Radeon R9 270 Gaming vám už před nějakým časem představil Mirek otestovanou metodikou pro slabší karty. GeForce GTX 660 už také dobře, známe, takže si nejprve pořádně představíme samotnou GeForce GTX 660 Gaming a pak už vás čekají obě karty otestované obvyklou metodikou pro karty střední a vyšší třídy.
Po sérii nových GeForce 700 začalo MSI řadu Gaming rozšiřovat i o karty, které mají základ ve starší řadě 600. A je to jedině dobře, protože Nvidia s uváděním desktopových karet minimálně prozatím skončila na modelu GTX 760 a tak spousta výrobců u levnějších karet zůstává na modelech uvedených už před více než rokem. Chladiče se ale za tu dobu posunuly zase o kus dál a model GTX 660 Gaming je z těch, na kterých je to opravdu hodně znát.
Krabice je obdobná jako u ostatních karet z řady Gaming, je celá černá a dominuje jí motiv draka typický pro produkty této rodiny. Uvnitř je pevná krabice z vlnité lepenky, samotná karta je pak v pěnové vystýlce.
Shora je přiklopená nižší krabičkou s příslušenstvím. V něm najdete redukci z diskového molexu na přídavný napájecí šestipin, stručnou instalační příručku, médium s ovladači a redukci z DVI-I na analogový D-sub, kterou jsme brali vždy jako samozřejmost, ale u spousty karet už ji nenajdete a začíná z ní být ohrožený druh.
Stejně jako ostatní karty z řady Gaming dostala i vylepšená GTX 660 nový chladič Twin Frozr IV, který je díky velkým ventilátorům s propeller blade běžícími na nízkých otáčkách na většině karet mimořádně tichý i v zátěži.
Karta je už v základu od výrobce přetaktovaná. Jako obvykle u této série uvádí MSI ve specifikacích hned tři výkonnostní profily, standardně je nastavený prostřední Gaming s následujícími vlastnostmi.
Všechny tři pak vypadají takto:
- OC mode – základní takt 1033 MHz, typický takt s boost 1098 MHz
- Gaming mode – základní takt 1006 MHz, typický takt s boost 1072 MHz
- Silent mode – základní takt 980 MHz, typický takt s boost 1033 MHz.
Papírové specifikace třetího profilu odpovídají referenční GTX 660.
MSI GeForce GTX 660 Gaming: chladič a detaily, Radeon R9 270 Gaming
Uspořádání plošného spoje je shodné s referenční GTX 660, rozdíl je jen v tom, že je na konci o pár centimetrů prodloužený a má posunutý konektor, jinak je ale ten kousek, o který je nastavený, bez součástek. Chladič s krytem je ještě delší, celková délka karty je asi 26 cm.
Karta je osazená chladičem TwinFrozr IV se dvěma velkými 10cm ventilátory (rozměr je ekvivalentem pro větrák s rámečkem, samotné rotory mají průměr asi 9,5 cm).
Dvouslotový chladič má populární koncepci – pasiv s heatpipe a podélným žebrováním shora ofukuje dvojice axiálních ventilátorů.
Vypadá obdobně jako u výkonnějších karet, které jsme už testovali. A má i stejně velké ventilátory, pod krytem je ale menší pasiv s pouze dvěma, zato však 8mm, heatpipe. Radeon R9 270 má pasiv ještě o malinko menší a přední heatpipe má u něj průměr jen 6 mm, zadní také 8 mm.
Výstupy GTX 660 Gaming jsou shodné s referenčním řešením, na záslepce je dual-link DVI-I, dual-link DVI-D, HDMI (na ně lze připojit až tři monitory do spřažené plochy) a čtvrtý je DisplayPort pro přídavný monitor.
Na kartě je stejně jako u referenční grafiky jeden konektor pro SLI, propojíte tedy nejvýše dvě karty. Protože jde o kartu pro nižší střední třídu a multi-GPU má kvůli svým nedostatkům smysl spíše pokud se k vyššímu výkonu nedá dopracovat jinak, bude i ten jeden konektor více než dost.
Pro přídavné napájení stačí jeden šestipinový konektor PCIe power. Teoretické maximum, které jeden 6pin a sběrnice dohromady zvládá, je 150 W.
