Radeon HD 6990 v testu: mučení v přímém přenosu

Radeon HD 6990: Test v přímém přenosu

AMD tentokrát karty pro české recenzenty v předstihu před koncem informačního embarga nezajistilo a jen jediný z výrobců nám zatím dokázal kartu k recenzi sehnat. Právě tedy testujeme Radeon HD 6990, který se k nám dostal před pár hodinami a rozhodli jsme se s vámi živě dělit o naměřené výsledky.

Kartu v referenčním provedení nám do testu zapůjčilo české zastoupení společnosti Asus. Oproti standardním Radeonům HD 6990 nabízí něco málo navíc – podobně jako řada jiných karet této společnosti podporuje funkci Voltage Tweak, tedy přetaktování s možností navýšení napájecího napětí jádra pomocí dodávané aplikace Asus SmartDoctor.

Podrobný popis vlastností, funkcí a novinek u referenčního Radeonu HD 6990 najdete v článku Radeon HD 6990: představení, parametry a vlastnosti.

Otestovali jsme oba referenční profily, 375W s jádrem na 830 a pamětmi na 5000 MHz a 450W, který takt jádra zvedá na 880 MHz.

 

Karta má stejnou délku jako referenční HD 6970. Zcela se ale změnila koncepce chlazení (viz již odkazovaný předchozí článek). AMD tentokrát recenzenty prosilo, aby karty nerozebírali (a v pokynech pro testování alespoň žádalo, aby tak učinili až po testu provozních vlastností) a nabídlo k dispozici vlastní fotografie. Důvodem nebylo něco před nimi ututlat, ale pouze snaha, aby měření spotřeby, teplot a hlučnosti probíhalo za korektních podmínek. 

Osobně podobné snahy kvituji s povděkem a byl bych rád, kdyby se něco podobného dělo co nejčastěji. Ne že by byl takový problém karty rozebrat do posledního šroubku, ale není nic zbytečnějšího, než zkoumat provozní vlastnosti na kartě, kterou už před vámi někdo třikrát rozebral a pod chladičem má napatlanou směsici tří různých past.

V případě HD 6990 jsou asi největším problémem polštářky na pamětech, u kterých nejde o klasickou žvýkačku, ale pastu tužší konzistence, kterou pohromadě drží jemná síťka, podobně, jako tomu bylo u GTX 280. Jakmile ji jednou nějak vytvarujete, nevrátí se do původního stavu podobně jako klasické teplovodivé polštářky a nutně má potom horší kontakt s chlazeným povrchem.

Testovací sestava

Testovací konfigurace

Podrobný popis testovací sestavy najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Většina karet AMD je testovaná na hotfix verzi ovladačů AMD Catalyst 11.1a. Ve stávající verzi 11.2 podle release notes nedošlo k žádným změnám, které by byly v případě naší konfigurace a testovaných titulů podstatné.

Nový Radeon HD 6990 je testovaný na betaverzi připravovaných ovladačů 11.4, které dalo recenzentům k dispozici právě pro testování HD 6990.

Základní deska Gigabyte EX58-UD5 je osazená „extrémním“ šestijádrovým Core i7-980X. Procesor je přetaktovaný na 3,8 GHz při napětí zvýšeném na 1,344 V (podle CPU-Z).

V BIOSu jsou vypnuté úsporné technologie. Důvod je opět jednoduchý – co nejvíce omezit vliv procesoru při měření spotřeby grafické karty. Kvůli snížení chyby při měření, ke kterým by jinak docházelo kvůli automatickým a nevyzpytatelným změnám taktovací frekvence, je vypnutý Turbo Boost.

Paměti DDR3-1600 běží na 1360 MHz při časování 8-8-8-22-1T a 1,64 V.

Procesor chladí výkonný Coolink Corator DS, který můžete znát z testu zveřejněného na ExtraHardware.

„Levný“ Centurion od Cooler Master se k podobné sestavě na pohled ani trochu nehodí, ale jde o skříň s typickou (a stále ještě nejčastěji používanou) koncepcí a konfigurací chlazení. V bočnici jsem zalepil otvor v místě chladiče procesoru – při použitém chladiči procesoru a daném uspořádání systémového chlazení nadělal víc škody než užitku.

