hlučnosti v zátěži. Kvůli velké rezervě chladiče jsem vyzkoušel i chování karty při manuální regulaci otáček. S ní se dá dopracovat k výsledku, při kterém nebude karta hlučnější než model od MSI (při vyšší teplotě GPU a hlavně napájecí kaskády, v našem případě 77 °C a 96 °C).

 

S lepším nastavením a provozními vlastnostmi bych s udělením ocenění Smart Buy! neváhal, ne každý má ale chuť dodělávat něco, co mohl výrobce vyladit lépe. Pokud vás to naopak baví a máte dostatečně prostornou skříň, nemusíte s nákupem karty váhat.

Gigabyte GeForce GTX 760 OC Windforce 3X

+ výkon
+ cena
+ cena/výkon
+ výrazné přetaktování od výrobce
+ velká rezerva chladiče
+ i v hůře chlazených skříních udrží GPU hluboko pod 80 °C
+ bez zátěže extrémně tichá

± bohaté možnosti nastavení i rezervy, říká si o vyladění na míru

− rozměry karty
− složitější ladění výkonu (obecně u karet s GPU Boost)
− malá rezerva pro přetaktování GPU (oproti továrnímu OC)
− v zátěži hlučnější (lze zregulovat manuálně)
− podstatně horší poměr výkon/watt než referenční GTX 770/780
− zbytečně chladné GPU, ventilátory mohly běžet pomaleji

Asus GeForce GTX 760 DirectCU II

Karta od Asusu vyniká malými rozměry. Doporučil bych ji tedy především všude tam, kde se potýkáte ve skříni s nedostatkem místa. Sympatické je i přídavné napájení pomocí osmipinového konektoru namísto dvou šestipinových, díky kterému stačí ke kartě u výkonnějších zdrojů vést jen jeden napájecí kabel.

Ve srovnání s ostatními nereferenčními kartami běží na nižších taktech a má tak nižší výkon. V zátěži byla druhá nejtišší, ve srovnání s kartou od MSI je ale podstatně hlučnější. Příkladně je řešený kryt chladiče, přestože by nad ním mohl někdo ohrnovat nos, že je jen plastový a ne hliníkový. Právě díky použití plastu může být na vnitřní straně přepážka, která odděluje oba ventilátory a chladič tak má kultivovanější běh.

Nižší výkon se dá snadno dohnat přetaktováním (maximální frekvence dosažená při přetaktování se významně nelišila od konkurence), hlučnost se dá ještě srazit manuálním nastavením regulace ventilátorů (se 70 °C na GPU v nepříliš intenzivně chlazené sestavě je rezerva docela velká).

Asus GeForce GTX 760

+ cena
+ cena/výkon
+ rozměry, kompaktní řešení
+ kvalita, propracovaný návrh
+ velká rezerva chladiče
+ i v hůře chlazených skříních udrží GPU hluboko pod 80 °C
+ bez zátěže extrémně tichá
+ rezerva pro přetaktování

± bohaté možnosti nastavení i rezervy, říká si o vyladění na míru

− složitější přetaktování a ladění (obecně u karet s GPU Boost)
− tovární přetaktování GPU jen kosmetické
− spotřeba jen o málo nižší než výkonnější GTX 770
− výrazně nižší takty než konkurenční OC karty (výsledky přetaktování obdobné)
− zbytečně chladné GPU, ventilátory mohly běžet pomaleji