Pro závodníky jen to nejlepší – minitest šesti herních volantů

Na trhu najdete poměrně málo výrobců, kteří se mohou pochlubit opravdu kvalitními modely herních volantů. Na většině levných modelů totiž najdete jen minimum kovu, který by zaručil dostatečnou pevnost. Ta je při náruživém hraní zásadní.

Pokud se podíváte na startovní soupisku našeho klání, pravděpodobně si všimnete, že v mnoha případech se jedná o modely několik let staré. Vysvětlení jsou hned dvě - volanty generují výrobcům opravdu minoritní zisky a nevyplatí se jim překotný vývoj nových modelů. U dražších modelů navíc tyto důvody prohlubují mnohé uživatelské moduly, které vznikají jinde, než u samotných výrobců.

Na co si dát pozor?

Výrobce mnoha periferií Logitech je známý svou kvalitou, kterou udržuje již hezkou řádku let. U herních volantů to platí dvojnásob. Jeho špičkový model G27 jsme zvolili jako referenční ukázku toho, jak by mělo zařízení této kategorie vypadat. Mohli jsme tak porovnávat nejen časy v závodních hrách, ale i subjektivní pocity z jízdy. Zatímco u levných modelů se otáčení volantem a sešlápnutí pedálů neobejde bez skřípění plastů, u těch dražších uslyšíte maximálně zabudované motory, které vám kladou odpor.

Tím se také dostáváme k vlastnostem herních volantů. Prakticky všechny, které na trhu najdete, mají k volantu přibaleny i pedály. V drtivé většině se jedná o duo brzda - plyn. V ojedinělých případech výrobci zakomponují i spojku. Pokud na takový model narazíte, znamená to také klasickou H kulisu řadicí páky. S tou si samozřejmě užijete nejvíc zábavy a zážitky z jízdy při manuálním řazení tato vlastnost posune na vyšší úroveň. V našem testu se tím mohl pochlubit jen Logitech G27. Modely se spojkou a manuálním řazením nabízí ještě Thrustmaster, který se nám však nepodařilo do testu zajistit.

Pokud na volantu najdete řadicí páku, je většinou sekvenční. Otázkou je, zda není lepší pro sekvenční řazení použít tlačka či páčky pod volantem - tzv. pádla. Absence řadicí páky tedy nemusí být při výběru rozhodující. Někdo ale může upřednostnit i jednoduchou sekvenční páku, kterou v našem testu najdete i  u jednoho z nejlevnějších modelů.

Důležitou vlastností je také odezva volantu - tzv. feedback. Stará se o kladení odporu při zatáčení, o řádné škubání volantem při nárazu do soupeře a vibrace při hoblování svodidel. Pokud si chcete jízdu vychutnat, vybírejte modely s force feedbackem. Ty v sobě mají zabudovaný jeden či dva motory, které se starají o kladení odporu. Neobejdete se samozřejmě bez externího napájení.

Levnější modely pak používají alespoň vibrace, protřelí výrobci tuto funkci nazývají Vibration feedback. Mnoho z nich automaticky zapíná vibrace při otočení volantu, v lepším případě pak vibrace řídí hra a zapnou se třeba při větší rychlosti.

    

Jak jsme testovali

Herní volanty jsme testovali opravdu pečlivě a zúčastnili se ho i grafici či kolegové jiných redakcí. Zpracování volantů jsme ohodnotili ve stejnojmenné kategorii, kam jsme zahrnuli jak materiály použité při výrobě, tak i samotné lícování plastů, kroutící se pedály a jak dobře drží tlačítka.

Naše zážitky a pocity z hraní jsme zahrnuli do kategorie Ergonomie. Sem jsme zahrnuli kromě samotného ovládání volantu i to, jak pevně drží na stole, kde měli jasnou výhodu volanty se svorkami. Kromě jiného zde měl velkou váhu rozsah otáčení volantu. Rozdíl mezi největším (900¬∞) a nejmenším (180¬∞) je opravdu propastný.

Zbývající vlastnosti jsme zahrnuli do kategorie Funkce. Prim zde hrál typ odezvy (force feedback nebo jen vibrace), možnosti softwarového nastavení, počty tlačítek na volantu a jestli jde volant připojit k herní konzoli Playstation. Několik modelů připojíte i ke starší verzi Playstation 2. Ty jsou vybaveny analogovým konektorem pro tuto konzoli.

0.-3. místo

R: Logitech G27

Pokud to s virtuálním závoděním myslíte opravdu vážně, je pro vás Logitech G27 prakticky jedinou možnou volbou. Jeho vyšší cena, která by nejednoho uživatele mohla odradit, je naprosto opodstatněná. V krabici najdete jak volant a pedály, tak i samostatný modul s šestistupňovou řadicí pákou a několika programovatelnými tlačítky. Jako jediný z testu nabídl kompletní trojici pedálů, při závodění si tak můžete užít i spojku.