Vepředu je 1000otáčkový Cooler Master dodávaný se skříní. Zadní systémový ventilátor Nanoxia FX12 (možná si jej ještě pamatujete z naší recenze) může v případě potřeby běžet až na 2000 ot./min, pomocí panelu je zregulovaný na 1500 ot./min, při kterých je aerodynamický hluk ještě únosný.

O napájení se stará 920W Enermax Revolution 85+ má vysokou účinnost, nabízí vysoký výkon a umožňuje i bezproblémový provoz řešení postavených na 3-way SLI či CrossFireX ze tří karet. Při časté manipulaci se náramně hodí odpojitelná kabeláž, která ve skříni zbytečně nepřekáží. K samotnému průvanu ve skříni zase tolik nepřispívá, ventilátor obvykle běží v rozmezí 800-900 ot./min.

Pevný disk VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS) s kapacitou 300 GB používáme především kvůli rychlejšímu načítání her.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Operační systém, nastavení a ovladače

• Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
• vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na
  všech jednotkách
• DirectX redist August 2010
• Intel INF
  9.1.1.1
• ATI Catalyst 11.1a pro Radeon HD6970
• Nvidia GeForce 266.58 pro GeForce GTX 580

Grafické karty testujeme na 30" LCD panelu HP LP3065

Za

poskytnutí hry Battlefield Bad Company 2 děkujeme
společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Za
poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt.

Za
poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

 

Aliens vs. Predator (DX11), Anno 1404 (DX10)

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

 

Anno 1404

U této překrásně vypadající strategie (schválně zkuste kliknout na náhledový obrázek nad tímto odstavcem anebo tento přímo z testovací sekvence) jsem se nechal podobně jako u Call of Duty World at War inspirovat metodikou PC Games Hardware a tu tedy máme plně srovnatelnou. Postup je takovýto: Stáhněte si uloženou pozici PCGH, uložte ji do C:\Users\xyz\Documents\Anno 1404\Savegames. Nastavte všechny grafické detaily ve hře na maximum, vypněte vertikální synchronizaci a MSAA i anizotropní filtrování aktivujte také skrze hru.

Po načtení uložené pozice pomocí kurzorových kláves několikrát přelétněte přes ostrov a pak pozici znovu nahrajte. Zafunguje to jako cache proti vlivu pevného disku. FRAPS nastavte na 20 sekund a měřte vždy od doby, kdy začne v pravém horním rohu mluvit Zahir. 

Za poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

Battlefield Bad Company 2 (DX11), Call of Duty: Black Ops, Call of Duty 5: World at War (DX9)

 

Battlefield Bad Company 2

Hned v úvodní misi se po probití zákopy dostanete po louku. Zde se po střetu s Japonci hra uloží. Nastavím FRAPS na 45 sekund a z tohoto checkpointu jdu kolem hořícího zera a dále pralesem až k můstku u vodopádu. Karty jsou otestovány v režimu DirectX 10 i novějším DirectX 11. Ten u DX11 GPU vynutíte v souboru C:\Users\xyz\Documents\BFBC2\settings.ini. Nastavení společně s uloženou pozicí si můžete stáhnout zde.

Za poskytnutí hry Battlefield Bad Company 2 děkujeme společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Call of Duty: Black Ops

Zatím poslední díl populární série je méně náročný než jeho starší předchůdce Call of Duty: World at War. Testuji pomocí Fraps prvních devadesát sekund z úvodní animace k misím U.S.D.D., která začíná cestou do Pentagonu a v S.O.G. odehrávající se ve Vietnamu.

nastavená úroveň vyhlazování. I na průměrné moderní grafice, jakou je GeForce GTX 460, při vysoké úrovni vyhlazování se snímková frekvence jen výjimečně dostala pod šedesát snímků za sekundu.

