Tento poznatek ale předmětem článku samozřejmě není. Na internetu je spousta diskuzí o rozdílech mezi ThinkPady řady SL a R. Diskutující nejčastěji zajímá, proč že řada SL nabízí oproti řadě R podstatně vyšší výbavu za stejnou cenu (obvykle vyšší rozlišení, dedikovaný grafický čip a další hardwarové vymoženosti, které pro řadu R často ani nejsou dostupné). Lenovo jim objasnit tento problém bohužel moc nepomáhá, protože ze všech jejich materiálů vyznívá, že řada SL je prostě ThinkPad se všemi jeho klady, ale trošku jinak vypadá. Jak je to ale ve skutečnosti?
Co je řada SL?
Lenovo pochopilo, že samotné ThinkPady ho neuživí, resp. že nejsou žádné terno co do objemu prodejů. V dnešní době proto nabízí i další řady notebooků (IdeaPad a cenově výhodné Value Line), aby se zúčastnilo bojů na nejobjemnějších trzích s domácími a multimediálními notebooky, nehledě na to, že se samozřejmě angažuje i v dnes velmi oblíbených "atomových" netboocích či mininoteboocích. Jenže pořád tu byla dobře zaběhnutá značka ThinkPad, které by nebylo marné využít a to se taky stalo.
ThinkPady řady SL jsou de facto převlečené IdeaPady, tedy notebooky pro domácí použití, s ostatními "koni" této značky s dlouholetou tradicí mají jen opravdu pramálo společného.
(Přišlo se na to v době, kdy se začaly vyrábět - BIOS a desky řady SL se, než byla "chyba" opravena, hlásily jako IdeaPady. Další zvláštností je, že v BIOSu řady SL se to nějak až nápadně moc hemží řetězci s odkazem na ASUS. Pokud uvážíme, že řada SL využívá k ovládání funkčních kláves právě software od ASUSU - a to ne úplně bezchybný - jsme asi doma.)
Zpracování šasi
Rozdíly mezi SL400 a R400 konkrétně
Rozdílů je víc, ale tím nejzásadnějším je kvalita zpracování, resp. celková jeho filozofie. Pak už to jsou jen drobnosti, ale, jak jednou psal Swarm, drobnosti, které z ThinkPadů dělají právě ThinkPady.
Zpracování šasi
Rozborka SL400 a R400, žlutě jsou hořčíkové výztuhy konstrukce, zeleně šachta DVD mechaniky.
U ThinkPadů jsme zvyklí na to, že tělo je vyztužené silným rámem, takže černé plasty kolem tvoří jen takový vnější vzhled, ale to opravdové "šasi" se skrývá uvnitř a říká se mu Roll Cage, tedy jakási kostra. Některé modely, zvláště pak ty vyšší (např. řada T), mají touto hořčíkovou klecí vyztužený i displej. Přestože 15" model R500 výztuží displeje neoplývá, menší 14" R400 však ano (ne nadarmo se proto někteří zdráhají kupovat podstatně dražší model T400, když oproti R400 nemá někomu co navíc nabídnout). Díky této výztuži je displej R400 opravdu velice pevný jak v krutu, tak při tlaku. U řady SL (tedy i u SL400) o žádné podobné výztuži mluvit vůbec nemůžeme - tělo i víko displeje jsou čistě plastové v klasickém duchu. Abych ale SL400 tolik nekřivdil, má standardní hořčíkový rám obou boků základny, takže v těchto místech je šasi opravdu velice pevné.
Plasty na R400 jsou rovněž odlišné - jsou hrubější a subjektivně tvrdší. SL400 má relativně měkké plasty, trochu lépe je na tom displej, který má právě rámeček z hrubšího plastu, ale třeba šachta pro DVD mechaniku je opravdu silně podceněná - nenajdeme na ní ani minimální výztuž, čehož zalitujeme pokaždé, když se této oblasti jakkoliv dotkneme. Řada SL jako jediná z rodiny ThinkPad oplývá - dost nepochopitelně, ale hodně to na ni prozrazuje - lesklým víkem displeje. Okolí klávesnice, stejně tak jako její opěrky, jsou také z poměrně měkkého, zato však na omak a na pohled atraktivního plastu s matnou povrchovou úpravou. R400 má i zde tvrdé plasty s hrubým povrchem.
