Sapphire HD 7750 Ultimate v testu: pasivně pod 50 °C

Radeon HD 7750: nejlevnější model nové generace v parametrech

Radeon HD 7750 je nejlevnější model z nové generace 28nm karet s architekturou Graphics Core Next. Spolu s HD 7770 je postavený na nejmenším jádře z rodiny Southern Islands s kódovým označením Cape Verde, jehož parametry odpovídají povětšinou o něco více než čtvrtině nejvýkonnějšího čipu Tahiti. Tím spíše to platí v případě jeho odlehčené varianty používané pro levnější Radeon HD 7750.

U HD 7750 má jádro aktivních 512 stream procesorů (u HD 7970 je to 2048), 32 texturovacích jednotek (HD 7970 má 128). Počet rasterizačních jednotek klesl jen o polovinu na 16.

Také paměťová propustnost je výrazně nižší – 72 GB/s oproti 264 GB/s u HD 7970. Karta má jen 128b paměťovou sběrnici kombinovanou s pomalejšími GDDR5 na 4500 MHz efektivně (u HD 7970 je 384bitová, navíc doplněná o rychlejší 5500 MHz paměti).

Od výkonnější HD 7770 se stejným jádrem se liší taktovací frekvencí GPU – klesla z 1000 na 800 MHz, dále klesl počet stream procesorů ze 640 na 512 a texturovacích jednotek je jen 32 namísto 40. Co zůstalo stejné je šířka paměťové sběrnice a taktovací frekvence a typ pamětí, celková propustnost je tedy stejná. Podstatně nižší je spotřeba, AMD uvádí typickou spotřebu 55 W (pozor, tato hodnota se liší od dosud obvykle uváděných maximálních spotřeb). Karta se napájí pouze přes sběrnici PCIe, jejíž teoretické maximum je podle specifikací 75 W.

 

Co přináší nová architektura Graphics Core Next a jaké novinky a vlastnosti má nová generace Radeonů, jsme probírali již mnohokrát – podrobnější popis technologií jako PowerTune, ZeroCore s režimem se spotřebou pod 3 W, Eyefinity s DDM Audio – nezávislým audiem pro každý grafický výstup atd. najdete třeba v nedávné recenzi Radeonu HD 7870.

S krátkým zpožděním se nám dostala do rukou referenční karta od AMD a chvilku po ní i produkční model HD 7750 Ultimate s pasivním chlazením. Obě karty jsou na stejných taktech, proto jsem výkon změřil na produkčním Sapphire a u karty od AMD se podíváme alespoň na provozní vlastnosti.

V referenčním provedení si HD 7750 vystačí s jediným slotem a délkou pouhých 17 cm.

originál | originál
originál | originál

Referenční jednoslotový chladič na kartách zřejmě jen tak nepotkáte, jen málokoho to ale asi bude mrzet. Jeho jediné opravdové výhody jsou, že zabírá jen jeden slot a nebude příliš drahý. Minimální plocha žebrování znamená, že se v zátěži musí ventilátor víc roztáčet. Jeho zvukový projev je sice podstatně příjemnější, než tomu bylo svého času u radiálních jednoslotových ventilátorů např. u HD 3850 nebo HD 4850, ale s ohledem na to, že lze kartu s trochou snahy uchladit i pasivně, není ani tak o co stát. Jak je na tom s výkonem a hlučností se dozvíte v příslušných kapitolách s provozními vlastnostmi.

originál | originál
originál | originál

Chladič zabírá většinu prostoru v okolí jádra, vyšší součástky jako cívky a kondenzátory jsou až v jeho okolí.

originál

originál | originál

Uspořádání konektorů je typické pro lowendové Radeony s jednoslotovou záslepkou, vedle sebe tu je velký Display Port, konektor HDMI a DVI-I.

originál

A na úroveň lowendových karet ji posouvá i další vlastnost – karta není vybavená konektorem pro CrossFire. V případě Radeonů to obvykle neznamená, že by zapojení karet do CrossFire nebylo možné, ale jen to, že se obejde bez propojky a karty spolu komunikují jen po sběrnici PCIe.

originál

Karta jako jediný model z řady HD 7000 nemá přídavné napájení. V předchozí generaci HD 6000 se bez napájení obešly hned tři modely.

