Sony Vaio E14: barevný sympaťák za 17 tisíc (recenze)

Sony Vaio E14 je taková levnější stylovka s pěkným neodfláknutým designem. Překvapí vás navíc třeba podsvícenou klávesnicí. Nejde sice o nějaký výkřik techniky, věřím ale, že pro mnoho zájemců o hezký notebook do 20 tis. Kč půjde o velmi dobrého kandidáta ke koupi.

Sony Vaio E14

Design

Sony prodává svoje Vaio E14 ve třech barvách – černé, růžové a bílé. Pokud jsem něco nepřehlédl, Sony prodává každou barvu za výrazně jiné peníze. Nejlevnější černá stojí 16 490 Kč, růžová 17 490 Kč a bílá dokonce 17 990 Kč vč. DPH. My máme na recenzi tu černou. Notebook má tak černou spodní stranu, svrchní stranu víka a větší část základny. Všude je lemován červenými-karmínovými linkami, takřka na každé hraně, dokonce i hrany kláves jsou červené. Boky přístroje, rámeček displeje a část základny nad klávesnicí jsou navíc vyvedeny stříbrně.

Vše je krásně zakulacené, hladce provedené, a ačkoli s tolušťkou 22,4 mm a hmotností 2,3 kg nejde o žádný ultrabook, je 14" Vaio poměrně sympatickým menším strojem.

Zpracování

Co říci ke zpracování, tedy k jeho kvalitě... Líbí se mi, že je notebook takřka celý matný. Povrch je z klasického plastu, nikoli měkčeného, jak to může vypadat. Nikde jej příliš neupatláte, lesklou najdete pouze onu stříbrnou část připomínající kov nad klávesnicí, na té ovšem otisky prstů také nenecháte. Displej je bohužel lesklý.

Slícování plastových dílů mi přišlo poměrně pevné a přesné. Velmi musím ocenit silně zakulacené hrany opěrek, zápěstí si na ně můžete položit opravdu velmi pohodlně. Notebook prakticky vůbec nevrže.

Z těch záporných vlastností musím zmínit přece jen o trochu vyšší hmotnost a také fakt, že se celé šasi dost prohýbá. Jak zmíním v kapitole o klávesnici a touchpadu, základna sice nepruží moc hluboko, ale celkem snadno a otřesy se přenáší na celé tělo přístroje. Při ohýbání víka můžete vidět výrazné duchy na displeji.

Víko můžete otevřít jednou rukou, v kloubech se sice třese, ale drží pozici, a můžete ho otevřít až na zhruba 145 °, což je slušné.

Specifikace

Klávesnice, touchpad, displej a konektivita

Porty, konektivita, a notebook ze stran

Po levé straně tu najdete zdířku pro napájecí konektor, dále výdech chlazení, porty D-Sub (VGA) a HDMI pro připojení monitoru, síťový konektor RJ-45 (LAN) a dva porty USB 3.0, jeden z nich nabíjecí. Vepředu najdete jen čtečku SD karet a pět kontrolek, šikovně umístěných na hraně, jsou tak vidět při otevřeném i zavřeném notebooku.

Napravo poté dva barevně odlišené 3,5mm jacky pro připojení zvuku, dva porty USB 2.0 a mechaniku DVD-RAM. Zakulacená záda jsou prázdná, když notebook pořádně otevřete, víko zadní stranu ostatně zakryje.

Máte tu také Wi-Fi 802.11a/b/g/n a Bluetooth 4.0, vše zde zajišťuje Intel, konkrétně síťovka Centrino Advanced-N 2230, gigabitový Ethernet je tu od Realteku.

Klávesnice

Klávesnice je trochu zvláštní. Objektivně ji nemohu hodnotit nijak příliš nadšeně, ale psalo se mi na ní perfektně. Další plus má za bílé podsvícení. To sice spíše prosvítá okolo kláves než skrz ně, ale i tak se hodí. Je regulováno optickým čidlem okolního osvětlení nad klávesnicí.

Jde o klasický typ chiclet jak ho znáte, klávesy mají hranaté hrany ale zaoblené rohy, ze stran jsou zbarveny červeně. Mají mezi sebou celkem pohodlný rozestup a pěkně lehký měkký stisk, který ovšem dost hlasitě naráží na podložku.Pokud se snažíte, můžete psát potichu, ne však neslyšně, při oblíbeném psaní dvěma-čtyřmi prsty je potom klávesnice dost slyšet. Hezky klávesy včetně zarážek nahmatáte, lehce je stisknete, ale budete psát hlasitě.

Blok šipek je oddělen a trochu snížen, ne ovšem na poloviční velikost. Najdete na něm také klávesy pro pohyb v dokumentech zpřístupněné přes Fn. Sekundární funkce všech kláves jsou tu napsány také bíle, jen jsou v rámečku, takže je nepřehlédnete. Klávesy F1-F12 mají mezi sebou po čtveřicích mírné rozestupy.