A ještě fotka paměťových čipů GDDR5, jsou od Elpidy.
Radeon R9 270 Gaming
Tento Radeon vám už v recenzi představil Mirek při jeho uvedení. Já tedy jen stručně připomenu, že je karta už od výrobce přetaktovaná ze základních 925 na 975 MHz, paměti zůstaly na referenčních 5600 MHz efektivně.
Obdobně jako u jiných karet z řady Gaming uvádí na stránkách ve specifikacích hned troje takty podle toho, jaký profil zvolíte – OC mode s GPU na 975 MHz, Gaming mode s GPU na 955 MHz a Silent mode s GPU na 925 MHz. Profily se přepínají pouze softwarově pomocí utilitky MSI Gaming App. Oproti dosud testovaným GeForce je tu jeden dost podstatný rozdíl – standardně (bez Gaming App) běží karta pro změnu na nejrychlejším profilu OC mode.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy spotřeby a teplot probíhají při okolní teplotě 23 °C.
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Pro testy používáme benchmark, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a jde o test, který není ani zdaleka limitovaný procesorem a dobře v něm škálují i řešení postavená na multi-GPU.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Pro pomalejší grafiky přidávám i méně náročné nastavení bez teselace a MSAA 4×, do celkového průměru se ale oba následující grafy nezapočítávají.
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 sekund dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Bioshock Infinite, Cliffs of Dover (Il-2 Sturmovik)
Bioshock Infinite
Pro otestování Bioshocku používám vestavěný benchmark. Testuji s detaily nastavenými na maximum.
Cliffs of Dover
Pokračování jednoho z nejpopulárnějších leteckých simulátorů je na hardware velmi náročné. Většina položek v nastavení snižuje kvalitu obrazu, ale k výrazně vyššímu výkonu nepomáhá. Proto jsem zůstal u velmi vysokého nastavení a stáhl jen kvalitu efektů, stromů a množství budov i za tu cenu, že výsledky naměřené u slabších karet budou nízké a snímkové frekvence možná až nehratelné.
Pro testování v této hře se většinou používá jeden z dodávaných záznamů. Ty ale bohužel nepatří k nejnáročnějším, ve hře se dostanete do mnohem vypjatějších situací. Proto jsem nahrál vlastní záznam nad Londýnem.
Crysis 3, F1 2013
Crysis 3
Protože by velmi vysoké nastavení bylo pro většinu stávajících karet příliš náročné a vysoké zase zbytečně nízké, zvolil jsem vlastní nastavení. Vycházel jsem z globálního nastavení velmi vysoké, ale u položek post processing, stíny a voda jsem detaily snížil o jeden stupeň na vysoké. Pro vyhlazování hran jsem zvolil méně náročné SMAA střední (2TX).
Testuji na dlouhé, na rozličné efekty bohaté a poměrně náročné úvodní animaci z mapy „Swamp“, která přísluší čtvrté misi s českým názvem „S plným rizikem“. Počítejte s tím, že ve hře narazíte i na náročnější pasáže. Zejména při obtížně opakovatelných (měřitelných) přestřelkách může být výkon karet podstatně nižší.
F1 2013
F1 2013 je poslední ze známé série závodních her od Codemasters postavených na EGO Engine 3.0. Oproti F1 2012 má vylepšenou, avšak na výkon karet stále velmi nenáročnou grafiku.
Pro testy jsem zvolil maximální nastavení s vyhlazováním MSAA 4×. Vestavěný benchmark nepoužívám se standardním nastavením, ale vytvořil jsem vlastní konfigurační soubor. Z okruhů, které jsou k dispozici, jsem vybral nejnáročnější Jerez a zredukoval počet vozů, používám následující nastavení:
Max Payne 3, Metro: Last Light
Max Payne 3
V Max Payne 3 jsou téměř všechna nastavení na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny. Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA. S vyšší kvalitou stínů a s vyhlazováním MSAA by nebylo možné testovat karty s 1 GB paměti.
FRAPSem měřím úvodních 38 sekund od druhého checkpointu z páté kapitoly, který patří k nejnáročnějším checkpointům ve hře.
Metro: Last Light
Metro testuji pomocí vestavěného benchmarku, který je velmi náročný (přinejmenším je náročnější než několik úvodních hodin hry pro jednoho hráče).