Trochu ironií ale je, že SL400 má pevnější klávesnici, resp., abych to uvedl na pravou míru, nepozoroval jsem na ní žádné prohýbání. R400 (a T400) tímto problémem od její nové revize lehce trpí (přestože už v dubnu lehkou nápravu v konstrukci Lenovo zjednalo), a to na třech místech - v okolí Caps Locku, Enteru a nad mezerníkem. Při běžné práci to samozřejmě prakticky nemáte možnost postřehnout, ale na některých místech kvůli tomu klávesnice lehce při stisku rezonuje. Čím je to způsobené? Lenovo se snažilo ThinkPady odlehčit, a tak klávesnice i vnitřní kostra Roll Cage v některých místech shodily zbytečná kila navíc. Jak vidno, ne vždy to bylo k dobru věci. V dubnu letošního roku sice Lenovo v nové revizi notebooků R400 a T400 podporu klávesnice zlepšilo, zcela však problém prohýbání neeliminovalo.
Klávesnice a displej
Klávesnice
Ač vypadají klávesnice SL a R400 stejně, není to úplně pravda. Mají stejnou (velmi vysokou) kvalitu a vzhled kláves, nicméně shodné nejsou. SL400 má "pouze" 6 řad kláves, R400 jich má hned 7. K čemu je to dobré? Klávesy F1-F12 jsou přehledně rozmístěné v blocích, stejně jako klávesy dodatečných funkcí, jako jsou Print Screen, Scroll Lock, Insert a další. Na druhou stranu si chvilku člověk zvyká na umístění klávesy Escape.
Displej
Řada SL - opět netradičně - nabízí především displeje s lesklou povrchovou úpravou. Opět nemyslitelná věc u ostatních ThinkPadů. R400 má samozřejmě displej matný, SL400 se obvykle prodává s displejem lesklým, já osobně měl ale matnou variantu.
Přestože jsem se o víku už zmiňoval, ještě je tu pár drobností, které od sebe SL a R400 odlišují - SL400 nemá zámky displeje. R400 zase nemá displej vycentrovaný ve víku, aby se vlevo vytvořil prostor pro antény systému UltraConnect. Na druhou stranu víko SL400 má tendenci odírat základnu notebooku (okolí klávesnice) a, jak už vyplynulo z textu o zpracování šasi, silně se prohýbá, zvláště pak jeho lesklá vrchní část.
Konektivita, rozšiřitelnost
Konektivita
SL400 je docela zajímavou pro běžného uživatele - nabízí kromě všeho, čím disponuje R400, také HDMI konektor. PCMCIA ale budeme hledat marně, což není o mnoho jiné ani u R400 - zde máme na výběr mezi Express Card a PCMCIA slotem, obojí mít nemůžeme.
Přípojky na sluchátka a FireWire konektor mají oba modely taktéž na jiných místech, ale i v tomto případě vyhrává model SL400, protože obě jmenované přípojky má po bocích. R400 je má obě na přední hraně. U FireWire by to člověku nevadilo, ale při jízdě v autobuse poznáte, jak je dobré mít sluchátka připojená z boku
Do této části bych mohl zařadit i šachtu UltraBay, kterou z námi jmenovaných notebooků disponuje pochopitelně pouze R400. Oč se jedná? UltraBay je univerzální šachta, do které, pokud si zakoupíte správnou redukci či příslušenství, můžete zapojit různá zařízení od DVD mechaniky, která je samozřejmě součástí balení, přes pevný disk až po přídavnou baterii (ta přidá zhruba 2 hodiny výdrže navíc).
Rozšiřitelnost
Předně je potřeba říct, že Lenovo dává svým zákazníkům možnost běžné komponenty notebooku vyměňovat, resp. rozšiřovat, aniž by byla jakkoliv porušena záruka. Na druhou stranu je nutné poznamenat, že to u business notebooků není výjimka. Mezi takzvané CRU (Customer Replaceable Unit) patří jak pevný disk, tak paměti RAM.
Co se pevného disku týče, jsou na tom SL i R400 naprosto stejně - jeden šroubek a disk je venku. U pamětí RAM to ale už tak jednoduché není. Díky klasické konstrukci stačí v případě SL400 odšroubovat jeden panel na spodní straně a jste přímo u patřičných slotů. U R400 je nutné odšroubovat celou opěrku zápěstí, odpojit ji od základní desky a pak teprve je možné paměti měnit.
