Recenze Asus P8Z68-V Pro: čipset Intel Z68 naostro

Intel Z68 Express: funkce P67 i H67 a ještě něco navíc

Intel Z68 – pozdní ptáče přilétá

Dnes dopoledne skončilo NDA na novou čipovou sadu Intel Z68 pro procesory Intel
Sandy Bridge do patice LGA 1155, a tak si ho konečně můžeme představit v plné
parádě.

Mnoho z vás jistě ví, že prvotní plán Intelu byl umožnit přetaktování i
pomocí změny frekvence BCLK. Nakonec však Intel toto rozhodnutí změnil a oproti
staršímu a prvotnímu P67 přináší Z68 jen málo změn.

Asi tou hlavní je možnost
použití integrovaného grafického jádra procesoru a také jeho přetaktování. Když
to vezmeme jednoduše, Z68 je v podstatě kombinací P67 (taktování procesorů s
přídomkem K) a H67 (možnost využití integrovaného grafického jádra). Kromě toho
zároveň s ním přichází firmy Lucidlogix a Nvidia s přepínáním grafických
karet/jader podle potřeby.

To znamená, že pokud děláte nějakou
graficky nenáročnou práci (brouzdání po internetu, tvorba dokumentů, sledování
filmů,...), poběží pouze integrované grafické jádro v procesoru a dedikovaná
grafická karta se „vypne“. Po přechodu do 3D režimu dedikovaná karta opět
naběhne a poskytne tak svůj výkon.

To by mohlo ušetřit notnou dávku elektrické
energie, jelikož člověk stráví nenáročnou prací většinu času, co je na počítači.
Rozhodně tyto technologie podporuji a jsem velice rád, že se konečně někdo
rozhodl je využít i pro stolní počítače. Lucid Logic Virtu by mělo být funkční
se všemi grafickými kartami, avšak bude potřeba ze začátku často aktualizovat,
jelikož zatím není v ovladačích zahrnuta podpora všech her.

Technologii Nvidia Optimus už můžete znát i z notebooků, kde slouží k naprosto stejnému
účelu. Do desktopů půjde pod jménem Nvidia Synergy. Na rozdíl od Virtu však podporuje pouze grafické karty Nvidia.

Další novou technologií, která přichází zároveň s Intel Z68, je Intel Smart
Response Technology. Jedná se o funkci, která na přídaný SSD disk ukládá
nejčastěji používané soubory při práci s operačním systémem a tím urychlí start
systému a aplikací. Více si o ní řekne v jedné z pozdějších kapitol.

Asus P8Z68-V Pro pod drobnohledem

Asus P8Z68-V Pro pod drobnohledem

Balení je víceméně stejné jako u základních desek s čipovou sadou Intel P67
či H67. Tradiční název základní desky velkým písmem, loga podporovaných
technologií, vymožeností, apod.

Na zadní straně poté popis všech možných vyspělostí, kterými tento model
disponuje.

Příslušenství je relativně chudé a kromě manuálu, instalačního DVD, krycího
plechu pro zadní I/O panel, USB 3.0 bracketu, SLI můstku, několika SATA kabelů a
dvou Q-konektorů v něm nic dalšího nenaleznete.

Celkovým návrhem připomíná P8Z68-V Pro model P8P67 Pro. Největší rozdíl mezi
nimi je asi v osazeném můstku a jiném počtu napájecích fází pro procesor. Co se týče rozvržení komponent, na žádné větší chyby jsem nepřišel. Snad jen opět zmíním
mně nevyhovující umístění CMOS baterie.

O chlazení napájecích obvodů se starají dva hliníkové pasivy. Jeden z nich je
uchycen pomocí šroubků a druhý pomocí plastových kolíčků.

Spodní pravý roh obsahuje mnoho rozšiřujících konektorů. Celkově jsou zde
„přípojky“ pro šest USB 2.0 a dva FireWire porty.

U dražších základních desek od Asusu jsou již zvykem zahnuté SATA konektory. Na
P8Z68-V Pro je jich celkově osm, z toho čtyři jsou SATA 6 Gb/s (dva z můstku a
dva z přídavného řadiče Marvell).