Testuje se tato trojice nastavení:
Třetí měření se zapnutou GPGPU akcelerací PhysX jsem přidal spíše pro ilustraci toho, co aktivní advanced PhysX udělá s výkonem u Radeonů a GeForce. Do celkového průměru však započteno není.
Ačkoliv by se mohlo z průměrných snímkových frekvencí zdát, že je hra s pokročilou fyzikou bez problémů hratelná i na Radeonech, není tomu tak. S Radeony se ve scénách náročných na fyziku propadá na nehratelné snímkové frekvence (dobře je to vidět třeba na výsledcích měření s průběhem výkonu, i u výkonného Radeonu R9 290X se snímková frekvence propadá pod 10 FPS).
Splinter Cell Blacklist, Total War: Shogun 2
Splinter Cell Blacklist
Splinter Cell Blacklist testuji na jedné z nejnáročnějších scén ve hře jednoho hráče, které jsou dostupné z uloženého checkpointu. Jde o úvod k misi Vězeňské zařízení, zátoka Guantanamo, Kuba. Pomocí FRAPSu měřím úvodních 82 sekund.
Testuje se s detaily nastavenými na ultra a vyhlazováním MSAA 2×, náročnější MSAA 4× už by bylo zejména ve vyšším rozlišení 2560 × 1600 bodů stěží hratelné na highendových kartách.
Total War: Shogun 2
Pro měření používám vestavěný benchmark s vlastním nastavením detailů (na maximum) a vyhlazováním MSAA 4×.
Kromě výše uvedeného nastavení v rozlišení 1920 a 2560 bodů pouštím i méně náročný test se standardním nastavením, uvádím jej pro porovnání s výsledky, které najdete jinde. Do průměrů se ale tento výsledek nezapočítává.
The Witcher 2 (Zaklínač 2)
The Witcher 2 testuji s téměř maximálním nastavením detailů, výjimkou je pouze nastavení Nejlepší kvalita (UberSampling), které je vypnuté.
Do metodiky jsem vybral lokaci, jež patří určitě mezi nejnáročnější: poslední část kapitoly zvané Vedení útoku, kdy drak proboří hradby a útočí na vaši družinu i nepřátelské vojáky.
GTX 660 a chování GPU Boost: Crysis
Po spuštění zátěže naskočila na chvíli frekvence 1136 MHz. Postupně klesala a ustálila se kolem 1100 MHz, oscilovala mezi 1084 a 1097 MHz s napětím 1,125 a 1,137 V. Ventilátory se přitom roztočily na poměrně nízkých 1320 ot./min a karta tak byla i v zátěži tichá.
GTX 660 a chování GPU Boost: Aliens vs Predator
Poměrně záhy po startu začíná docházet ke snižování taktů automatického OC, i tak se ale karta drží nad udávanou hodnotou GPU Boost.
GTX 660 a chování GPU Boost: Metro: Last Light
Do řízení taktů opět zasahuje limit spotřeby u PowerTune, ale ne tak intenzivně jako u předchozích dvou her.
R9 270 a chování PowerTune: Crysis
Tato kapitola má sice název chování PowerTune, ale o nějakém zasahování PowerTune do řízení spotřeby a taktů karty nemůže být řeč. Ať jsem dělal, co jsem chtěl, kartu jsem ke snižování taktů nepřinutil. Stabilní výkon, stabilní spotřeba, stabilní takty, prostě jakoby žádné řízení spotřeby neměla.
Vyzkoušel jsem i snížit limit PowerTune na -20 % a zvednout takty (až na 1100 MHz), ale nemělo to na nic vliv. Stále stabilních 1100 MHz, spotřeba o necelých 20 W vyšší. Když jsem při tomto nastavení přehodil PowerTune na +20 %, chovala se stejně.
Po spuštění zátěže karta nasadí takt 975 MHz, teplota se dostala až na 65 °C a ventilátory se roztočily na přibližně 1440 ot./min.
R9 270 a chování PowerTune: Aliens vs Predator
Jestliže s takty nehnul Crysis, nepohne s ním ani Aliens vs. Predator. Vše stejné, jen hodnoty provozních vlastností jsou o něco nižší. Stabilních 975 MHz, teplota kolem 62 °C a ventilátory na nižších ~1333 ot./min.
