Samsung Galaxy Note: na rozcestí mezi telefonem a tabletem

Utržené sluchátko (které si mnozí z nás určitě pamatují ze známého televizního seriálu) přišlo o něco později, a právě tehdy odstartovala éra miniaturizace, kdy se vyvolené společnosti snažily naopak o co nejmenší rozměry. To se celkem dařilo, přece jenom - mobilní telefon měl být opravdu mobilní a nikdo vlastně až tak nestál o neforemnou hroudu v kapse od kalhot nebo bundy.

S příchodem chytrých telefonů se ovšem zdá, že se směr vývoje z této trajektorie vychyluje a opět se nám na pultech obchodů objevují přístroje o větších velikostech. Pravda, jejich výkon neustále roste (taky aby ne), ale s výkonem, dotykovými displeji a zejména novými funkcemi, co umožňují v telefonu přenášet pomalu "celou kancelář", rostou nároky na pohodlné ovládání a práci, čehož je možné dosáhnout většími rozměry displeje. S tablety (které by tyto požadavky splňovaly možná ještě o něco lépe) si už nezavoláme, a tak jednoho dne někoho napadlo, že by se daly tyto dva přístroje spojit dohromady.

Samsung je právě jednou ze společností, která se rozhodla takový typ telefonu uvést na trh. Pojmenovala jej Galaxy Note a přibalila k němu také stylus. Máme tedy v ruce nový hit? Přestaneme v papírnictví kupovat poznámkové bloky a nahradíme je mobilními telefony se stylusem?

První pohled na Samsung Galaxy Note

Mobilní telefon se nachází v balení o relativně běžné velikosti. Přestože asi všichni u nás v redakci nějaký chytrý telefon vlastníme, po otevření krabice jsme reagovali v podstatě se stejným úžasem. Telefon je opravdu veliký. Přístroj je vybaven Super AMOLED displejem o velikosti úhlopříčky 5,3 palce, což je téměř 13,5 cm. V balení nalezneme kromě samotného telefonu a baterie také klasické špunty do uší, USB kabel, konvertor do elektrické zásuvky (230 V) a samozřejmě také manuál.

 

Přístroj na první pohled velmi nápadně připomíná poměrně oblíbený model Samsung Galaxy SII, tedy kromě již zmíněné velikosti. Pod displejem se nachází klasické tlačítko obklopené dvojicí systémových dotykových tlačítek. Společně s ovládáním hlasitosti na levé straně a tlačítkem pro spuštění a vypnutí telefonu napravo se jedná o jediné ovládací prvky tohoto typu, zbytek zvládneme prostřednictvím dotykového displeje. Ten jsme schopni ovládat nejen prsty, ale také přiloženým stylusem.

  

Na zadní straně nalezneme čočku 8Mpix fotoaparátu s LED bleskem, nad displejem naopak přední sekundární 2Mpx kameru, která umožňuje videohovory. Vedle webkamery se nachází také čidlo světelnosti okolního prostředí, díky němuž telefon upravuje jas displeje (to za předpokladu, že jsme tuto funkci povolili v nastavení).

   

Po spuštění telefonu a úvodní konfiguraci v prostředí nástavby TouchWiz zjistíme, že se mobil chová velmi svižně a pracuje se s ním jedna báseň. To je jeden z důsledku použití dvoujádrového procesoru běžícího na frekvenci 1,4 GHz v kombinaci s 1 GB operační paměti RAM. Jako operační systém je použit Android 2.3.6 (Gingerbread), což je drobný rozdíl oproti Galaxy SII, který v sobě integruje verzi 2.3.4.

Super AMOLED v akci

Telefon Samsungu si už neumíme představit bez AMOLED displeje. Technologie, jež je jednou skupinou uživatelů vyzvdvihována a druhou naopak zatracována, s sebou přináší některé specifické vlastnosti. Ty se dále liší podle toho, jaký typ AMOLED displeje je použitý. V Galaxy Note zvolil výrobce Super AMOLED. Od Super AMOLED Plus, který najdete v Galaxy S II se značně liší. Místo klasické RGB matrice, kdy je každý pixel složen z dalších třech subpixelů, Samsung používá tzv. Pentile matrici (model RG-BG). V ní se strídají pixely, které jsou na přeskáčku složeny z červeného + zeleného subpixelu a pixely z modrého + zeleného subpixelu. Na první pohled vysoká jemnost displeje, která se udává v pixelech na palec a u Galaxy Note má hodnotu 285 PPI zas tak vysoká není. Při zběžném pohledu si toho nevšimnete, avšak například při čtení světlého textu na tmavším pozadí snadno zaznamenáte podivně zabarvené okraje písma. Nic to však nemění na tom, že je displej s rozlišením 1 280 × 800 komfortnější, než drtivá většina dnešních smartphonů.

