Rozbalit a zapojit špičkový televizor je často zážitek. Na krátký čas si v obýváku umístit obří displej s krásným obrazem, který oceníte hlavně poté, co si na stolek postavíte zpět svou postarší bednu. Samsung se chlubí hlavně technologií Quantum Dot, připojením přes jediný kabel, zakřivenou obrazovkou a ambientním módem. Co se Samsungu u televizoru za 64 990 Kč povedlo a co ne?
Q8C je letos jediný model (ve dvou velikostech) se zakřivenou obrazovkou, Samsung jinak nabízí už pouze rovné televizory, stejně jako jeho konkurence. Prohnuté obrazovky mohou mít smysl při velkých úhlopříčkách a spíše pro jednoho diváka sedícího v ose obrazu. V praxi je to spíše problematické a i podle toho, jak Samsung postupně ze zakřivených modelů ustupuje, už příští rok nemusí mít v nabídce žádné.
Samsung QLED Q8C, vedle One Connect Box (a Nvidia Shield TV)+: externí jednotka s elektronikou, konektory a tunery, vysoký statický kontrast, kvalitní provedení těla, ergonomické dálkové ovládání
−: méně dokonalé barvy u filmového režimu, neumí filmový režim z počítače, Tizen nemá aplikaci Kodi
Nové provedení je vzorem pro ostatní
Design televizoru je hodně podobný loňským modelům. Nesnaží se být tenký jako papír a přesto (nebo právě proto) je jeho provedení velmi pěkné. Tloušťka šasi se směrem dolů kvůli reproduktorům mírně rozšiřuje, uprostřed zad je místo na uchycení stojanu a kromě jednoho zde nejsou vůbec žádné konektory.
Místo kovového stojanu lze televizor pověsit na zeď přes systém VESA, ale i přes obdobný držák přímo od Samsungu (No Gap Wall-mount), který je lépe uzpůsoben tomuto šasi a dovoluje přiblížit televizor až těsně ke zdi. Ale zase na něj pak nepověsíte televizor jiné značky a není polohovací.
Rámeček kolem displeje se zdá velmi tenký, tak jako u řady jiných televizorů ale skutečný obraz nesahá až úplně do kraje displeje. Zhruba ten centimetr tam je, ale takovým detailem bych se příliš nezaobíral.
Dvě varianty vedení kabelu
Jediný konektor na televizoru se nazývá One Invisible Connection. Jde o 5 metrů dlouhý, velmi tenký a téměř průhledný kabel, který připojíte do externího boxu One Connect Box. Na straně televizoru má elegantní zahnutou koncovku, jež splyne s tělem televizoru. Tento externí box nabízí Samsung jen u tří nejvyšších řad (Q7, Q8 a Q9), QLED řady Q6 už má pak stejný systém jako nižší modely UHD Premium.
Podobné řešení nabízel Samsung již v loňské řadě, ale až letos jej vylepšil k dokonalosti. Televizor jako takový se vlastně stává zobrazovadlem, zatímco prakticky veškerá elektronika, tunery, zdroj a konektorová sada jsou umístěné v externím zařízení zvaném One Connect Box. To už sice nemá tak hezké provedení jako samotný televizor, jeho místo je ale někde ve stolku spolu s ostatní AV technikou.
One Conect Box nabízí klasické čtyř HDMI 2.0 porty, vstupy pro antény (DVB-T2 a satelitní), LAN, CI slot a optický zvukový výstup. Na boku má ještě USB konektory. Samsung nabízí k přikoupení i delší kabel a televizor tak může být od tuneru vzdálený třeba 20 metrů. QLED od Samsungu je tak vhodný doprostřed velkého obýváku stejně jako klasicky ke zdi.
Podle mého se právě tohle stává hlavním rozdílovým prvkem při výběru televizoru – tak jako se Philips kupuje kvůli Ambilightu, LG kvůli nabídce OLEDů (a pohodlnému dálkovému ovládání), tak Samsung bych vyzdvihl kvůli externímu boxu. Pouhé zvyšování kvality obrazu totiž řada uživatelů sledující cokoliv jiného než 4K Blu-ray příliš neocení.
