Revolucí byla sanfranciská Fall Joint Computer Conference pořádaná 9. prosince 1968. Technik Douglas Engelbart na ní prezentoval počítač se systémem NLS (oN-Line Systém). Měl grafické rozhraní, využíval okna, hypertextové odkazy, kolaborativní úpravu dokumentu ve dvou lidech, zvládal také videokonference. A to celé se ovládalo myší. Tu navrhl právě Engelbart, ale pomohl mu ji sestrojit už v úvodu zmíněný English. Oba tehdy pracovali pro Stanford Research Institute (SRI).
Matka všech myší
První myš vytvořili už v roce 1963 a roku 1967 si ji Engelbart nechal patentovat. Zařízení vypadalo jako dřevěná krabička s majáčkem nahoře (tlačítko). Polohu určovaly dva kotouče (pro osu x a y) otočené kolmo k sobě. Otáčely se ježděním po stole. Autor na myši nijak zázračně nezbohatl. Patent totiž vypršel v roce 1987, tedy v době, kdy se počítače s grafickým rozhraním teprve začínaly prodávat. Až tak moc myš předběhla dobu.
První myš na světě byla ze dřeva
První moderní PC
English v 70. letech odešel z SRI a nastoupil do Xeroxu PARC. Tam se podílel na slavném počítači Xerox Alto (1973), který byl evolucí NLS a který měl konečně dostat moderní osobní počítače do firem i domácností. Přinesl vylepšené rozhraní a nově i kuličkovou myš. Dva malé kotouče se schovaly dovnitř, takže nejezdily po stole, ale otáčela jimi kulička. Myš se ale začala prodávat společně s drahým počítačem Star až v roce 1981. Proslavil ji však až Apple spolu s počítači Lisa (1983) a Macintosh (1984), které se hodně inspirovaly u Xeroxu.
Xerox Alto ukázal, jak má vypadat moderní počítač
Kulička od sousedů
Za zmínku stojí, že první kuličková myš je o pět let starší než ta z Xeroxu. Vytvořila ji v říjnu 1968, tedy dva měsíce před ukázkou NLS, německá společnost Telefunken a nazvala ji Rollkugel (doslova otáčející se kulička). Sloužila pro kreslení vektorů na pracovním počítači TR 440. Sice se o ní jako o myši nemluvilo, ale vypadala a fungovala tak. Firma nicméně neuměla tak jako Xerox využít myš k ovládání operačního systému.
Kuličková myš od Telefunkenu měla tvar polokoule
Optika nastupuje
Kulička zpříjemnila ovládání, ale mechanické otáčení zanášelo dovnitř prach a jiné nečistoty, které blokovaly ovládací válečky. Takže se myš musela často rozebírat a čistit. První optickou myš využívající infračervené fotodiody pochází už z roku 1982, navrhl ji student MIT Steve Kirsch. Neměla sice pohyblivé části, ale zato potřebovala speciální podložku, na které byla infrapohlcujícím inkoustem natištěna mřížka. Kirsch následně založil firmu Mouse Systems a jeho myši používal například Sun.
První optická myš potřebovala speciální podložku
Zkuste to bez drátů, milý Marconi
Až do roku 1991 měly myši svůj charakteristický ocásek. Změnil to Logitech, který v onom roce uvedl novou myš MouseMan Cordless. Měla tři tlačítka a pro komunikaci s vysílačem zapojeným v PC využívala rádiovou frekvenci nevyžadující přímo viditelnost. Na rozdíl od infračerveného přenosu, se kterým výrobci také experimentovali. Dnes se už prodávají i myši komunikující přes Bluetooth (2002, Microsoft) nebo Wi-Fi (2011, HP). Jejich výhodou je, že u notebooků nepotřebují žádný adaptér.
Logitech přestřihl dráty už v roce 1991
Kolečko pro web i dokumenty
Listovat dokumenty pomocí klávesnice nebo táhnutím posuvníků bylo nepohodlné. Už v roce 1985 navrhla japonská společnost NTT se Spolkovou vysokou technickou školou v Curychu tzv. Mighty Mouse (neplést s myší Applu), která měla malé kolečko na boku v místě palce. Na nápad se ale zapomnělo, na své tradiční místo se kolečko dostalo v roce 1995 díky myši Genius EasyScroll. Kolečko však proslavil až Microsoft, který o rok později uvedl myš Intellimouse a balík Office 97, který uměl kolečko využít.
Kolečko proslavil až Microsoft díky Intellimouse a Office 1997
Diody bez podložky
Moderní optické myši už podložky nepotřebují. Stojí za tím vynález firmy Agilent, jde o systém červených LED a CMOS snímače, který sleduje jejich odražené světlo ze stolu. První myší, která tento způsob využívala, byla v roce 1999 IntelliMouse Explorer od Microsoftu. Microsoft pak v roce 2008 uvedl nové myši se zdokonalenou technologií BlueTrack využívající modré diody. Je přesnější a nedělají jí problémy žádné povrchy s výjimkou skla a zrcadla.
Intellimouse Explorer byla optická a nepotřebovala podložku
Laser i na sklo
Společnost Sun v roce 1998 nahradila diody pomocí laseru, který měl být rovněž přesnější. LED vyzařují rozptýlené světlo, kdežto laser úzký paprsek, což má pomoci i na lesklých površích. Technologii dostal mezi lidi až Logitech, který v roce 2004 uvedl laserovou myš MX 1000. Snímač mimochodem opět pochází od firmy Agilent. Laser má dodnes problém s některými textilními povrchy, ale na druhou stranu už výrobci slibují i myši snímajícími na skle. Logitech v roce 2009 uvedl myš Anywhere Mouse MX s technologií Darkfield, která si poradí i se sklem alespoň 4 mm tlustým.
Logitech MX1000 je první laserovou myší
K notebooku i desktopu
Kdo hodně cestuje, potřebuje notebook. Kdo na cestách hodně pracuje, potřebuje myš. Jenže ty pohodlné z desktopu jsou velké, v brašně pro ně není místo. Speciální notebookové myši jsou zase maličké a na dlouhodobé používání nevhodné. Kompromis učinil v roce 2008 Microsoft, když uvedl Arc Mouse. Myš ve tvaru mostu je skládací, takže zabere málo prostoru, ale zároveň může být velká. Evolucí je aktuální Arc Touch Mouse, která se neskládá, ale narovná.
Microsoft Arc Mouse se dá složit a lehce přenášet
Myš s multitouch
Apple je průkopníkem v mnoha oborech, dokonce i ty myši proslavil. Ale v současnosti je dělá fakt divné a neergonomické. Dlouho si Apple vystačil jen s jedním tlačítkem. Když v roce 1998 uvedl iMac s první USB myší, měla tvar puku, takže byla všem jen pro smích. Jeho aktuální laserová Magic Mouse z roku 2009 zase vypadá jako tenké mýdlo. Je ale novátorská. Má sice jen jedno tlačítko, vepředu však pod povrchem obsahuje vícedotykový snímač s podporou gest, takže simulují pravé tlačítko, kolečko atd.
Mýdlo od Applu zvládá multitouch gesta