 

 

Call of Duty 5: World at War

Benchmark probíhá pomocí FRAPSu. Ten nastavte na 35 sekund. V
možnostech hry aktivujte konzoli a do ní vepište devmap pel1b. Tím se
dostanete na začátek mise Houževnatý (Relentless). Jakmile se tak stane,
spusťte FRAPS. Nově už nemusíte pro srovnatelnost výsledků s EHW držet klávesu pro pohyb vpřed, nechte jen doběhnout oněch 35 sekund a nic nedělejte.

 

Colin McRae: DiRT 2 (DX11, DX9), Crysis Warhead (DX10)

Colin McRae: DiRT 2

Pro testování DiRT 2 používám velký dávkový soubor, který umožňuje otestovat bez nějakého zasahování čtyři různé tratě ve čtyřech nastaveních. Pro srovnatelnost výsledků s DirectX 10 a 10.1 kartami mám sadu konfiguračních XML s vynuceným DirectX 9, další sada XML zapíná DirectX 11 (na GPU, jež ho umí), teselaci i nejvyšší úroveň detailů postprocessingu.

Měří se na čtyřech tratích: Maroko (méně náročná, ale výsledky srovnatelné s volně stažitelným demem), L.A. (noční, stadión dělá některým kartám problémy), Malajsie (na některých GPU nejnáročnější) a Londýn (ten je v plné hře jako základní benchmark). Veškeré použité XML a dávky pro testování najdete v tomto ZIPu.

V malých grafech jsou výsledky dílčích testů z dávky.

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer
Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s
ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a
implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a
zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním
Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy
už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

 

Far Cry 2 (DX10.1), Just Cause 2 (DX10)

Far Cry 2

Pro testy jsem používal zabudovaný benchmark, test Ranch Medium. Výsledky v grafech jsou z plynulejšího ze dvou opakování. Používám režim DirectX 10 a maximální detaily. Anti-aliasing zapínám přes nabídku hry.

Více v článku Far Cry 2: výkon grafických karet a vliv nastavení.

Just Cause 2

Just Cause 2 bylo jedním z příjemných překvapení první čtvrtiny roku 2010 (alespoň po grafické stránce) a autoři mysleli i na integrovaný benchmark. Ty jsou ve hře hned tři, všechny vypadají velmi dobře, konec Desert Sunrise a hlavně nejnáročnější Concrete Jungle pak přímo parádně. Výsledky měření jsou z náročnějšího Dark Tower a Concrete Jungle, méně náročný Desert Sunrise už vynechávám.

Je trochu škoda, že Bokeh filtr a GPU simulace vody (která pak vypadá opravdu fantasticky) je realizována pouze přes Nvidia CUDA a nikoli třeba DirectCompute. V tomto max. nastavení by se tedy mohly srovnávat jen GeForce.

Mafia II (DX9), Medal of Honor (2010), Metro 2033 (DX11), Napoleon: Total War (DX9)

Mafia II

Do metodiky jsme zařadili i zejména u nás populární Mafii II. Testy se zapnutým vyhlazováním jsou oproti většině ostatních her trochu exotické. Ve hrách se totiž nejčastěji používá vyhlazování MSAA (obvykle 4×, náročnější uživatelé nastavují i 8×), zatímco vývojáři Mafie sáhli k méně efektivnímu 2× SSAA (supersampling).

Medal of Honor (2010)

Poslední díl série Medal of Honor je unikátní v tom, že pro single player využívá jiný engine než pro multiplayer. Testujeme ve verzi pro jednoho hráče, která běží na silně modifikovaném UT3 Engine. Podrobnější popis samotné hry, možností nastavení a další srovnání výkonu najdete v článku Medal of Honor (2010): od 8800 GTX po HD 6870 v testu.

Detaily jsou nastavené na maximální úroveň, vyhlazování využívám vestavěné.

Testuji pomocí Frapsu na dvou nejnáročnějších úvodních animacích prvních 64 s z mise Gunfighters, ve kterých pilotujete vrtulník a 111 s z mise Neptune's Net, ve kterých letíte v noci transportním vrtulníkem, který havaruje.