Narazíme tu ale na jednu drobnost, která SL400 a R400 také odlišuje, a sice provedení šroubků. Zatímco SL400 používá všude stejné šroubky, R400 má u všech krytek CRU šrouby s "obojetnou" (dá se povolit jak plochým, tak křížovým šroubovákem) a větší hlavou, což právě manipulaci s nimi běžnému uživateli ulehčí - ne vždy má člověk po ruce ten pravý šroubovák, tady ale stačí obyčejný plochý.
Zabezpečení, chlazení a provozní hluk
Zabezpečení
Zde R400 samozřejmě s přehledem vyhrává - nabízí vše, co může nabídnout SL400, což je v podstatě jenom čtečka otisků prstů, navíc přidává bezpečnostní TPM čip (to je de facto EEPROM paměť, do které se ukládají uživatelovy bezpečnostní informace jako hesla a podobně) a maličko lepší software pro práci s onou čtečkou.
Chlazení a provozní hluk
Lenovo si v ThinkPadech vždy zakládalo na unikátním chlazení - ventilátor nenasává klasicky otvorem zespodu, jako tomu je u drtivé většiny jiných notebooků, ale prakticky ze všech koutů základny notebooku. Má to hned několik výhod: pokud si položíte notebook na klín, nestane se vám, že byste ucpali nasávací otvor ventilátoru, byli tudíž bez chlazení a z počítače se vám po chvíli stal přímotop; tento druh chlazení sráží teplotu v celém těle notebooku, tedy ne pouze na součástkách spojených s ventilátorem (zpravidla procesor a grafický čip).
I v tomto ohledu se SL400 a R400 liší, ne však nijak dramaticky. Hned na začátek zodpovím nejpalčivější otázku - oba modely mají kvalitní chlazení; co se teplot týče, řekl bych, že jsou na shodné úrovni. Dokonce musím říct, že v případě SL400 byl pevný disk chladnější (uznávám ale, že to nemusí být otázkou chlazení).
R400 disponuje právě tím pravým, kvalitním a původním chlazením pro ThinkPady tak charakteristickým - velmi efektivním a maximálně tichým (za běžného provozu slyšíte pouze šum pevného disku).
SL400 přistoupilo k problému spíše hrubou silou - ventilátor v tomto případě běží na vyšších otáčkách (s pevně nastavenými úrovněmi: I. vypnut, II. cca 900 RPM, III. cca 2000 RPM a pak IV. maximální výkon), takže když se rozeběhne, je slyšet, BIOS je navíc nastavený tak, že k vypnutí ventilátoru prakticky nedojde, jinými slovy: běží na 900 RPM neustále. Nejedná se sice o nic dramatického, za běžného "ruchu" v kanceláři nebudete ani vědět, že se cokoliv děje, ale jakmile přijde chvíle klidu nebo noc, ventilátor rozhodně uslyšíte.
Autor aplikace TPFanControl (ovládání ventilátoru ThinkPadů) pracuje na verzi pro řadu SL, leč není to věc lehká. Zatím se nepřišlo na to, jak donutit ventilátor běžet na jiných otáčkách, takže je pouze možné kontrolovat rozmezí teplot, kdy se ventilátor vypne a kdy se naopak zapne. Vypínání ale nevidím jako řešení, řešením by bylo snížit otáčky na polovinu.
Uživatelé si na problém vysokých otáček ventilátoru stěžují, což je dobře vidět na několik set příspěvků dlouhé diskusi na fórech podpory Lenovo. Uběhl už téměř celý rok a - přes mnoho slibů - se nápravy uživatelé doposud nedočkali.
Další rozdíly, závěr
Zbylé detaily
- SL400 (a celá řada SL) nemá klasický BIOS ThinkPad, tedy i ACPI je naprosto odlišné, proto spousta aplikací přímo pro notebooky ThinkPad s řadou SL nefunguje, nebo funguje jen omezeně (např. TPFanControl).
