ja nepotrebujem 50TB disk ani 150TB disk, ja potrebujem aby tie dnesne co su nestali nezmysel. Dnes je rozumne ma dsky v NASe a pri zakladnom mirrore a 18TB diskoch je to >600€ len disk. Tie 50tky budu stat kolko? 1000€ kus? komu to bude naco.
Tyhle technologie se ale již nevyvíjí pro lidi do NASů, ale pro datacentra. Mít 450TB v RAID5 jen pomocí 4 disků by byl sen, za který by jim přetrhali ruce a za 1000€ by to bylo ještě levné.
Ale je jasné, že u takové kapacity by byl RAID5 už nepoužitelný, protože by to rebuildilo měsíce.
Ono to vubec nezrychluje zapis, naopak ho to zpomaluje.
HDD trpi tim, ze zatimco propustnost roste linearne s hustotou zapisu, kapacita roste kvadraticky. A odezva ci IOPS se nemeni vubec.
Tady ztrojnasobite kapacitu, ale propustnost zustane pri nejlepsim stejna.
Nastesti veci jako RAID uz se dneska uplne nenosi. Pokrocila uloziste rozhazuji data po chuncich, jsou dost rychla a chytra na to, aby nemusely pouzivat jednoduchou strukturu raidu, a za to mohla vyuzivat informace o frekvenci a povaze vyuziti tech dat.
Umre vam disk v poli. Na nem byl bambilion ruznych chunku, ktere byly typicky jednou ze tri kopii. Pole tedy musi vyrobit nove treti kopie, ale nemusi se omezovat na rychlost jednoho disku, protoze ty chunky jsou distribuovane pres cele pole. Takze vytvoreni nove treti kopie je otazkou okamziku.
Horsi je to s pridanim noveho disku do pole, nez se na nej nahraji data. To se nijak nezrychli. 100TB pri 200MB/s, to mi vychazi na nejakych 150 hodin. V praxi jsou ty casy nasobne vyssi, muzeme tedy ocekavat radove tydny.
To fakt neni pro rooba domu :-)
Jestli je pravda, že to zpomalí zápis (zní to logicky), tak to je cesta do pekel stejně jak šindele nebo helium.
Je to jen takové zbožné přání výrobců HDD aby si mohli účtovat prémiový příplatek za extra kapacitu.
Letos mají ještě šanci, protože SSD zdražují.
Ale věřím že příští rok začnou ceny SSD klesat, a to bude pro HDD konečná.
Bez peněz na výzkum to dlouho neudrží.
Na druhou stranu:
O HAMR jsem si myslel že to je taky cesta do pekel. Protože ze své podstaty zvedá spotřebu a teploty. Ale jestli se díky HAMR podaří rozjet druhou vrstvu, tak to byl krok správným směrem.
7. 4. 2024, 03:51 editováno autorem komentáře
Otázka není kde, ale kdy to bude. Za pár let určitě.
Předpokládate, že kapacita je jediný parametr, podle kterého se zákazníci rozhodují.
Což není pravda. Někteří ano. Ale je jich tak málo, že výrobu HDD neuživý, natož R&D.
Jak se bude zmenšovat objem výroby, tak poroste cena. Stalo se to disketám a děje se to CD.
Mě došlo místo na SSD.
Měl jsem 3000Kč na nový disk.
V té době to byl buď 2TB SSD a nebo 4TB HDD.
Bez váhání jsem koupil druhé SSD.
OK, dá se sehnat 18TB HDD za 7700Kč
Za tu cenu koupíte 4TB SSD.
Před zdražováním (loni) dokonce 8TB QVO.
Pro mnoho zákazníků je SSD lepší volba i když jen 4TB.
Jestli jsem to pochopil správně, ty chunky.
Tak je lepší koupit hromadu levných SSD (například 24 × 1TB) než dva velké disky (2 × 24TB). Cenově to je na stejno a výkon SSD bude řádově větší.
Jenže to někam musíš mít nacpat a taky to musíš napájet a chladit. 24 disků na tom bude vždycky hůř než 2.
Jeden 3,5" disk zabere místo pro 6 SSD.
Takže ani nemusím kupovat 8TB ale stačí 4TB SSD abych se dostal na stejnou kapacitu.
A to nepočítám že zrcadlení (RAID 1) sežere druhý disk.
Porovnávat spotřebu je dost problém, ale trvale zapnuty 7200RPM disk na tom bude násobně hůře než SSD.
OK. U trvalého zápisu se to vyrovná.
To jsme ale odbočili od chunků zase zpátky k RAID.
To místo mi moc kritické nepřijde. A rozhodně to není 6:1, spíš 2:1, a to ještě kdoví jestli. V enterprise se používají (např.) 2,5" NVMe disky formátu U.2 (PCI-e). Vypadá to stejně jako klasický 2,5" SAS disk.