originál

Chladič je jednoduchý, v nízkém hliníkovém žebrování je vyfrézovaný otvor pro axiální ventilátor. Ten je mimochodem zapojení do dvoupinového konektoru – další prvek typický pro lowendové karty AMD. Kvůli připojení dvojicí vodičů nepodporuje karta monitoring otáček. Naštěstí funguje alespoň regulace otáček, má však jedinou zpětnou vazbu v podobě teploty GPU.

originál | originál | originál

Z pohledu shora by se mohlo zdát, že chladič chladí nejen jádro, ale i další součástky na plošném spoji jako paměť nebo regulátory. Není tomu tak, stará se jen o grafický čip, mezi základnou a dalšími komponentami na kartě je asi milimetrová mezera.

originál | originál

Pokud by vás zajímala rozborka karty, konstrukce chladiče, uspořádání jeho základny a použité paměťové čipy (AMD osadilo Hynix H5GQ2H24MFR-T2C schopných pracovat na 5 GHz efektivně při 1,65 V), navštivte třeba recenzi na Legit Reviews.

Karta má délku pouhých 17 cm, necelých 7 palců. A díky absenci přídavného napájení nemusíte počítat ani s prostorem pro konektor.

originál | originál

Sapphire Radeon HD 7750 Ultimate: představení, vlastnosti

Sapphire HD 7750 Ultimate

Sapphire Radeon HD 7750 Ultimate je jedním z prvních pasivně chlazených Radeonů. Takty odpovídají referenčním – jádro běží na 800 MHz a paměti GDDR5 na 4500 MHz efektivně.

Koncovka -40G v modelovém značení 11202-03-40G napovídá, že jde o model s bohatším příslušenstvím – v tomto případě se jím rozumí 1,8m kabel HDMI. Uvidíme, zda se objeví i nějaká levnější varianta v menší krabici a bez kabelu.

Paní v maskáčích s rozličnými střelnými zbraněmi v rukou a na zádech, které jsme potkávali u aktivně chlazených modelů z řady HD 7000, vystřídal lehčí kalibr, paní s šátkem přes ústa a mečem v ruce.

Výrobce se na krabici chlubí technologiemi vlastními nové generaci Radeonů – 28nm procesem s architekturou Graphics Core Next, využitím pamětí GDDR5, podporou všech technologií zahrnovaných pod Eyefinity 2.0, podporou pro CrossFireX, PCIe 3.0, GPGPU akcelerací AMD App, DX11, HDMI s podporou audia a HD3D. Zajímavá je zmínka o tom, že pro vyšší výkon je zapotřebí ventilátor uvnitř skříně.

originál | originál | originál

Kabel HDMI s délkou 1,8 m je nadstandardní výbavou, dále už toho ale v příslušenství moc nenajdete – redukci z DVI-I na analogový D-sub a obligátní CD s ovladači, rychlou instalační příručku, kartičku pro registraci a samolepku. Ono se ale není co divit, další obvyklá výbava – redukce pro napájení či můstek pro CrossFire – by u HD 7750 nebylo kam zapojit.

originál

Karta dostala zejména s ohledem na spotřebu, segment a rozměry velké a naddimenzované chlazení, které zabírá dva sloty nad tištěným spojem a ještě kousek na opačné straně karty.

originál | originál
originál | originál

Chladič je rozdělený do několika bloků propojených pomocí heatpipe. Ústředním prvkem je masivní hliníkový pasiv, ze kterého vedou čtyři heatpipe. Shora je překrytý tvarovaným hliníkovým plechem se „žraločími“ průduchy.

originál | originál

Dvě krajní heatpipe odvádí teplo do větších křídel s podélným žebrováním u záslepky a v zadní části karty.

originál | originál

Na boku jsou další dva bloky žebrování, do kterých vedou zbývající dvě heatpipe ze středu základny. Žebra jsou trochu vystrčená do strany blíže ke stěně skříně, důvod je zřejmý – pokud je v bočnici nasávací otvor či dokonce ventilátor, studený vzduch jde rovnou k žebrování a zlepší se tím odvod tepla z karty.

