Multiroom systém Sonos je postavený na tom, že budete používat více než jeden reproduktor. Nemusí to však být v rámci více místností (i když multiroom je návykový), ale klidně všechno u domácího kina.
I když požadavky hudebního a filmového fanouška se budou lišit, pro získání nejlepšího zážitku nejsou potřeba všechny modely. Na vyzkoušení jsem měl reproduktory Beam, Play:5, dvojici One a Sub.
Scénář 1: Filmový fanoušek
Z portfolia značky je Beam jasná volba k televizoru už kvůli tomu, že jde připojit přes HDMI se zpětným audio kanálem. Přidáním dalšího reproduktoru do místnosti s Beamem znamená, že bude hrát to samé co soundbar.
Jenže kvůli rozdílnému způsobu připojení je možné, že dojde k malému časovému posunu. Když jsme takto poslouchali Beam a Play:5 současně, výsledek nebyl příjemný. Velký Play:5 hraje velmi dobře sám o sobě, ale v jedné místnosti s Beamem způsobuje paradoxně zhoršení kvality zvuku.
Beam a Sub
Více reproduktorů lze k televizoru připojit jiným způsobem – jako přidání dvou doplňkových prostorových reproduktorů. Ty musí být stejného typu a slouží jako zadní reproduktory. Filmový zážitek je potom o dost větší.
Play:5 na filmy není
Neměl jsem sice možnost vyzkoušet jako dva zadní reproduktory dvojici Play:5, ale v této konfiguraci by už pravděpodobně zlepšení nepřinesly. Naopak jako zadní mohou velmi dobře posloužit i levnější reproduktory Symfonisk.
Po připojení subwooferu je pak domácí kino dokonalé, ale ne každý to ocení. Už bez něj hrají basy nad 50 Hz velmi dobře přímo z Beamu. Přelet vrtulníku, dunění bouřky či motorů aut, pro tyhle scény se Sub hodí výborně (ač u klidnějších pasáží filmu se bude nudit). Někomu ale tak hluboké basy nemusejí už dělat dobře, pravděpodobně hlavně sousedům.
Závěr: Pro domácí kino je základ soundbar. Velmi jej vylepšíte dvojicí zadních reproduktorů, které je pouze potřeba naladit (nastavit jejich hlasitost v závislosti na vzdálenosti od gauče).
Jestli je lepší doplnit Beam dvěma zadními reproduktory One/Symfonisk či subwooferem se nedá jednoduše říct. Ideální je obojí, ale cena je již pak poměrně vysoká. Asi záleží, zda více oceníte lepší prostorovost, nebo hluboké basy.
Co je naopak k filmu zbytečné je Play:5. Museli byste koupit draze dva a na místech zadních reproduktorů se jeho lepší kvalita neprojeví. Pokud máte reproduktory převážně na filmy, tak Play:5 pro vás není.
Scénář 2: Hudební nadšenec
Pro poslech hudby je doporučená sestava podstatně jiná. Zahraniční fóra jsou plná dotazů, jestli se vyplatí koupit jeden Play:5, nebo dva One. Obě varianty, mají něco do sebe. Možnost sestavit reproduktory jako prostorové jde pouze se soundbarem. Tuhle prostorovost ale u hudby tolik neoceníte.
Play:5 poskytuje silnější a plnější zvuk, dvojice reproduktorů One zase přidá na prostorovosti (pořád to není stereo). S hudebníkem jsme se shodli, že nejlepší je zřejmě méně zvažovaná kombinace jednoho Play:5 a jednoho One. Oba se hudebně krásně doplňují a poslech z nich byl nejpříjemnější.
Play:5
Subwoofer se s hudbou nekamarádí
Subwoofer od Sonosu se k hudbě příliš nehodí. I u žánrů, kde bychom očekávali pořádné basy, jsme se dočkali spíše méně příjemného dunění.
Hudebník: „Čekal jsem, že tóny basové kytary a velký buben budou jeho činností podpořeny, ale moje očekávání nebylo naplněno. Nutno však říct, že to vlastně ani není potřeba, protože hlavní reproduktor basové frekvence zvládá přehrát naprosto přesvědčivě a tudíž podpora subwooferu není vůbec na místě. Naopak by byla zřejmě příliš dunivá a rušivá.“
Beam a Play:5 hrají z hlediska poslechu hudby relativně podobně, Play:5 je lepší jen o prsa. Proto pokud hledáte sestavu na filmy i hudbu, tak nedává smysl investovat do obojího. Snad jen pokud byste obě sestavy potřebovali mít v různých místnostech. Což už ale vyjde dost draho.
Závěr: pro poslech hudby je nejvhodnější kombinace Play:5 a One (po jednom od každého). Naopak Sub na hudbu nekupujte. A kdo vedle poslechu hudby hledá reproduktory i na filmy a nehodlá kupovat vše, tak doporučujeme jako univerzálnější spíše filmovou sestavu.