Metro 2033

Z testovaných her největší zabiják grafických karet, který na trůnu
vystřídal Crysis a Stalkery: CS a CoP. V Game Options je položka Advanced PhysX vypnuta, na kartě Video je vybrána kvalita Very High, DX10 pro všechny karty a znovu navíc potom DX11 pro nejnovější GPU s jeho podporou, dále 4× MSAA a 16× AF. Používám uloženou hru takřka ze začátku hry (Chase), vozíkem jedete tunelem a než se vám ve snové vizi objeví příšera, logování FRAPSem ukončím (180 s). Benchmarkovací sekvence asi není nejtěžší možná, i tak ale současným kartám stačí a asi pár let ještě bude, výhodou je dobrá opakovatelnost.

 

Uloženou pozici před jízdou tunelem si můžete opět stáhnout, pro otestování používám uvedené nastavení. Kombinace MSAA, vysokého rozlišení a profilu very high u mnoha karet znemožňuje prakticky už pohyb v menu a přitom slevení z maximálních detailů hru vizuálně zřejmě až tolik nepokazí. Testuji pouze nižší rozlišení 1920 × 1200, vyšší rozlišení 2560×1600 už je na většině karet při stejném nastavení nehratelné.

Napoleon: Total War

V Napoleon:
Total War (demo, 1.0.0) používám pro testování bitvu u
Ligny. Fraps nastavuji na
62 sekund, jakmile získám kontrolu nad myší a klávesnicí, nastavím
pohled hned na zcela
nejnižší možný u země (náročná detailní animace vlnící se trávy či
obilí).

 

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat (DX11), World in Conflict (DX10), Unigine Heaven 2.1 (DX11)

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting (DX10 nebo DX11 podle toho, co GPU podporuje). Je-li DirectX10.1 podporován, je zatržen i v Advanced Options. DirectX 10 karty testuji pouze s 4× MSAA, DirectX 11 akcelerátory potom ještě navíc s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).

 

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování
navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Unigine Heaven 2.1

V Unigine Heaven nastavuji DirectX 11, shaders na High, anti-aliasing na 4× a anizotropní filtrování 16×. Zkoušeno je nastavení teselace na off, normal a extreme.

Provozní vlastnosti – 375 W vs 450 W v kostce

Provozní vlastnosti v kostce

V dalších grafech je zachycený téměř půlhodinový úsek měření při „maximální“ reálné zátěži v obou profilech, testovalo se v Crysis a na náročné scéně.

První dva souhrnné grafy, ve kterých jsou pouze hodnoty ze standardního 375W profilu, vám možná budou připadat komplikované, protože se v nich mísí různé vzájemně závislé veličiny s nestejnými rozsahy. S trochou snahy se v nich dá celkem snadno zorientovat. Vysvětlíme si je na zvětšeném výřezu.

Naměřené hodnoty se pohybují zhruba v tomto rozsahu:

 

Aby je bylo možné dostat najednou do jednoho grafu, používám dvě osy. Ta nalevo patří pouze otáčkám ventilátoru, hodnota v ose napravo pak odpovídá taktům jader, spotřebě i teplotám.

Oranžová a šedomodrá čára plazící se vespod pod stovkou je teplota každého z grafických čipů, která se v zátěži dostávala maximálně k nějakým 88 °C.

O něco výše je červenou barvou graf spotřeby – ta po ustálení oscilovala kolem 470 W.

Divoké hnědé a zelené linie vyjadřují frekvence grafických čipů v zátěži v daný okamžik. Ty se vždy v „kritické“ situaci na krátkou chvíli podtaktovávaly nezávisle na sobě na hodnotu z rozmezí 820–530 MHz. Dlužno dodat, že spíše než k drobným úpravám frekvencí o desítky MHz docházelo ke skutečně razantnímu poklesu i o 30 %.

Tyrkysová čára pak odpovídá otáčkám ventilátoru. Na této lince jsou podivné sekundové špičky – ty ignorujte, jde jen o přeslechy senzoru a většina z nich odpovídá dvojnásobku reálných otáček.