Nad klávesnicí najdete kromě klasických tří kontrolek klávesových zámků taky tlačítko pro vysunutí mechaniky (ta ho na sobě nemá) a tlačítka Assist (řešení problémů s PC a vstup do BIOSu), Web (prohlížeč) a Vaio (Vaio Control Center – různá nastavení). A samozřejmě vypínač.

Touchpad

Clickpad od Synaptics se mi docela líbil. Zaujalo mě, že jej můžete s trochou tlaku stisknout i v nejvyšší části, klikat se dá prakticky úplně na celém, což se často nevidí. Chycení a tažení myší tak zvládnete vždy celkem jednoduše i na touchpadu. Rozměry byl dost širokoúhlý, více než 16:9. To možná kvůli vytahování nabídek ve Windows 8, což zde funguje celkem dobře.

Stisknout skrytá tlačítka je velmi snadné, a nejde o nijak hlasité cvaknutí samo o sobě, nicméně se ono klepnutí přenáší na tělo celého notebooku a z něj třeba na stůl, takže ve výsledku nemohu říct, že by byl clickpad tichý.

Zajímavě je provedeno scrollování – prstem po straně touchpadu se posouváte klasicky, dvěma prsty kdekoli na ploše potom obráceně, dotykovým způsobem z Windows 8.

Displej

Displej je jednou ze špatných stránek notebooku. Je tu 14" panel s lesklým povrchem a s rozlišením 1366 × 768 px. Další špatnou zprávou je použití obyčejného TFT TN panelu. Máte tady tedy to nejhorší, co na 14" úhlopříčce mít můžete, a to za danou cenu není zrovna příjemné.

Barvy byly všechny dost silně mimo, to šlo ostatně poznat i z nepříliš živých barev na displeji pouhým okem. Gamma byla také hodně vychýlená. Pozorovací úhly byly špatné, zejména vertikálně, jak tomu bývá. Intenzita podsvícení navíc nebyla nic moc, když si uvědomíte, že se bavíme o lesklém displeji. Celkově mě displej jen zklamal.

Svítivost:  10-172 cd/m²
Kontrast: 1:70

Měřili jsme kolorimetrickou sondou Datacolor Spyder 3 Express.

Hardware, výkon, CrystalDiskMark, HD Tune

Hardware

Je tu procesor Intel Core i3-3110M, dvoujádro (virtuální čtyřjádro) Ivy Bridge na celkem slušných 2,4 GHz, ovšem bez Turba. Jde o nejnižší plnonapěťový model Core i3 3. generace. V procesoru je integrovaná grafika Intel HD Graphics 4000 a k celému čipu náleží 4 GB RAM typu DDR3 na 1600 MHz v jednokanálovém zapojení.

V zátěži se zapne AMD Radeon HD 7670M, už notoricky známá grafická karta. Na její desce najdete 40nm GPU s 480 SP na 600 MHz a k němu na 128bitové sběrnici 1 GB pamětí DDR3 na 1800 MHz efektivně. Doufáme, že už brzy AMD vymění tyto starší grafiky i v mainstreamu za novější modely, aneb 40nm čipy už jsou opravdu za zenitem.

Dále je tu 500GB pevný disk, model Hitachi HTS547550A9E384 s 5400 ot./min a 8 MB cache.

Výkon

Na počítač, co bude ležet doma na stole a plnit nenáročné úkoly jako je práce na webu, přehrávání filmů nebo hraní starších her, bude procesor výkonově bez problému stačit. 2,4GHz dvoujádro Ivy Bridge bez jakýchkoli velkých omezení výkonu už podává dost slušný výkon. 4 GB RAM jsou pak takovým standardem, který při výše popsané činnosti také nenaplníte.

Grafická karta je výrazně silnější než integrovaná grafika a z hlediska výdrže je výhodné, že se obě mohou přepínat. Nejde o žádný zázrak, ale zahrajete si na ní prakticky vše, i když novější hry jen na střední nebo nízké detaily. Bohužel ovladače od AMD dostávají své pověsti, a když jsem například odpojil od počítače Full HD displej, musel jsem jej zkrátka restartovat, protože zobrazení se automaticky nevrátilo na displej notebooku a ani zkratkou Fn+F7 jsem nic nevyřešil. Další problém mě čekal při ručním volení preferovaného grafického procesoru – ovladač s oblibou jednoduše spadl. To se mi naštěstí stalo jen jednou a restart to vyřešil.

Disk je na tom ovšem špatně, velmi špatně, a celý ystém brzdí. Zejména důležité rychlosti čtení i zápisu malých bloků byly žalostné.

Grafy: Cinebench R11.5, x264 BenchMark FHD, PCMark 7

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

Cinebench R11.5 prověří výkon procesoru pro rendering náročných grafických scén. Měří se výkon jednoho jádra (vlákna) a celého procesoru.

Cinebench R11.5
[body, vyšší je lepší]

x264 BenchMark FHD testuje výkon procesoru při převádení 1080p videoklipu při použití kodeku H.264.

x264 BenchMark FHD
[fps, vyšší je lepší]

Nástroj od Futuremarku, PCMark Vantage, měří a hodnotí výkon počítače jako celku. V grafu najdete celkové skóre a také skóre, jakého dosáhlo úložiště ve svých testech.

