O Islandu se moc často nepíše, zapadlá země v Atlantiku se do médií dostane v podstatě jen tehdy, když se bouří sopky s nepochopitelnými názvy a zastaví tak celou leteckou dopravu. Teď však Island otřásá zemí jiným způsobem. Asi jako jediná země světa takto výrazným způsobem nechá mluvit obyvatele do návrhu ústavy a ještě se tomu děje elektronickou cestou.
Crowdsourcing – o obsah se stará spolupracující dav, nikoliv provozovatel
Původní ústava v zemi je zastaralá. Pochází z roku 1944, kdy se Island osamostatnil od Dánska. Takže vzali dánskou ústavu a přepsali slova „král“ na „prezident“. Od té doby už byla doplněna pouze sedmkrát. Teď chtějí tamní nejvyšší zákon vytvořit z gruntu nový. Impulsem byla finanční krize v roce 2008, která otřásla tamními bankami. Kvůli pomoci státu (největší banky znárodnil) vznikl obrovský dluh, padla vláda, hodnota islandské koruny klesla o více než 70 %… Hned na to projevil Island zájem o vstup do EU, která při takových problémech pomáhá.
Wikipedia píše:
Islandské banky se na počátku 21. století staly symbolem prudkého globálního růstu úvěrové aktivity a značně expandovaly do zahraničí. Aktiva tří největších islandských bank vzrostla od roku 2004 pětinásobně. Bylo to však za cenu obrovského zadlužení - jejich celkový dluh dosáhl téměř 61 miliard dolarů[3], což je více než pětinásobek ročního HDP Islandu (v roce 2007 11 mld. USD). Islandská koruna (ISK) byla velmi vysoko úročená a zahraniční investoři hledající vysoké zhodnocení svého kapitálu ji hromadně nakupovali. Zahraniční firmy na Islandu rovněž mohutně investovaly do široké škály projektů. Výrazně se zvýšila životní úroveň v zemi.
V létě 2007 ale nastal obrat, neboť se v důsledku americké hypoteční krize výrazně zhoršila situace na úvěrových trzích. Islandský bankovní sektor začal projevovat příznaky přehřátí a vznikly pochybnosti, zda banky zvládnou dluhy, které nahromadily v rámci své zahraniční expanze. V roce 2008 kurz ISK prudce klesal, což islandským bankám splácení dluhů v zahraničních měnách značně prodražovalo. Pokračování…
13 hlav
Prvotní návrh uložila vláda na oficiální web stjornlagarad.is (český překlad) letos v dubnu, struktura momentálně čítá 13 hlav.
- Základní ustanovení
- Lidská práva
- Základy státu
- Volby
- Parlament
- Ministři a vláda
- Správa a kontrola strátu
- Prezident
- Soudy
- Demokracie a veřejnost
- Obce
- Zahraniční politika
- Závěrečná ustanovení
Občané mohou doplňovat, komentovat a dotazovat se k věci Facebooku. Diskuze je moderovaná, podněty jsou pak vkládány do oficiálních dokumentů. Celkový návrh nové ústavy by měl být hotov na konci července. Pak o schválení budou rozhodovat samotní občané v referendu! Guardian k tomu vtipně dodává „ústava od lidí pro lidi“.
„Věřím, že toto je poprvé, kdy je ústava připravována v podstatě na internetu,“ řekl Thorvaldur Gylfason, člen islandské ústavní rady.
Facebook je na Islandu nejpopulárnější na světě
Našincům se může zdá divné, že občané mohou takto zasahovat do chodu státu. Izolovanost Islandu a nízký počet obyvatel (přes 300 000, tedy jako naše Ostrava) na poměrně velkém území má za následek taková specifika. Vysoká míra vzdělanosti zase může za to, že je v zemi vysoká informační vzdělanost. UNECE ukazuje, že internet v zemi každý týden používá 90 % lidí.
A Facebook zde má největší rozšíření na světě, podle SocialBakers jej používají dvě třetiny populace. Větší penetrace je pouze na Falklandských ostrovech, kde ale hrozí větší odchylka. Zřejmě nikdo neřeší, že svá data vkládá do rukou soukromé americké firmy, která neposkytuje žádné záruky. Facebook zde prostě prorostl společností.
Tamní vláda má nejen vlastní stránku na Facebooku, aktivní je také na Twitteru, YouTube nebo Flickru. Přenosy ze sněmovny jsou streamovány na jejich webu i Facebooku. Takto vypadá moderní společnost, dámy a pánové.
Abych nekřivdili, i naše vláda je na internetu aktivní. Kromě vlastních webovek má i stránku na Facebooku a Twitteru. Poslední dva kanály se ale časem přeměnily spíš v šíření tiskových zpráv, nikoliv diskuzi mezi občany a státem. A už vůbec ne k navrhování čehokoliv. Mimochodem: před pár lety u nás fungovala i parlamentní televize 24.cz.
Chtěli byste také mít takovou zodpovědnost? A jak se vám líbí nápad facebookového crowdsourcingu? I Česko dnes používá zvláštní formu crowdsourcingu, samotní občané komentují aktuální dění o stávce dopravců na Twitteru. Velké deníky pak z těchto údajů skládají články.
Zdroj: AllFacebook, Guardian
