Sapphire Radeon HD 7970
Po testu referenčních předprodukčních karet, které k recenzi dorazily přímo od AMD, jsme ověřili i provozní vlastnosti karty připravené do prodeje.
Na to, že to s kartami pro recenze v případě HD 7970 u nás nebyla žádná sláva, že se recenzenti nechovají ke kartám zrovna ohleduplně a v některých recenzích tak nenajdete korektní výsledky provozních vlastností, už jsem si postěžoval v blogovém zápisku Sapphire HD 7970 a co s ní udělá levná pasta. Bohužel i tato karta už má za sebou první recenze a když se mi dostala do rukou, nebyla zrovna v dobré kondici. Na druhou stranu máme díky tomu možnost ověřit, jak obrovské rozdíly můžete naměřit i na jedné kartě jen kvůli tepelné pastě.
Karta je obdobně jako ostatní produkty z první vlny v referenčním provedení, odlišená je pouze malým samolepícím proužkem s označením výrobce a modelu. Referenční jsou i takty – jádro běží na 925 MHz a paměti na 5500 MHz efektivně.
Když uvážíte, že jde o nejvýkonnější jednoprocesorovou kartu současnosti, působí krabice nezvykle skromně – žádné výbuchy, blesky, bombastické bubliny a grafy s obrovskými rozdíly proti konkurenci.
originál | originál | originál
U modelu s označením 21197-00-40G najdete bohaté příslušenství. Zejména koncovka 40G je podstatná, u nás se často prodávají i menší a levnější balení bulk s koncovkou -10x či lite retail -20x, které mívají menší krabici a chudší výbavu.
Obvyklým příslušenstvím je CD, rychlá instalační příručka a karta pro registraci v klubu Sapphire. Dvojice napájecích redukcí slouží pro přídavné napájení karty – pro osmipin je zapotřebí zapojit dva čtyřpinové diskové molexy, pro šestipin si vystačíte s jedním. Nadstandardní výbavou je kabel HDMI a následují více či méně obvyklé redukce pro výstupní konektory.
Za vypíchnutí stojí samostatný aktivní adaptér z mini DisplayPortu na DVI, který se samostatně prodává za 500–600 Kč (měl by být běžně součástí HD 7970 v referenčním provedení). Dále v balení najdete redukce z HDMI na DVI, se kterou si z HDMI na kartě vyrobíte druhý scházející (pouze digitální) port DVI-D pro připojení monitoru a konečně redukce z běžného DisplayPortu (samice) na mini DisplayPort. Redukci z DVI-I na D-sub snad není třeba rozebírat, jen připomenu, že jediný konektor, do kterého ji lze zapojit, je na záslepce.
originál | originál | originál
Radeon HD 7970: tištěný spoj a konstrukce chladiče
Spona na zadní straně karty, která přitahuje chladič k jádru, je pořádně napružená.
Jak vypadá karta bez chladiče i grafický čip s nezvyklým rámečkem už jste asi viděli, ostatně fotografie obnažených předprodukčních vzorků HD 79x0, ještě s červeným plošným spojem, už byly venku dlouho před oficiálním představením karet.
Na tištěném si můžete všimnout jedné neosazené napájecí fáze.
Karta je, obdobně jako ostatní HD 7970 z první várky, osazená paměťovými čipy Hynix H5GQ2H24MFR-R0C, což jsou nejvýkonnější 2Gb čipy GDDR5, které výrobce nabízí. Při napájecím napětí 1,6 V (což odpovídá hodnotě udávané v Afterburneru) mají zvládat minimálně frekvence až 1500 MHz (6 GHz efektivně). S nižším napětím 1,35V pak 4,0 GHz.
Na další fotografii je přepínač biosu, standardní čtyřpinový napájecí konektor pro ventilátor s podporou regulace PWM a konečně fotografie napájecích konektorů, na které je vidět, že poslední pár kontaktů není kvůli osazení šestipinu využitý.
originál | originál | originál | originál
Coby regulátor napětí slouží často používaný Chill CHL8228G (6 fází pro GPU a 2 pro paměti). Díky tomu přinesly populární aplikace pro přetaktování podporu HD 7970 už chviličku po jejím uvedení a měly by fungovat na všech referenčních kartách – za všechny zmíním MSI Afterburner, který kromě změny napětí jádra dovoluje nastavit i napětí pamětí. I Sapphire už má k dispozici novou verzi firemní utility TriXX, která dovoluje měnit napětí jádra, ale nenabízí možnost změny napětí u pamětí.
