Firma byla specifická tím, že si spoustu přístrojů a strojů sama vytvořila. To byl i případ LEO I (Lyons Electronic Office I), který si postavila, aby mohla rychleji počítat výplaty, vést skladové zásoby apod. Z první generace se nestal masový hit, ale LEO II se už prodával i v tehdejším Československu.
Ale zpět k prvnímu počítači. Abyste si je mohli koupit, potřebovali jste sál o velikosti alespoň 3000 čtverečných stop (460 m²). Frekvence procesoru byla 0,5 MHz, provedení jedné instrukce trvalo 1,5 ms. Samozřejmě pracoval s děrnými páskami a štítky. Operační paměť (se zpožďovací linkou) dovedla uchovat 2048 slov o délce 17 bitů.
LEO II už uměl pracovat s magnetickými páskami. V letech 1962 až 1966 se už prodával LEO III (celkem 60 kusů), výroba počítačů ale byla v roce 1968 spojena s ICL (International Computers Limited) a značka LEO zanikla.
Zdroj: Wikipedia, Fortunecity