Odpověď na názor

jenže architektura souvisí s instrukční sadou - ať chceš či ne, musíš funkci dané instrukce nějak promítnout do křemíku - registry počínaje, a vlastním ALU konče. To je přece klidně i příklad AMD vs AVX, kdy implementováno sice měli, ale naprosto neoptimálně a dorovnali to až s Ryzenem.

A tady je IMHO kámen úrazu. ARM umí navrhovat malá RISCová jádra pro mobily a tablety, ale velké CPU jsou prostě pořád ještě o něčem jiném. Tím neříkám, že se nehodí do desktopů, protože běžný desktop ani dnes věci typu AVX nepotřebuje. Avšak kreslí se tím poměrně jasná a tlustá čára. PC, když to tak vezmu kolem a kolem (pokud si odmyslím stupidní segmentaci Intelu u Pentií a Celerů), bude fungovat od toho "nejblbějšího" i3 po nabušený Ryzen9/TR/EPYCa - stačí si vybrat výkon. U ARMu se budeš muset vždy nejprve kouknkout, co je to přesně za příchuť a pak ještě zkoumat, kolik křemíku bylo obětováno na implementaci a kolik je toho (potenciálně) řešeno mikrokódem, protože toto dříve či později nastane - odříznout se od ARMv7 jako to udělala v8, nebude tak docela možné, stejně jako nebude možné mít tři platformy podle typu použití. Arm se prostě dnes chová jako Nokia s Microsoftem - uvedli WP7, pak WP8 a nakonec Win10Mobile a tyhle verze, ač byly evolucí, nebyly zpětně kompatibilní, a to ani vůči aplikacím z desktopu. Výhoda "nové" platformy byla zároveň i její největší nevýhodou.