První test v ČR: Intel G45 s GMA X4500HD

31. 8. 2008

Zdroj: Redakce

Čím vás chce deska nalákat?

Základní deska Gigabyte EG45M-DS2H se vás bude snařit zaujmout hned několika svými parametry. V první řadě to bude použitou čipovou sadou Intel G45 s grafickým jádrem GMA X4500HD, která plynule navazuje na čipovou sadu Intel G35. Nové grafické jádro podporuje DirectX 10, ShaderModel 4.0 a OpenGL 2.0, tedy nic převratného.

Gigabyte pak k čipové sadě přidává svoji úspornou technologii D.E.S., kterou je vybaveno čím dál více jeho desek. Při běžném provozu s ní můžete ušetřit pár wattů bez znatelného omezení výkonu.

Porovnání čipových sad

Pokud se podíváme na schéma čipové sady Intel G45, zjistíte, že se kromě grafiky neliší od dříve uvedené čipové sady Intel P45. Nabízí tedy podporu pamětí DDR2 i DDR3 a PCI Express 2.0. Jako jižní můstek se požívá Intel ICH10R, který podporuje 12 USB portů, šest PCIe ×1 linek, šest SATA portů nebo gigabitovou síťovku.

Hlavním konkurentem této čipové sady bude AMD 780G, která obsahuje integrované grafické jádro Raeon HD 3200. Oproti Intelu nabízí nativní podporu PATA zařízení. Na září pak připravuje nový čipset MCP7A s integrovanou grafikou GeForce 9300 a 9400 pro platformu Intel i společnost Nvidia.

Balení, příslušenství, parametry

Balení, příslušenství, základní info

Vzhledem k tomu, že deska pochází ze série DS2H, je přáslušenství velmi spartánské. Dostanete tedy jen to nejnutnější, co k zprovoznění desky potřebujete – kabely, záslepku a instalační cédéčko.

Použité komponenty a jejich osazení

Rozložení komponent je vždy na MicroATX desce určitým kompromisem. Gigabyte se tohoto úkolu však zhostil celkem se ctí a na první pohled je rozložení v naprostém pořádku.

Zadní blok konektorů obsahuje všechny potřebné konektory USB, přes FireWire a eSATA až po staromódní PS/2 pro klávesnici. Konektor pro myš naštěstní již nahradily dva konektory USB. Co se týče výstupů z integrované grafiky, tak máte na výběr mezi D-Sub, DVI-D a HDMI.

V napájecích oblastech najdete pouze zapouzdřené cívky a kondenzátory s pevným dielektrikem. Deska pro svůj chod používá čtyřfázové napájení.

Na desce najdete dostatek rozšiřujících konektorů zastupující rozhraní USB, FireWire nebo starší COM. Přídavný řadič se pak stará o PATA rozhraní.

Přehlídka čipů starající se o I/O, PATA, FireWire, LAN a audio rozhraní.

Větší pasiv na severním můstku může kolidovat s některými nižšími typy chladičů. Netradičně je umístěno napájení procesorového větráku.

Systém chlazení

O chlazení severního a jižníh omůstku se starají dva pasivy. Žádné heatpipe ani chladiče na mosfetech na této desce nenajdete.

Také po stránce konektorů pro větráky je Gigabyte u této desky značně skoupý. Najdete zde pouze dva s PWM regulací, které jsou navíc umístěny v dosti nezvyklé poloze za zadními audiokonektory.

BIOS a jeho možnosti

Zaměření desky odpovídá i chudší BIOS, který si ani tak ale neodpustil položku MB Inteligent Tweaker, pod níž se ukrývají položky pro taktování. Bez nich se již žádná deska nejen od Gigabytu asi neobejde. Rozsahy položek jsou pro základní přetaktování dostatečné. Za zmínku stojí možnost nastavení FSB strapu, bohaté možnosti nastavení pamětí a také zobrazení doporučených nastavení pro všechny důležité položky.

