Hlavní navigace

Radeon R9 390X má mít 4096 shaderů. Spekuluje se o superširoké sběrnici

13. 11. 2014

Sdílet

 Autor: Redakce

Včera jsme zde psali o tom, jak se prostřednictvím databáze benchmarku Sandra provalily (údajné) specifikace čipu GM200 a karty, která by mohla jít na trh jako GeForce GTX Titan 2. Shodou okolností prakticky nastejno se na stejném místě vynořila také stopa po konkurenční highendové kartě od AMD. Pravděpodobně jde o Radeon R9 390X s čipem Fiji, o kterém jsme zde mluvili jen nedávno. Specifikace, které SiSoftware odhaluje, jsou tentokrát ještě zajímavější.

Zatímco GM200 má mít 3072 stream procesorů, AMD u Fiji (pokud je to Fiji) podle Sandry šlo po ještě kulatějším počtu a toto GPU obsahuje rovnou 4096 stream procesorů. Sandra uvádí, že čip má 64 bloků CU, což by při 64 stream procesorech na blok typických u architektury GCN sedělo. GPU má být taktováno na rovných 1000 MHz, stejně jako současný čip Hawaii. Karta má také 4 GB paměti, což je ale nyní normální kapacita: výchozí je také u GeForce GTX 970 a GTX 980.

Možné specifikace Radeonu R9 390X v databázi SiSoftware Sandra

Možné specifikace Radeonu R9 390X v databázi SiSoftware Sandra
Možné specifikace Radeonu R9 390X v databázi SiSoftware Sandra

 

4096bitová sběrnice a revoluční paměti místo GDDR5?

A tím se dostáváme k nejpozoruhodnějšímu detailu tohoto úniku. Jak můžete vidět na snímku, Sandra u dotyčné grafické karty detekuje šířku paměťové sběrnice jako 4096 bitů, což je oproti 256 či 384 bitům běžným u highendových čipů (už Hawaii je s 512bitovou sběrnicí výjimečné GPU) číslo jako z jiného světa. Mnoho médií z tohoto údaje usuzuje na použití nějaké pokročilé paměti (zejména se mluví o HBM od Hynixu) založené právě na extrémní datové šířce. O tom, že by nový highendový Radeon měl takto inovativní paměťový subsystém, se spekulovalo již předtím a leckdo tento únik interpretuje jako potvrzení oné teorie (a podobné plány oznámila veřejně i Nvidia).

Paměti HBM od Hynixu. AMD by muselo použít čtyři 1GB čipy s šířkou po 1024 bitech
Paměti HBM od Hynixu. AMD by muselo použít čtyři 1GB čipy s šířkou po 1024 bitech

Potíž je ale v tom, že (pokud vím) se dosud pro použití pamětí HBM neobjevil žádný hmatatelný doklad. Zatím o nich v souvislosti s Radeony nemluvil žádný z důvěryhodnějších zdrojů, ale spíše omylnější weby jako například WCCFtech. AMD o HBM sice projevilo zájem, nicméně to ještě neznamená, že je musí nasadit zrovna nyní – natož pak v oblasti herních grafik. Každé takto nestandardní řešení by totiž vedlo ke prodražení karty oproti masově vyráběným pamětem GDDR5. Pokud se tedy například HBM objeví v GPU, spíš by to ze začátku dávalo smysl na výpočetních a profesionálních kartách, které se prodávají za čtyřciferné dolarové částky. A nikoliv u karet za 300–600 USD, kde by se extravagance ve výrobních nákladech vymstila, zvlášť když AMD dlouhodobě prodává karty za v průměru nižší ceny než konkurence a často u nich po čase nasazuje slevy.

 

 

…spíš asi ne

Zvěsti o revolučních pamětech v Radeonu R9 390X bych tedy zatím bral s maximální rezervou. Mnohem pravděpodobnějším vysvětlením je, že oněch 4096 bitů je toliko následek chybné detekce v programu Sandra (k tomu se přiklání SweClockers), takže s paměťmi HBM zatím skutečně nepočítejte. Můj osobní odhad je tedy spíš takový, že Radeony s GPU Fiji stále pojedou na staré známé paměti GDDR5 (i když bych se pochopitelně rád mýlil).

Ostatně údaj, že paměti běží na taktu 1,25 GHz, by s tím korespondoval – právě takovouto frekvenci (z toho vyplývá efektivní takt 5,0 GHz) mají totiž nativně paměti GDDR5 Radeonu R9 290X/R9 290. Pokud by čip Fiji zachoval 512bitovou šířku, měl by nadále stejnou teoretickou propustnost jako Hawaii (320 GB/s). Nicméně výkon Radeonu R9 390X by se měl přesto zvýšit, jelikož paměťový řadič nejspíš udělá pokroky v kompresi dat, jako tomu bylo u čipu Tonga.

WT100

Zdroje: KitGuru, SweClockers, SiSoftware