Velký pasiv drží jen čtveřice šroubů v okolí grafického čipu.

originál

originál | originál | originál

Perforace v záslepce tu není kvůli vyfukování ohřátého vzduchu ale naopak pro jeho nasávání (pochopitelně za předpokladu, že je ve skříni podtlak).

originál | originál

Kvůli žebrování karta přerostla tištěný spoj o nějaký ten centimetr do délky i do šířky.

originál | originál

Tištěný spoj má délku jen 17 cm, celková délka karty včetně chladiče je 19,5 cm.

originál | originál

originál

Nálepka na kartě varuje před popálením, ale s ohledem na běžné dosahované provozní teploty karty je až přehnaně pesimistická.

originál

Žebrování pasivu je vysoko nad součástkami plošného spoje. Zbylo dost místa i na samostatné miniaturní hliníkové pasivy pro chlazení pamětí a dalších součástek.

originál | originál

Pod chladičem si můžete všimnout napájecího konektoru pro ventilátor, u pasivně chlazené karty zůstal nevyužitý.

originál

Testovací sestava

Použité ovladače

Podrobný popis testovací sestavy najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti.

Testovaná karta běžela stejně jako Radeony HD 7850 a 7870 na ovladačích, které byly součástí press kitu AMD při uvedení karet s jádrem Pitcairn (grafický ovladač 8.950.5.0). Radeony HD 7970 a 7950 jsou testované na ovladačích (bez certifikace WHQL) s označením Cat. 12.1 RC11, model HD 7770 je testovaný na ovladačích dostupných v době jejich uvedení (8.932.2.0 beta).

Ostatní karty AMD jsou testované na ovladačích Catalyst 11.8 (Radeon HD 5850, HD 5870, Radeon HD 6670, HD 6850, HD 6950, HD 6990), Radeon HD 6970 je přetestovaný na ovladačích AMD Catalyst 12.1a preview.

Téměr všechny karty Nvidie jsou testované na WHQL ovladačích 266.58. Model GTX 560 Ti je testovaný na WHQL ovladačích 275.33 a konečně GTX 560 je testovaná na ovladačích 275.20.

Testovací sestava

Základní deska Gigabyte EX58-UD5 je osazená „extrémním“ šestijádrovým Core i7-980X. Procesor je přetaktovaný na 3,8 GHz při napětí zvýšeném na 1,344 V (podle CPU-Z).

V BIOSu jsou vypnuté úsporné technologie. Důvod je opět jednoduchý – co nejvíce omezit vliv procesoru při měření spotřeby grafické karty. Kvůli snížení chyby při měření, ke kterým by jinak docházelo kvůli automatickým a nevyzpytatelným změnám taktovací frekvence, je vypnutý Turbo Boost.

Paměti DDR3-1600 běží na 1360 MHz při časování 8-8-8-22-1T a 1,64 V.

Procesor chladí výkonný Coolink Corator DS, který můžete znát z testu zveřejněného na ExtraHardware.

„Levný“ Centurion od Cooler Master se k podobné sestavě na pohled ani trochu nehodí, ale jde o skříň s typickou (a stále ještě nejčastěji používanou) koncepcí a konfigurací chlazení. V bočnici jsem zalepil otvor v místě chladiče procesoru – při použitém chladiči procesoru a daném uspořádání systémového chlazení nadělal víc škody než užitku.

Vepředu je 1000otáčkový Cooler Master dodávaný se skříní. Zadní systémový ventilátor Nanoxia FX12 (možná si jej ještě pamatujete z naší recenze) může v případě potřeby běžet až na 2000 ot./min, pomocí panelu je zregulovaný na 1500 ot./min, při kterých je aerodynamický hluk ještě únosný.

O napájení se stará 920W Enermax Revolution 85+ má vysokou účinnost, nabízí vysoký výkon a umožňuje i bezproblémový provoz řešení postavených na 3-way SLI či CrossFireX ze tří karet. Při časté manipulaci se náramně hodí odpojitelná kabeláž, která ve skříni zbytečně nepřekáží. K samotnému průvanu ve skříni zase tolik nepřispívá, ventilátor obvykle běží v rozmezí 800-900 ot./min.

Pevný disk VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS) s kapacitou 300 GB používáme především kvůli rychlejšímu načítání her.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Operační systém, nastavení a ovladače

• Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
• vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na
  všech jednotkách
• DirectX redist August 2010
• Intel INF
  9.1.1.1
• Grafické karty testujeme na 30" LCD panelu HP LP3065

Za

poskytnutí hry Battlefield Bad Company 2 děkujeme
společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Za
poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt.

