Pokud máte z nadvlády Androidu a iOS strach, můžete být aspoň částečně v klidu. Alternativy ještě existují, ačkoli jsou velmi obtížně viditelné. O tom, jak přežívá Sailfish OS, pohrobek platforem jako MeeGo, jsme si popovídali se zapáleným uživatelem a současně vývojářem aplikací pro Sailfish OS. Martin Kolman pracuje v Red Hatu, zajímá se mj. o soukromí a zmíněný systém používá od první verze. Předtím byl také majitelem smartphonu Nokia N900 a doma by ještě našel model N950, který byl určený jen pro vývojářskou komunitu a bylo ho vyrobeno jen několik tisíc kusů. S Martinem Kolmanem jsme se potkali na konferenci OpenAlt 2019, kde každý rok přednáší právě o Sailfish OS.
Rozhovor s Martinem Kolmanem
Pro začátek nám, prosím, přibližte, z jaké pozice na Sailfish OS nahlížíte.
Důležité je jednak to, co zmiňuje firma Purism (výrobce počítačů se svobodným softwarem, pozn. red.), tj. bezpečnost a ochrana osobních údajů. Pak i z mého pohledu uživatelská přívětivost. Pracuji ve společnosti Red Hat a vím, jak funguje linuxová distribuce – v zásadě si cokoli mohu modifikovat podle sebe. V tomto ohledu mi mainstreamové operační systémy přijdou velmi omezené. iOS extrémně omezený. Pokud člověk potřebuje udělat cokoli, co vývojáři a firma za nimi stojící nenaplánovala, tak je to v zásadě bez šance. Na Androidu je to zbytečně těžké a divné.
Jaký telefon používáte?
V tuto chvíli Xperii X se Sailfish OS. Původně to samozřejmě bylo zařízení s Androidem. Koupil jsem si licenci na Sailfish OS a přeflashoval jsem ho.
To mě právě zajímá, jestli když přednášíte o Sailfish OS, tak ho sám používáte…
Já ho používám, používají ho i členové rodiny. Dal jsem ho rodičům a kupodivu s tím nemají problém. Zajímalo mě, jak s tímto nemainstreamovým operačním systémem bude pracovat normální nepokročilý o generaci starší uživatel. Potřebovali zaučit, ukázal jsem jim rozdíly oproti Androidu, ale dál s tím už nemají problém.
Takže ano, Sailfish OS používám na svém primárním telefonu. Zároveň se věnuji vývoji aplikací pro tento systém. Mám tam svůj navigační systém, klienta pro Twitter. Snažím se i spolupracovat s dalšími vývojáři. Jolla je výrazně otevřenější než jiné firmy a např. mívá každé dva týdny komunitní meetingy. Komunita může navrhovat témata a přímo se bavit s lidmi, kteří na operačním systému pracují. Zdá se, že to funguje, běží to takhle už roky.
Vy se těchto setkání účastníte?
Když to stíhám, tak ano. V rámci komunity se snažím radit, pomáhal jsem s aktualizací nějakých knihoven atp.
Jak si projekt Sailfish OS z vašeho pohledu stojí? Z mého „externího“ pohledu to nevypadá slavně…
To, že ten systém existuje, je z mého pohledu velký úspěch. V minulých ročnících OpenAltu jsem poukazoval na to, kolik alternativních a ne nutně otevřených operačních systémů existovalo do doby, kdy Android převálcoval všechno. Bylo jich hodně. Z Firefox OS něco přežilo na feature phonech, po systému firmy Blackberry se slehla zem. Pak jsou tu různí předchůdci Symbianu nebo webOS, který dnes běží na televizích.
V tuto chvíli má člověk asi dvě možnosti: buď Lineage OS, případně nějaký plně open source vykuchaný Android, nebo Sailfish OS, který bohužel má nějaké uzavřené části. Ale funguje a nabízí zajímavé prostředí blízké normálním linuxovým distribucím. Rád bych zmínil, že většina aplikací pro Sailfish OS od třetích stran je open source. Na Androidu je to víceméně naopak.
Jaké místo na trhu tento systém zaujímá, respektive jak ho může ovlivnit?
Výhoda podle mě spočívá v tom, že je trh obrovský. V zásadě každý člověk vlastní telefon. Existuje dost lidí, kteří se zajímají o otevřené technologie a soukromí a rádi si hrají se svými věcmi. Nebo mají specifické požadavky. Myslím, že tito lidé jsou dobrou cílovou skupinou. Určitě je ale vidět, že do vývoje Sailfish OS netečou stovky milionů jako do Androidu a iOS. S tím člověk musí počítat.
Něco zařídí komunita. Pro Sailfish OS existují špičkové offline navigační systémy. Komunita provozuje projekt, který na lokální sever stáhne offline data z OpenStreetMap, nově snad i jízdní řády. Když se nevolají online služby, neunikají osobní data a není potřeba být online. V tom je Sailfish OS napřed. Naopak prohlížeč v Sailfish OS zastarává. Díky emulační vrstvě lze provozovat Firefox pro Android, není to bohužel ideální řešení. Sailfish OS je tak pro lidi, kteří chtějí chránit své soukromí. Není open source, pořád ale jde o lepší volbu než Android, který „leakuje“ data vlevo vpravo.
V zásadě se jedná o komunitu lidí, která se podobá komunitě lidí podílejících se na vývoji linuxových distribucí – jen chtějí počítač v kapse. Dále existují korporátní zákazníci, již chtějí systém, který ovlivní lépe než Android. iOS je v tomto asi hodně podobný.
Říkáte, že trh je obrovský, vlastně se ale de facto smrsknul už jen na dvě platformy.
