Hlavní navigace

Richard Stallman: advokát volně šiřitelného softwaru

24. 8. 2011

Sdílet

Zdroj: Redakce

Richard Stallman, pan GNU

Jeho radikální postoje leží mnoha lidem v žaludku, přesto by byl bez něj počítačový svět o mnoho ochuzen. Jak už to tak u zásadních počítačových postav bývá, první profesionální zkušenosti s počítačem získal Richard Matthew Stallman velmi záhy a to již na střední škole. Během letních prázdnin jej najala společnost IBM New York Scientific Center, aby naprogramoval určité matematické analýzy v jazyce Fortran. Tuto práci dokončil velmi rychle a během léta ještě začal pracovat na textovém editoru.

Po maturitě zahájil studia na Harvardově univerzitě a hned v prvním ročníku absolvoval s vynikajícím hodnocením jeden z nejtěžších matematických univerzitních kurzů na světě, nazvaný Math 55 (tento kurz rovněž úspěšně absolvoval Bill Gates). Jako velmi nadaný student se stal programátorem v laboratoři umělé intelegence (Artificial Intelligence Laboratory) na slavném MIT. Zde se stal významnou osobností hackerské komunity pod přezdívkou „rms“. V roce 1974 Stallman úspěšně absolvoval Harvard a získal titul BA v oboru Fyzika.

Richard Stallman
Richard Stallman

Hackerem již na MIT

Ve studiích pokračoval na MIT, kde ovšem titul nezískal. Zůstal však programátorem ve zmíněné laboratoři AIL. Pracoval na několika úspěšných projektech, jako například TECO a Emacs (ve své době velmi oblíbené textové editory užívané programátory) a operačním systému pro Lisp Machine, jedny z prvních komerčně nabízených osobních pracovních stanic.

Již v té době se stal tak trochu rebelem a otevřeně vystupoval proti omezenému přístupu k počítačům v laboratořích MIT, které tehdy nejvíce finančně podporovala vládní agentura ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency). Když byly v roce 1977 všechny počítače chráněny zabezpečovacím systémem s heslem, obešel Stallman tento systém a všem uživatelům rozeslal speciální kódy pro zrušení hesla, aby se obnovil anonymní přístup k počítačům. Asi pětina uživatelů se skutečně do tohoto protestu zapojila.

Přístup ke zdrojovému kódu

Na konci sedmdesátých let přestaly společnosti distribuovat zdrojový kód svých programů, aby zabránily jejich šíření mezi konkurencí a začaly používat omezené licence a copyright. To se ovšem Richardu Stallmanovi ani trochu nelíbilo a když byl do populárního textového editoru pro programátory Scribe implementován časový zámek pro vypršení licence, který měl za úkol zamezit neautorizované používání programu, Stallman nazval tuto událost „zločinem proti lidskosti“. Již tehdy měl zcela jasno v tom, že omezování přístupu k technologiím je podle vlastního přesvědčení zločin.

Dalším polínkem do ohně byl moment, kdy byl Stallmanovi a jeho kolegům omezen přístup ke zdrojovému kódu softwaru pro obsluhu první laserové tiskárny. U starší tiskárny Stallman snadno upravil program tak, aby poslal elektronicky upozornění v momentě, kdy bude tisková úloha konkrétního uživatele dokončena a všem přihlášeným uživatelům rovněž zprávu, když se zasekl papír. Zdánlivá maličkost byla pro provoz důležitá, protože tiskárna byla pro většinu uživatelů umístěna na jiném patře než jejich kanceláře. I tato událost posílila Stallmanovo přesvědčení, že uživatelé by měli mít možnost svobodně upravovat software, který používají.

Všechno zadarmo

Všechno zadarmo

Roku 1983 myšlenky svobodného užívání software získaly konkrétní podobu. Stallman ohlásil pomocí mailingových diskuzních skupin ARPANET a USENET plán vytvořit operační systém GNU a o dva roky později publikoval GNU Manifesto, ve kterém vysvětlil motivace pro vytvoření operačního systému, který by byl kompatibilní se systémem Unix, ovšem volně dostupný zdarma. Zkratka GNU představuje akronym „GNU’s Not Unix“ (GNU není Unix). Zanedlouho založil společnost nazvanou Free Software Foundation, aby mohl sdružit programátory pro tvorbu volně šiřitelných aplikací a současně aby zajistil právní náležitosti pro distribuci a používání volného softwaru.

GNU Emacs
Editor Emacs, který je jedním ze základních nástrojů pro vývoj aplikací v rámci projektu GNU

Podpořil tak koncept „copyleft“, který zaručuje právní ochranu pro modifikaci a další distribuci práv k volnému software. I programy šiřitelné zdarma je totiž potřeba chránit proti nedovolné modifikaci, prodeji třetí stranou a uživatelům dát do ruky práva takový software používat. Současně proto roku 1989 vznikla licence GNU General Public License (GPL). Ve stejné době již byly dokončeny nástroje důležité pro vývoj systému (textový editor Emacs, kompiler GCC a debugger). Stále ovšem chybělo jádro systému (kernel). V roce 1990 se konečně členové projektu GNU pustili do tvorby jádra. Pro ostrý provoz bylo třeba vychytat spoustu počátečních problémů, než mohl být systém používán v širším měřítku.