Za
poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

Aliens vs. Predator (DX11), Anno 1404 (DX10), Battlefield Bad Company 2 (DX11)

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

 

Anno 1404

U této překrásně vypadající strategie (schválně zkuste kliknout na náhledový obrázek nad tímto odstavcem anebo tento přímo z testovací sekvence) jsem se nechal podobně jako u Call of Duty World at War inspirovat metodikou PC Games Hardware a tu tedy máme plně srovnatelnou. Postup je takovýto: Stáhněte si uloženou pozici PCGH, uložte ji do C:\Users\xyz\Documents\Anno 1404\Savegames. Nastavte všechny grafické detaily ve hře na maximum, vypněte vertikální synchronizaci a MSAA i anizotropní filtrování aktivujte také skrze hru.

Po načtení uložené pozice pomocí kurzorových kláves několikrát přelétněte přes ostrov a pak pozici znovu nahrajte. Zafunguje to jako cache proti vlivu pevného disku. FRAPS nastavte na 20 sekund a měřte vždy od doby, kdy začne v pravém horním rohu mluvit Zahir. 

Za poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

Battlefield Bad Company 2

Hned v úvodní misi se po probití zákopy dostanete po louku. Zde se po střetu s Japonci hra uloží. Nastavím FRAPS na 45 sekund a z tohoto checkpointu jdu kolem hořícího zera a dále pralesem až k můstku u vodopádu. Karty jsou otestovány v režimu DirectX 10 i novějším DirectX 11. Ten u DX11 GPU vynutíte v souboru C:\Users\xyz\Documents\BFBC2\settings.ini. Nastavení společně s uloženou pozicí si můžete stáhnout zde.

Za poskytnutí hry Battlefield Bad Company 2 děkujeme společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Call of Duty: Black Ops, Call of Duty 5: World at War (DX9)

Call of Duty: Black Ops

Zatím poslední díl populární série je méně náročný než jeho starší předchůdce Call of Duty: World at War. Testuji pomocí Fraps prvních devadesát sekund z úvodní animace k misím U.S.D.D., která začíná cestou do Pentagonu a v S.O.G. odehrávající se ve Vietnamu.

I na slabší grafice, jakou je GeForce GTX 460, při vysoké úrovni vyhlazování se snímková frekvence jen výjimečně dostala pod šedesát snímků za sekundu.

 

Call of Duty 5: World at War

Benchmark probíhá pomocí FRAPSu. Ten nastavte na 35 sekund. V
možnostech hry aktivujte konzoli a do ní vepište devmap pel1b. Tím se
dostanete na začátek mise Houževnatý (Relentless). Jakmile se tak stane,
spusťte FRAPS. Nově už nemusíte pro srovnatelnost výsledků s EHW držet klávesu pro pohyb vpřed, nechte jen doběhnout oněch 35 sekund a nic nedělejte.

 

Colin McRae: DiRT 2 (DX11, DX9), Crysis Warhead (DX10)

Colin McRae: DiRT 2

Pro testování DiRT 2 používám velký dávkový soubor, který umožňuje otestovat bez nějakého zasahování čtyři různé tratě ve čtyřech nastaveních. Pro srovnatelnost výsledků s DirectX 10 a 10.1 kartami mám sadu konfiguračních XML s vynuceným DirectX 9, další sada XML zapíná DirectX 11 (na GPU, jež ho umí), teselaci i nejvyšší úroveň detailů postprocessingu.

Měří se na čtyřech tratích: Maroko (méně náročná, ale výsledky srovnatelné s volně stažitelným demem), L.A. (noční, stadión dělá některým kartám problémy), Malajsie (na některých GPU nejnáročnější) a Londýn (ten je v plné hře jako základní benchmark). Veškeré použité XML a dávky pro testování najdete v tomto ZIPu.

V malých grafech jsou výsledky dílčích testů z dávky.

 

 

 

 

 

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer
Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s
ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a
implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a
zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním
Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy
už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Far Cry 2 (DX10.1), Just Cause 2 (DX10)

Far Cry 2

Pro testy jsem používal zabudovaný benchmark, test Ranch Medium. Výsledky v grafech jsou z plynulejšího ze dvou opakování. Používám režim DirectX 10 a maximální detaily. Anti-aliasing zapínám přes nabídku hry.

Více v článku Far Cry 2: výkon grafických karet a vliv nastavení.

Just Cause 2

Just Cause 2 bylo jedním z příjemných překvapení první čtvrtiny roku 2010 (alespoň po grafické stránce) a autoři mysleli i na integrovaný benchmark. Ty jsou ve hře hned tři, všechny vypadají velmi dobře, konec Desert Sunrise a hlavně nejnáročnější Concrete Jungle pak přímo parádně. Výsledky měření jsou z náročnějšího Dark Tower a Concrete Jungle, méně náročný Desert Sunrise už vynechávám.

