Tip: Průvodce po Windows 8: Storage Spaces ochrání data před poruchou disku
Někteří pravděpodobně používají jiná řešení, ale celkově je to číslo až příliš malé. I vzhledem k tomu, kolik lidí na světě uvedený operační systém používá. Jakmile havaruje disk, obsahující jedinou kopii našich fotografií, je po všem. Přesto nezálohujeme. Často se k tomu donutí aspoň ti, které již podobně nepříjemná havárie o data připravila. Ostatní se ale zřejmě musí nejprve přesvědčit na vlastní kůži, jak ztráta může bolet. Jednu z cest představuje cloud, protože o data v cloudu se starat nemusíme.
Jsou tam, zabezpečuje je poskytoval, který má rovněž na starosti zálohu. Šance, že by došlo k tak katastrofálnímu selhání, že by nebylo možné naše soubory vůbec obnovit, je skoro až titěrná. Protože ale ještě pár let potrvá, než se do cloudu buď kompletně, nebo aspoň z větší části přesuneme, do té doby jsme odkázáni na jiný typ zálohy.
Resp. pohyb začal, ale prozatím jsme limitováni rychlostí připojení, momentálně si tudíž do cloudu často ukládáme jen důležité dokumenty. Ani kapacita internetových úložišť není ve většině případů tak velká, aby pojala všechno, co máme na discích. Pevné disky sice bývaly levnější, ale stále se nám vyplatí koupit si velký externí disk, například o kapacitě 2 TB. Tam se vejdou všechna dat, navíc je můžeme výhodně přenášet.
Historie souborů: zálohování s verzováním
Microsoft nám ve Windows 8 nabízí další zálohovací službu, která pracuje na jiném principu než klasická záloha, jíž většina lidí okázale ignoruje. Historie souborů, jak se novinka nazývá, nenápadně na pozadí ukládá záložní kopie vašich dat. Při prvním nastavení vám dle předpokladu doporučí, abyste si vybrali nějakou externí jednotku, případně síťový disk. Rozhodně nemá valný smysl zálohování dat na stejný disk, kde se nachází zdrojová data.
Historie souborů je přesto na teoretické rovině využitelná dokonce i v tomhle scénáři, byť ho nelze nikomu s čistým svědomím doporučit. V praxi selhává na tom, že vás Historie nenechá na lokální úložiště ukládat. Jak název napovídá, data si funkce neukládá jen v jedné kopii. Když soubor pozměníte, uloží se jeho nová verze, přičemž starší zůstane rovněž zachována. Na verzování jsme zvyklí právě z některých cloudových úložišť. Když píšete dokument, můžete se vrátit k jeho starší podobě, případně si zde najdete originální fotku, ještě před nepovedenou úpravou ve Photoshopu.
Všechno tohle ale závisí především na tom, jak objemné úložiště budete mít k dispozici. Pro zálohování si sice můžete vybrat flash disk s kapacitou 4 GB, vejde se vám sem ovšem zlomek všech dat. Historie souborů sem bude přenášet bajty tak dlouho, dokud ho nenaplní, pak vypoví funkci s tím, že potřebuje více volného prostoru. Měli byste proto ukládat na alespoň stejně velký disk, jako máte v počítači, v ideálním případě větší. S rostoucí kapacitou roste počet zálohovatelných verzí.
Nabízí se i jiné možnosti, kupříkladu můžete vyloučit všechny složky, až na ty, na nichž vám skutečně záleží. Nástroj vám tedy dovolí složky vyloučit, občas by avšak bylo možná snazší, kdybychom prostě jen mohli označit položky, jichž se má zálohování týkat. Bohužel to nejde.
Nastavit a nestarat se
Nezdá se vám běžné zálohování dost jednoduché? V našem případě to zřejmě o moc snazší nebude, ve výchozím stavu se Historie chová tak, aby co nejméně obtěžovala, nevyžaduje po vás skoro nic, což je v podstatě ideální stav. Jen ji musíte zapnout, což provedete například tak, že v Průzkumníku v pásu karet vyberete položku Historie. Dozvíte se, že služba doteď spala, ale že ji lze oživit.
Externí jednotky se seřadí v přehledném seznamu, kde si vyberete svoji vyvolenou. Měli byste jí věřit, svěřujete jí ostatně svá data, doufejme tedy, že se nepříjemně nevybarví. Normálně se Windows 8 zaměřují na nejdůležitější oblasti, a sice na knihovny, plochu, oblíbené položky a kontakty.
V knihovnách byste měli mít uloženo prakticky všechno, funkce vám neposlouží, pokud jste se dodnes nenaučili ukládat svá data do uživatelského profilu. Microsoft si to přeje, možná i proto není verzování k dispozici jinde. V důsledku nelze do zálohy zahrnout libovolnou složku, leda vyjmout některou z těch předdefinovaných. Filosofie Historie souborů je ochránit uživatelská data, nikoli celý systém. Tím se Redmondští netají a podle toho musíte k funkci přistupovat.
Nenáročná a výkon nepojídající
Kdybyste o Windows 8 přemýšleli, berte v potaz také toto vylepšení. Historie souborů může být pro mnoho uživatelů tím pravým způsobem, jak si svá data pojistit. Stále vyžaduje interakci, byť na naprosto minimální úrovni. Pokročilejší mohou mj. upravit interval zálohy, která se standardně spouští jednou za hodinu. Obdobné zásahy po vás nicméně nikdo nevyžaduje, takže znalejší klidně mohou počítač připravit svým méně zdatným kolegům (a nebát se toho, že jim pak kolegové otravný prvek omlátí o hlavu).
Rodiče ocení, že jim děti nezničí počítač. Současně se nemusíte bát nepříjemného snížení výkonu, vývojový tým se soustředil na to, abyste si funkce většinu času nevšímali, jak již bylo řečeno. Když potřebujete výkon, zálohování se pozastaví. Naštěstí se posléze nemusí celá akce opakovat znovu, prostě se naváže tam, kde se s kopírováním dat skončilo. Naše zkušenosti potvrzují, že si sníženého výkonu pořádně nevšimnete. Historie navíc spolupracuje s další novinkou – Storage Spaces.
Ačkoli se o novém způsobu zálohování příliš nemluví, protože zraky celého světa jsou upřeny na Metro, Historie souborů je jedno z těch příjemných desktopových vylepšení, která vás mohou přesvědčit o tom, že Windows 8 vlastně za vyzkoušení stojí. Nenechte se zmást Metrem a prkotinami kolem něj.
ČLÁNKY DO MAILU