Masivní zpracování pedálů, které jsou z velké části kovové, umožňují i hrubější zacházení při zapáleném závodění. Samotný volant je potažený kůží a pádla pro sekvenční řazení jsou nerezová. V horní části volantu najdete i ukazatel otáček, jaký znáte především z formulí. Celkový rozsah otáčení je 900¬∞, v povedené aplikaci, kterou výrobce dodává, si však můžete nastavit jakýkoliv menší rozsah. O několik úrovní výše posune zážitky z hraní force feedback, tedy zpětná odezva, která simuluje odpor volantu. Vzhledem k tomu, že se o něj stará dvojice motorů, odpor, který volant může klást je opravdu velký. Pokud tedy pořídíte tuto hračku své ratolesti, rozhodně jej nenechávejte hrát bez dozoru. K úrazu by mohlo dojít velice snadno.

 

1. Logitech Driving Force GT

Stájový kolega referenčního modelu (který si ale většina počítačových závodníků nekoupí) známého  sice stojí o více než polovinu méně, některé z povedených vlastností dražšího sourozence ale najdete i zde. Jak už název Driving Force napovídá, i tento model disponuje aktivním odporem volantu force feedback. I když nedokáže vyvinout takovou sílu jako předchozí G27, ve srovnání s vibračními volanty se stále pohybuje zážitek z jízdy v jiných dimenzích. Taktéž rozsah otáčení se zastavil na stejné hodnotě, tedy 900¬∞. I software, ve kterém je možné nadefinovat funkce všech tlačítek je stejný.

Modul s pedály v tomto případě už přišel o spojku a nabízí tak jen plyn a brzdu. U obou modelů Logitech mají všechny části sady montážní otvory, díky kterým je připevníte třeba k desce stolu, nebo po domácku postaveného herního kokpitu. Pokud však nechcete nic vrtat, volant připevníte ke stolu pomocí pevných svorek a část s pedály zafixujete na koberci díky hřebenu na spodní straně. Jediné, co nás na tomto modelu lehce zklamalo je absence pořádných tlačítek pod volantem pro sekvenční řazení.

 

2. Sweex GA310

O překvapení v testu se postaral volant, jenž svým vzhledem vzdáleně připomíná masku Mercedesů. Ačkoliv se jedná o první volant, který se se svou cenou dostal pod hranici dvou tisíc, nemůžeme jej nazvat stoprocentním plasťákem. Samotný pogumovaný volant působí poměrně bytelným dojmem a nemělo by u něj dojít k nějakému vážnějšímu poškození. Netradičně také působí řadicí páka. Jako jediný v testu se může pochlubit sekvenčním řazením, k němuž je ale přidána i zpátečka (popřípadě jakákoliv jiná funkce, kterou si na pohyb pákou do strany nadefinujete).

Na opačné straně podstavy pro volant umístil výrobce velké množství doplňkových tlačítek. Kromě těch obyčejných, zde najdete i třístupňové posuvné tlačítko pro nastavení citlivosti volantu. To se docela hodí, pokud často měníte hry. Nemusíte tak třeba při výměně závodního monopostu za rallye speciál v nastavení hry zdlouhavě laborovat s citlivostí volantu. Za kvalitou volantu však zaostávají pedály. To, že kladou poměrně malý odpor, bychom přešli s mávnutím rukou, horší však je měkčí plast, ze kterého jsou vyrobeny. Brzdový pedál se tak nehezky kroutí.

 

3. Speed Link Carbon GT

Zde se již dostáváme k celoplastovým modelům, které mají společných několik rysů. I zde se samozřejmě setkáte s velice měkkými pedály, které se vám budou kroutit pod nohama. V souvislosti s pedály nás překvapil tento model konektorem, jakým je modul připojen. K základně s volantem jej totiž připojíte pomocí šestikolíku. Ten zde nahradil běžnější konektor RJ-9.

Při prudkém sešlápnutí pedálu se také celý modul snadno převrátí. Jeho zadní strana totiž znatelně převyšuje tu přední - to stabilitě moc nepřidalo.

Hlavní část s volantem je na tom o mnoho lépe. Celkový rozsah otáčení je asi 220¬∞, což sice není nikterak převratné číslo, ve srovnání s modely na posledních příčkách je to však stále dobré. K desce stolu jej můžete přichytit přísavkami, které však mají při prudkém zatáčení s pevným úchytem společného jen málo. Proto je mnohem vhodnější variantou plastová svorka se šroubem. Ten je však nesmyslně dlouhý, a pokud nemáte extra vysoký stůl, pravděpodobně vás bude obtěžovat v ne zrovna příjemných místech. Zajímavé je také výchozí nastavení vibrací, ty se automaticky spouští při sešlápnutí pedálu nebo při otočení volantu o 40¬∞.

 

4.-6. místo

4. Genius TwinWheel

I tento model trpí častým nešvarem měkkých pedálů, který se u levných modelů vyskytuje. Zde navíc tento efekt znásobuje to, že je plynový pedál tvrdší, než brzdový. Pokud máte těžší nohu, brzdu při sešlápnutí sotva ucítíte, u plynu je to o něco málo lepší. Škoda, že to není naopak.