Z dalších položek BIOSu stojí za zmínku možnost povolení/zablokování C2/C2E a C4/C4E stavů procesoru, což může pomoci při přetaktování nebo nastavení velikosti paměti pro integrovanou grafiku.

Ani u této levné desky nechybí v BIOSu funkce SmartLAN pro detekci vadného síťového kabelu nebo TPM čip, který Gigabyte začal osazovat na své desky teprve nedávno.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Šetřete energii s D.E.S.

Také u této desky Gigabyte použil svoji technologii D.E.S pro úsporu a efektivnější provoz systému, který by měl ušetřit nějakou tu korunu během úspornějšího provozu. Tuto funkci bohužel nejde provozovat zároveň s přetaktováním. Na druhou stranu, tato deska míří hlavně do kanceláří, kde může D.E.S. běžet neustále a přetaktování je v tomto prostředí sprosté slovo.

V případě této základní desky se DES omezuje jen na čtyřfázové napájení, což částečně snižuje jeho efektivitu. Proto jsou také výsledky v úspoře bez zátěže nižší, než je tomu u porovnávaných desek Asus. V zátěži Gigabyte svou desku nijak nepřetaktovává, což se také při porovnání s Asusem odráží na výsledcích. Na druhou stranu Gigabyte v zátěži znatelně šetří, což se o konkurenčním Asusu říci vůbec nedá. Vše si můžete prohlédnout v názorných grafech.

Intel GMA X4500HD – představení

Touto integrovanou grafikou se Intel snaží dohnat konkurenci, která mu během posledních dvou let utekla v této oblasti hodně daleko. Integrovaná grafika bude v různých čipových sadách v různých podobách. Například v čipové sadě G43 bude verze X4500, zatímco v testované G45 je verze X4500HD. V mobilních zařízeních se pak setkáte s variantou X4500MHD. Poslední dvě písmena HD pak označují, že je grafika schopná přehrávat Full HD video, tedy 1080p.

GMA X4500 navazuje na předešlou grafickou kartu X3500, která již také podporovala DirectX 10.0. Mezi další podporované funkce patří Intel Clear Video Technology (hardwarové dekódování H.264, VC-1 i MPEG-2 + jejich post processing), podpora HDMI i DisplayPort. Funkce Clear Video Technology je zatím podporována pouze pod Windows.

O grafický výkon se stará deset unifikovaných shader procesorů, teoretická datová propustnost do paměti je 12,8 GB/s a maximální velikost přidělené paměti je 384 MB.

Intel GMA X4500HD – herní testy

Integrované grafické karty se snažím testovat za co možná nejvíce podobných podmínek. Prozatím se testy týkaly platformy AMD, kde se jako testovací konfigurace používal Athlon 64 X2 6000+. Nyní však přichází ke slovu i platforma Intel. Aby byly výsledky alespoň trochu porovnatelné, použil jsem pro testování naše testovací Core 2 Duo E8500, které jsem změnou násobiče podtaktoval na rovné 2 GHz (6× 333). Na několika výkonnostních testech zaměřených na procesor jsem si ověřil, že výsledky přibližně oscilují kolem výsledků Athlonu 64 X2 6000+ a neměly by se tedy výrazněji projevovat na výsledcích grafických testů. Nastavení pamětí a ostatní použité komponenty jsou pak stejné pro obě konfigurace – AMD i Intel.

I když se Intel snaží, na konkurenci od AMD v herní oblasti zatím stále něco ztrácí. Propad to však již není tak dramatický jako v minulosti, což můžete sami posoudit z grafů.

Intel GMA X4500HD – přehrávání Blu-ray a spotřeba

Zklamání přišlo při přehrávání HD filmu Casino Royale, kde konkuroval pouze starým integrovaným grafikám Radeon X1200 a GeForce 6150, kdy v základním nastavení deska zatěžovala procesor na vysokých 64 %. Celá finta ale, jak upozornil v diskusi Lazar, spočívá v nastavení v BIOSu, kde je potřeba nastavit položku PAVP settings na hodnotu Lite. Naprosto logický úkol, na který přijde každý začátečník.

