Oba výrobci totiž přecházejí z procesorových jader Cortex-A9 na novější Cortex-A15. To by oproti svému předchůdci mělo být výkonnější o polovinu v celočíselných výpočtech a o 100 % ve výpočtech s plovoucí desetinnou čárkou (ale srovnává se pravděpodobně Cortex-A15 na 2 GHz proti A9 na 1,5 GHz), v materiálu Samsungu se píše o 40 % navíc oproti A9 v instrukcích Dhrystone.
Exynos 5 bude mít tato jádra „pouze“ dvě, zatímco konkurenční Snapdragon S4 Pro od Qualcommu je čtyřjádro – předpokládáme ale, že Samsung by mohl sáhnout po podobném řešení, jako Texas Instruments u již zmíněného OMAPu 5, a Cortexy-A15 doplnit jedním nebo dvěma úspornými jádry Cortex-M4 (v blokovém diagramu ale nic takového zakresleno není). Frekvence 1,7 GHz zhruba odpovídá možnostem 32nm HKMG postupu, kterým Samsung hodlá čip vyrábět. Už to napovídá, že nějaký nový Galaxy nebo Galaxy Tab s tímto procesorem může být skoro za dveřmi.
O grafiku se stará čtyřjádrové GPU Mali-T604 opět od ARM, které podporuje OpenGL ES a OpenCL Full Profile. Čip slibuje přehrávání videa ve Full HD při 60 snímcích za sekundu, podporu stereoskopických videí i bezdrátových rozhraní pro přenos obrazu. Též prý Exynos 5 zvládne zaznamenávat video z osmimegapixelového senzoru při 30 fps a je vybaven pro hardwarovou 3-D redukci šumu, stabilizaci obrazu a kompenzaci optického zkreslení. Snad ještě zajímavější je ale podporované rozlišení displeje 2560 × 1600 pixelů. Spekulace, že Samsung chystá tablet s displejem podobným applovské Retině, tak získávají dobrý podpůrný argument.
Dále se Exynos 5 může pochlubit:
- paměťovým řadičem pro 800MHz LPDDR3, slibujícím teoretickou propustnost 12,8 GB/s,
- řadičem USB 3.0 umožňující fungovat jako připojené zařízení, i jako hostitel (takže asi pro USB OTG),
- řadičem Serial ATA verze 3.0 (což bývá synonymum pro rychlost 6 Gb/s),
- osmi kanály I2C pro snímání údajů z různých senzorů,
- a podporou sítí 4G LTE.
Myslelo se i na šetření energií, novinkou v této oblasti je konkrétně technologie Panel Self-Refresh (PSR), která je standardizována organizací VESA. Za normálních okoloností musí grafický adpatér posílat obraz na monitor při každém obnovení, v případě většiny LCD je to tedy šedesátkrát za sekundu. Často se ale přitom díváte na statický obraz, takže data se posílají zbůhdarma. U zařízení podporujícího PSR má displej svůj vlastní framebuffer a grafické jádro může být během doby, kdy je zobrazen statický obraz, vypnuto a s ním i rozhraní DisplayPort, jímž se obraz přenáší.
Zdroj: bit-tech.net, Samsung (pdf)