Při zběžném pohledu si toho nevšimnete, avšak například při čtení světlého textu na tmavším pozadí snadno zaznamenáte podivně zabarvené okraje písma. Nic to však nemění na tom, že je displej s rozlišením 1 280 × 800 komfortnější, než drtivá většina dnešních smartphonů.

 

Balení, první pohled, displej

Výdrž, fotoaparát, náčrtky

Baterie 2 500 mAh: dva dny v pohotovosti

Dobrou zprávou je právě kapacita použité baterie. 2 500 mAh je celkem hodně a tomu také odpovídá orientační výdrž telefonu bez nutnosti přístroj dobíjet. Je sice pravda, že telefon je větší a výkonnější, což si v kombinaci se zmíněným rozlišením displeje ukrojí část potencionální pohotovostní doby, ale i tak se v praxi dostaneme na příjemné dva dny bez nabíječky. Bylo tomu tak po celých 14 dní testování, a to i se dvěma účty Exchange a jedním emailem od Googlu.

Výdrže dva dny se dařilo dosáhnout při naprosto běžném používání. Telefon byl neustále připojen k internetu (ať už za pomocí 3G nebo Wi-Fi), proběhlo několik (třeba i delších) hovorů denně a průběžně chodily nějaké SMSky nebo e-maily. Navíc - první týden až dva jsou většinou v režii objevování vlastností a funkcí nového telefonu, takže je pravděpodobné, že by telefon mohl vydržet po nějaké době ještě o něco déle.

 

Fotoaparát: osmimegapixel v akci

Hned na začátek je potřeba zmínit jednu celkem zásadní slabinu tohoto telefonu, která spočívá v absenci hardwarového tlačítka spouště. Jakkoli pěkné fotky je možné s telefonem udělat, nemožnost stisknout spoušť je celkem zásadní nedostatek. K focení je potřeba použít virtuální tlačítko na displeji, což jednak zmenšuje okýnko s náhledem (to by vzhledem k velikosti celého telefonu ještě až tak nevadilo), nicméně není nijak možné provést zaostření před vyfocením, které proběhne automaticky až po stisknutí spouště.

Druhou nevýhodou je také samotná velikost přístroje a poměrně nešikovné umístění tlačítek ovládání hlasitosti, které se často daří nechtěně mačkat palcem a aktivovat tak zoom, což je většinou pak nutné vracet zpátky. Focení pomocí dotykové spouště navíc nutí k držení telefonu celkem akrobatickým způsobem, a pokud se snažíme rychle vyfotit nějaký pěkný moment a trefíme se prstem mimo spoušť, aktivujeme většinou nějakou jinou funkci a než se podaří vrátit zpátky původní náhled, zamýšlená expozice může být ztracena.

Pokud tyto praktické nedostatky pomineme, fotoaparát sám o sobě je kvalitní a celkem rychlý. Občas se mohou hodit také přisvětlovací diody. O tom, jaké fotky produkuje, si uděláte nejlepší představu z následujících fotografií.

             

Náčrtník a poznámkový blok v kapse

Asi nejdůležitější vlastností telefonu, která byla také zakomponována do samotného názvu modelu, je možnost použít stylus. Ten nalezneme zasunutý do speciální přihrádky ve spodní části přístroje, takže kdykoli se to hodí, můžeme stylus vyndat a používat jej k ovládání téměř čehokoli. Ano, téměř. Jakkoli dobře stylus reaguje na celém displeji, není možné jej použít na dvě spodní systémová tlačítka. To pak vede k nutnosti přehazovat stylus v ruce a systémová tlačítka mačkat prstem, přičemž po několika takových přehozeních stylus pravděpodobně raději schováte zpátky.

Kromě samotného ovládání je stylus použitelný i pro psaní poznámek. Telefon v sobě integruje několik aplikací, díky kterým si můžeme napsat poznámku (nebo třeba nákupní seznam) stejným způsobem, na který jsme zvyklí u tužky a papíru. I tento způsob zapisování má svá ale. Telefon je opravdu velký a obtížně se dosáhne situace, kdy je možné nedotýkat se zápěstím displeje. Pokud tak učiníme během psaní, tak se pravděpodobně nic nestane, ale pokud položíme ruku na displej jako první, začneme psát zápěstím. Je těžko říct, nakolik náročné by bylo tuto vlastnost nějak odbourat, ale to už je na samotném výrobci, aby si s tímto problémem nějak poradil, třeba i tak, že po spuštění aplikace bude displej reagovat pouze na stylus.