Každopádně po změně tohoto nastavení došlo k mávnutí kouzelným proutkem a integrovaná grafika začala procesor zatěžovat v průměru necelými 15 %.

Celková spotřeba sestavy také nebyla z nejnižších a byla srovnatelná jen s archaickou čipovou sadou GeForce 6150. Konečných 62 W bez zátěže skutečně není dobrý výsledek. Při zatížení grafického jádra se pak spotřeba příliš nezvýšila. Tomu ale odpovídal i nižší výkon.

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

K testování základních desek používáme také ustálenou sestavu testů, které desky prověří po všech stránkách.

Jak sami vidíte, testy se dají rozčlenit do několika základních kategorií:

•    Testy procesoru a paměti
•    Testy propustnosti rozhraní
•    Testy grafiky
•    Práce s multimédii

Do testů procesoru a vůbec celkové propustnosti systému lze počítat i všechny herní testy v nízkém
rozlišení, kde se hry škálují právě podle výkonnosti procesoru a nikoli grafické karty. Více o tom ale v samostatné kapitole.

Přetaktování

I když na něj není deska příliš stavěná a byla dodaná s první verzí BIOSu (F1), zkusil jsem i to. Výsledky nejsou nikterak závratné, ale nějaké zde přece jen jsou. U čtyřjádrového Q6600 jsem se v případě FSB dostal na stabilních 400 MHz, u dvoujádrového C2D E8500 ještě o 15 MHz výše. Žádné důvody k oslavám to ale moc nejsou.

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 s vypnutými šetřícími funkcemi a virtualizací a pak i při přetaktování. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz i při přetaktování na 3,33 GHz (9× 370 MHz). Frekvence 3,33 GHz byla stanovena tak, aby ji bylo možné dosáhnout na doufám všech základních deskách, tedy i těch, které nejsou přímo určené k přetaktování. Při přetaktování je zvednuté i napětí procesoru na 1,475 V, aby se ukázalo, jestli se nebude deska přehřívat a jak vysoké teploty se při tomto nastavení naměří. Za normálních podmínek by procesor mohl na této frekvenci běžet s podstatně nižším napětím. V tomto případě se však přetaktování nekonalo a tak zde najdete pouze výsledky na základní frekvenci.

Desku se mi bohužel nepodařilo stabilně přetaktovat na 3,33 GHz a tak zde najdete pouze výsledky na základní frekvenci. Již v této části si všimněte nápadně nižšího skóre v PCMark05, v části věnované grafice. Vysvětlení přijde v kapitole věnované grafickému výkonu.

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Do těchto testů zahrnuji propustnost SATA a USB rozhraní měřenou HD Tachem na interním a externím pevném disku a kvalitu integrované zvukové karty měřenou pomocí RightMark Audio Analyzeru a hlavně nově pomocí zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29.

Rychlost SATA rozhraní se u našeho testovacího disku lehce opakovaně přehoupla přes 200 MB/s hranici, čímž se dostala téměř na špici pelotonu základních desek. V případě USB rozhraní se ustálila na standardních necelých 38 MB/s, což plně koresponduje s ostatními deskami s Intel řadiči.

Integrovaný kodek Realtek ALC 889A podával standardní výkon, který na přídavné karty přece jen ztrácí. A to jak v odstupu signálu od šumu, tak v harmonickém zkreslení nebo přeslechy mezi kanály. Pouze dynamický rozsah byl na srovnatelné úrovni.

Dynamický rozsah

Odstup signálu od šumu

Přeslechy mezi kanály

Frekvenční odezva

Harmonické zkreslení

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili v nejnižším možném rozlišení (nejčastěji v 640 × 480) bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vysokém rozlišení 1 600 × 1200 nebo 1 280 × 1 024 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním.

Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Gigabyte u této základní desky použil trochu nestandardní řešení, kdy grafický slot připojil na jižní můstek čtyřmi linkami PCIe ×1. Tím připravil přídavnou grafickou kartu o značný datový tok, který se také podepsal na nižším výkonu. Blíže vám tuto situaci objasní následující schéma:

Proč se Gigabyte k tomuto kroku uchýlil mi není dost jasné. U konkurenčních desek Asus jsem takovou podivnost ve specifikacích zatím neobjevil. Specifikace G45 umožňují připojení grafického portu přímo na severní můstek přes PCI Express 2.0. Nejspíš v tom sehrálo roli snižování nákladů na výrobu této desky. Je možné, že tento návrh vyjde ve výrobě levněji a Gigabyte možná i celkem logicky předpokládá, že do takovéto desky stejně přídavné grafické karty osazovány nebudou.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří v prvé řadě kódování videa do DivX a XviD. Zatímco DivX ve verzi 6.8 podporuje vícevláknové zpracování, a výsledky se tak neškálují jen podle frekvence procesoru ale i počtu jeho jader, XviD ve verzi 1.11 zatím stále zvládá pouze jednovláknové zpracování. Výsledky v XviD tak čistě záleží na frekvenci procesoru a jeho schopnostech. Již sice uvolněný XviD ve verzi 1.12, který vícevláknové zpracování podporuje, nicméně je stále nestabilní, a proto jej pro testování nepoužívám.

Do této části se pak jistě řadí i kódování do MP3 pomocí lame 3.97. Převáděn je v tomto případě 200MB WAV soubor. Posledním testem v této kategorii je pak provádění grafických operacích v Paint.NET. Při tomto testu se měří, za jak dlouho dokáže systém požadovaný sled úkonů provést.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Naměřené teploty nebyly u této desky příliš nízké. Nejvíce se to dotklo jižního můstku, který je osazen pouze malým pasivem. Protože se u této desky nepodařilo přetaktování na 3,33 GHz, najdete v grafech pouze teploty na základní frekvenci.

Spotřeba pak byla velmi nízká, v podstatě nejnižší ze všech měřených desek pro Intel. Svou zásluhu na tom má nejspíš i nižší grafický výkon, který mohl pár wattů skutečně uspořit. Bez zátěže se pak deska rovnala najlepším také.

Dodávané aplikace

Na instalačním cédéčku najdete NIS v 90denní zkušební verzi nebo Gigabyte Easy Tune 6. Nové grafické rozhraní už sice není tak extravagantní, nicméně v něm snadno najdete vše, co budete pro sledování systému nebo jeho taktování potřebovat.

V případě taktování a změn napětí máte k dispozici dva režimy - Easy, v němž budete moci měnit jen frekvenci FSB a Advanced, která vám odemče zbývající položky. Oproti AMD Overdrive jsou ale zde položky ve stejných rozsazích, jako je tomu v BIOSu.

Závěrečné hodnocení

Hodnotit tuto desku lze dvěma způsoby. Buďto na ni lze pohlížet jako na klasickou microATX desku vhodnou do kanceláře, kde nebudete uvažovat nad osazením přídavné grafiky a spokojíte se s integrovanou, nebo na ni můžete pohlížet jako na desku do HTPC či běžného domácího počítače.

V prvním případě má deska vše, co si jen můžete přát a není jí v podstatě co vytknout. Výbava je na její cenu vynikající, výkon integrované grafiky bude určitě stačit při zapnutí D.E.S. skutečně i něco ušetříte.

Do domácího počítače ji však příliš doporučit nelze, protože lze u něj předpokládat rozšířování pomocí druhé grafiky, která bude kvůli druhu připojení PCIe ×16 slotu částečně omezena. Také konektorů na větráky není zrovna mnoho, o jejich regulaci ani nemluvě. Po stránce výbavy vám však nebude chybět žádné důležité rozhraní, dokonce ani eSATA.

+ integrovaná grafika
+ TPM modul
+ rozložení komponent
+ slušná výbava
+ cena

- chudé příslušenství
- připojení PCIe ×16 slotu
- nižší výkon dedikované grafiky
- jen dva konektory pro větráky

Za zapůjčení základní desky Gigabyte EG45M-DS2H děkujeme společnosti Gigabyte.