První Zen zvládal rychlost DDR4 jen 18 MHz. Pro veřejné demo mělo AMD jediné dva funkční kusy

18. 6. 2023

Sdílet

 Autor: Fritzchens Fritz, použito se souhlasem autora - public domain
Těžké začátky slavných… YouTuber GamersNexus byl na návštěvě v sídle AMD a inženýři firmy mu pověděli hodně zajímavé historky z natáčení. Třeba o tom, že hráčské procesory Ryzen s 3D V-Cache vznikly úplnou náhodou.

Youtuberská scéna sice někdy svádí k paušálnímu označení shakespearovským titulem „Mnoho povyku pro nic“, ale často produkuje i zajímavý obsah. Největší kanály mají dnes obrovský dosah a díky tomu se také dostanou k informacím a lidem běžně nedostupným. Kanál GamersNexus teď chystá video z návštěvy texaské centrály AMD a publikoval z ní jako bonus rozhovor s inženýry, ve kterém se prozrazují doslova pikošky ze zákulisí.

Zen v roce 2016: dramata v zákulisí

První pozoruhodné historky z videa, které doporučujeme celé (dozvíte se například, že ony laserem ryté popisy na čipech mohou někdy mít vliv na funkci rostlináře) se týkají vývoje úplně prvních procesorů s architekturou Zen, tedy eventuálních Ryzenů 1000. Inženýři AMD celkem otevřeně popisují, jaké byly krušné začátky s ranými revizemi této zbrusu nové architektury.

Je třeba říct, že toto neznamená nutně nějaký skandál nebo kompromitující odhalení – první křemík z továrny dá práci rozběhat prakticky vždy, takže Ryzen 1000 tímto možná ani moc nevynikal. Delikátní byla spíš celá tehdejší situace, kdy firma byla pod tlakem a životně potřebovala, aby tyto procesory byly úspěšně vydány.

Úplně první vzorky revize A0 (které jsou na videu ukazovány) měly údajně po příchodu z továrny nefunkční řadič pamětí. To pak bylo opraveno další revizí, která ale měla přijít zpět z továrny až za několik týdnů. Tehdy v dubnu 2016 se prý všichni přítomní inženýři snažili nějak systém s těmito vzorky rozběhat, aby mohlo testování (a mohly se debugovat další věci, které by bylo třeba řešit), až se to prý nakonec různými triky povedlo. Paměti se povedlo nahodit, ale nejvyšší, co běželo, byl takt 18 MHz efektivně – místo nominální frekvence DDR4–2133. Práce s touto revizí byla proto hodně pomalá.

Čip Zeppelin / Summit Ridge z procesorů AMD Ryzen 1000, hrdina (nebo antagonista?) tohoto příběhu

Autor: Fritzchens Fritz (se souhlasem autora: Public Domain)

Jak si možná vzpomenete, AMD v roce 2016 na Zen poprvé veřejně lákalo už začátkem léta na Computexu (bylo to 1. 6. 2016 – jak ten čas letí). Na konci prezentace tehdy Lisa Su ukazovala úplně první veřejné demo. Procesor nebyl vidět, ale v zákulisí na něm bylo spuštěno video „zenového loga“. To bylo na vzorku procesoru vyrenderováno, ale přímo živě bylo jen puštěno přehrávačem, ale také na daném vzorku procesoru (vidět to můžete zde).

I toto demo prý bylo adrenalinové. Vzorky už sice byly o dost funkčnější, ale rozhodně ne připravené na nějaký normální provoz. Hlavním problémem bylo, že fungovaly jen při velmi nízkých teplotách pod nulou (chlazené průmyslovým „chillerem“). Nějaké kryogenické chlazení by při prozrazení způsobilo ostudu, takže by prezentace udělala víc škody než užitku.

Symbol zenu vykreslený při prvním veřejném demu procesorů s architekturou AMD Zen na Computexu 2016

Symbol zenu vykreslený při prvním veřejném demu procesorů s architekturou AMD Zen na Computexu 2016

Autor: AMD

Demo se nakonec podařilo uskutečnit jen tak tak. Inženýři zřejmě přímo v továrně GlobalFoundries v New Yorku nebo na testovací lince hledali mezi stovkami až tisícovkami vyrobených čipů nějaké, které tímto problémem trpěly nejméně. Nakonec našli výjimečné exempláře, které byly schopné běžet i při pokojové teplotě. Byly jenom dva.