Je trochu škoda, že Bokeh filtr a GPU simulace vody (která pak vypadá opravdu fantasticky) je realizována pouze přes Nvidia CUDA a nikoli třeba DirectCompute. V tomto max. nastavení by se tedy mohly srovnávat jen GeForce.

Mafia II (DX9), Metro 2033 (DX11), Napoleon: Total War (DX9)

Mafia II

Do metodiky jsme zařadili i zejména u nás populární Mafii II. Testy se zapnutým vyhlazováním jsou oproti většině ostatních her trochu exotické. Ve hrách se totiž nejčastěji používá vyhlazování MSAA (obvykle 4×, náročnější uživatelé nastavují i 8×), zatímco vývojáři Mafie sáhli k méně efektivnímu 2× SSAA (supersampling).

Testuje se na maximální detaily s vypnutým GPGPU PhysX.

 

Metro 2033

Z testovaných her největší zabiják grafických karet, který na trůnu
vystřídal Crysis a Stalkery: CS a CoP. V Game Options je položka Advanced PhysX vypnuta, na kartě Video je vybrána kvalita Very High, DX10 pro všechny karty a znovu navíc potom DX11 pro nejnovější GPU s jeho podporou, dále 4× MSAA a 16× AF. Používám uloženou hru takřka ze začátku hry (Chase), vozíkem jedete tunelem a než se vám ve snové vizi objeví příšera, logování FRAPSem ukončím (180 s). Benchmarkovací sekvence asi není nejtěžší možná, i tak ale současným kartám stačí a asi pár let ještě bude, výhodou je dobrá opakovatelnost.

 

Uloženou pozici před jízdou tunelem si můžete opět stáhnout, pro otestování používám uvedené nastavení. Kombinace MSAA, vysokého rozlišení a profilu very high u mnoha karet znemožňuje prakticky už pohyb v menu a přitom slevení z maximálních detailů hru vizuálně zřejmě až tolik nepokazí. Testuji pouze nižší rozlišení 1920 × 1200, vyšší rozlišení 2560×1600 už je na většině karet při stejném nastavení nehratelné.

Napoleon: Total War

V Napoleon:
Total War (demo, 1.0.0) používám pro testování bitvu u
Ligny. Fraps nastavuji na
62 sekund, jakmile získám kontrolu nad myší a klávesnicí, nastavím
pohled hned na zcela
nejnižší možný u země (náročná detailní animace vlnící se trávy či
obilí).

 

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat (DX11), World in Conflict (DX10)

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting (DX10 nebo DX11 podle toho, co GPU podporuje). Je-li DirectX10.1 podporován, je zatržen i v Advanced Options. DirectX 10 karty testuji pouze s 4× MSAA, DirectX 11 akcelerátory potom ještě navíc s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování
navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Spotřeba (příkon), teploty, hlučnost, přetaktování a výkon vs PowerTune

Nejvíc nás asi bude zajímat, jak se provozní vlastnosti liší od testovaných karet od AMD. Výsledky bohužel výrazně zkresluje přetaktování karty, ale i tak můžeme udělat pár zajímavých závěrů.

Spotřeba

Spotřeba karty bez zátěže v desktopu ve Windows je vynikající, pohybuje se dokonce pod úrovní lowendových HD 6000. V případě referenční karty byla ještě o necelé 2 W nižší.

V zátěži je spotřeba pravděpodobně dána limitováním ze strany PowerTune. Stejně jako u HD 6670, která se obejde bez přídavného napájení (znamená že je nižší než 75 W), je to, zejména s ohledem na výkon, vynikajících 173 W.

Bez přiškrcení výkonu jádra (PowerTune na +20 %) povyleze zhruba o 10 W. S ohledem na poměry běžné u grafických karet v zátěži zanedbatelný rozdíl, pokud ale vezmeme v potaz, že jde (u samotné karty) asi o 15% nárůst spotřeby, už to tak zanedbatelné není.

Teploty

Karta v referenčním provedení od AMD se před námi bohužel ještě nějaký čas zdržela na Diit. I když ji tamní redaktoři přímo nerecenzovali, museli si ji alespoň rozebrat, aby internet obohatili o další fotku jádra Cape Verde. Naměřené provozní vlastnosti aktivně chlazené karty AMD se tedy mohou lišit od nerozebírané karty, s ohledem na malou spotřebu, minimalistické chlazení a nízké teploty by ale rozdíl neměl být nějak dramatický.