 
Celkově jsou k dispozici tři PCIe ×16, dva PCIe ×1 a dva starší, ale velmi hojně používané, PCI sloty.
Jelikož deska nedisponuje žádným čipem pro rozšíření počtu PCIe linek, při
zapojení dvou karet poběží každý slot s osmi linkami.

Polovinu zadního I/O panelu zabírají grafické výstupy. Zbytek tvoří osm USB
portů (šest 2.0 a dva 3.0), eSATA, ethernet a výstupy zvukového kodeku.

O napájení procesoru se stará digitální napájení Digi+ VRM. Celkově zde najdeme
šestnáct fází, z toho dvanáct je pro procesor a čtyři pro integrované grafické
jádro.

Na můstku Intel Z68 se usadil nízký hliníkový pasiv ve tvaru vln. Jak dobře
chladí, to se dozvíte jen o kousek dále.

Čipy

Pořadí seznamu čipů je podle toho, jak jsou seřazené jejich fotky.

• Realtek ALC892 – zvukový kodek
• Nuvoton NCT6776F – slouží pro monitorování napětí, otáček ventilátorů, jejich
  regulaci a také obsluhu PS2 konektorů pro myš a klávesnici
• VIA VT6308P – FireWire řadič
• ASMedia ASM1083 – převodník z PCI Express ×1 na 3× PCI
• ASMedia ASM1042 – řadič pro dva USB 3.0 porty
• Digi+ VRM/EPU – napěťový kontrolér pro napájecí obvody procesoru
• Intel WG82579V – čip 1Gb/s síťové karty

BIOS/EFI – temné zákoutí každého ladiče

BIOS/EFI – temné zákoutí každého ladiče

U nejnovějších základní desek od společnosti Asus již nenajdete klasickou
podobu BIOSu, jako jste ho znali značnou řadu let. BIOS byl nahrazen EFI (Extensible
Firmware Interface) s grafickým rozhraním. Další malou revolucí je malá zelená
šipka. Ano, tušíte správně. Potřeba klávesnice není již tak velká, jako tomu
bylo u starého dobrého BIOSu, jelikož myší už můžete provádět skoro všechny
úkony až na zadávání hodnot.

Základní menu tzv. EZ Mode nabízí minimum možností. Změnit můžete pouze
pořadí zařízení v bootovací sekvenci, jazyk a nakonec třemi velkými tlačítky
výkon počítače. Na výběr je ze tří modů Normal, Power Saving a Asus Optimal.

Pokud přepnete do Advanced Mode, objeví se vám velmi známé rozložení nabídky
z BIOSu. Moderní grafická podoba však zůstává zachována. U běžných základních
desek by měla vždy být jako první kapitola Main. U ROG modelů to potom je
Extreme Tweaker.

Část AI Tweaker tradičně slouží jako menu pro přetaktování procesoru, vyladění
operačních pamětí, změnu napětí různých komponent, atd.

Pod ní patří také nastavení časování operačních pamětí. Toho máte k dispozici
bohatě a je zde tolik položek, že to ani většina oveclockerů nevyužije.

Napětí procesoru je možno zvyšovat buď přidáváním příslušné hodnoty nad
výchozí, nebo zadáním přímo hodnoty napětí, se kterým má procesor běžet.

Zde vidíte maximální hodnoty, jaké lze v rozhraní nastavit.

Pod nastavením System Agent Configuration se nachází nastavení
integrovaného grafického jádra, ne však jeho přetaktování.

Každému SATA konektoru můžete zapnout či vypnout podporu hot plug
připojení a nebo změnit režim disků na IDE, AHCI či RAID.

Asus měl vždy jednu z nejlepších regulací ventilátorů a platí to i zde. Plně
funkční, bezproblémová.

Nastavení bootování a také režimu, který by se měl objevit po vstupu do EFI.

K dispozici je také velké množství profilů pro uložení nastavení přetaktování.

Přetaktovat IGP jde opravdu rapidně a není problém si na něm
zahrát náročné hry ve Full HD rozlišení třeba na střední detaily. Maximální
dovolená frekvence je 3000 MHz, na tu se však nedostanete, i kdybyste dělali
všechno možné. V různých zahraničních recenzích se dostávají na frekvence okolo
2000 MHz.