Pasivní část chladiče je obrovská, žebrování zabírá prakticky veškerý prostor pod krytem s výjimkou místa pro ventilátor. Zásluhu na tom má plochá odpařovací komora, díky níž se dá obejít i bez heatpipe.
originál | originál | originál | originál
Pokud byste se chtěli do rozebírání karty pustit také, vězte, že zatímco u jádra si možná pomůžete, pamětem sundání chladiče bez nahrazení teplovodivých polštářků naopak neprospěje. Po nasazení chladiče se totiž zdeformují, stržením chladiče se mohou i poškodit, a po opětovné montáži už nebudou tak dobře doléhat. Část z nich po rozebrání zůstala nalepená na paměťových čipech a část na chladiči.
Základna chladiče je tvořená vapor chamber, která je v přímém kontaktu s jádrem. Protože její stěnu tvoří tenký měděný plech s prolisem pro jádro, nedá se předpokládat, že bude extrémně přesná. S ohledem na to, jaký výkon chlazení podává, pokud základnu a jádro dělí jen tenounká vrstva bílé pasty, bych se moc nedivil, kdyby se po zahřátí mírně deformovala a kvůli tomu se zhoršoval přenos tepla z jádra na chladič, netvrdím ale, že tomu tak je.
Už dříve jsem zmiňoval, že má HD 7970 (a zřejmě i 7950) ventilátor přepracovaný tak, aby dosahoval při nižších otáčkách vyššího průtoku vzduchu. Na fotografii vlevo je srovnání s ventilátorem HD 6970, jehož lopatky jsou o něco širší, kratší a jsou více utopené pod krytem.
O tom, že „výduchy“ na konci krytu karty jsou spíše na okrasu, se můžete přesvědčit i na fotografiích krytu z druhé strany – přepážka v okolí ventilátoru prostor na konci karty od ventilátoru jasně odděluje.
originál | originál | originál
Ventilátor vyrábí NTK Holidings Limited, podrobnější specifikace se mi podle modelového značení dohledat nepovedlo. Ze štítku se dá vyčíst, že jde o 7,5cm ventilátor pro 12 V, má dvojité kuličkové ložisko a maximální spotřebu dobrých 20,4 W. A vyšší spotřeba při vyšších otáčkách ventilátoru se dobře promítá i do spotřeby celé sestavy – s navýšením otáček z 1100 na maximálních 5330 otáček povyskočí asi o 17 W. Samozřejmostí je zapojení přes čtyřpinový konektor a regulace PWM.
originál | originál | originál | originál
Teploty, spotřeba a hlučnost, aneb co udělá bílá pasta
Pokud jste neminuli blogový zápisek, který se týkal rozebírání karet v recenzích, je vám zřejmé, že výsledky originálních provozních vlastností vám nabídnout nemůžeme. Podíváme se alespoň na to, jaké jsou rozdíly oproti dalším dvěma kartám a jak se v praxi projevila výměna .
Ve srovnání najdete čtyři pruhy, fyzicky tři karty. První dvě nám zapůjčilo přímo AMD. Karta označená AMD Radeon HD 7970, původní, je karta, kterou, alespoň podle toho, co se dalo zjistit, před náma nikdo nerozebíral. AMD Radeon HD 7970 7970, Noctua NT-H1 je jiný kus, který k nám přišel po recenzi z DIIT. Tam už jej rozebírali a měnili pastu.
Sapphire HD 7970 s bílou pastou je karta, která má za sebou rozborku a nahrazení původní pasty od výrobce říkdou bílou pastou, kvůli které provozní vlastnosti rozebrané karty ustřelily naprosto mimo běžně dosahované hodnoty.
A konečně čtvrtý tmavě modrý pruh je stejná karta od Sapphire, u které jsem mezi jádro a chladič nanesl pastu Noctua NT-H1.
Bez zátěže na tom byly ještě všechny karty a konfigurace podobně a nedal by se vytušit žádný problém.
V zátěži nevypadá rozdíl s bílou pastou také nijak dramaticky. Důvodem pro malý rozdíl ale není to, že by se výsledky kvůli jiné pastě moc nelišily, ale to, že kvůli vysokým teplotám do chlazení výrazně zasáhla regulace otáček ventilátoru.
Také rozdíly u otáček ventilátoru bez zátěže jsou jen minimální a po sluchu je prakticky nerozeznáte.
A tady už je důvod, proč se naměřené teploty příliš nelišily – zatímco s Noctuou stačilo kartě od Sapphire k dosažení 86 °C jen 2870 ot./min, při 93 °C už ventilátor běží na hodně vysokých 3500 ot./min.
Spolu s tím výrazně narůstá i hlučnost chladiče, který už by si při takových výkonech zasloužil pořádnou kritiku – se 65 dBA by mohl směle konkurovat uřvané dvouprocesorové HD 6990. A ani to ještě není to nejhorší.