Produkční karta od Sapphire, která nás zajímá především, byla před námi naštěstí v jiné redakci, kde se testování obejde i bez rozebírání, takže v případě HD 7750 Ultimate by měly provozní vlastnosti odpovídat produkčnímu modelu tak, jak jej koupíte (přesto jako obvykle u CPU či GPU platí, že se může spotřeba čipu, teploty a přetaktování do jisté míry lišit kus od kusu).

Bez zátěže dosahuje jádro jedné z nejnižších teplot i přesto, že je chlazení pouze pasivní.

Ještě výrazněji je to vidět v zátěži – aby na tom byla pasivně chlazená karta lépe než aktivně chlazené modely (včetně referenční HD 7750) se opravdu jen tak nevidí. Ale ono jednoduché chlazení HD 7750 od AMD není žádný zázrak.

Hlučnost

U pasivně chlazené karty bych toho s ohledem na měřící rozsah hlukoměru a hluku okolí asi moc nenaměřil. V následujících dvou grafech tedy najdete výsledek referenční aktivně chlazené karty od AMD.

originál

Už jsem zmínil, že není moc o co stát. Přestože na chlazení stačí jen malý chladič s miniaturním ventilátorem (nebo spíš právě proto) je referenční HD 7750 na dnešní poměry relativně hlučná, ventilátor běží na 2600 ot./min. Teplota je přitom velmi nízkých 36 °C. Zkrátka zpackaná regulace, ale s tím si nemusíme moc lámat hlavu – na podobný chladič zřejmě moc snadno nenarazíte.

V zátěži je to ještě horší – tam už si bzučení ventilátoru co do naměřených nezadá s podstatně výkonnějšími kartami s radiálními ventilátory. Při 3500 ot/min už se není co divit. Teplota jádra byla přitom zbytečně nízkých 56 °C.

Opět ale platí – výšku chladiče u grafik už dnes nikdo moc neřeší, dvouslot je nepsaným standardem. Při spotřebě HD 7750 stačí, aby chladič nebo regulaci výrobce vysloveně nezpackal nebo nevykradl a dostane kartu, která může být prakticky neslyšná i v zátěži.

Přetaktování a PowerTune

S přihlédnutím k tomu, že jádru Cape Verde prospívá výkonnější napájení a s ohledem na cílový segment nejsou výsledky přetaktování zase tak zajímavé.

Bez navýšení napájecího napětí (s PowerTune na +20 %) karta neustojí ani 950 MHz na jádře, přestože HD 7770 OC se stejným jádrem bývají taktované i přes 1,1 GHz, nějakých 930 MHz karta v Crysis ustála asi tři minuty. Stabilní takty jádra budou tedy někde kolem 900–920 MHz.

Mnohem zajímavější bylo zjištění, co s výkonem udělá nastavení PowerTune. Přišel jsem na to trochu oklikou – rozptyl výsledků měřených s referenční kartou byl větší než obvykle a se zahříváním jádra docházelo k mírnému poklesu výkonu.

Pouhým navýšením limitu bez zvednutí taktů se výrazně zlepšil výkon nejen v náročných aplikacích (nemluvě o zátěžových testech), ale i při běžném hraní. PowerTune tedy v tomto případě nedělá přesně to, co AMD proklamuje, ale škrtí výkon i v běžných hrách. Se zvednutím limitu narostl v průměru o nějakých 6 %, v závislosti na hře a nastavení může být rozdíl i přes 10 %.

Tipoval bych, že nejde o to, že by AMD zvolilo zbytečně konzervativní limit, který způsobuje podtaktování v běžných hrách i přesto, že by jádro zvládalo víc, ale že jde spíše o daň za to, že si karta musí vystačit se 75 W z PCIe kvůli absenci přídavného napájení.

 

V následujícím grafu je statistika s výsledky z jednoho z nastavení. Nejde o průměrné hodnoty za sekundu, v bodovém grafu je zobrazená aktuální snímková frekvence pro každý snímek. S ohledem na rozlišení grafu se body slévají do čáry.