Pokus si ale zvykneme na poněkud odlišný způsob psaní a držení stylusu, může psaní poznámek fungovat, stejně jako případné grafické náčrtky. Zde navíc přichází také užitečné aplikace, které umožňují do poznámky vložit třeba výřez z mapy, do které tak můžeme kreslit a barevně vyznačit konkrétní místo. V neposlední řadě je psaní textu integrováno i do virtuální klávesnice, kde se nám po stisknutí odpovídající volby zobrazí mřížkovaný prostor, do kterého napíšeme text, který je následně rozpoznán a přepsán v elektronické podobě do zprávy. Nakolik je tento způsob psaní rychlejší by bylo potřeba posoudit až po delší době používání, než jsou dva týdny. V této době tomu tak rozhodně nebylo.

Výkon v interaktivních grafech

Galaxy Note je poháněn dvojádrovým procesorem Cortex-A9 s frekvencí 1,4 GHz. To ho řadí mezi naprostou špičku. I proto jsme byli zvědaví, jak si povede ve srovnávacích testech.

Jak na interaktivní grafy?

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle naměřených hodnot. To můžete snadno změnit například na řazení podle platformy nebo úhlopříčky.
3. Po najetí myší na některou z položek (třeba na iPhone 4S) se z této stane 100 % (základ) a ostatní položky se přepočítají podle ní. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast z názvu položek.
4. Budete-li chtít nějakou položku (smartphone) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy.
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
6. Zámek základu (tablet, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
7. Před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).

 

Zkušenosti z praxe, operační systém, verdikt

Zkušenosti z používání telefonu v praxi

Prvním faktorem, který bude hrát důležitou roli ve spokojenosti s tímto modelem, je jeho velikost. Jak jsme již v předchozím textu zmiňovali, telefon je výrazně větší, než většina běžně dostupných přístrojů na trhu. K tabletu má sice daleko, ale k běžně velikému telefonu taktéž. Zde budou (konečně) ve výhodě zejména ti z nás, kteří disponují většími rozměry rukou. Malé ruce a zejména krátké prsty prakticky znemožňují klasické ovládání telefonu jednou rukou, protože palcem nejde dosáhnout až na konec displeje (nebo jen velmi obtížně) a tato skutečnost svádí k různému přehazování telefonu v ruce, což může vyústit až v upuštění přístroje na zem.

 

Telefon se s největší pravděpodobností také nevejde na stejné místo, kam jste byli zvyklí telefon dávat, tedy např. do kapsy od kalhot (on se tam nakonec vejde, ale působí to poměrně divně a nevyhnete se podezřívavým pohledům kolemjdoucích). Je tedy potřeba naučit se telefon přenášet v ruce, případně jej schovávat do nějakého příručního zavazadla nebo větší kapsy, např. na nohavicích některých plátěných kalhot).

Telefonování paradoxně není až takový problém, jak by se mohlo na první pohled zdát. I když je přístroj rozměrově větší, hmotnost se drží na přijatelné úrovni. Naopak, po přibližně týdnu používání telefonu jsem získal dojem, že se jedná o normální velikost. Velký displej je obrovskou výhodou během prohlížení webových stránek, psaní a zejména čtení emailů a vlastně jakéhokoli textu. Psaní na dotykové klávesnici je tak perfektně pohodlné, protože jsou virtuální tlačítka větší, zejména po otočení na šířku lze dosáhnout prakticky stejné rychlosti psaní, jako při použití hardwarové klávesnice.

   

Na velmi dobré úrovni je také hlasové rozpoznávání textu. K aktivaci toho "pravého" jazyka je nutné ovšem přepnout celou lokalizaci telefonu, takže pokud jste třeba zvyklí používat angličtinu, diktování českého textu nebude fungovat. Pokud se ale přepne telefon do češtiny, mimo dobře provedené lokalizace se dočkáme také rozpoznání mluveného slova a bez nějakých zásadních problémů nadiktujeme třeba zprávu SMS, e-mail, nebo vyhledáme frázi na Googlu.

