Minulý týden byly ještě jen papírově odhalené procesory Ryzen Threadripper 2000, 12nm generace highendové platformy X399 od AMD. Včera se začal prodávat první z nich, 32jádrový Ryzen Threadripper 2990WX pro pracovní stanice. Současně s tím vyšly i první recenze tohoto modelu, ale zároveň i šestnáctijádra Ryzen Threadripper 2950X (to se začne prodávat 31. srpna). Zatímco u šestnáctijádrového Threadripperu bylo víceméně jasné, co se dá čekat, model 2990WX je poněkud komplikovaný, jak už padlo minulý týden, takže výsledky v testech byly netrpělivě očekávány.
Recenze včera vyšly od většiny „obvyklých podezřelých“. Z velké části velké hardwarové weby recenzovaly jak model 2990WX s 32 jádry, tak 16jádro 2950X. Přečíst si můžete test The Tech Reportu, PC Perspective, AnandTechu, TechPowerUpu, Tom's Hardware a pro ty vládnoucí dobře němčinou je tu tradičně ComputerBase. Pro uživatele běžící na Linuxu by mohl být zajímavý test Phoronixu. Stejný web také srovnal výkon na Linuxu a Windows.
Parametry procesorů AMD Ryzen Threadripper druhé generaceThreadripper 2950X: vyladěný původní Threadripper
Mezi čipy je zásadní rozdíl v koncepci. Ryzen Threadripper 2950X je složený ze dvou čipů, z nichž každý má polovinu celkového I/O a dva paměťové kanály. V jeho případě je chování stejné jako u Threadripperu 1950X loni, tedy celkem dobře prozkoumané a toto CPU je poměrně univerzální. Propojení mezi oběma polovinami má jinak kapacitu 50 GB/s obousměrně.
Schéma zapojení pamětí, PCI Expressu a komunikace mezi čipy v Threadripperu 2950XPodle testů ComputerBase například vychází 12nm šestnáctijádro proti svému předchůdci rychlejší asi o 3,5 %. Větší rozdíl je zdá se v jednovláknových aplikacích, mimo plnou zátěž se totiž projeví Precision Boost 2 (který je převzatý z Ryzenů 2000 pro scoket AM4). To dovolí dosáhnout vyšších taktů při použití menšího počtu jader. Proti Core i9–7900X coby podobně drahému 10jádru od Intelu pak je v průměru z testů rychlejší asi o 14,25 %. Ve hrách se proti Threadripperu 1950X dle testů zvýšil výkon v průměru asi o 9,5 % (počítáme výsledky mimo Game Mode). Vzhledem k tomu, že jde CPU na trh s nižší cenou než loňský model, je tedy podobně výhodné pro uživatele potřebující vysoký vícevláknový výkon, jako dosud byl model 1950X.
Threadripper 2990WX: extrémní výkon jen pro některá využití
Na druhou stranu Threadripper 2990WX má konstrukci komplikovanou a na výsledcích je to vidět. Oba modely řady WX jsou složené ze čtyř čipů, ale kvůli kompatibilitě s platformou X399 to funguje tak, že všechna paměť a I/O rozhraní jsou napojené jen na dvojici čipů, jako je to na Xkových dvoučipových Threadripperech. Zbylé dva křemíky mají pomocí Infinity Fabric spojení se všemi dalšími čipy v pouzdru a pomocí těchto spojení si berou data z paměti a ze zařízení na sběrnici PCI Express.
Schéma zapojení pamětí, PCI Expressu a komunikace mezi čipy v Threadripperu 2990WXJádra nacházející se na dvou čtvrtinách čipu bez vlastních řadičů DDR4 mají latenci přístupu a propustnost pamětí sice podobnou, jako mají jádra v Threadripperu X, když přistupují do RAM připojené k druhému čipu, ale v případě procesorů WX je tento režim pro ně konstantní, ne pouze občasný. Propojení jednotlivých křemíků je stylem každý s každým, ale jednotlivé linky mají poloviční propustnost, 25 GB/s obousměrně.
Test 3D renderingu z PC Perspective. Příklad úlohy, která 2990WX sedíVýkon proto značně kolísá a zda 32jádro dosáhne vysokého výkonu, závisí na aplikaci. Toto CPU není tedy vhodné obecně pro všechny uživatele. Podle AMD se hodí zejména práci s grafikou jako je animace, 3D rendering, analýzu dat (tzv. „data science“), umělou inteligenci nebo kompilování softwaru. Zdá se, že k enkódování videa se model WX také příliš nehodí a pro tuto úlohu je lepší čip 2950X. Kvůli nevyrovnanému výkonu, ke kterému se navíc může přidat ten faktor, že aplikace nedokáže využít 32 jader (nebo by pro lepší fungování na Threadripperu WX potřebovala nějaké úpravy), je v řadě úloh Threadripper 2990WX dokonce pomalejší než 16jádro 2950X. Rozptyl je to značný, takže asi ani nemá cenu dělat průměr, jelikož podstatnější jsou ony šipčky. Třeba u ComputerBase mělo 32jádro často výkon jen okolo 80 % modelu 2950X, jednou dokonce jen 54 %! Ovšem při 3D renderingu (Corona, POV-ray) je o 55–60 % rychlejší. Další aplikace, které na tomto procesoru výkonnostně profitují, jsou například některé vědecké výpočty, šifrování, kompilace.
