Vydání prvních procesorů AMD s architekturou Zen 5 se blíží. Firma asi nejdřív vypustí ty desktopové pro socket AM5, teď se ale objevil únik informací k notebookové verzi Strix Point, tedy APU Ryzen 9050 . Potvrzují, že bude mít běžnou 12jádrovou verzi a „halo“ model Sarlak s 256bitovými pamětmi a výkonným GPU. To bude zdaleka nejlepší grafikou, jakou kdy x86 procesor měl, protože parametry míří hodně vysoko.
Tento únik začal tak, že se na Twitteru objevil 144stránkový dokument týkající se notebookových procesorů AMD. Účet byl od té doby smazán, ale informací si všiml například hongkongský web HKEPC, který v nich našel tabulku specifikací APU Strix Point a „Strix Halo“ (také nazývané Sarlak). Mělo by zřejmě jít o přímo oficiální dokument, takže o relativně důvěryhodný zdroj, pokud ho tedy někdo schválně nezmanipuloval.
Strix Point: Mobilní Zen 5
Ryzen 9050 „Strix Point“, což bude mobilní procesor pro relativně standardní (ale dost možná pořád relativně dražší) notebooky, by měl být 4nm SoC, zatím stále monolitické konstrukce s pouzdrem FP8. Dokument potvrzuje, že má 12 jader Zen 5 s 24 vlákny. Není řečeno, jak jsou rozdělená na velká a malá, předpokládáme ale, že se jedná o čtyři „tlusté“ Zeny 5 schopné vysokých frekvencí a osm kompaktních Zenů 5c, jejichž rolí je dodávat mnohovláknový výkon při nižších taktech, která jsou v all-core zátěžích typické kvůli omezením TDP.
Zajímavý je údaj o L3 cache, má jí totiž údajně být 24 MB. Je otázka, zda to může být unifikovaná cache (vzhledem k nepravidelné kapacitě). AMD by asi mohlo použít nějakou nepravidelnou konfiguraci jako 8 MB + 16 MB (jeden blok pro jádra Zen 5, jeden blok pro Zen 5c). To by ovšem asi zhoršilo výkon.
Jen PCIe 4.0, dost málo linek
Strix Point má podle tohoto zdroje bohužel jen 16 linek PCI Express 4.0. Není tedy podporovaný PCI Express 5.0, a to ani pro SSD, která se v noteboocích na bázi Strix Pointu nebudou dát použít. Šestnáct linek není mnoho, protože při připojení přídavného GPU zbývá jen osm linek a pak už se dá připojit jen jedno NVMe SSD s PCIe 4.0 ×4, protože ze zbývajících čtyř linek se musí dvě použít pro Ethernet a Wi-Fi (notebook by tak ale snad mohl mít aspoň druhý slot M.2 pro SSD s konektivitou PCIe 4.0 ×2).
Větší problém bude mít eventuální desktopová verze. U té totiž bude třeba vzít čtyři linky pro připojení čipsetu. Pokud by tedy měly být podporované dva sloty M.2 s rozhraním PCIe 4.0 ×4 pro SSD (a to platforma AM5 předpokládá), pak eventuální Ryzeny 9050G pro desktop budou zřejmě poskytovat ve slotu ×16 pro přídavné GPU jen čtyři linky, tedy PCI Express 4.0 ×4. I vyšší modely APU tedy nyní budou tak omezené, jako nyní levná APU Ryzen 3 8300G a Ryzen 5 8500G.
Grafika s 1024 shadery
Dokumenty potvrzují předchozí úniky říkající, že integrované GPU bude poskytovat 1024 shaderů, tedy 16 CU (8 WGP) architektury RDNA 3.5. Ta víceméně vychází z RDNA 3, ale má mít přidaných pár prvků z nadcházející architektury RDNA 4. I tento procesor by tedy měl posunout výkon integrovaného GPU o kus dopředu.
Integrované GPU bude umět až čtyři obrazové výstupy – HDMI 2.1 (s propustností 48 Gb/s) nebo DisplayPort 2.1 s podporou UHBR 10. Nebude tedy podporována tak vysoká propustnost jako u samostatných Radeonů. SoC bude mít vedle GPU také jednotku ISP pro zpracování videa a obrazu z kamer a akcelerátor AI s architekturou XDNA. Podle dokumentu bude poskytovat výkon 50 TOPS.
Takty a TDP zatím nemáme. Zatím není ani jasné, jak blízko je vydání těchto procesorů. Očekávali bychom je až ve druhé polovině roku 2024, a to ještě spíš v závěrečných měsících. Ale potvrzeno to zatím není.
Strix Halo: APU už opravdu drtící samostatné grafiky?
V dokumentu je už i popis Strix Halo alias Sarlak, což je highendové APU. Tento procesor vybočuje z běžné linie notebookových procesorů AMD, nečekejte ho tedy v běžných laptopech. Podle popisu se zdá, že jde o čipletovou konstrukci, protože jsou zmíněné CCD. APU je tedy asi tvořeno IO čipletem (pravděpodobně integrujícím i GPU) a dvěma připojenými CCD čiplety s jádry Zen 5. Ty jsou asi sdílené s desktopovými a serverovými procesory.
