Bajkal má být určen pro státní úřady, ale také pro různé státem vlastněné podniky. Objem výroby by teoreticky mohl dosáhnout relativně velkého množství. Relevantní subjekty údajně ročně nakupují 700 000 kusů PC a 300 000 serverů, celkově v hodnotě dobře přes miliardu USD. Nicméně asi nelze čekat, že by tento domácí ARM naráz pokryl celou tuto poptávku. Osobní počítače by totiž zároveň musely přemigrovat z Windows a dalšího softwaru pro instrukční sadu x86. Navíc nebude třeba zajistit jen výrobu procesorů, ale také základních desek a celých počítačů. Bajkaly tak asi dostanou jen skutečně strategická pracoviště.
Procesor či procesory (zatím jsou plánovány modely s označením Bajkal M a Bajkal M/S) má podle Ruských médií používat 64bitovou architekturu ARM (ARMv8). Nedostane ale přímo na míru navržená jádra, použity budou běžné Cortexy-A57, licencované od ARM Holdings. Čip má obsahovat minimálně osm jader a údajně se počítá s frekvencí nejméně 2,0 GHz. Vyrábět se údajně má na 28 nm, což ale asi znamená volbu zahraniční továrny (GlobalFoundries, UMC, TSMC). Na vývoji a výrobě se mají podílet firmy T-Platforms (produkuje v Rusku superpočítače), vojenskoprůmyslový podnik Rostec a taktéž státní firma Rosnano.
Jaké jsou perspektivy projektu je ale otázkou. Samotná realizace vlastního SoC na bázi licenčních techonologií od ARMu není nijak složitým úkolem, nicméně uvedení těchto CPU do praxe by už mohlo být. Své o tom ví například Čína, která se o vlastní procesory (či dokonce o vlastní „národní“ procesorovou architekturu) snaží už léta, vzniklé procesory Loongson ale vždy výrazně zaostávaly za AMD a Intelem. Velkolepý plán klidně může skončit u ledu, pokud dokonce nejde jen o výkřik politického marketingu (či propagandy).
Zastánci svobody a ochrany soukromí obávající se NSA každopádně moc jásat nemusí. Vyměnit kvůli obavě ze špehování americký procesor za „čistý“ ruský, by přinejmenším v našich končinách (připomeňme, že BIS ve výročních zprávách dlouhodobě varuje před činností ruských tajných služeb na našem území) bylo jemně řečeno bláhové. Není ale asi ani třeba zabíhat do debat o tom, před kým se ve střední Evropě mít na pozoru. Není totiž příliš pravděpodobné, že by se zrovna tyto procesory dostaly do nějak široké distribuce, a výběr z čipů 64-bitové architektury ARM by měl být i bez nich vcelku široký. Jenomže v případě populárních značek jako Allwinner a Rockchip máme zase co do činění s výrobci po kontrolou Číny…
Elbrus-2C, v Rusku vyvinuté CPU. Údajně používá hybridní VLIW architekturu na bázi Sparcu;
dvě jádra mají na 90 nm takt 500 MHz
Zdroje: The Register, ITAR-TASS
ČLÁNKY DO MAILU