Nástroj EZ Flash v novém kabátku.

Dodávaný software: Ai Suite II, TurboV Evo, FAN Expert atd.

Dodávaný software

AI Suite II

Pokud jste již nějakou tu základní desku od ASUSu měli, možná vám něco říká
program AI Suite. Ten se v jeho první verzi staral hlavně o monitoring, ale i
nějaké to přetaktování či řízení otáček ventilátorů. V taktování ho nahradila
utilita ASUS TurboV EVO, jež byla celkem povedená. Nová verze AI Suite II plní
podstatu verze první a to tím způsobem, že do ní byly integrovány všechny dílčí
utility jako právě TurboV EVO, FAN Xpert, BT GO, apod.

Podívejme se prvně na asi nejzajímavější TurboV EVO. To je v podstatě stejné,
jako jsme ho znali doteď. Na obrázcích můžete vidět, že se ještě ne moc dobře
vypořádává s detekcí BCLK frekvence procesoru. Netýká se to však jen detekce,
ale i změny. Měnit BCLK frekvenci se mi bohužel nepodařilo a ať jsem nastavil
jakoukoliv hodnotu, procesor si běžel vesele dál při 100 MHz BCLK. Ale jak již
víme, taktování přes ni je bezpředmětné, jelikož je značně omezeno. Možnost
změnit násobič procesoru však obsažena je, tudíž si můžete užít pohodlné
taktování i z prostředí operačního systému.

Tradičně je k dispozici i funkce Auto Tuning. Jak už název napovídá, jedná se o
nástroj, který automaticky přetaktovává procesor s operační pamětí a sám i
testuje stabilitu. Bývala to celkem povedená a hlavně spolehlivá funkce, ale
bohužel s novými Sandy Bridge procesory nefunguje tak, jak by asi každý čekal.
„Ladí“ procesor změnou BCLK frekvence a to znamená, že se opět nikam daleko
nedostanete. Jestli Asus
plánuje povolit u funkce Auto Tuning i změnu násobiče, to netušíme.

Další částí je DIGI+ VRM. Jak jsme se již dověděli v popisu základní desky,
disponuje digitálním napájením. K jeho lazení slouží buď položky v EFI prostředí
či právě DIGI+ VRM v prostředí operačního systému. Popravdě řečeno, pochybuji,
že to někomu k něčemu bude a tím myslím i extrémní overclockery.

FAN Xpert je další přídavek, který se mi hodně zalíbil. Je to nástroj sloužící
pro upravení regulace ventilátorů připojených přes PWM konektor (soudím podle
toho, že mi byla nabídnuta regulace pouze ventilátorů připojených na PWM
konektory). Lze nastavit buď nějaký z předvolených režimů Standard, Silent,
Turbo, Intelligent, Stable a nebo potom ručně pod možností User. Můžete si tak
třeba pohodlně nastavit regulaci chladiče procesoru podle toho, jak to vyhovuje
vám.

Posledními dvěma, asi ještě užitečnými, funkcemi jsou Sensor Recorder a BT GO!.
Jak vám jistě název napovídá, první slouží ke sledování a zaznamenávání průběhu
napětí, teplot a otáček ventilátorů.

Druhá funkce souvisí s integrovaným Bluetooth modulem na základní desce.
Umožňuje přenášení souborů, jejich synchronizaci, sdílení internetového
připojení a mnoho dalšího.

Pokud si však do chytrého mobilního telefonu s operačním systémem Windows
Mobile, Android, iOS či Symbian nainstalujete příslušný program, můžete
například přes bluetooth taktovat díky BT Turbo Remote, pouštět hudbu, apod. Zbytek screenshotů
zachycuje nedůležité součásti jako System Information, který zobrazuje informace
o procesoru, základní desce a paměťových modulech, a také Settings, jež není nic
jiného než všemožné nastavení.

