Odpověď na názor

Jinak teda ještě jedna věc k tomu. To mačkání napětí je součást pokročilé správy napájení a výkonu - to CPU si napětí sleduje a má logiku na to, aby ho snížilo, když by to začalo být nebezpečné, nebo zvýšilo, když je příliš nízké pro stabilitu (to samozřejmě jenom když není současně případ A, pak místo toho sníží frekvenci). Je to úplně jiné, než jak se napájení a volba frekvence chovaly o pár let zpátky.

Tohle jednou převezme i Intel, je to prostě cesta vpřed jak vymáčknout víc výkonu, když je proces limitem - a to bude čím dál víc. AMD se to naučilo při vývoji 28nm procesorů, kdy mělo proti Intelu mizerný proces bez FinFETů a ještě horší architekturu, pročež investovali do řízení taktů, kompenezace vdroop (ten clock stretching), nastavování frekvencí s větší granularitou (25 MHz proti 100 MHz u Intelu) a rychlostí přepínání, a inteligentního řízení, aby frekvence mohla jít výš a nemusela se nechávat taková nevyužitá rezerva "pro jistotu". Začalo to u APU Carrizo (Excavator), pak to Ryzen 1000/2000 posunul dál a vypadá to, že Zen2 ještě o něco.

Intel místo toho doteď používá o dost míň propracovaný/pokročilý (starší) přístup, ale tohle IMHO jednou začne dělat taky, nejspíš už na tom dávno pracujou. Zrovna na 10nm procesu je zdá se problém s dosažením vyšších frekvencí, takže to je přesně situace motivující k vyvinutí podobně agresivního řízení taktů a napětí. Dokud měli výhodu vysokých frekvencí na 14nm a AMD/14nm proces GLoFo byly v singlethread výkonu o dost víc pozadu, tak pro to ještě neměli takovou motivaci.
Ono teda by měli motivaci i u Comet Lake, protože tam bude taky proces už dost limitem, ale tohle je spíš věc k začlenění do úplně nové architektury.