Displeje podporující technologii Nvidia G-sync sice budou dostupné až v průběhu příštího roku, vybraní novináři ale dostali předprodukční vzorek k testování již nyní. Své dojmy již zveřejnily servery Anandtech a HotHardware. Záměrně píšu dojmy, neboť přínos G-syncu lze exaktně měřit jen velmi obtížně (ani to není náplní odkazovaných recenzí). K tomu se ale vrátím později, nejprve si povíme něco o tom, jak G-sync funguje.
Takto vypadá řídící modul, který jsme dosud viděli jen na vizualizacích. Čip veprostřed je programovatelné hradlové pole (FPGA) Altera Arria V GX, tři paměťové čipy mají dohromady kapacitu 768 MB (což je podle Nvidie srovnatelné s velikostí pamětí, které používají hardwarové upscalery). Paměť se používá mimo jiné pro uložení předchozího snímku, který se porovnává s novým snímkem a na základě toho se vypočítává průběh napětí při aktivním overdrive.
Anandtech dostal na testování monitor Asus VG248QE s obnovovací frekvencí 144 Hz. To prý není limit G-syncu, rychlejší zobrazovadla ale zatím neexistují. Technologie ale má spodní limit, který leží na 30 Hz. Pokud framerate klesne pod 30 snímků za sekundu (jinými slovy, neobdrží-li monitor nový snímek nejpozději za 33,3 ms), displej znovu vykreslí předcházející snímek, což při 144 Hz trvá 6,94 ms a hráč zpozoruje škubnutí. Zapnutí G-syncu má nepatrný vliv na výkon. Po vykreslení snímku grafická karta zjišťuje, je-li displej připraven vykreslit další snímek. To trvá okolo 1 ms, takže framerate oproti vypnuté synchronizaci klesne o 3–5 %. Nvidia ale prý pracuje na odstranění této prodlevy.
Anand Lal Shimpi během svého testování sestavil video, na němž byste měli pozorovat přínos G-syncu oproti klasickému V-syncu zejména v pohybujících se (průletových) scénách. Video, ač zpomalené o 50 %, však váš dojem nevyhnutelně deformuje pevnou snímkovou frekvencí. G-sync by zkrátka bylo potřeba vidět na vlastní oči.
Jak Anandtech, tak HotHardware hodnotí G-sync příznivě. Pokud framerate kolísá mezi 30 fps a obnovovací frekvencí monitoru, G-sync podává plynulý obraz bez zlomů. Rozdíl je markantní hlavně při 60 Hz, při 144 Hz ale už mnozí hráči (jako například ti, se kterými jsem mluvil na tiskové konferenci Eiza) nemusí vertical tearing vnímat jako rušivý.
Existuje ještě jeden způsob, jak dosáhnout efektu srovnatelného s G-syncem: dosahovat stabilně framerate nad obnovovací frekvenci displeje a poté zapnout V-sync. Bude tak hodně záležet na tom, kolik budou monitory s G-syncem stát, aby nakonec nebylo výhodnější pořídit si výkonnější grafickou kartu. Čtenáři Anandtechu proto spekulují, že G-sync by spíše než u klasických Full HD monitorů byl užitečný u „plachet“ s rozlišením 2560 × 1440 nebo 4K, kde se grafického výkonu pro stabilně vysoké framerate nedostává.
Zdroj: Anandtech, HotHardware