R9 270 a chování PowerTune: Metro: Last Light
V Metro: Last Light opět totéž. Teplota po zahřátí v šestém průchodu testu (2560 × 1600 bez PhysX) 60 °C, ventilátory už jen kolem 1300 ot./min.
R9 270 v Gaming Mode (955 MHz) a chování PowerTune: Aliens vs Predator
Protože standardní takty odpovídají OC mode, přepnutí do Gaming Mode v Gaming App kartu vlastně jen podtaktovává. A protože rozdíl je oproti OC mode minimální (stabilních 975 vs 955 MHz), prohnal jsem kartou jen test v AvP.
Po přepnutí do profilu Gaming se snížily takty GPU i otáčky ventilátoru. Obdobně jako při standardním nastavením si karta držela stabilní takt (955 MHz). Zajímavější to bylo u ventilátoru, kde zůstaly otáčky na stejných hodnotách jako v idle (prakticky neslyšných ~970 ot./min), jen po zahřátí nad 65 °C začala regulace přidávat. Na maximálních dosažených 67 °C měly 1050 ot./min., což je stále hodnota, u které poznáte, jestli ventilátory běží, tak v pasivně chlazené sestavě v době nočního klidu a na krátkou vzdálenost.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teplota grafického čipu
Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.
S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).
Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.
Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.
Teplota grafického čipu u testované karty
K teplotě bez zátěže nemám větší výhrady, také regulace funguje bezvadně a karta je v idle prakticky neslyšná.
Vynikající je, že se karta udržela v Crysis i v hůře větrané skříni pod limitními 83 °C a nepotřebovala k tomu ani příliš vysoké otáčky. V méně náročném AvP a Metru byla rezerva ještě o stupeň větší.
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.
Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Ventilátor testované karty
U R9 270 běžely při automatické regulaci ventilátory jen na 18 % a ~970 ot./min., což je pod hranicí, kterou lze nastavit manuálně. Při manuální regulaci je minimum 25 % a cca 1200 ot./min, i na nich je ale kartě tichá
V zátěži v Crysis se dostaly maximálně na 1440 ot./min, což je ještě hodně daleko do maximálních 2860 ot./min. (s hlučností asi 54 dBA).
Hlučnost grafické karty
Bez zátěže karty za jakýmkoliv jiným ventilátorem v počítači nejspíš neuslyšíte, nízkoprofilové axiální ventilátory jsou při nízkých otáčkách velmi tiché.
V zátěži bude hodně záležet na okolní teplotě a chlazení sestavy a konečně i zvoleném profilu, se standardním nastavením bez Gaming App a u R9 270 se pohybovaly od cca 1300 do 1440 ot./min. (nejméně v Metru, nejvíce v Crysis). Při 1300 ot./min je ještě karta velmi tichá, při 1440 ot./min začíná být na menší vzdálenost slyšet aerodynamický hluk, ale stále ji lze označit za tichou.
A ještě si připomeneme, jak na tom byly v zátěži karty testované předchozí metodikou:
Spotřeba, poměr výkon/watt (Crysis, AvP, Metro LL)
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Oproti metodice používané do září 2013 jsem udělal jednu drobnou změnu – měřím při okolní teplotě cca 23 °C, což je o dva stupně méně než dříve. Na spotřebě v zátěži to udělá u většiny karet, u kterých kvůli tomu výrazně nezasáhne automatická regulace, ale jen malý rozdíl, který se příliš neliší od chyby měření. Jde o pokles kolem 1–10 W, zmiňuji to hlavně kvůli srovnání se staršími grafy. Bez zátěže jsou rozdíly minimální, kolem 1 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Naměřená hodnota odpovídá „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.
Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.
Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty, s čímž klesne i spotřeba. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.
Spotřeba v AvP a Metro: Last Light
Spotřeba je měřená během dávky měření použitých i v kapitole chování PowerTune/GPU Boost. Naměřená hodnota je průměrem z posledního průběhu testu, kdy už jsou karty zahřáté.
Spotřeby u testované karty
Spotřeba je u obou karet podobná, tady nelze vybrat jednoznačného vítěze. Možná je to dáno i omezením v podobě jednoho napájecího konektoru.