Můžete si všimnout, že s limitem nastaveným na maximum (červená čára) je rozptyl hodnot snímkové frekvence podstatně menší. Na modré řadě je jednak vidět pokles snímkové frekvence, jednak i větší rozptyl hodnot. U zelené s PowerTune na minimu už je kromě výrazného poklesu snímkové frekvence zejména v závěru grafu vidět rozptyl kolem 5 fps.

Když na graf klepnete, měl by se otevřít i obrázek s podstatně vyšším (téměř fullHD) rozlišením, na kterém už je velmi dobře vidět zejména rozdíl průběhem fps u karty nepřiškrcené přes PowerTune a standardním nastavením.

Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Pamatujte na to, že se poměřuje na větším množství her a s nastavením vhodným pro většinu karet, jsou průměrné výsledky především kompromisem.

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet a multi-GPU konfigurací. Nejvýkonnější řešení, které jsme testovali, bylo tvořené trojicí GeForce GTX 580 a které téměř ve všech testech dosáhlo maximální skóre. Vůči němu je tedy většinou vztažený výkon jednotlivých karet v jednotlivých hrách, ze kterých je pak spočteno průměrné skóre.

Rozlišení 2560 × 1600 jen do počtu

U grafů s průměrným výkonem musím upozornit na několik věcí. Předně je to cílový segment. S ohledem na nižší výkon karty tu máme grafy s vysokým rozlišením 2560 × 1600 bodů jen pro zpětnou kompatibilitu s běžně používanou metodikou – většina her je v tomto rozlišení nehratelná, takže má význam řešit jen výkon v nižším rozlišení 1920 × 1200 bodů.

Dále pamatujte na to, že HD 7750 škrtí nastavení PowerTune. Se zvýšením limitu se zvedne spotřeba karty asi o 10 W a spolu s tím naroste i její výkon, aniž byste museli vůbec sáhnout na takty jádra nebo pamětí. Otázka je, jestli nemohou nastat nějaké potíže s napájením s ohledem na to, že si karta musí vystačit s tím, co dodává slot PCIe. Snad se to obejde bez problémů, protože i přes 75 W udávaných specifikacemi zůstává prostor i na nějaké přetaktování, při kterém spotřeba dále roste.

 

Stejně jako graf s výkonem v rozlišení 2560 × 1600 je i celkový průměr obou rozlišení už jen do počtu.

Ještě tytéž hodnoty přepočtené tak, že 100 % odpovídá testované kartě.

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Jedinou výjimkou jsou Radeony HD 5850 a HD 5870, které jsou už dlouho normální cestou nesehnatelné. Protože poslední ceny, za které se před několika měsíci naposledy tyto karty prodávaly, dělaly v grafech paseku, nasadil jsem místo nich mírně nadprůměrné ceny bazarové.

V případě Radeonů HD 6670 a HD 6770 (=přeznačených HD 5770) je třeba dávat bedlivý pozor na parametry karet. V testu jsme neměli nejlevnější dostupné modely. Při porovnávání je třeba hlídat tři věci – typ pamětí (testovaná HD 6670 patří k minoritě s rychlejšími GDDR5), kapacitu (některé levnější HD 6770 se osazují ještě pouhými 512 MB GDDR5) a takty – nejlevnější modely HD 6770 jsou taktované níže než jsou referenční takty, typicky na 775 MHz.

Pokud byste nechtěli porovnávat jablka s hruškama, v nabídce obchodů je stále pasivně chlazený Radeon HD 6770 od Gigabyte, který seženete už za dva a půl tisíce.

originál

S ohledem na to, že má výrazně vyšší spotřebu a teplota jádra může v závislosti na konfiguraci systémového chlazení dosahovat (alespoň dle monitoringu karty) o nějakých 40–50 °C víc, je ale HD 7750 i přes vyšší cenu v současnosti jednoznačně lepší volbou.

Stejně jako výkon má i poměr cena/výkon význam řešit jen u nižšího rozlišení 1920 × 1200 bodů. Pamatujte na to, že v případě HD 7750 od Sapphire nejde o nejlevnější HD 7750, oproti nim připlácíte asi tři stovky na velký pasivní chladič. S ohledem na provedení pasivu a jeho výkon to rozhodně nejsou vyhozené peníze a tuhle investici lze jen doporučit. Třístovkový příplatek už v tomto segmentu ale znamená 10% navýšení ceny, což se logicky výrazně podepisuje na poměru cena/výkon.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení

S ohledem na to, že Radeon HD 7750 svými vlastnostmi i návrhem nápadně připomíná lowendové Radeony HD 6000 a v podstatě nemá v nové řadě HD 7000 levnější alternativu, bych se nedivil, kdyby časem jeho cena spadla na úroveň současných HD 6670 nebo níž (zejména pokud výrobci vyrukují s ořezanými modely s DDR3).