Z grafu je patrné, že i když teplota rostla spíš pozvolně, otáčky ventilátoru se měnily po docela velkých skocích. Na začátku spuštění zátěže (přibližně první tři minuty) si ještě můžete všimnout, že se regulace snažila držet otáčky o něco níž pod třemi tisíci, když ale teploty i nadále rostly, roztočila ventilátor rychleji, čímž došlo k mírnému snížení teplot z 87 na 84 °C. Ke snížení otáček už ale v průběhu celého testu nedošlo. I když by se mohlo zdát, že to, že otáčky neklesly ani po snížení teplot, je chyba, vězte, že je příjemnější když si ventilátor drží stabilní otáčky a hlučnost, než když jeho rychlost osciluje podobně, jako se to stávalo u Radeonů HD 6970.

Spotřeba se po načtení scény s postupným zahříváním první dvě minuty zvedala ze 450 na 465 W, po delší zátěži se nakonec ustálila na 470 W s tím, že docházelo ke krátkodobým nepravidelným poklesům o 5–10 W.

Pokud vám tato podoba grafu nevyhovuje, ještě tu mám stejná data stylizovaná do formátu grafů z RivaTuneru.

V následujících grafech už je srovnání obou profilů – 375W s taktem jádra na 830 MHz a 450W s taktem jádra 880 MHz.

V první části jsou naměřené teploty. U teplot jádra je u 880MHz profilu zřetelně vidět podstatně rychlejší náběh teplot čipů. Projeví se to i na rychlejším růstu otáček ventilátoru (modrá linka v dalším grafu).

Zajímavé je, že regulace nenastavuje otáčky plynule, ale jen v několika úrovních. Jakmile zjistí, že je zapotřebí otáčky zvednout, pomalu (přechod trvá 6–10 s) je zvedá o úroveň výše. V případě pomalejšího profilu (375 W) to není takový problém, tam naopak kvituji s povděkem, že si karta po zahřátí drží stabilních 3700 ot./min, které jsou pro danou zátěž ideálním kompromisem a nedochází k oscilování otáček a hlučnosti.

450W a zpackaná regulace

Průšvih je to u 450W profilu, kde je ve druhé půli vidět, že teplota jádra stále roste i při 92 °C a 3700 ot./min. Karta kvůli tomu přepne na maximálních 5000 ot./min. a následuje rychlý pokles teplot na přijatelných 88 °C, na kterých karta přehodí zpět na 3700 ot./min. K uchlazení to opět nestačí a tak se vše opakuje.

Na tomhle místě je ale nutné upozornit, že při běžném hraní by k něčemu podobnému dojít nemělo – podobně náročnou scénu bude karta většinou počítat jen pár sekund a ne až desítky minut, jak v tomto případě.

Který víc koktá?

Ve třetím ze skupiny grafů (bodový XY) jsou taktovací frekvence obou jáder po celou dobu testu. Barvy jsou stejné jako u prvního grafu – teplota prvního a druhého jádra při 830 MHz je červenou a zelenou, při 880 MHz patří jádrům modrá a oranžová.

Právě při tomto srovnání mě náročnější profil překvapil. Čekal bych, že při 450W profilu bude firmware čipy brzdit častěji. Opak byl pravdou – zatímco u méně náročného profilu docházelo při výrazné zátěži u obou jader soustavně k podtaktovávání až o jednu třetinu frekvence jádra (krupice nad 500MHz čárou shora ohraničená čevenozelenou linkou na 830 MHz), u 450W profilu se po načtení uložené pozice frekvence zvedly na 880 MHz a na této hodnotě už vydržely prakticky po celou dobu mučení. Ani v okamžiku, kdy regulace vytáčela ventilátor na maximum. Oranžovou barvu tak v grafu kromě prvních pár vteřin na začátku nenajdete – kryje se modrými body druhého jádra.

Spotřeba karty je dle očekávání podstatně vyšší – zatímco u 375W profilu se spotřeba sestavy ve špičce dostala na 470,5 W, na náročnějším profilu to bylo už 551,6 W. Nemusíte to počítat, rozdíl je asi 81 W – více, než je papírových 75 W. Musíte ale ještě vzít v úvahu účinnost zdroje i to, že spotřebu ovlivňuje i vytížení procesoru a také to, že neporovnáváme deklarovanou maximální zátěž.