Myslím tím, že lidé, kteří vlastní mobilní telefon, vědí, co je mobilní telefon a chtějí ho používat. Každý z nich je potenciální uživatel nějakého mobilního operačního systému.
Jak reálná je šance, že alternativní systémy jako Sailfish OS si pro sebe začnou krást tržní podíl a proniknou za hranice základní komunity?
Těžko říct. V tomto je situace pravděpodobně podobná jako u desktopových systémů. Desktopový Linux stále čítá jednotky procent. Naštěstí je trh tak velký, že i tak jsou to miliony lidí, což už stačí na uživatelskou i vývojářskou komunitu. Problém je podobný – dostupnost. Bariéra pro vstup je relativně vysoká, člověk si musí pořídit kompatibilní telefon, licenci a Sailfish OS si nainstalovat sám. Většina uživatelů používá to, co dostane do ruky.
Myslím, že kdyby nějaký výrobce mobilních telefonů začal produkovat telefony se Sailfishem nebo s čímkoli, tak to lidé budou používat. To je teď děje v ruské státní správě. Není zřejmé, kolik zařízení používají, ale zmiňují se desítky tisíc. Pokud ruští pošťáci dostanou telefon se Sailfish OS, tak budou používat Sailfish OS.
Setrvačnost je obrovská a investice Googlu a Applu do svých systémů jsou vysoké. Na druhou stranu emulace a podpora aplikací z Androidu jsou něco, co dává Sailfish OS určitou výhodu. Občas si lidé stěžují, že potom některé nativní aplikace nevzniknou. Hodně androidích aplikací jsou bohužel klienty pro nějaké služby a je velmi nepravděpodobné, že Netflix nebo banky pro v tuto chvíli velmi minoritní platformu budou vytvářet nativní klienty.
Říkal jste, že vaše rodina používá telefony se Sailfish OS. Nenaráží na nějaké takové bariéry?
Je tam ta emulace androidích aplikací.
A to za ně funguje dobře?
Jsou tam určitá omezení. Konkrétně nefungují některé aplikace, které používají nízkoúrovňově Bluetooth a Wi‑Fi. Na starších Xperiích je bohužel podporováno API ve verzi Androidu 4.4. Naštěstí na XA2 už je to Android 8, takže podpora je dost dobrá, většina aplikací funguje. Ve výchozím stavu ale nejsou nainstalované Google Play Services, na nichž bohužel čím dál více androidích aplikací stojí, a Jolla to ani nemůže provést. Tuto vrstvu lze doinstalovat na vlastní pěst. Rodiče každopádně nejsou tak nároční.
Na přednášce jste mluvil o odnoži Sailfish OS, která se jmenuje Aurora. Používá ji ruská státní správa?
A možná nějaké firmy. Informace máme kusé, jen z ruštiny. Vzhledem k tomu, že je to bezpečnostně citlivé, tak neříkají: „máme to tady v raketových silech“. Možná ano, možná ne. Z infotainmentu se ví o těch pošťácích.
Je to první takový pokus o odnož Sailfish OS?
Ve výsledku to není nic až tak nového. Když se to vezme hodně zhruba, tak třeba Android má dost takových forků. Sailfish OS není plně open source, takže je potřeba kooperace držitele licencí a zdrojových kódů, což je korporátnímu zákazníkovi asi celkem jedno.
Jak vidíte vývoj Sailfish OS do budoucna? Existuje vize, kam by se měl dostat?
Já bych byl určitě rád, kdyby se stal plně open source. Současný stav je opravdu nevyhovující. Obecně problém firmy Jolla od začátku spočíval v přetížení. Vývoj operačního systému je hodně náročná záležitost a na Sailfish OS od začátku pracovalo možná kolem stovky lidí včetně testerů, dokumentaristů, supporťáků a vývojářů. Hlavní problém uzavřených komponent se projevil v tom, že opravy a změny donedávna museli provádět lidé z Jolly.
Teď už je tam NDA (dohoda o mlčenlivosti, pozn. red). Já je rád nemám, ale chápu, že je jednodušší s někým, kdo vytvoří patch, podepsat NDA a ať se ta aktualizace začlení. Osobně si myslím, že jí její přístup k ničemu nikdy nebyl. Že by někdo kolem ohrožoval její živobytí, je dost nerealistické.
Je Jolla nakloněná tomu, že by šla do open source?
Lidé se na to často ptají na komunitních setkáních, snaží se do ní šťouchat. Já se o to v rámci možností snažím taky. Podle poslední informace to závisí na investorech. Před několika lety se Jolla dostala do špatné situace, když ještě fungovala jako startup. Potřebovala investora a tím se stala platforma OMP (na jaře 2018, pozn. red.). Takhle vznikl projekt Aurora, ruská státní správa tehdy hledala vhodný nezávislý operační systém. Tato spolupráce firmu aktuálně udržuje a posouvá dopředu.
O budoucnost systému se tedy nebojíte?
Může se stát všechno možné. Jolla několik let stabilně pokračuje a hledá zaměstnance. V každém případě bych byl raději, kdyby byl projekt otevřenější a měl více zdrojů financování. V tuto chvíli je to fakt velmi zaměřené na korporátní zákazníky. Co se týče otevření zdrojových kódů, tak tam jde právě o investory.
Jsem přesvědčený, že je možné být plně open source a zároveň fungovat jako firma. Proto mi řešení Jolly přijde nešťastné. Teď už člověk může aspoň podepsat NDA, ale předtím existovala hromada případů, kdy lidé z komunity mohli chybu snadno opravit, jenže místo toho museli pořád „ďobat“ do přepracovaného vývojáře v Jolle, který hasí deset požárů a logicky řeší to, co potřebuje hlavní sponzor. Nemá pak čas řešit, že někde se špatně řadí e‑maily nebo obrázky v galerii.