Ale sežere vám 4 linky PCI-e. Přičemž Epycy jich mají jen (až) 128; u SAS HDD je naprosto běžné navěšet na jeden controller stovky disků. Multiplikátory jsou levnější a méně energeticky náročné než PCI-e switche. A nějaké PCI-e linky potřebujete na síťovky, kterými to z toho pole vyvedete ven; nechcete přece stavět superrychlé úložiště s pomalou konektivitou.
No a nakonec to musíte něčím řídit. Pokud máte základních 24 SSD přes PCI-e, a nechcete brutálně ztratit na odezvě, tak to nemůžete řídit běžným CPU, ale potřebujete specializovaný obvod. Ten obvykle dost topí, byť asi méně, než balík CPU s adekvátním výkonem.
Pokud pojedete na spotřebu, nejspíš skončíte s těma dvěma disky.
S tim místem:
1U pojme 4×3,5" a nebo 36x NGSFF
2U vychází lépe protože se tam vejde 12×3,5" a jen 24× 2,5" NVMe ale mohu koupit 2 × 1U tedy 72 NGSFF a jsem na poměru 6:1
OK, NGSFF se nechytlo protože místo není kritické, jak píšete. Každopádně tento boj SSD už dávno vyhrála.
Pak popisujete klasické pole se všemi neduhy RAID. Mě by spíš zajímalo jak fungují ty chunky o kterých jste začal v prvním postu.
Jeetli mají stejné neduhy? Pak se není o čem bavit.
No a se spotřebou:
Ano, při zápisu jsou SSD nenažraná. A na serveru bude většinou vmWare a ten neustále něco zapisuje. (Předpokládám, že ukládá obsah RAM) Takže 2×HDD v RAID 1 bude hrozně neefektivní ale přesto na spotřebu vyhraje.
(Nevím jakou spotřebu předvede HAMR?)
Ale při čtení se to otočí. Idle u serveru asi nenastane. Ale taková domácí NAS většinu času čeká na to až uživatel začne konzumovat obsah. Například prohlížet fotky nebo přehrávat film. A na to jsou 7200RPM hrozně neefektivní. Proto se tam nedávají. A ty nízko otáčkové HDD nemám rád. Jsou tragicky pomalé. To už raději oželím kapacitu a jdu do SSD.
Ano, prakticky vždycky.
Až teda na detaily. Cca 5 let zpátky uměly nejlepší SAN řádově 1M IOPS. Což už tehdy umělo obyčejné consumer Samsung Evo SSD.
Akorát 1TB SSD do takové storage stálo cca 900 000 Kč bez DPH (ceníková cena). Šásko takového řešení (bez disků) pak násobně více. Ale zase do toho těch disků nacpete stovky.
Managovat ta velká disková pole stojí výkon, respektive čas. Pokud to není fakt drahá sranda, a řídí to běžné CPU, tak vám výkon klidně s množstvím disků klesne. 1M IOPS je sakra hodně, přitom to koupíte třeba za 5000 Kč do své herní konzole. A protože se těch polí moc neprodá, stojí to dost peněz.
Na druhou stranu, jak je 1M IOPS sakra hodně, tak to docela dost stačí všem, abych parafrázoval slavnou Billovu hlášku.
Ostatně těch 10GB/s musíte v síti nějak přenést, to se taky umí slušně prodražit. Ale kupodivu to nestojí moc výkonu, protože jak Fibre Channel tak Infiniband umí NVME, tudíž to pro procesor nemusí být o moc větší zátěž než ten Samsung připojený přímo na PCI-e.
Největší disk stojí $999
Co pamatuji. Takže 30 let. Mění se jen kapacita od 3GB po 30TB.
Už to vypadalo že SSD je cenově převalcuji, ale pak začali zdražovat. (20TB HDD spadli pod 10 000Kč přitom neměli konkurenci mezi HDD.)
Takže ano, 50TB bude stát 1000€.
Své kupce si najde. Stejně jak 30TB SSD za 228 000Kc
https://smicro.cz/samsung-pm1643-30-72tb-sas-12gb-s-2-5-15mm-1-dwpd-mzilt30thmla-00007
6. 4. 2024, 15:33 editováno autorem komentáře
To si ale mensina.
Kolko ludi prevadzkuje doma NAS a s takou kapcitou? Velmi malo ludi. Aj preto su tie vysoke kapacity tak drahe, lebo sa ich predava malo. Dopyt je nizky.
Tyhle velký kapacity vždy odebírali velký datacentra.
Jedna zakázka jsou tisíce kusů.
24TB disk stojí 12000Kč
Je to max kapacita a lepší poměr nenajdeš.
(10TB stojí 6500Kč)
To že prémiová kapacita má prémiový příplatek už dávno neplatí. Ten převzali SSD. Viz odkaz na 30TB SSD za čtvrt mega.
Zdravím pokrývače aktuálního dění pana Jana Olšana a děkuji za jeho články.
Nechci Vám kazit radost, ale 10 Tb na čtvereční palec není 64,5 Tb na cm² ale 1,55Tb na cm².