Teoreticky by Samsung mohl za pár let prodávat nový One Connect Box, který byste připojili ke své původní QLED obrazovce, což by pro zákazníky bylo skvělé. Ale nemyslím si, že se to stane, byznys je byznys.
Dálkový ovladač: většina konkurence by se mohla učit
Dalším bodem, kde má Samsung navrch před konkurencí je dálkový ovladač. Ten je totiž příjemně jednoduchý a u nejvyšších řad dokonce v kovovém provedení. Tady si ale za úspěch Samsungu mohou ostatní výrobci sami. Velké a neohrabané cihly s tlačítky za poslední roky vylepšili snad jen o přidání tlačítka pro spuštění Netflixu. Jediný, kdo je v ovládání stejně dobrý jako Samsung (a možná lepší) je LG, které si na ergonomii ovládání dává rovněž hodně záležet.
Dálkové ovládání One RemoteOvládání přímo na televizoru spočívá ve směrovém kříži umístěném uprostřed dolní strany. Jeho tlačítka jsou ale příliš blízko u sebe a ovládání zde už není tak pohodlné. Dálkovým ovladačem jdou ovládat i jiná domácí zařízení, bez problémů jsem to vyzkoušet na Nvidii Shield TV. Což odkazuje na další výhodu Samsungu, neboť díky Tizenu pak nemáte Android TV dvakrát.
Ovládání na televizoru. Po stisku se na obrazovce objeví, co který směr znamenáSamostatným tlačítkem na ovladači spouštíte i ambientní mód (níže v textu), naopak tlačítko Play/Pause funguje jen s připojeným USB diskem. Pokud jej nemáte a stisknete tlačítko omylem, tak se akorát vypne vysílání a objeví se prázdná obrazovka s nastavením disku. Ač Samsung podporuje řadu IPTV služeb, tak tohle tlačítko nejde u internetové televize použít pro pozastavování přehrávání.
K čemu je Ambient
Samsung se chlubí nově i ambientním režimem. Podle mého tím trochu míří do oblasti, kde dosud kraluje Philips a jeho Ambilight. Ambientní režim je ale něco jiného. Jde o využití obrazovky v době, kdy na ní nesledujete žádný obraz. Může jít o zobrazení hodin a počasí nebo jednoduchého vzoru ladícího s okolním osvětlením.
Nebo dokonce o zobrazení vzorku zdi za televizorem, čímž má dojít k designovému splynutí. V případě hezké cihlové zdi je efekt vcelku povedený, u bílého primalexu jsem ale tuhle funkci brzo vypnul. Televizor nemá žádné čidlo nebo kameru, kterou by si nasnímal povrch zdi za sebou, pro zjištění textury potřebujete smartphone s aplikací, kterým zeď podle instrukcí vyfotíte.
Je pro něj přímo tlačítko na dálkovém ovládání, takže televizor nemusíte úplně vypnout, ale postačí jej přepnout do ambientního režimu. V něm se po přednastavených třech hodinách vypne sám.
Ambient ale nefunguje při přehrávání rádiových stanic, kde by mohl mít docela velký smysl. V režimu Ambientu činí spotřeba televizoru 60 W, může k němu hrát tiché relaxační zvuky (zpěv ptáků) a chvilku je to pěkné. Neumím si ale představit dlouhodobější používání téhle funkce.
Kvalita obrazu
O obraz se stará procesor Q Engine. Tizen ovšem řídí zřejmě nějaký MediaTek, ovšem tyhle informace výrobci televizorů moc nezveřejňují. Samsung se u tohoto modelu chlubí podporou HDR10+ a plným gamutem až do jasu 1500 nitů.
Samsung má klasické obrazové režimy, jenže ten nejpřesnější (filmový) není aktivní u signálu z připojeného počítače. Pokud si tedy pustíte film z notebooku přes HDMI, můžete volit jen mezi standardním a dynamickým režimem, které mají barevnost posunutou do modra.