Mimochodem, skokové změny otáček a následný pokles teplot ve druhé půli grafu je patrný i na grafu měření spotřeby.

Spotřeba, teploty, hlučnost

Spotřeba chvalitebná

Karta si zaslouží pochvalu za spotřebu. Zdá se vám to po tom, co tu už bylo ke spotřebě řečeno, na palici? Počítejte se mnou...

Sestava s Radeonem HD 6970 v Crysis měla spotřebu kolem 341 W. Od toho odečteme nějakých 125 W na ostatní komponenty v zátěži a dostaneme se na 216 W. Dva Radeony HD 6970 v CrossFire už měly spotřebu 575 W, bez sestavy to dělá 450 W. U HD 6990 to však bylo jen 467 W, bez sestavy tedy asi 342 W – rozdíl slušných 108 W. Znamená to, že dvě HD 6970 v CrossFire mají téměř o jednu třetinu vyšší spotřebu než jedna HD 6990.

Malý přímotop

Asi vytušíte, že teploty v zátěži nejsou žádná sláva. Ale i zde platí, že nejde o žádné drama. Tedy pokud čidla na kartě záměrně nekecají (což by klidně při podezřelém vytáčení chladiče na maximum už při 92 °C mohlo být základem nějaké konspirační teorie), měl by chladič mít pořád slušné rezervy, zejména ve 375W režimu. Měli jsme tu i karty, které bylo možné rozžhavit i výše (třeba GTX 480 či GTX 295 v první revizi).

V grafu je vždy teplota žhavějšího z obou jáder.

Hlučnost... jako u 450W karty, nikoliv však tragická

Na hlučnost téhle karty už jste asi četli spoustu narážek i nadávek. Možná vás překvapí, že na 375W profilu to není zdaleka tak tragické, jak by se podle některých recenzí mohlo zdát. Pravda, karta patří k tomu nejhlučnějšímu, co se dá pořídit, její hlučnost se ale nijak dramaticky neliší od jiných Radeonů spadajících do této třídy – jmenovitě Radeonu HD 5970 a HD 6970.

Bez zátěže je hlučnost o něco vyšší, v tomto režimu ale záleží na každém stupni – odvolám se na graf se závislostí výkonu ventilátoru na hlučnosti. Každé procento na výkonu ventilátoru navíc znamená výrazný nárůst hlučnosti. Pokud otáčky nastavíte natvrdo na povolené minimum (cca 1100 ot./min), jádra se určitě neuvaří a hlučnost zůstane na přijatelných 38 dBA. Při těchto otáčkách už není znát aerodynamický hluk, ale spíše vrčení motorku ventilátoru.

Při automatické regulaci se otáčky ustálily na cca 1350 ot./min. Při nich už je znát i aerodynamický hluk.

I když je hlučná a naměřené hodnoty jsou vyšší než u zmíněných Radeonů, aerodynamický hluk je trochu tupější a příjemnější, než u karet s ventilátorem, který tlačí vzduch jen na jednu stranu přes délku celé karty, ventilátor, který má kolem sebe víc prostoru a ulevuje si na obě strany totiž tolik nehvízdá.

Ani při 450W profilu by to nebylo tak tragické nebýt oněch krátkodobých 5000otáčkových špiček. Kvůli nim už je ale karta aspirantem na rekord. Ještě uvidíme, jak vedle ní dopadne GTX 480, až se mi ji časem podaří doměřit.

Ke grafu hlučností jen jedna připomínka – v případě HD 6970 v maximální zátěži docházelo k něčemu podobnému jako u HD 6990 se 450W profilem, tedy ke krátkodobému zvedání otáček na 3700 ot./min kvůli překročení mezní teploty. Pokud karta nepoběží naplno, může být hlučnost HD 6970 oproti HD 6990 se 375W profilem přece jen nižší.

Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou.

