Testy se uskutečnily na nejmenované desce (není ani jasné, s jakou čipovou sadou), nicméně benchmarky byly zejména zaměřené na hrubý výkon, tak snad nejde o příliš kritický faktor. Osazeny byly paměti DDR3 Corsair Dominator zvládající takt 2666 MHz, ale podle všeho běžely jen na standardních 1333 MHz (časování 9-9-9-27). Systém běžel s úložištěm SSD Corsair Neutron (dokonce i zdroj byl stejné značky), až to skoro vypadá na gerilový marketing. Vzorek Haswellu (revize B0) měl takt 2,8 GHz a na stejnou hodnotu bylo pro názornost zpomaleno i Core i7-3770K, vzhledem k němuž byl výkon měřen. Operačním systémem byly Windows 7 v 64bitové verzi.
Výsledky můžete vidět přímo na grafech webu OClab.ru (pozor, škála nezačíná na nule). Jedná se o aritmetické benchmarky SuperPI, PiFast a wPrime. V prvním z nich došlo (při délce 1M) z nějakého důvodu k jediné porážce Haswellu (14 s oproti Ivy Bridge s 13 s). V ostatních testech se však již nový procesor nenechal a Core i7-3770K pochopitelně předčil. SuperPI 32M skončil za 11 minut a 27,505 vteřiny (Ivy Bridge: 11 min 49,094 s), tedy o nějaká 3 % rychleji.
V PiFast byl již náskok Haswellu přesvědčivější, skoro 6 %. Ovšem v testu wPrime se architektonická zlepšení promítnout odmítla, a to jak při délce 32M, tak 1024M. Haswell je sice rychlejší, ovšem tak nějak v rámci chyby měření.
Jde jen o aritmetické benchmarky, navíc na předsériovém hardwaru, takže bych na jejich základě ještě Haswell do žita neházel. Platí samozřejmě, že jde o výsledky neoficiální, neověřené a nezaručené. Je pravděpodobné, že v mnoha dalších úlohách předvede nová architektura i dvouciferné zisky, a nakonec může zazářit i v těchto testech, kde dnes moc nepřesvědčila. Důvodem mohou být například zatím nevyladěné BIOSy či ovladače čipové sady. Mimochodem, finální verdikt nad výkonem je již vzdálen pouhé čtyři měsíce – uvedení se totiž má uskutečnit 2. června (júna) tohoto roku.
Zdroj: OClab.ru