Tušíte správně, nejvíc se to odrazilo na spotřebě. Bez zátěže opět jen minimální rozdíly.
A konečně obrázek, kvůli kterému vznikl i zmiňovaný blogový zápisek, totiž graf se spotřebou sestavy osazené HD 7970. Jak by se u této konkrétní karty výsledky lišily oproti originální pastě už se nikdy nedozvíme, oproti kartě s Noctua NT-H1 je ale rozdíl šílených 70 W. V době, kdy se konkurenční produkty perou při 20–50W rozdílech, je to tak obrovská odchylka, že pokud nevytušíte podobný problém, můžete kvůli ní celý produkt nechtěně „odstřelit“, aniž by byl na vině kdokoliv jiný než ten, kdo měl kartu před vámi.
Srovnejte si to s rozdíly, které jsou mezi jednotlivými kartami.
Kéž by dopad, který to na hodnocení produktů může mít, přispěl k tomu, aby výrobci na recenze obětovali víc než jeden, dva putovní kousky. S rostoucí spotřebou karet a stále vyšším výkonem chladičů bude ještě víc záležet i na takových pitomostech, jako je nanesená teplovodivá pasta a kontakt chladiče chlazenými součástkami.
Přetaktování a závěr
Přetaktování
V drtivé většině z první prosincové vlny recenzí referenčních karet AMD (s výjimkou těch, kde byl upravený BIOS) byly výsledky přetaktování limitovány rozsahem, který bylo možné nastavit v Catalyst Control Center – u jádra to bylo 1125 MHz a u pamětí 1575 MHz (6300 MHz efektivně).
Sapphire nabízí majitelům vlastní utilitu TriXX, se kterou je možné tyto limity obejít a zvolit i napájecí napětí karty.
Populární utilita MSI Afterburner jako jedna z prvních přidala podporu pro přetaktování mimo hranice nastavené v Catalyst Control Center a zároveň umožnila přetaktování se zvýšením napětí u jádra i pamětí, při přetaktování jsem tedy využil jejích služeb.
Protože o tom, jak jsou na tom karty s přetaktováním bez navýšení napětí (a u karty od Sapphire na tom jádro bylo podobně, stabilní maximum se pohybovalo kolem 1100 MHz), už asi povědomí máte, rovnou jsem se věnoval vyšším metám. PowerTune jse preventivně nastavil na +20 % a ventilátor naplno. Po zvýšení napětí jádra na 1,2 V se mi s jádrem (při zatížení v náročné scéně v Crysis) podařilo dostat na frekvenci 1180 MHz při pamětech na vysokých 1720 MHz (6 880 MHz efektivně při 1,65 V). Další zvýšení na 1,25 V nestačilo na stabilních 1200 MHz na jádře a u pamětí už se na frekvenci 1740 MHz i při 1,68 V objevovaly artefakty, proto jsem už dál taktování nepokoušel.
Paměti dosahují nečekaně vysokých taktů, je ale možné, že svou zásluhu na tom má i zhoršení časování po překročení určité frekvence. Nasvědčovaly by tomu výkonnostní propady při frekvencích kolem 1000 a 1370 MHz, které jsem zaznamenal při prvních pokusech s přetaktováním HD 7970.
Závěrečné hodnocení
Radeon HD 7970 od Sapphire nabízí v testovaném balení bohatou výbavu a cenou se řadí někam k průměru – v současnosti se prodává za nějakých 13 600 korun s daní, což není o moc více než u nejlevnějších modelů, a je běžně dostupná. Neochudíte se ani o možnost přetaktování s navýšením napětí, i když u pamětí budete muset místo firemního TriXX sáhnout k alternativním utilitkám.
S ohledem na referenční design jsou další provozní vlastnosti karty i její výkon stejně jako v případě HD 7970 od AMD vynikající, proto si můžeme připomenout i udělené ocenění We Want It!, kterým odměňujeme velmi zdařilé produkty, od jejichž nákupu vás může odradit většinou jen cena.
Sapphire Radeon HD 7970
+ nejvýkonnější jednoprocesorová karta
+ velká rezerva pro přetaktování (vč. pamětí)
+ spotřeba bez zátěže
+ poměr výkon/watt
+ úsporný režim se spotřebou pod 3 W
+ bez zátěže celkem tichá
+ dva biosy
+ první karta s 28nm jádrem
+ podpora DX11.1
+ bohaté příslušenství
+ možnost navýšení napětí při přetaktování
−
při intenzivní zátěži hlučnější
− horší poměr cena/výkon
− jen o málo nižší spotřeba než GTX 580
− firemní utilita nepodporuje navýšení taktu pamětí
− při přetaktování jádra nižší nárůst výkonu než obvykle
