V dnešní době pomalu ustupují mechanické disky kvůli rychlosti elektronickým úložištím SSD. V dávnějších dobách byly diskovými magnetickými médii analogicky (kvůli přístupové době) nahrazeny magnetické pásky, které už asi jako standardní úložiště pamatují jen pamětníci u osmibitů. Nicméně páskám zůstala jedna důležitá role. Lze u nich totiž dík velké celkové ploše média uložit bezkonkurenčně nejvíc dat, a tak jsou nedocenitelné pro zálohování větších objemů souborů. A díky tomu se také pásky dál vyvíjejí, skoro by se dalo rýpat, že možná i víc než ty pevné disky.
Firmy IBM a Sony totiž ohlásily prototyp nové technologie magnetických pásek, jenž má takovou hustotu záznamu, že se do jedné kazety s objemem zhruba 0,3 litru (méně než má 3,5" desktopový pevný disk) vejde 330 TB dat. Pro srovnání – dnešní největší pevné disky mají 12 TB, do této kazety by se jich tedy vešlo víc než 25.
Použitá páska, vyvinutá inženýry ze Sony má mít hustotu zaznamenaných dat 201 gigabitů na čtvereční palec, což by mělo na čtvereční centimetr mělo být 31,16 Gb a jde o rekordní hodnotu. Vysoká hustota zápisu klade na čtecí mechanismus velké nároky, páska musí mít speciální povrch s nízkým třením a zároveň dobrým kontaktem s čtecí a zapisovací hlavou. Magnetická vrstva musí být připravována speciální metodou (naprašováním, angl. „sputtering“), výsledkem čehož jsou magnetická zrna s průměrnou velikostí okolo 7 nm. Při běžných metodách by totiž byla problémem nepravidelná velikost zrn. Povrch je pak ošetřen speciálním lubrikantem (ten je opět příspěvkem výzkumníků ze Sony), který chrání vrstvu pod sebou a snižuje tření.
Páska používá speciální lubrikant od sony, který sinižuje tření při kontatu s hlavou a zároveň chrání magnetickou vrstvuIBM pro technologii vyvinulo prototyp hlavy pro zápis, pro čtení byla v rámci experimentů zřejmě použitá tunelovací magnetorezistivní („TMR“) hlava určená pro pevné disky, která je údajně jen 48 nm širokká. Zároveň mají být dílem IBM také speciální servomotory a také softwarové zpracování signálu, jelikož bude třeba rekonstruovat signál pomocí různých ECC algoritmů.
Výsledný prototyp má teoreticky mít až 20× vyšší hustotu dat než v současnosti používané zálohovací pásky, při rozměru kazety 11 × 13 × 2,5 cm. Délka pásku uvnitř může být údajně i více jak jeden kilometr. Podle Sony má být výroba dražší než u dnes vyráběné záznamové pásky, ale nijak dramaticky, takže by cena za gigabajt (nebo už spíš terabajt) dokonce měla být docela atraktivní, jelikož kapacita by mohla být až dvacetinásobná proti dnešním páskám. Podle IBM by už dokonce podobná média mohla být v některých případech užitečná i pro „cold storage“ v datacentrech.
Ovšem konkrétní ceny médií a mechanik pro tuto technologii zatím nikde sděleny nejsou. Kdy se dostane ze stádia prototypů do výroby a do prodeje, totiž ani IBM, ani Sony neuvádí a patrně je ještě sériová výroba finálního produktu hodně vzdálená. Současné prototypy jsou zdá se hodně experimetnální a zatím asi spíše ověřují, že je technologie realizovatelná, samotný sériový model bude ještě třeba teprve vyvinout. Vývoj použitých technologií má pokračovat, že je možné, že se kapacity podaří ještě zvýšit. Současných 330 TB je totiž spíš teoretickou extrapolací měrné hustoty záznamu na pásku o určité hypotetické délce.