V současnosti musíme vycházet z podmínek, jaké jsou. Kdybychom brali v potaz jen samotný návrh karty a velikost jádra, máme tu typického zástupce lowendu. Výkonem a zejména cenou ale AMD povýšilo HD 7750 někam na začátek nižší střední třídy (i když, nová generace karet zřejmě posune hranice segmentů, na které jsme byli zvyklí, zase o něco výše a tak o ní možná budeme časem i při ceně kolem 2500 korun bez uzardění mluvit jako o lowendu).

U HD 7750 mám trochu problém s tím, kam tuhle kartu vůbec zařadit, a to je zejména s přihlednutím o něco horšímu poměru cena/výkon důvodem, proč se zdráhám udělit jí ocenění Smart Buy (obdobu nějakého bronzového ocenění, kterým se z toho vyzuli někteří recenzenti, na EHW nemáme).

Dražší přetaktované HD 7770 už dávají větší smysl, zejména pokud přihlédneme k tomu, že i při výrazně vyšší ceně nabízí lepší poměr cena/výkon (a s ohledem na relativně nízkou spotřebu nemusí ani ony být hlučné).

Na běžnou práci je HD 7750 zbytečně výkonná a hlavně drahá, podobnou službu udělají i levnější HD 6400–6600. Na hraní ve fullHD už se s ohledem na nižší výkon zase tolik nehodí – od dob, kdy Radeony HD 5770 kralovaly nižší střední třídě a výkonem stačily nepříliš náročným hráčům, už přece jen uteklo hodně vody a náročnost her stoupla. Ani absence přídavného napájení už není s ohledem na běžný výkon levných zdrojů zase takovou výhodou.

Pro někoho může být zklamáním poměr cena/výkon, který je horší než u starších GTX 550 Ti či HD 6770, v této výkonnostní kategorii se ale už dost hledí na jiné vlastnosti karet – spotřebu (a s ní související hlučnost), a v tomto ohledu zatím nemá při obdobném výkonu HD 7750 konkurenci.

V obecné rovině: Radeony 7750 rozhodně ocení majitelé sestav se slabším zdrojem, kteří se rozhodnou k upgradu. Zbývá ještě skupinka, které obvykle karty s podobnými vlastnostmi a cílením doporučujeme – hráči nostalgici, kteří si vystačí se staršími tituly, nebo ti, kteří se pro ušetřené dva tisíce rádi uskromní při nastavení detailů v náročnějších hrách.

Sapphire HD 7750 Ultimate

Pomineme-li obecné výhody i nešvary HD 7750 (cena, výkon, spotřeba), lze HD 7750 Ultimate jedině pochválit. Na rozdíl od starších pasivně chlazených karet už se nedá mluvit o kompromisu – chladič s obrovskou rezervou zvládá chlazení GPU i bez intenzivní cirkulace vzduchu ve skříni.

Pasivně chlazený model HD 7750 Ultimate určitě nadchne i stavitele HTPC – až na rozměry jde o ideální kartu. Nejen že je nehlučná, na rozdíl od starší HD 5770/HD 6770 pro dosažení uspokojivých teplot stačí i tišší systémové chlazení.

Na rozdíl od karet se spotřebou kolem 100 W si dokonce vystačí i s přirozeným prouděním vzduchu ať už v odkrytované skříni, nebo zapíchnutý v desce pohozené jen tak na stole. Pokud jej vysloveně nezabetonujete ve vypolstrované skříni bez jediného ventilátoru, nemusíte už řešit, jestli se karta náhodou nebude přehřívat. 

originál

S ohledem na to, že při spotřebě HD 7750 není výroba dostatečně výkonného pasivního chlazení zase takový kumšt, se dá čekat, že bude pasivně chlazených modelů přibývat.

 

Sapphire Radeon HD 7750 Ultimate

+ výkonné a výrazně předimenzované pasivní chlazení
+ nevelký příplatek za pasivní chladič
+ spotřeba bez zátěže
+ spotřeba v zátěži a poměr výkon/watt
+ výborný výkon
+ nevyžaduje přídavné napájení


− nenabízí lepší poměr cena/výkon než starší karty
− PowerTune škrtí výkon