První z těchto čipů nastavili na frekvenci jen 400 MHz a měli ho jako zálohu pro jistotu. Pro demo byl použitý druhý čip, který běžel na praktičtějších 2,2 GHz, což už je pro raný vzorek celkem důstojné. Povedlo se to prý s ne moc velkým předstihem a inženýr z videa (Amit Mehra z Overclocking teamu) na Computex vezl vzorky letadlem v batohu v malé zelené krabičce. Kdyby se cestou ztratily nebo se letadlo zdrželo, nebo hůř, demo, které tehdy asi také dost podpořilo nad propastí se potácející důvěru v AMD (a jeho akcie), by se nemohlo uskutečnit.

3D V-Cache pro hráče vznikla díky tomu, že chyběl jeden kousek křemíku

O procesorech Threadripper se ví, že vznikly jako osobní iniciativa některých zaměstnanců, kteří navrhli vyrobit z čipletových Epyců 7001 „Naples“ menší 16jádrový procesor pro nadšenecký highendový desktop. Videorozhovor GamersNexusu odhaluje, že velmi podobný, a možná ještě víc šťastnou náhodou řízený byl i vznik Ryzenu 7 5800X3D a celé jím začínající linie herních procesorů s 3D V-Cache.

Tato technologie byla podle svědectví Amita Mehry původně zamýšlená jen pro servery a testovala se na procesorech Epyc Milan, zřejmě v jejich plně aktivní verzi s 64 jádry v osmi CPU čipletech. Z první série pokusně vyrobených CPU čipletů (již s osazenou V-Cache) ale prý po sestavení prototypů serverového Epycu 7003X zůstalo stranou sedm plonkových kusů, které nestačily na další funkční exemplář.

Tehdy se pro ně údajně zaměstnanec aktivisticky přihlásil s žádostí, aby se vyzkoušelo, jak budou fungovat na procesoru Ryzen pro socket AM4. Z oněch sedmi čipletů vznikly první prototypy Ryzenů 5000X3D – tři kusy s dvěma čiplety a jedno osmijádro. Když se pak potvrdil významný přínos v herním výkonu, byl zbytek už historie, jak se říká (i když je samozřejmě otázka, zda ta osudovost není pro atraktivitu příběhu trošku přikrášlená).

AMD ukazuje 3D V-Cache na Computexu 2021

Autor: AMD

Jak si možná vzpomenete, AMD první demo této technologie také ukazovalo na 16jádrovém modelu (před dvěma lety na Computexu 2021). Na videu jsou funční vzorky dvanáctijádra a šestnáctijádra vidět v provozu v laboratoři. Proč nevyšly, není přímo řečeno, ale herní výkon šestnáctijádra by údajně byl přinejlepším stejný jako osmijádra, možná by se dokonce mohly objevit i obtíže kvůli tomu, že cache by byla na rozdíl od 5800X3D dělená. Nakonec se „z různých důvodů“ z těchto vícejádrových vzorků nestal skutečný produkt (ačkoliv aspoň jeden z nich prý snad i má přidělený OPN kód).

Threadripper 5000 „ne-Pro“ existoval, ale měl smůlu

Podobný osud potkal také Threadripper 5000 – tedy highendové procesory s architekturou Zen 3 pro platformu TRX40 (kódové jméno Chagall). Na videu GamersNexusu byl ukázán funkční vzorek Chagallu s 64 jádry a bylo potvrzeno, že tato CPU byla v přípravě.

Opět ale bylo rozhodnuto je nevydat kvůli určitým problémům. Není řečeno, zda šlo o nějakou chybu či problém platformy TRX40, nebo spíš o výkonnostní faktory (jen čtyřkanálový řadič pamětí), nebo naopak marketingové faktory (tedy že by výkon naopak byl příliš blízko modelu Pro), nebo i jen situaci na trhu – tehdy totiž panovala čipová krize.

bitcoin školení listopad 24

Z této návštěvy by mělo ještě vzniknout video věnující se přímo různým provozům (ne ale asi ve výrobě, která běží někde úplně jinde než v Austinu, půjde asi hlavně o laboratoře, kde se testuje). To bude publikované později. Ale možná nakonec bude nejzajímavější tento „bonus“ k němu.

Zdroj: GamersNexus