Moc nerozumím těm námitkám. Dosud to fungovalo tak, že výrobce vydal mraky čipů a zákazník si z nich nějaký vybral. Když si vybral špatně a nějaká vlastnost mu chyběla, musel si koupit úplně nový čip. Třeba u serverových Ice Lake má Intel v nabídce 53 různých variant, přitom ty varianty křemíku jsou jen dvě (možná tři). V čem je pro zákazníka výhodnější současná varianta, když výrobce o vlastnostech rozhodne už ve fabrice a nikdo s tím už nic nenadělá?
Pokud Intel prijde i s kratkodobymi pronajmy a nebo mesicnimi evaluacemi mohla by to byt win-win situace. V kazdem pripade otazka je: (1) cena za jednotlive rozsireni a (2) pronajem bude per-server (jedno UEFI), per-CPU socket a nebo per-core? Model per-core by byl hodne brutalni a v podstate by mohl vytvaret kompletne asymetricka CPU jeste vic nez ADL. Asi nocni mura pro OS/software vyvojare...
Jojo vypada to tak, zvlaste pokud nevite, ze dneska se ty levnejsi cipy delaji (casto) zmrsenim lepsich cipu -- takze ten kremik si kupujete stejne uz hodne let. Jen vam ho Intel pred zapouzdrenim jeste trosku zmrsi dle toho kolik jste ochoten vydat z penezenky. Ano, souhlasim, jina moznost je, ze vam proda uz od vyroby zmrseny kremik. Nicmene podivejte se na ADL a situaci okolo avx512 na P jadrech.
Jenomze problem je v tom, ze ty kremiky nejsou vyrobene vsechny stejne kvalitne a obsahuji ruzne chyby a jdou provozovat na ruznych frekvencich. Proto dava smysl testovat cipy a selektovat je podle fekvenci a poctu funkcnich AVX jednotek... Xeon Silver 1x AVX512... Xeon Gold 2xAVX512 2S... Xeon Platinum 8S.
Zapinatelna funkce znamena, ze to musi byt funkcni vzdy, ale nejde to vyuzit, pokud nezaplatis. Takze vyrobis vic odpadu, ktery zakaznik musi zaplatit aniž mu to přinese nějaký benefit.