Zrodil se Linux

Finský student Linus Torvalds použil v roce 1991 vývojářské nástroje projektu GNU k vytvoření prvního jádra Linuxu. Vše bylo dokonale připraveno, existující aplikace proto bylo nadále snadné zkompilovat a spustit na nově vzniklé platformě. Již od prvopočátku se pro celou platformu vžil název Linux, což vyvolalo mezi tvůrci volně šiřitelných programů (free software community) vleklé spory. Samotný Stallman byl velmi zklamán, že v názvu nového operačního systému nefiguruje zkratka GNU, která by jasně propojila veškeré snahy celého projektu a Linux svým názvem přetrhává vazby mezi celým hnutím GNU. Nicméně název Linux novému operačnímu systému již zůstal. Richard Stallman používá často spojený termín GNU/Linux nebo GNU+Linux, kterým dává najevo, že Linux vznikl jako součást projektu GNU a pouze dohromady tvoří celek.

I když nechceme zmenšovat přínos Linuse Torvaldse, bez Stallmana by nebylo žádné hnutí GNU, žádná licence pro volně šiřitelný software GNU GPL, ani vývojové nástroje nutné pro vznik prvního jádra Linuxu. Stallmanovi je tak nutné přiznat obrovský kus práce, který věnoval boji za volný software i jeho zásluhy coby programátora, který napsal obrovské části kódu v rámci projektu GNU.

GNOME 3
Hlavní obrazovka nejnovější verze grafického uživatelského prostředí Gnome 3, které vzniklo v rámci GNU jako nadstavba pro Linux

Propagátor a zastánce

Richard Stallman inspiroval svými snahami tisíce programátorů po celém světě. Od devadesátých let se stal jakýmsi oficiálním mluvčím hnutí volného softwaru. Publikoval celou řadu esejů, ve kterých zakládá principy a význam volně šiřitelného software. Zajímavostí je rovněž pro GNUPedia. Ne nadarmo vám tento název připomíná Wikipedii.

Ve stejnou dobu, zcela nezávisle totiž Stallman založil projekt svobodné elektronické encyklopedie, kterou by vytvářeli uživatelé na podobných principech jako volně šiřitelný software. Ve stejnou dobu však přišla na scénu i Wikipedie, která měla shodou okolností již stálou členskou základnu a tým vývojářů. Projekt GNUPedia byl proto pozastaven a později se Stallman postavil za Wikipedii. Což svědčí o zcela nezištných pohnutkách bojovníka za práva na volně šiřitelné informace, aplikace i operační systémy.

Známá je také historka, jak Stallman roku 2006 protestoval na projevu zástupců společnosti ATI proti jejich proprietárnímu softwaru tak důsledně, až musela být zavolána policie. Vykřikoval totiž hesla „Nekupujte od ATI, nepřítele vaší svobody“. Když došlo později ke spojení ATI a AMD, společnost poskytla vývojářům svobodného software hardwarovou dokumentaci pro bezproblémový vývoj aplikací.

GNU
Oficiální logo projektu GNU

Ve svých názorech je sice Stallman občas příliš radikální, ale bez silného přesvědčení by nedokázal založit a v podstatě vést celé roky komunitu, která dala uživatelům statisíce aplikací k užívání zdarma. Nedoporučuje například používat mobilní telefony, protože věří, že informace o pohybu a komunikace, které lze díky nim získat, vážně narušuje soukromí jednotlivců.

Rovněž nemá v oblibě termín „intelektuální vlastnictví“, který podle něj používají právníci zejména proto, aby odváděli debatu od skutečné podstaty termínů copyright, patent a ochranná známka. Za své snahy byl mnohokrát oceněn nejen uživateli volně šiřitelných programů, ale získal také celou řadu ocenění a čestných doktorátů na univerzitách po celém světě.

Stallmanovy radikální názory

 

Radikální názory Richarda Stallmana

Sám sebe prohlásil s velkou nadsázkou z recese za St. iGNUciuse, který je patronem náboženství GNU. Základní přikázání zní: „Není jiného systému než GNU a Linux je jedním z jeho kernelů.“ (Místo doslovného překladu by bylo vhodnější parafrázovat: „V jediný systém GNU věřiti budeš…“)

Stallman otevřeně podporuje země, které nepoužívají a nehodlají zavádět občanské průkazy. (Mezi nimi je například Austrálie, Irsko, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Velká Británie a doposud i Indie, která hodlá občanky v brzké době zavádět.) Podle propagátora všeho volného jsou totiž občanské průkazy jistým způsobem omezováním osobní svobody jednotlivce.

Richard Stallman
Stalmann sám sebe z recese nazval st. iGNUciusem, protože práce s textovým editorem Emacs (coby programovacím nástrojem) je vírou a způsobem života

Rovněž nepřátelský je podle Stallmana Facebook, který často otevřeně kritizuje, zejména kvůli způsobu nakládání s osobními daty a způsobu jejich šíření. Sám profil na Facebooku nemá a nikdy mít nehodlá.

Nepoužívám Facebook a podporuji země, které nenutí své obyvatele vlastnit občanky. Obojí omezuje svobodu a soukromí

Na svém počítači, ani na počítačích, na kterých má pracovat, nikdy neinstaluje žádný software, který není zdarma. Pokud se ovšem vyskytne při cestování v přítomnosti počítače s nainstalovaným komerčním softwarem „nezdráhá se ho dotýkat a případně krátce použít, protože jakékoli instalované programy se právně ani morálně nevztahují k jeho osobě“. Sám by si ale nikdy žádný komerční software nenainstaloval, natož pak zakoupil.

KL24

Většinu práce na počítači dodnes provádí v textovém režimu, protože většinou pouze upravuje texty nebo zdrojový kód.

Věří, že by nikdo nikdy neměl kupovat ani tolerovat jako dar produkt, který používá ochranu DRM (CD, DVD, Blu-Ray), pokud ovšem nevlastní volně dostupný produkt pro prolomení ochrany.

Byl pro vás článek přínosný?