Rozměry jsou přesněji řečeno 6,8 na 12,1 cm. Sharp pro výrobu používá svou charakteristickou technologii IGZO a při rozlišení UHD dosáhla hustota pixelů čísla 806 na palec (317 na centimetr). Jde přitom o plnohodnotné pixely se všemi třemi barevnými složkami, nikoliv o jednobarevné složky jako u matrice typu pentile. Jeden kompletní pixel je jen okolo 35 mikrometrů veliký – každý ze tří subpixelů měří podle Sharpu 10,5 × 34,5 µm.
Panel typu IGZO má na palec 806 bodů. Barevné subpixely měří jen 10,5 × 34,5 µm
Na trhu by se toto LCD mělo objevit někdy příští rok, pokud o něj nějaký výrobce projeví zájem. Pokud ale to té doby smartphonová vlna nepoleví, nejspíše se pár takových telefonů objeví. Při hustotě bodů přes 800 bodů na palec je ale samozřejmě otázka, zda má toto rozlišení na dané úhlopříčce smysl. Už displej s dvojnásobně velkými pixely má na palec nějakých 400 bodů, což bychom dříve považovali za maximálně jemný rastr. Ohromná rozlišení přitom mají svou cenu v požadavcích na GPU, paměť a také ve spotřebě.
Ideál pro virtuální realitu?
Pro telefon je tedy tohoto displeje možná až škoda, nicméně docela zajímavý by mohl být jinde – ve VR brýlích. Occulus Rift používal původně displej o úhlopříčce 5,6 palce a vysoké rozlišení by dokázal využít, neboť na jedno oko připadá jen část displeje, která má přitom simulovat celé jeho zorné pole. Nicméně na toto využití by už by byl lepší panel o sedmipalcové úhlopříčce, který by musel Sharp vyvinout zvlášť – při zachování velikosti bodu bychom se přitom už pohybovali okolo rozlišení „5K“ (5120 × 2880).
Bez ohledu na to, jestli takový displej dnes dává smysl, nebo zda pro něj bude teprve nutné najít nějaká využití, jde každopádně o milník ve vývoji LCD a zobrazovadel vůbec. Těžko říct, zda vůbec hustota pixelů tak jako v posledních letech poroste i v budoucnosti. Co myslíte, kde se asi zastaví?
Zdroj: Liliputing