Nové technologie v akci – Lucidlogix Virtu + Intel SRT (testy)

Nové technologie v akci – Lucidlogix Virtu + Intel SRT

Lucidlogix Virtu

O této technologii jsem se již zmínil v úvodu dnešního testu. Jedná se o
funkci, která přepíná podle potřeby mezi integrovaným grafickým jádrem v
procesoru a dedikovanou grafickou kartou s PCIe slotu. Ač běžně používáme pro
testování základních desek grafickou kartu Nvidia GeForce GTX 260, zde jsme byli
nuceni použít AMD Radeon HD 5870 ve verzi Ligthning od MSI. Důvodem pro tuto
změnu byla nefunkčnost Virtu právě se starším modelem od Nvidie.

Ke zprovoznění přepínání není potřeba toho moc udělat. Prvně musíte zvolit
správné nastavení v EFI. To najdete v záložce Advanced pod volbou System Agent
Settings. Zde musíte nastavit, aby primárně zobrazovalo integrované grafické
jádro a také musíte povolit volbu pro Lucid Virtu/NVIDIA Optimus. Poté
nezbývá už nic jiného, než nechat systém nabootovat a nainstalovat ovladače pro
Virtu.

Po jejich nainstalování jen zmáčknete v ovládacím panelu tlačítko pro
zapnutí a Virtu je funkční. Je možné také nastavit, v jakém režimu má
integrované grafické jádro, respektive jestli dbáte více na kvalitu či na výkon.
V druhé záložce řídícího programu naleznete seznam podporovaných benchmarků a
her. Je jich tam již poměrně hodně, avšak to bývají povětšinou jen nové či
známější hry.

A jak se vlastně Virtu osvědčilo? Po pravdě mám z něho trochu rozporuplné
pocity. Asi hlavním jeho významem by mělo být ušetření elektrické energie. Jak
však můžete vidět v grafu níže, v běžném idle režimu byla spotřeba kombinace
integrovaného grafického jádra a dedikované grafické karty se zapnutým Virtu
přibližně stejná jako spotřeba samotné grafické karty. V tomhle směru tedy
ušetření elektrické energie nenastalo. Co se týče hlučnosti, ta je pořád stejná,
jelikož ventilátory chladiče grafické karty běžely stále při stejných otáčkách.

Při měření spotřeby v Crysis jsem dokonce naměřil o 8 W méně s Virtu než se
samotným Radeonem HD 5870. Netuším však, co tuto „anomálii“ způsobilo. Průměrný
počet snímků za vteřinu byl stejný (plus mínus pár desetin), tudíž k žádnému
poklesu výkonu nedošlo.

Vyzkoušel jsem také, jak se Virtu zachová při přehrávání náročného a známého
Samsung Oceanic Demo v plném 1080p rozlišení. Dedikovaná grafická karta si
spokojeně odpočívala a o vše se postaral „procesor“.

Další problém, byť drobný, je ve spouštění Catalyst Control Center pro
grafické karty AMD. Ten totiž, když počítač běží na integrovaném grafickém
jádře, napíše, že nenalezl žádný podporovaný hardware. Sice je to jen drobnost,
ale po čase by se mohla stát velice otravnou.

Intel Smart Response Technology

Solid State disky nejsou stále ještě levnou záležitostí a aby Intel lidem
nabídl alespoň část jejich rychlosti, přivedl na svět technologii Smart
Response. Než se vrhneme na kritiku, prvně vysvětlím, oč se jedná. Jistě vám
některým něco říká cache (dočasná paměť) operačního systému. Ta slouží pro
ukládání nejčastěji používaných souborů a je tak využívaná při spouštění
aplikací a samotného operačního systému.

Aby Intel právě tyto situace urychlil, rozhodl se vymyslet technologii, která
by jako cache používala přídavné SSD. Při této příležitosti uvedl i SSD Larson
Creek o velikosti 20 GB, které nám bylo také zapůjčeno, abychom mohli novou
funkci vyzkoušet a jehož cena se odhaduje na 2000 Kč.

