" frameborder="0" height="360" width="640">
Bloks stojí na fyzickém (hmatatelném) programování. Nevyžaduje žádnou klávesnici, stačí jen jednoduché ovladače a trocha fantazie. Bloks je složen ze tří hlavních částí. Pucks jsou různé ovladače, časovače, tlačítka nebo směrovky, které předávají instrukce. Base Boards instrukce přečtou pomocí kapacitního snímače. Můžou se různě řetězit a větvit. Zpětnou odezvu provádějí vibracemi nebo blikáním diod.
Nakonec pak veškeré instrukce dostane Brain Board. Ten pokyny zpracuje a přes Wi-Fi nebo Bluetooth zašle příkazy koncovému zařízení skrz API. (Brain Board je mimochodem postaven na Raspberry Pi Zero.)
" frameborder="0" height="360" width="640">
Brain Board se může spojit s různými hračkami (např. roboty), mobilem/tabletem, bezdrátovým reproduktorem či lampičkou. Děti mohou složit kostky tak, aby robot šel pět kroků rovně, a pokud v cestě není překážka, může zase udělat pět kroků. Narazí-li na překážku, otočí se o 90°. Jiné úkony může udělat na tlesknutí apod. Google mluvil i o sadě, která dovolí regulovat světlo podle teploty či která slouží jako hudební nástroj.
Projekt Bloks je od začátku koncipován s ohledem na co nejnižší cenu. Kolik ale budou sady stát, to zatím nevíme. Google zatím navrhl hardwarové specifikace a teď oslovil tvůrce třetích stran, aby podle nich připravili nové moduly nebo zařízení, jež bude možné ovládat.
O jednodušší formu programování se snaží i Lego se svými sadami Mindstorms. Robota se spoustou senzorů lze řídit povely z tabletu či počítače (v Javě), ale jde o poměrně drahé řešení a není určeno těm nejmenším dětem.
Roboty lze rozpohybovat i kompletně na počítači. Možná znáte programovací jazyk Karel, či jeho vzor Logo. V Česku jsme se učívali kreslit pomocí strukturovaného programování v prostředí Baltíka nebo Baltazara. Opět ale šlo o trochu komplikovaný systém vyžadující klávesnici či myš. Projekt Blocks má jen kostičky, které se skládají do sebe. S tím mohou pracovat i předškoláci.
Zdroj: Google