Největším zádrhelem u tohoto volantu je jeho malý rozsah - činí jen 180¬∞. Na každou stranu tedy otočíte volant jen o čtvrtinu. Kromě toho, že je to omezení pro herní zážitky, v kombinaci s plastovou konstrukcí to bude mít na svědomí i nižší životnost zařízení. Pokud se do automobilového simulátoru opravdu vžijete, pravděpodobně nebude žádný velký problém při prudkém zatočení poškodit vnitřní mechaniku volantu. To však platí o většině levných modelů, které trpí malým rozsahem otáčení.

Co se nám však na volantu jednoznačně líbilo, jsou tlačítka. Pokud je při hraní budete využívat, určitě si budete pochvalovat jejich pohodlné mačkání a především dostupnost. Volant upevníte na stůl pomocí čtyř přísavek, které samozřejmě nezajistí takovou pevnost jako svorky se šroubem.

 

5. Genius SpeedWheel

Dělenou pátou příčku začneme druhým Geniusem, který porazil následující Hamu v abecedním pořadí. Na první pohled vám budou patrné stejné pedály. Ty tedy mají logicky stejné chyby jako u předchozího modelu. Abychom pedály Genius i pochválili, můžete si srovnat velikost jejich základny s dalšími levnými modely. Díky vyšším rozměrům jsou jednak stabilnější na koberci a především nemůže dojít k jejich překlopení při prudkém sešlápnutí brzdy nebo plynu. Patami si totiž celý plastový díl tlačíte k zemi.

SpeedWheel byl rozhodně designově nejvýraznějším modelem v testu. Kromě jeho oranžového pogumování volantu zaujme i plastová "turbína", kterou pod volantem najdete. Zajímavě také výrobce vyřešil čtyřsměrné tlačítko, místo kterého zakomponoval do volantu poziční klobouček, který můžete najít třeba na leteckých joysticích. Na rozdíl od předchozího sourozence nabízí model SpeedWheel i sekvenční řadicí páku. Ta má poměrně dlouhý chod. Ve srovnání s Logitech Driving Force, kde sekvenčku také najdete, musí páka pro zařazení vykonat asi trojnásobnou vzdálenost. I tak je ale v této ceně příjemným bonusem.

 

5. Hama Thunder

Na volantu Hama je nejzajímavějším jeho konstrukce. Podstava pod volantem je tvořena jakýmsi plastovým rámem kulatého průřezu, který svým půdorysem tvoří tvar podivné lodě. Výhodou tohoto tvaru je rozmístění přísavek do vhodných míst, kde volant nejlépe zafixují. Těch je dokonce šest a mezi volanty, které se dají připevnit pouze tímto způsobem, Hama drží rozhodně nejlépe.

Pedály výrobce zvolil stejné jako Sweex. I zde se tedy opakuje problém s kroutícím se brzdovým pedálem při sešlápnutí v ne zcela kolmém směru. Druhým problémem u pedálů, který se nám povedlo vyřešit až po zdlouhavém laborování s ovladači, je výchozí detekce pedálů v systému jako tlačítka. Běžně jsou pedály brány jako vertikální osy. Proto nebylo možné plynule přidávat plyn nebo plynule brzdit. Pro hru totiž byly instrukce interpretovány jako u běžného tlačítka - buď je stisklé, nebo není. Ve hře to znamená plný plyn, nebo žádný. A možnost postupně přidávat plyn je jednou z velkých výhod volantu oproti klávesnici. Ne zrovna dobrý dojem se snaží Hama napravit elegantním vzhledem. A nutno podotknout, že kombinace tmavě hnědé gumy s výraznými stříbrnými prvky, není vůbec špatná.

 

6. Speed Link Darkfire

Poslední příčku obsadil model, od kterého jsme toho očekávali trochu více. Sportovní vzhled se poměrně úspěšně výrobce rozhodl navodit imitací šestihranných matic pod tlačítky na volantu.

Pedály nás zklamaly jednak svým malým odporem, který kladou, především však velmi malou mezerou mezi nimi. Snadno si tak sešlápnete brzdu současně s plynem. Virtuální převodovka potom nehezky trpí a vy s ní. Dalším problémem pak je téměř nulová fixace na podložce. Pod pedály se skrývají pouze miniaturní gumové podložky, které se na koberci míjí účinkem a ani na hladkém povrchu nefungují zrovna přesvědčivě.

Co nás však zklamalo nejvíce, je z pracování volantu, především jeho podstavy. Na té najdete špatně lícující plasty, které při prudších pohybech vydávají vrzavé zvuky. Stejně tak občas narazíte na nějaký ten otřep na hraně některého z dílů. Ač to tak na fotce nevypadá, volant má docela malý průměr. V kombinaci se 180¬∞ poloměrem by to mohlo znamenat poměrně rychlé zničení. Jedinou ochranou před ulomením volantu při prudkém pohybu zůstávají špatně držící přísavky, které se docela snadno odlepí.