Klasický a ohnutý obrazový senzor
Běžně totiž rovný povrch promítaný na plochý senzor po cestě zkřiví čočka, takže se na snímač dostane zakřivený obraz (viz Petzalovo pole zakřivení). Kvůli tomu se musí použít více optických členů, které tento jev eliminují. Pokud ale bude zakřivený i snímač, může být objektiv jednodušší. A čím méně povrchy světelný paprsek projde, tím dojde k nižšímu útlumu a na fotodiodě se převede na větší elektrický náboj.
Sony tvrdí, že ohnutý snímač má 1,4× vyšší citlivost ve středu a 2× vyšší na krajích. Zakřivení také trochu potlačuje tzv. temný proud, který prochází i světlocitlivými buňkami, na něž nedopadá světlo. Nápad Sony tak dovolí vytvořit snímače, jež si lépe poradí za zhoršených světelných podmínek. Fotky budou obsahovat méně šumu.
Nejde o první případ ohnutého snímače, s tím už od roku 2008 experimentují vědci z University of Illinois. Sony ale může technologii uvést do komerčního nasazení. Připraven už má fullframe snímač pro (bez)zrcadlovky a 2/3" senzor, který lze použít v kompaktech, mobilech a tabletech. Nevyrábí je přímo ohnuté, ale zakřivuje je na speciálních hydraulických strojích.
Zdroj: IEEE via Android Police