Při testování rychlosti čtení v benchmarku HDTach jsme naměřili 240 MB/s, což
je velmi slušné. SSD obsahuje SLC čipy kvůli velkému množství možných přepisů.
Abych zprovoznil cache přídavném disku, bylo potřeba nastavit režim disků v EFI
do RAID, nainstalovat ovladače čipové sady a poté ovladače a software Intel
Rapid Storage Technology. V něm poté pod záložkou Acceleration tuto funkci
zapnete a můžete nastavit buď režim Enhanced nebo Maximized. My zvolili Maximized. V
praktických testech jsme poznali opravdu velký rozdíl, jelikož náš testovací
disk Western Digital WD1600JS je opravdový šnek. Operační systém nabíhal místo
běžných 24 sekund jen 8 sekund. Uložená pozice ve hře Crysis se místo 27 sekund
načítala jen 13 sekund. Na více výsledků se podívejte v grafech.

Mírné zrychlení nastalo i při konverzí 146 fotek v Zoner Photo Studio x64 a v
rozbalování 2GB archívu ve WinRARu. Benchmarky taktéž zaznamenaly rapidní
zrychlení. Celkově můžu říct, že byl systém mnohem svižnější a instalace trvaly
mnohem kratší dobu.

Teď však kritika. Není to špatná technologie, avšak jen v případě, že by
přídavné SSD nestálo 2000 Kč, ale bylo by dostupné třeba za 500 Kč. Jestliže
bude za tak vysokou cenu, nemá žádný smysl ho kupovat a je lepší koupit
například Intel 320 40 GB za stejnou cenu. Na něj se vleze alespoň systém a
několik základních programů, které používáte nejčastěji.

Testy výkonu

Testy výkonu

 

Testy výkonu

Tradičně jsme se věnovali i porovnání výkonu. Jelikož již nemáme zapůjčený
procesor Intel Core i5-2300, bylo nutné naměřit nové výsledky s procesorem Intel
Core i7-2600K vzhledem k rozdílné velikosti vyrovnávací paměti oproti modelu
i5-2300. Metodika se však nezměnila. Abychom viděli, zda funguje základní deska
Asus P8Z68-V Pro bez problému, porovnali jsme ji s modelem P8P67 Deluxe.

A jako vždy se dozvíte jen to, že jsme žádný výkonový propad nezaznamenali.

Zahřívání, příkon (spotřeba) a přetaktování

Provozní vlastnosti a přetaktování

 

Asus P8Z68-V Pro – provozní vlastnosti

Oproti modelu P8P67 Deluxe, se kterou jsme P8Z68-V Pro porovnávali, je
spotřeba skoro stejná, maximálně se liší o pár wattů. Jelikož jsme testovali s
procesorem Intel Core i7-2600K, nemůžeme spotřebu porovnat s předchozími
základními deskami, které byly testovány s procesorem Intel Core i5-2300.

Co se týče zahřívání, není na tom nejnovější model špatně, spíš takový
průměr. U čipové sady Z68 jsme oproti P67 zaznamenal o 3 °C vyšší teplotu, avšak
napájecí obvody byly zase o 2 °C chladnější.

 

Asus P8Z68-V Pro – přetaktování

Přetaktování samozřejmě nemůže u recenze základní desky chybět. Opět jsme
zkoušeli maximální stabilní frekvenci procesoru s napětím do 1,45 V a také automatické přetaktování.
Vynechali jsme maximální stabilní frekvenci sběrnice, jelikož ji nemá smysl
testovat, když je díky absenci externího generátoru frekvence maximum stále
velmi nízko.

Jelikož máme oproti předchozím recenzím jiný kousek procesoru,
výsledek je taktéž rozdílný. Současný je o něco málo lepší než ten předchozí. Při
napětí 1,448 V jsme se dostali na frekvenci 4933 MHz a mohu prohlásit, že se na
Asus P8Z68-V Pro taktuje skvěle.

Klikněte pro zvětšení

V tomto případě byl na rozdíl od P8P67 Pro a Deluxe mírný problém s automatickým
přetaktováním Auto Tuning. To totiž nějak špatně detekovalo frekvenci BCLK, a tak
byly problémy s následným testem stability. Probíhal neustále dokola a bylo
potřeba ho ručně stopnout. Avšak se jinak Auto Tuning od Asusu „pochlapil“ a
přetaktoval procesor na frekvenci 4430 MHz při napětí 1,28 V, což je hodně
slušné a kde komu to bude bohatě stačit. Tuto frekvenci jsem pro jistotu ověřil
krutou zátěží Linpacku a ustála to.

