Letitou a zažitou konstrukci, skládající se z pasivního radiátoru a na něm osazeného ventilátoru, CoolChip nahradil novým řešením, při kterém funkci radiátoru vykonává samotný ventilátor. Tuto technologii označuje jako kinetické chlazení (kinetic cooling technology - KCT), přičemž udává, že je o 35 až 40% účinnější než tradiční řešení.
Nejspodnější částí je měděná základna, která leží na čipu a odebírá z něj teplo. Má tvar tenkého disku a na rozdíl od klasických chladičů nemá žádná žebra. Přímo na ní je osazen motor a hliníkový ventilátor s velmi hustým provedením vertikálních lopatek. Ventilátor je přitom osazen jen několik desetin milimetru nad spodní měděnou plotnou a příjímá z ní teplo vyzařováním. Točením ho pak odvádí zejména do stran.
CoolChip uvádí, že pro správnou funkci tohoto chlazení je nutná velice přesná mechanika, která připomíná práci pevných disků. U nich se čtecí a zapisovací hlava pohybuje na vzduchovém polštáři jen několik nanometrů nad roztočenou plotnou.
Není známo, jaké má výkonové parametry aktuální prototyp. CoolChip by však ve finální verzi chtěl dosáhnout rychlosti 3000 otáček za minutu a spotřeby 3 W. Hlučnost by měla být nižší než 35 dBa a průtok vzduchu by měl činit 18 cfm.
Na rok starou prezentaci první „pre-alpha“ verze se můžete podívat na videu.
Chladič má v současnosti výšku jen 25 mm a pokud by skutečně dosahoval udávaného výkonu, šlo by vskutku o zajímavé řešení. Otázkou zůstává cena. Konstrukce chladiče je nestandardní a s ventilátorem točícím se jen několik mikronů nad základnou je výroba zcela jistě složitější, než u obyčejných velkých základen, na které se připevní prakticky jakýkoliv ventilátor.
Při osazení v noteboocích se nabízí i obavy ohledně poškození chladiče při náhlém pohybu a zatřesení. Na druhou stranu, při rychlosti 3000 otáček za minutu je vzduchový polštář už dostatečně silný a na rozdíl od pevného disku a jeho hlavičky zde nehrozí při kontaktu ventilátoru a základny žádné relevantní nebezpečí.
CoolChip v současnosti navázal spolupráci se společnosti Cooler Master a s její pomocí by chtěl tuto technologii uvést na trh už začátkem příštího roku. O technologii projevil zájem i Microsoft, který se o obdobná řešení zajímá z důvodu tenčí verze své herní konzole Xbox One.
Zdroj KitGuru, TechCrunch, CoolChip