Přístroj má také ale své mouchy. Jako největší nedostatek během praktického používání se ukázala absence notifikační LED diody. Tato (na první pohled) maličkost je celkem zásadní, jelikož při letmém pohledu na mobil prostě nevíte, jestli vám někdo volal, máte příchozí SMS, email nebo blížící se událost v kalendáři. Tato skutečnost je celkem otravná, a pokud nesledujete nonstop displej telefonu nebo nemáte hlasitost nastavenou na maximum, je potřeba pravidelně mačkat tlačítko pod displejem a kontrolovat, jestli náhodou někdo nevolal nebo něco neposlal. Pokud to neděláte, může se jednoduše stát, že při vypínání (zvuku) telefonu na noc objevíte několik nepřijatých hovorů a nezodpovězených zpráv SMS.

Celkem nepříjemně nás také překvapila citlivost příjmu signálu, a to nejen u GSM, ale také u Wi-Fi. Tohle je bohužel jedna z vlastností, kterou Galaxy Note sdílí s modelem Galaxy SII. Těžko říct, jestli to je způsobeno použitým materiálem, nebo mají přístroje zkrátka mimořádně citlivé přijímače, v praxi se to bohužel ale projevuje celkem často, takže v jednu chvíli máte plný signál, ale během manipulace s telefonem najednou zjistíte, že jste v podstatě bez signálu. Tuto skutečnost by stálo za to vzít v úvahu při tvorbě budoucích modelů.

Drobnou nevýhodou je také upevnění stylusu v telefonu. Asi se nemusíme bát, že bychom jej vytratili po cestě, to je ale vykoupeno nutností naučit se velmi specifický hmat pro jeho vytažení. Jde to celkem ztuha, takže je potřeba pořádně zabrat. Také zde trošku schází nějaká provázanost odemykání telefonu se stylusem, přece jenom i konkurenční HTC již zjistilo, že pokud vytáhneme stylus, tak jej pravděpodobně chceme použít a telefon se mohl automaticky odemknout a displej aktivovat. Škoda.

Systém, prostředí a software

Telefon se momentálně pyšní operačním systémem Android Gingerbread ve verzi 2.3.6, ale neměli bychom zapomínat na to, že společnost Samsung již oznámila budoucí uvolnění aktualizace na verzi 4.0 Ice Cream Sandwich. Stejně jako u Galaxy SII se zde dočkáme nástavby TouchWiz ve verzi 4.0, tedy s drobnými úpravami vzhledem ke specifickým vlastnostem tohoto modelu.

           

V aplikacích také nalezneme digitální tuner, který nám umožňuje poslouchat rádio. Příjem signálu je překvapivě dobrý, a to i v uzavřených prostorách. Pozitivní také je, že není nutné pro zapnutí rádia připojovat sluchátka, rádio jednoduše funguje i bez nich.

Celkové zhodnocení, verdikt

Sečteno a podtrženo, dostal se nám do ruky poměrně zajímavý model s velkým displejem, což přináší svoje výhody i nevýhody. Zázrak se tedy nekoná, na trhu je jenom další telefon, který potěší zejména technické nadšence, případně uživatele, kteří telefon používají k více činnostem, než je jenom telefonování a psaní SMS zpráv.

Největší výhodou Samsungu Galaxy Note je právě jeho velký displej a výkonný hardware, který zvládá HD rozlišení na výbornou, v kombinaci s existencí stylusu a upraveném softwaru pro jeho maximální využití. Pokud jste často na cestách a nechcete s sebou všude tahat tablet (nebo dokonce laptop), Galaxy Note bude ta správná volba. To vše je doplněnou klasickým balíkem aplikací společnosti Samsung, na které jsme zvyklí z dalších jeho modelů.

Model si ale vybere svou daň právě touto větší velikostí, která sice dokáže být v jedné situaci výhodou, ale ve druhé zase komplikací - řeč je především o skladnosti telefonu a nutností vymyslet alternativní způsob přenášení. Telefonu také chybí mechanická spoušť fotoaparátu, což mírně komplikuje fotografování momentek, a také zde nenajdeme žádnou LED diodu, která by nám na první pohled oznamovala novou událost (nepřijatý hovor, SMS, email či upomínka v kalendáři). Stylus sám o sobě by zasloužil o něco větší pozornost v podobě lepší softwarové ochrany před "psaním zápěstím" a propojením prostoru pro stylus s odemykáním a zamykáním telefonu. Neměli bychom zapomínat ani na vyšší citlivost přijímače a občas horši signál, než by měl být.

Kompletní galerie