Závěrečné hodnocení a verdikt

Závěrečné zhodnocení a verdikt

Nejprve se pokusím nějak zhodnotit čipovou sadu Intel Z68. První, co musím
říct, je, že přišla pozdě. Měla tu být už při vydání a ne až teď o několik
měsíců později. Případně měl přetaktovaní procesorů podporovat už i můstek Intel
H67. Další věc se týká původně slibovaného přetaktování pomocí změny základní
frekvence BCLK. Mrzí mě, že od toho Intel nakonec upustil, jelikož by se tak více vyplatily levnější modely bez přídomku K.

Aby kritiky nebylo málo,
vytknul bych i relativně zbytečnou technologii Intel Smart Response. Jestliže je
odhadovaná cena malého SSD Larson Creek okolo 2000 Kč a za tu cenu se opravdu na
trhu objeví, bude se jednat o naprosto nevýhodnou koupi. I kdyby technologie
fungovala i s jinými SSD než od Intelu, pořád je lepší našetřit pár korun navíc
a pořídit si třeba nejnovější 40GB 25nm SSD od Intelu, což na systém a pár
nejdůležitějších a nejpoužívanějších programů stačí.

Nijak moc mě neuchvátilo ani Lucidlogix Virtu. U něj však věřím, že novější
ovladače a software spotřebu zlepší. Přepínání mezi grafickými kartami fungovalo
bez problému a pokud se dostatečně rozšíří podpora her a ona spotřeba, bude se
jednat o relativně povedenou technologii.

Teď k dnes testované základní desce. Není vůbec špatná a pokud přijde s
dobrou cenou, rozhodně bych ji doporučil pro mainstream počítač. Co bych u
základní desky této kategorie tak trochu vytknul, tak mi chybí na zadním I/O
panelu FireWire výstup. Výrobce mohl klidně ubrat na počtu USB 2.0
konektorů, protože těch je tam požehnaně a pro někoho možná až zbytečně mnoho.

Bohužel, i když už jsou platformy s procesory Sandy Bridge na trhu relativně
dlouho, opět se nejnovější model potýká s problémy EFI. Stávalo se mi, že mi
deska procesor automaticky přetaktovala, aniž bych cokoliv okolo přetaktování
nastavil. Také mi po vypnutí zdroje a opětovném zapnutí vyběhla hláška, že bylo
přetaktování neúspěšné, přitom vše běželo na defaultu. Tohle jsou ale typické dětské nemoci, které určitě vyřeší aktualizace firmware.

Přestože jsme Z68 až tak nepochválili, při ceně blízké P67 (nebo i H67) bude asi většina z vás už kupovat právě desky s touto čipovou sadou. A mimo zmíněný raný problém s procesorem K se na P8Z68-V Pro těžko hledají chyby, zatím ne úplně přesvědčivá funkcionalita LucidLogix Virtu bude platit pro více značek. Líbilo se nám naopak automatické přetaktování, dobré rozložení komponent i robustní napájení, tradičně už regulace ventilátorů a dobrá konektorová výbava včetně osmi SATA a tří PCIe ×16 slotů.

Intel Z68

+ možnost využití a přetaktování IGP

+ přináší nové technologie
- přichází pozdě, měl tu být již dávno
- nepřináší nic revolučního, chtěli jsme možnost taktovat i přes BCLK

Asus P8Z68-V Pro

+ slušné napájení
+ dobré rozložení

+ nízké zahřívání
+ výsledky automatického přetaktování
+ cena není daleko od pod. vybavených P67
+ regulace ventilátorů
+ schopný doprovodný software
+ osm SATA

+ tři PCIe ×16 sloty
- opět nedoladěné EFI
- chybí FireWire na zadním I/O panelu
- více grafických karet si musí dělit jen 16 PCIe 2.0 linek

Za zapůjčení základních desek Asus P8Z68-V Pro a P8P67 Deluxe děkujeme
společnosti Asus.

Za zapůjčení procesoru Intel Core i7-2600K a SSD Larson Creek děkujeme společnosti Intel.

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme

rakouské společnosti RASCOM
Computerdistribution