Strix Halo má tedy mít až 16 jader a 32 vláken a budou to samá velká/tlustá jádra, bez Zenu 5c. L3 cache bude mít 32 MB v každém z čipletů, tedy celkově 64 MB. Je nicméně možné, že AMD vydá i osmijádrovou verzi, která by tedy nesla jen jeden CCD a tím pádem jen 32 MB L3 cache. Je otázka, jak dobře bude čipletová forma fungovat v noteboocích, protože čipletový Zen 4 (Ryzen 9 7045HX) nemá úplně nejlepší klidovou spotřebu a výdrž na baterie.
Procesor Strix Halo má odlišné pouzdro FP11 a pozor – paměti budou mít šířku 256 bitů (ekvivalent čtyřkanálových pamětí se čtyřmi moduly v desktopu), což dodá propustnost dvojnásobnou proti běžně používaným 128bitovým pamětem, které má i základní Strix Point. Podle tabulky Strix Point podporuje LPDDR5X-8000, což by dodávalo propustnost 256 GB/s – jako 16,0GHz paměti GDDR6 se 128bitovou sběrnicí, které měl například Radeon RX 6600 XT. Nevýhoda 256bitových pamětí je, že toto APU nebude v podstatě možné přenést do desktopové podoby v socketu AM5. Pokud se objeví ve stolních PC, pak jen napevno osazené na desku v provedení BGA (a s pamětí LPDDR5X).
Extrémní integrované GPU
Tato paměťová propustnost je první důvod, proč by měl Strix Halo mít výjimečný grafický výkon. Druhým důvodem jsou parametry samotného iGPU. To má o 15 % víc jednotek než základní Strix Point – 40 CU (20 WGP, 2560 shaderů) architektury RDNA 3.5. Je tedy „široké“ jako Radeon RX 6700 XT, respektive odpovídající mobilní Radeon s Navi 32. Grafický výkon by to měl být výrazně nad úrovní současné generace herních konzolí jako PlayStation 5.
A toto GPU bude ještě podpořené tím, že jako vůbec první APU dostane patrně Strix Halo Infinity Cache (či MALL cache, je možné, že bude fungovat i jako tzv. System Level Cache pro GPU i CPU), která dále zlepšuje výkon grafiky při použití pamětí s relativně nižší propustností. Kapacita této cache, separátní vedle L3 cache pro jádra CPU, bude také 32 MB. Snad to tedy vyjde a konečně vznikne „APU“, které bude schopné nahradit relativně výkonné grafické karty (byť ne ty highendové).
Je třeba říct, že tento výkon už nebude podáván při TDP 35 W nebo 45 W, na které jsme u notebooků zvyklí. TDP Strix Halo při hraní zřejmě půjde na 100 W a dost možná ještě výš. Zatím ho neznáme.
Strix Halo bude sdílet podobnou výbavu jako Strix Point – tedy čtyři obrazové výstupy HDMI 2.1 nebo DP 2.1 (rovněž s UHBR 10 na většině portů, ale jeden výstup bude umět i plnotučný DP 2.1 UHBR 20, který má trojnásobnou propustnost proti DP 1.4A), jednotku ISP a také NPU architektury XDNA 2. To však bude mít vyšší výkon, údajně 60 TOPS.
Strix Halo ale také bude sdílet stejné omezení konektivity – jen 16 linek PCI Express 4.0. U tohoto procesoru se ale nebude asi moc počítat s tím, že by se pároval se samostatným GPU. Jeho smyslem bude poskytnout velmi výkonné integrované řešení v jednom SoC. Konkurencí mají být asi spíše procesory Applu řady Pro a Max, ne kombinace běžného procesoru a highendové herní grafiky.
Je pro seriózní integrované GPU na trhu místo?
Zatím nevíme, jak velký bude o koncept takovýchto notebooků zájem. Snaha tlačit u APU silnou integrovanou grafiku ze strany AMD zatím vždy selhávala na tom, že výrobci notebooků jako by o to neměli zájem. Prakticky všechna předchozí APU byla nakonec v noteboocích párována s nějakou samostatnou grafiku (v řadě případů i nijak zvlášť rychlejší).
Ačkoliv se tedy třeba z řad „odborné veřejnosti“ (nebo i té laické) ozývají hlasy, že by ve světě x86 notebooků s Windows mělo existovat něco jako procesory Applu s velmi výkonnými integrovanými grafikami a širokými pamětmi typu LPDDR o 256bitové nebo i širší sběrnici, není vůbec zaručeno, že když přesně toto AMD zkusí v podobě Strix Halo poskytnout, výrobci notebooků projeví zájem a bude to úspěch. Hrozí asi, že se zase objeví jen nějaký minimální počet modelů s těmito procesory a Strix Halo tím pádem na počítačový trh téměř nebude mít dopad.
Byla by to dost škoda, ale jelikož jde o notebookový produkt, záleží bohužel na OEM výrobcích, co s ním udělají a zda ho pustí na trh.
Zdroje: VideoCardz, HKEPC