Vzdor této až extrémní neuniverzálnosti Threadripperu 2990WX byl v recenzích docela často oceněn, obvykle s poukazem na výkon v těch aplikacích, které mu jdou dobře. Své místo tedy na trhu asi má, ale je třeba pamatovat, že na rozdíl od 2950X ho je opravdu třeba kupovat jenom s rozvahou a tehdy, pokud vás právě ty vybrané úlohy zajímají. Dlužno říci, že v obvyklých na desktop s Windows (nebo dokonce na hry) zaměřených recenzích se takové aplikace prakticky nevyskytují, takže až na 3D rendering vypadají tabulky většiny odkazovaných testů dost děsivě (a v kontrastu se závěrečným hodnocením…). Na Linuxu zdá se obecně procesor podával lepší výsledky (alespoň v lehce serverově orientovaných úlohách, které testuje Phoronix).
Kompilace jádra Linux (na Linuxu) z testu PhoronixuPro hry je vždy nutné aktivovat Game Mode
Hodně problematický je u procesoru Threadripper 2990WX herní výkon, FPS ve hrách se propadají hluboko pod ostatní CPU, některé hry přímo padají kvůli pročtu vláken v systému. Při aktivaci Game Move utilitou Ryzen Master naštěstí tyto problémy odpadají a procesor se zdá se chová téměř stejně jako Ryzen 2950X v Game Mode. Nicméně tento režim musí být vždy přepínán mezi hraním a prací, což není moc pohodlné. Zatímco u Threadripperů X si zahrajete obvykle i bez něj, tady je naprostou nutností.
Game Mode funguje jako na předchozích Threadripperech. Aktivuje jednak lokální režim přístupu do RAM, kdy operační systém alokuje nejprve paměť lokální pro vlákna na daném čipu v procesoru (výchozí režim je distribuovaný, kdy se používá i paměť druhého čipu). Kromě toho ale Game Mode také deaktivuje část jader, aby se zamezilo potenciálně výkon degradujícímu přechodu mezi čipy. Na Threadripperu 2950X toto znamená deaktivaci druhého čipu a tím poloviny jader. U Threadripperu 2990WX je to složitější a máte dvě možnosti. Buď lze deaktivovat polovinu jader na 16 jader a 32 vláken (patrně to znamená vypnutí jader v čipech bez přímého přístupu k RAM), což vám dá projev odpovídající výchozímu režimu Threadripperu 2950X. Druhá možnost je odstavit tři čtvrtiny jader, takže zbude jen 8 jader a 16 vláken v jediném čipu. S touto volbou budete mít výkon obdobný Ryzenu Threadripper 2950X v Game Mode, nebo podobný Ryzenu 7 2700X.
Spotřeba
Spotřeba se zdá respektovat stanovené TDP procesorů, 180 W pro šestnáctijádra a 250 W pro 32jádro, i když to asi bude záviset úlohu od úlohy a také na tom, zda desky dodržují specifikace a limity. Při přetaktování ale nastává úplně jiný příběh. Tom's Hardware například s modelem 2950X zjistil 327 W v Prime 95 AVX čistě pro CPU, s Threadripperem 2990WX dokonce 499 W. Na této hranici už zasahovaly limity nastavené pro napájení BIOSem desky, jejich změnou se dalo dostat ještě výš. Chlazení toho všeho pak ale bude pochopitelně veliký problém, byť rozvaděč tepla je připájený, což vám zde pomáhá.
Spotřeby Threadripperů 2950X a 2990WX v testu Tom's Hardware. „POB“ znamená přetaktování pomocí Precision Boost Overrdrive. Hodnoty jsou pro samotné CPUPřetaktování přes Precision Boost Overdrive
Pokud jde o přetaktování, to je možné manuálně (podle PC Perspective například jejich 2990WX dosáhl 4,1 GHz na všech jádrech při 1,2375 V), ale možná rozumnější by mohlo být v tomto případě využití automatického přetaktování Precision Boost Overdrive, které je možné provádět pomocí utility Ryzen Master. Tato možnost místo tvrdého nastavení frekvence pracuje s Precision Boostem. „PBO“ spočívá v tom, že se procesoru uvolní limity, které hlídají jeho napájení.
Režim Precicion Boost Overdrive zvyšuje přípustný proud tekoucí do CPU – a to jak dlouhodobou hodnotu (TDC, Thermal Design Current), tak špičkovou okamžitou hodnotu (Electrical Design Current, EDC) a celkovou přípustnou spotřebu čipu, respektive čipů (Package Power Target, PPT). Díky tomuto automatika procesoru sama od sebe nasazuje vyšší frekvence a dosáhnete tedy vyššího vícevláknového výkonu, aniž byste ručně nastavili OC frekvenci.
Stále ale jde o přetaktování, které není kryté zárukou. Pro ilustraci: na následujícím slajdu jsou spotřeba, teplota a proud dodávaný deskou vyneseny jako vrcholy trojúhelníku. Vnitřní trojúhelník představuje limity dané továrním nastavením CPU. Vnější trojúhelník pak jsou limity platformy TR4 a konkrétní desky (jejího napájení). Precision Boost Overdrive dělá to, že turbo procesoru přestane limitovat striktnějšími výchozími limity procesoru, a nechá ho jít až někam k vnějšímu trojúhelníku limitů desky.
Absolutní přínos sice může být kvůli automatice nižší, ale PBO má jednu velkou výhodu. Protože pracuje na bázi Precision Boostu 2, nevypne vám turbo. Tímto způsobem tedy nepřicházíte o vyšší jednovláknový výkon, protože turbo pro malý počet threadů je zachováno. Toto je důležité hlavně u Threadripperu 2950X, který dokáže boostovat na maximální takt až 4,40 GHz. Manuální přetočení všech jader na tento takt není v praxi reálné, takže nasazením fixní frekvence třeba 4,1 GHz byste přicházeli o výkon v jednovláknových aplikacích. U Precision Boost Overdrive je zachován. Mimochodem, výše uvedené hodnoty pro spotřebu v přetaktování platily právě pro OC metodou PBO.