Na standardním režimu dosahuje jas 615 cd/m² při úrovni černé 0,13 cd/m². To dělá velmi pěkný statický kontrast okolo 4500:1. Televizor umí lokální podsvícení a reálně u filmu tak bude kontrast ještě vyšší. O dokonalou černou jako v případě OLEDů nejde, ale QLED se jí docela slušně blíží a dosáhne jí jen u zcela tmavých scén – respektive u černé obrazovky podsvícení zcela vypne a chvíli to vypadá jako OLED. Homogenita je podle očekávání nejlepší ve středu obrazovky, směrem ke krajům jas rovnoměrně klesá. Zcela rovnoměrné podsvícení má mít jen nejvyšší model Q9 (nebo pak OLEDy), v praxi to ale nijak nevadí.
Vlevo standardní režim, vpravo filmový
Filmový režim (ten už má jas kolem 200 cd/m²) jsem tak musel vyzkoušet jiným způsobem. Barvy jsou u něj podle očekávání lepší a vyvážení bílé mnohem přesnější, ale pořád ne tak perfektní, jako jsem naměřil u vlajkových lodí Philipsu nebo u Sony. Rozdíly okem postřehnout nejde, takže spíše než tohle zamrzí zmíněná nepodpora filmového režimu při připojení počítače…
…kde Samsung očekává použití televize jako monitoru a nabízí PC mód. Jas lze uzpůsobit i podle okolí, televizor má v sobě příslušný senzor. Křivka gamma u přednastaveného módu je krásně rovná okolo hodnoty 2.2.
Tizen
Smart TV je u tohoto modelu docela svižné, ale jestli a jak se časem zpomalí, to nejde předem říct. Na novém přístroji se každopádně Tizen chová svižněji, než Android TV na konkurenčních televizorech. Po stisku domovského tlačítka se objeví pás aplikací, nad tou aktuálně vybranou potom ještě další přímé odkazy (u Youtube třeba doporučení na videa).
Tak jako u Androidu je i tady většina nabízených aplikací dost zbytečných, alespoň z tuzemského pohledu. Ale můžete využít užitečné aplikace pro IPTV (Kuki, Lepší TV, Sledování TV, Skylink TV), je tu HBO Go, Netflix, Prime Video, dále SteamLink, Twitch a Plex. Jediná podstatná chybějící aplikace je Kodi, kterou najdete pouze na televizorech s Android TV.
Hlasové ovládání funguje pouze v angličtině a tak jako u ostatních televizorů je prakticky vždy lepší zmáčknout tlačítko, než vyslovovat příkaz. Využití může být u diktování delšího textu při hledání na Youtube, ale není to pořád ono. Ani příkaz „How is the weather today“ inzerovaný přímo Samsungem televizor nepochopí (ač jej slyší správně). Ten stejný příkaz přitom Android TV okamžitě správně interpretuje a dokonce v češtině.
EPGCo se Samsungu povedlo je řazení kanálů. Velmi jednoduchým způsobem si po naladění televizních stanic můžete změnit jejich pořadí a některé i smazat.
Řazení kanálůHodnocení
Televizory QLED, tedy s vrstvou tzv. kvantových teček pro zvýraznění barev nabízí Samsung ve čtyřech řadách Q6 až Q9 a od 49 po 82". Vždy jde o obrazovku s rozlišením 4K (respektive UHD) a podporou dynamického rozsahu HDR (HDR10+ a HLG). QLED není konkurencí OLED televizorům,i jiní výrobci používají své obdoby kvantových teček, Samsung je v nich ale nejdál.
Samsung si uživatel koupí z několika důvodů. Pokud by chtěl prohnutou obrazovku (protože ji už nikdo jiný nenabízí), nebo kvůli Tizenu, případně pokud chce nejvyšší kvalitu obrazu, ale nedůvěřuje technologii OLED. Za mě je tím důvodem, proč si případně vybrat Samsung, design s externím boxem: Televizor na zdi (či v prostoru), ze kterého vede jediný tenký a průhledný kablík zkrátka vypadá skvěle a vůbec nevadí, že něco vzdáleně podobného má u televizoru Signature za hodně vysokou cenu i LG.
