Před dvěma týdny jsme zde psali o ruských VLIW procesorech Elbrus-4s, které se nyní po dlouhém vývoji dostávají do serverů a jakýchsi pilotních PC. Nejde ale o jediný pokus o zajištění domácího zdroje CPU, který tento stát podnikl. Svůj první procesor nyní oznámila ruská firma Baikal Electronics. Její čip (zřejmě SoC) se jmenuje Baikal-T1 a založen je na instrukční sadě MIPS. V současnosti se jako alternativa k „uzavřené“ architektuře x86 uvažuje hlavně ARM a podle webu CPU World, který o čipu informoval, by snad Baikal měl pracovat i na procesorech založených na Cortexu-A57. Nicméně stále trvají i snahy o prosazení MIPS – zejména v Číně, která má na této architektuře založen program CPU Loongson. V tomto případě nejspíš padla volba na MIPS proto, že Baikal-T1 je zdá se zaměřen na sektor Embedded a zejména síťovou infrastrukturu. V této oblati byla jádra MIPS tradičně používána nejvíce.
Baikal-T1, v Rusku navržený procesor s architekturou MIPS
Baikal-T1 je založen na dvou jádrech architektury Warrior P5600. Ta patří do zatím nejnovější generace MIPSů, uvedené poté, co firmu převzala Imagination. Není ale 64bitová, instrukční sada je MIPS32 Release 5. Podle výrobce jsou tato jádra navržena pro frekvence 1,0–2,0 GHz, Baikal-T1 ovšem běží na poměrně nízkém taktu 1,2 GHz. Čip má 1 MB L2 cache a paměťový řadič pro DDR3 (1600 MHz).
V konektivitě je dále řadič PCI Express 3.0 ×4, USB 2.0, dva 6Gb/s porty SATA a zejména pak tři integrované adaptéry Ethernet, jedna 10Gb/s síťovka a další dvě gigabitové. Grafické jádro naopak v tomto SoC žádné není, což opět svědčí o tom, že se jedná o čip pro síťové prvky nebo embedded a průmyslová zařízení bez grafického rozhraní. Podle výrobce je Baikal-T1 vyráběn 28nm procesem v TSMC a spotřeba je 5 W nebo méně, takže není vyžadováno aktivní chlazení.
Baikal-T1 zatím není ve výrobě, v tuto chvíli existuje v podobě předprodukčních vzorků. Ty by ale od 1. června měly být k dispozici různých klientům, pro něž by podle Baikalu mělo eventuálně být vyráběno několik stovek tisíc těchto procesorů ročně. Výrobce zdůrazňuje, že ačkoliv jde o licenční technologii (MIPS je nyní pod kontrolou anglické firmy), jsou ke všem komponentám dostupné zdrojové kódy a měla by tedy být (teoreticky) zaručena bezpečnost i pro citlivé aplikace.