- R400 i SL400 mají vyhrazená tlačítka na regulaci hlasitosti a "modré tlačítko" pro zobrazení nabídky softwaru Lenovo ThinkVantage (u SL400 se jedná o "Lenovo Care Center", u R400 zase "Productivity Center", ale v kostce se jedná o totožnou nabídku). Zatímco u R400 jsou tato tlačítka umístěna v prostoru klávesnice, SL400 je má mimo klávesnici.
Z důvodu ovládacího softwaru od ASUSu nereagují tato tlačítka u SL400 tak bezchybně jako u R400 - software někdy prostě nezareaguje, nebo zareaguje se zpožděním. - Software ThinkVantage a jednotlivé jeho programy nenabízí u notebooků řady SL všechny funkce právě kvůli odlišnému BIOSu, velmi znát je to především u ThinkVantage Power Manageru. Ten nabízí u R400 pokročilé možnosti šetření baterie, kdy si uživatel může nastavit, v jakém rozmezí hodnot baterii nabíjet, či kdy ji ještě nenabíjet. SL400 to má nastavené napevno.
Funkce Battery Stretch u SL400 také není k dispozici. - R400 automaticky po chvíli odpojuje nečinnou DVD mechaniku v UltraBay slotu pro ušetření energie.
- R400 má ve víku displeje osvětlovací diodu klávesnice ThinkLight, která se hodí za tmy.
- Šestičlánkové baterie pro SL400 z těla nevyčnívají, tento typ baterií pro R400 bohužel ano (zhruba 2,5 cm vzadu).
- R400 má "pouze" tři USB konektory, navíc netradičně ve vertikální poloze. SL400 má čtyři, klasicky horizontálně. U obou typů je kolem nich ale docela málo místa.
- Ventilátor v R400 je při běžné práci naprosto neslyšitelný, přehluší jej i šum pevného disku.
Oproti tomu SL400 je nastavena tak, že ventilátor běží od jisté teploty stále (po jejím poklesu se nevypne), což je pravděpodobně chyba BIOSu, ale Lenovo tento problém nebylo schopno za tři čtvrtě roku vyřešit, přestože si na něj stěžují stovky uživatelů. - SL400 si zachovalo klasický potisk tlačítek TrackPointu (červené proužky na levém a pravém tlačítku, modré tečky na tom rolovacím) a jejich tvar je ve srovnání s R400 jiný.
- Všechny diodové indikátory (WiFi, BT, Caps Lock, Num Lock, aktivita HDD apod.) má R400 pod displejem ve víku a základní tři (indikátor stavu baterie, nabíjení a spánku) jsou viditelné i při zavřeném displeji. Indikace aktivity čtečky paměťových karet je - z důvodu variability v této části (Express Card slot + čtečka/PCMCIA) - umístěna právě na ní.
SL400 má základní ukazatele na přední hraně pod touch padem (WiFi, BT, energie), zbylé na pravé straně vedle klávesnice (aktivita HDD, Num Lock, Caps Lock, aktivita čtečky paměťových karet). Místo sofistikovanějších ukazatelů má jednu červenou diodu ve znaku ThinkPad právě na víku displeje, která svítí, když je notebook zapnutý a plynule bliká za režimu spánku.
Závěr
Rozhodně jsem tímto článkem nechtěl říct, že by byl SL400 (nebo řada SL obecně) špatný notebook - naopak! Věřím, že při čistě kancelářské práci, když na něj nebude vyvíjený žádný fyzický nápor, bude bezvadně sloužit. Pokud ale máte v plánu notebook přenášet a navíc chcete, aby byla jeho konstrukce bytelná, oželte některé konektory a jednoznačně kupte R400 (T400 je, pokud nemá něco, co nutně potřebujete (přepínatelné grafické karty apod.), přehnaně drahý a od R400 se liší jen minimálně).
Porovnávané modely
- Lenovo ThinkPad SL400, 2743-ABG, vyroben: leden 2009, výbava: Intel C2D T5870 @ 2,0 GHz, 2 GB DDRII 667MHz RAM, 250 GB Hitachi SATA 5400 RPM HDD, Intel GMA X4500 MHD
- Lenovo ThinkPad R400, 7443-E4G, vyroben: červenec 2009, výbava: Intel C2D T6670 @ 2,2 GHz, 2 GB DDRIII 1066MHz RAM, 250 GB WD SATA 5400 RPM HDD, Intel GMA X4500 MHD
Text byl převzat z autorova osobního blogu, který najdete zde.