 

Testovaný Radeon HD 6990 od Asusu seženete za nějakých 15 500 Kč a dá se říci, že příplatek padne především na konto možnosti nastavení napájecího napětí jádra. V cenících je ale ještě i levnější HD 6990 od Sapphire, kterou seženete už za 14 500 Kč.

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Poměr cena/výkon je u novinky bohužel prakticky stejný, jako u dvou Radeonů HD 6970 v CrossFire, v tomhle ohledu tedy žádný bonus za to, že koupíte dvě karty najednou, od AMD nedostanete. Nebo abych byl přesnější, nákupem HD 6990 oproti dvěma Radeonům ušetříte asi pět stovek, ale výsledkem bude také o něco nižší výkon a to i v případě rychlejšího profilu.

 

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení

Jestli je nevýhodou HD 6990 to, že oproti dvěma Radeonům v CrossFireX toho ani výkonem, ani poměrem cena/výkon, ani cenou nenabídne nic navíc, výhodou jsou provozní vlastnosti.

Karta je oproti dvěma HD 6970 kompaktnější. Nezanedbatelným pozitivem je i můstek pro CrossFireX přímo na kartě – zatímco dřív to nebyl tak významný problém, s popularitou platformy LGA 1155 a 1156 s ušmudlanými 20 PCIe linkami, o které se dělí všechny komponenty včetně vysokorychlostních portů je to určitě plus.

Má o poznání nižší spotřebu, zejména vezmeme-li v potaz pomalejší profil. Ten
proti dvěma HD 6990 zaostává jen o 6 %, ale nabízí až o čtvrtinu nižší spotřebu.

Jednoznačnou nevýhodou jsou na jednu kartu abnormální požadavky na zdroj. Jenže zde opět platí, že jinak se zatím k podobnému výkonu dopracujete jen s dvojicí HD 6970 v CrossFire či se dvěma GTX 570 a v takovém případě to bude ještě horší.

Když se to zvrtne...

Když si vzpomenu na první prezentace Radeonů HD 3870 X2, které předznamenaly renesancí dvouprocesorových karet, a hlavně na marketingovou omáčku, kterou nás při prezentaci prvních generací dvouprocesorových modelů zástupci AMD krmili, jsem hodně na rozpacích z toho, co teď AMD vypustilo do světa.

Už v případě HD 5970 moc nemělo význam diskutovat o tom, jestli je tohle výsledek filozofie skládání výkonných karet ze dvou menších výhodných „mainstreamových“ čipů, a v případě HD 6990 už snad nikdo nebude pochybovat, že se to nějak zvrtlo.

HD 6990 je podobné či spíše ještě větší monstrum, než jakým byla kdysi GeForce 9800 GX2 nebo GTX 295 složená ze dvou monolitických „dinosaurů“, ze kterých si kdysi někteří příznivci ATI dělali legraci. Také je ale zapotřebí zdůraznit, že kdybychom tu teď měli 32nm proces, jak jsme kdysi předpokládali, asi by to teď vypadalo trochu jinak.

Nedá mi to ještě nezmínit klasický problém dvouprocesorových karet – v méně populárních či starších hrách můžete narazit. V našem případě to opět bylo Anno 1404. Snaha AMD udělat kartu blbuvzdornou a v ovladačích CrossFireX ututlat tak znamená, že se režimu CrossFireX jen tak nezbavíte.

Přesto, pokud jste pokukovali po něčem výkonnějším, než mohou nabídnout jednoprocesorové karty, stojí i tahle příšera za zvážení. Určitě si ale ještě pár dní počkejte na odpověď Nvidie.

+ nízká spotřeba bez zátěže
+ poměr výkon/watt lepší než u HD 6970 v CrossFireX
+ zatím nejvýkonnější grafická karta
+ výstupy
+ záložní BIOS
+ velká paměť (2× 2 GB)
+ s dodanými adaptéry lze přes DVI připojit až tři fullHD LCD

- vyšší hlučnost bez zátěže
- hlučná v zátěži
- nesplňuje požadavky PCI-SIG
- nemožnost snadno vypnout CrossFireX