GeForce je na tom o několik wattů lépe bez zátěže, Radeon má ale na druhou stranu režim ZeroCore (tam bude záležet především na tom, jak často váš počítač spí a jestli mu nějaká aplikace nebude v přechodu do úsporného režimu s vypnutými ventilátory bránit.)
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, platí pro celou sestavu a vyjadřuje, kolik snímků za sekundu zvládá počítač na 1 W. Lepší jsou vyšší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Pro připomenutí ještě výsledky dříve testovaných karet, opakuji, že jsou testované při teplotě o 2 °C nižší.
Aliens vs Predator
Metro: Last Light
Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon
V této kapitole o kousek vyhrává Radeon, s danou sadou testů je o něco výkonnější a přitom jej seženete asi o sto korun levněji. Výsledkem je lepší poměr cena/výkon.
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
Poměr cena/výkon
Závěrečné shrnutí
Závěrečné shrnutí
Na výsledcích je dobře vidět, jak velký vliv na vlastnosti karty má chladič (byť není zcela identický, ale je přinejmenším hodně podobný). Protože mají obě karty podobnou spotřebu a regulace je nastavená tak, že u obou karet zbytečně neroztáčí ventilátory, výsledkem je i obdobná hlučnost.
V převážné většině grafů, ať už jde o výkon, nebo provozní vlastnosti, sedí svorně pospolu s malými rozdíly. Skoro by se dalo říct, že se můžete rozhodovat jen čistě podle toho, který výrobce GPU je vám sympatičtější (a nebo podle toho, čí software, proprietární technologie a uživatelská podpora vám vyhovuje víc.), asi jen málokdy se stane, že by byla při srovnání karty postavené na čipu AMD a na čipu Nvidie byl výsledek tak podobný.
Obě karty dopadly na výbornou, jsou prakticky neslyšné bez zátěže, téměř neslyšné při běžném hraní a tiché i při intenzivní zátěži. GeForce je na tom s hlučností o malinko lépe, ale i tak jsou dost tiché, že ve většině sestav ani nepoznáte rozdíl.
Nabízejí podobný výkon (ve většině her je rozdíl kolem 1–3 fps při snímkových frekvencích od 30 do 100 fps a to poznáte tak z logu po měření, ale ne při hraní), při porovnání v procentech
Musím taky připomenout, že GeForce standardně běží (a byla testovaná) na prostředním profilu s o malinko lepšími vlastnostmi, ale o cca 36 MHz nižší frekvencí, zatímco Radeon na nejrychlejším. Do chování GeForce zasahovala (korektně) automatická regulace, která byla u Radeonu zřejmě odstavená.
S OC profilem se vlastnosti GeForce přiblíží Radeonu a výkon zvedne o 1–2 %. Gaming App ve verzi 1.0.0.13 (vyšla tuším včera) už konečně začala přepínat GeForce do 2D taktů, takže není důvod ji nepoužívat. Rozdíl ve výkonu při srovnání GPU od AMD a Nvidie může zmenšit jiná sada testů (ta naše momentálně svědčí více Radeonům) a stokorunový rozdíl v ceně se může klidně přes noc obrátit (a nebo prohloubit).
Poměr cena/výkon vyznívá ve prospěch Radeonu, poměr výkon/watt má také o malinko lepší, ale nepřipadá mi, že by byl rozdíl tak velký, aby byl kličovým parametrem, podle kterého se rozhodovat. Takže vybírejte spíš podle toho, kdo je vám bližší, ať už zvolíte AMD nebo Nvidii, dostanete výbornou grafickou kartu s výkonem dostatečným pro hraní v plném HD na vysokých a často i nejvyšších detailech a s vynikajícími provozními vlastnostmi.
MSI GeForce GTX 660 Gaming
+ výkon dostatečný pro plné HD rozlišení
+ nízká hlučnost bez zátěže i v zátěži
+ velká rezerva chladiče
+ optimální nastavení regulace
− přetaktování je kvůli GPU Boost komplikovanější
− oproti R9 270 o něco pomalejší
MSI R9 270 Gaming
+ výkon dostatečný pro plné HD rozlišení
+ nízká hlučnost bez zátěže i v zátěži
+ velká rezerva chladiče
− nastavení PowerTune nemá na nic vliv (odstaveno výrobcem?)
− oproti předvolenému profilu GTX 660 o malinko horší vlastnosti
