Věru snadno dnes zapomenout, že na trhu procesorů s architekturou x86 pro osobní počítače existuje kromě Intelu a AMD ještě třetí alternativa. Firma VIA kolem přelomu dekády měla s čipy Nano několik zásahů v noteboocích, ovšem od té doby se v podstatě stáhla do segemntu embedded zařízení. Před pár roky ovšem tato společnost z Tchajwanu vstoupila do společného podniku Zhaoxin s pro změnu pevninskou (komunistickou) Čínou, a pod touto značkou zase vývoj získává větší dynamiku. Na internet se nyní dostal náčrt plánů, podle kterých má dokonce Zhaoxin ambici dohnat výkonnostní náskok první dvojky a stát se tak skutečně relevantní alternativou.
Následující informace vylovil z čínských vod jako obvykle Tralalák, neúnavný to příznivec této alternativní platformy. VIA a Zhaoxin bohužel vypouští pramálo informací do západních médií a většina prezentací je čistě jen čínských. Ovšem ze slajdů a strojového překladu se přece jen dá něco vytáhnout. Těsně před koncem roku Zhaoxin ukázal novou roadmapu s novým procesorem KX-7000, který by mohl být velmi zajímavý.
Slajd můžete vidět níže. Abyste se mohli zorientovat, momentálně se Zhaoxin nachází v prostředním kosočtverečku na ose označeným rokem 2017 a jménem KX-5000. Tyto procesory, které se pomalu dostávají na trh, jsou stále 28nm čtyřjádra (asi by měla existovat i osmijádrová verze), ovšem velkou změnou je u nich celková architektura platformy. KX-5000 totiž opouští zastaralou koncepci, kdy CPU bylo připojeno sběrnicí typu FSB k čipsetu, v němž bylo jak grafické jádro, tak řadič pamětí. VIA/Zhaoxin nyní tyto komponenty integruje přímo do CPU, čímž následuje moderní koncepci používanou v čipech AMD, Intel a ostatně i mobilních ARMech.
Zhaoxin KX-5000 také podporuje paměti DDR4, jeho čipset umí USB 3.1, ovšem frekvence je stále na poměrně nízkých 2,0 GHz. Jádra jsou asi víceméně stejné architektury jako ve starších VIA Quadcore, které jsou v roadmapě označené ZX-C a ZX-C+ (dvojčipová verze s osmi jádry); některé zdroje uvádí zhruba 1% zlepšení IPC. Nicméně výkon při stejné frekvenci by minimálně v části úloh měl být vyšší díky integrování paměťového řadiče. To vylepšuje propustnost a latence při přístupu do RAM, které se pozitivně projevují i na velké části benchmarků CPU a pochopitelně v reálných programech.
KX-6000 a KX-7000: dohnání konkurence?
Podle této nové roadmapy má Zhaoxin ambicióznější plán, rozložený do tří fází, z nichž aktualizace platformy je jen první. V následujících dvou fázích má totiž dojít i k větší modernizaci výkonu a architektury CPU jader v jakémsi režimu „tick-tock“. Nejprve má generace KX-6000 přejít na výrobu moderním 16nm procesem s tranzistory typu FinFET (pravděpodobně u TSMC). Tento „tick“ asi obnáší stále stejnou nebo podobnou architekturu jader, ale dosáhne na vyšší takty, údajně až 3,0 GHz. Ovšem zajímavější to má být s procesorem KX-7000, který přijde poté.
Výkon údajně jako Zen 2
Podle roadmapy se u KX-7000 už výhledově počítá s použitím pamětí DDR5 a s podporou PCI Express 4.0, hlavně ale zřejmě přinese zcela novou architekturu jader CPU (tedy to, co Intel nazýval „tock“), potenciálně výrazně rychlejší. Zhaoxin dokonce tvrdí, že by výkon mohl narůst dramaticky – údajně prý bude konkurenceschopný s tím, co má, nebo respektive bude v té době mít AMD. To by implikovalo, že po mnoha letech od architektury Isaiah v čipech Nano chystá VIA a Zhaoxin (přesněji řečeno americká firma Centaur Technology, která architekturu vyvíjí) skutečně velké jádro s vysokým IPC. To přitom bude muset běžet i na poměrně vysokých frekvencích, má-li být konkurenceschopné. Takovýto „comeback“ by byl srovnatelný s uvedením architektury Conroe u Intelu a ovšem také se Zenem.
V tuto chvíli jde jen o sliby, které pochopitelně mohou být přikrášlené. Vývoj takto výkonné architektury není snadný a v tuto chvíli tedy těžko vědět, zda se ambiciózní cíl podaří splnit. Pokud by se ale podařilo dosáhnout výkonu blízkého Zenu od AMD, či dokonce jeho nové generace, která by v té době už mohla být na trhu, mohl by Zhaoxin už na trhu ohrožovat nejen přímo AMD, ale možná i Intel. V takovém případě by mohla skutečně nastat nevídaná situace s třemi platformami na výběr, kterou na trhu procesorů x86 skoro nepamatujeme – v době čipů Transmeta nebo VIA/Cyrix C3 kolem roku 2000 tyto alternativy nebyly výkonem tak úplně konkurenceschopné.
Dostupnost mimo Čínu nejistá
Zůstávají ovšem minimálně dvě otázky. Slajd neuvádí, kdy by KX-6000 a zejména KX-7000 mohly přijít na trh. Vzhledem k tomu, že KX-5000 zřejmě vychází až nyní (přesný status vypuštění a prodejů není z čínských zdrojů moc jasný), logicky by se dalo čekat, že 16nm KX-6000 vyjde zhruba za rok a bude tedy v prodeji hlavně v roce 2019. KX-7000 s novými jádry by pak mohl být produktem pro rok 2020, což by mohlo sedět s onou podporou DDR5 a PCIe 4.0. Druhá otázka ovšem je, zda se tyto procesory budou prodávat i na našich trzích. Zhaoxin zatím míří jen na Čínu, kde se může zaštiťovat tím, že jde o lokální produkt, a získávat tak veřejné zakázky. Není proto jisté, zda se o export do Evropy a Ameriky pokusí, ale pokud by KX-7000 bylo cenově a výkonem konkurenceschopné CPU, mohl by mít o průnik na další trhy zájem.
Dodatek: modely Zhaoxinů KX-5000
Jak jste si možná všimli v komentářích, Tralalák přišel s odkazem na další slajdy, v nichž se zřejmě objevují i parametry modelů nynějších procesorů Zhaoxin KX-5000.
Jejich křemík je zdá se nativně osmijádrový s 8MB cache poslední úrovně. V nabídce budou osmijádra na 2,0 GHz (KX-5680) a na 1,8 GHz (KX-5580) a dále dvě čtyřjádra s 4MB cache, která jsou zřejmě vytvořena částečnou deaktivací čipu. I jejich frekvence budou 2,0 GHz (KX-5640) a 1,8 GHz (KX-5540). Kromě toho se chystá ještě model KX-5580M (frekvence 1,8 GHz nebo nižší), který by možná mohl být pro notebooky.