PCMark Vantage
[body, vyšší je lepší]

Grafy: 3DMark 06, Vantage, 11, 2013

3DMark 06 je nejstarším nástrojem v naší testovací sadě, jak naznačuje číslo 06, jde o necelých 7 let starý benchmark. Nicméně je dodnes celkem oblíbený a zvláště u notebooků používaný na nastínění výkonu ve starších hrách. Použitým API je DirectX 9, resp. 9.0c, grafika je vykreslována přes Shader Model 2.0 a Shader Model 3.0, nechybí ani HDR.

Vzhledem k příchodu nového 3DMarku i značné zastaralosti 3DMark 06 z metodiky brzy vyřadíme.

Nastavení nechávám vždy na základních hodnotách, tedy i rozlišení na 1280 × 1024 px.

3DMark 06
(body - vyšší je lepší)

O dva roky novější 3DMark Vantage už reflektuje skutečný výkon poněkud reálněji, použitým API je hlavně DirectX 10, Shader Model 4.0. Podporována je i technologie PhysX, kterou ovládají všechny GeForce od řady 8000, a která přinese extrémní nárůst CPU Score. Test fyziky je totiž míněn jako test procesoru, u GeForce výpočty ale akceleruje grafika. Do celkového průměru jsem proto počítal pouze GPU Score, nikoli celkové body, které jsou výrazně ovlivněny právě proprietární akcelerací PhysX.

Opět používám základní nastavení v profilu Performance (výsledek tedy odpovídá skóre Pxxxxx), rozlišení 1280 × 1024 px.

3DMark Vantage
(body - vyšší je lepší)

Ještě před pár dny nejnovějším testem grafiky od Futuremarku je 3DMark 11. Ten už používá DirectX 11 (Shader Model 5.0) a žádnou fyziku pouze pro jednu značku. Nyní Futuremark vydal nový 3DMark (bez číselného označení verze) a my začínáme sbírat výsledky v něm.

Opět používám referenční nastavení a profil Performance (skóre je ve tvaru Pxxxx), 1280 × 720 px.

3DMark 11
(body – vyšší je lepší)

Nejnovější benchmark od Futuremarku z roku 2013 už nenese číslo roku vydání. Funguje jinak než předchozí verze, máte tu tři rozsáhlé testy simulující herní výkon, a z každého z nich vystupuje individuální skóre. Nenáročný test Ice Storm bude také brzy implementován například pro Android, takže budeme moci porovnat herní výkon napříč telefony, tablety i počítači. Dále tu je o poznání náročnější Cloud Gate a vůbec nejnáročnější z testů Futuremarku je Fire Strike, který kvůli nepodpoře DirectX 11 na Asusu neproběhl. Zatím nemám dostatek výsledků, abych mohl zpracovat graf, proto jen screenshoty:

3DMark
(body - vyšší je lepší)

Výdrž, provozní vlastnosti

Výdrž, hluk a zahřívání

Výdrží mě Vaio E14 hodně potěšilo. V notebooku najdete celkem malý (velikostí) akumulátor se šesti články a kapacitou 59 Wh. Přepínání grafik zde alespoň směrem k integrované funguje bez větších problémů, 22nm Core i3 si moc energie nevezme, a jinak notebook nemá moc co spotřebovávat. I tak je ale na domácí-multimediální-studentský notebook slušné, když můžete na webu surfovat více než 6,5 h a pouštět HD film téměř 6 h.

• Web (ExtraNotebook.cz v Chrome, obnovování každých 15-20 s, Wi-Fi, poloviční jas): 6:41 h
• Film (smyčka 720p Pulp Fiction v Media Player Classic, hlasitost 20 %, Wi-Fi, poloviční jas): 5:54 h

Hluk byl ale u Vaia velký. Ventilátor na procesoru se stále točí, otáčky se pohybují obvykle kolem 2600-4000 ot./min. Otáčky jsou lineárně svázány s teplotou čipu. Výsledkem je snadno slyšitelný zvuk, zejména v noci, pokud notebook jede v zátěži, pak je opravdu hlasitý. Nejde naštěstí o nic vysokofrekvenčního, jen klasické foukání.

Díky špatnému managementu otáček ventilátoru se notebook může chlubit dobrými teplotami. V klidu jsou i ve vyhřáté místnosti kolem 40 °C, v brutální zátěži po dobu několika minut poté kolem velmi dobrých 60 °C. Zahřívá se hlavně oblast nalevo nad výdechem chlazení a na pravé opěrce vedle touchpadu, zvrchu i zespodu, ale nijak výrazně, 60 °C vás přes silnou vrstvu plastu opravdu nepopálí.

Teploty a otáčky v klidu

Teploty a otáčky v zátěži

Zvuk

Dva malé reproduktory mají svoje mřížky nad klávesnicí před klouby displeje. Hrají určitě velmi hlasitě, ovšem nijak moc kvalitně, řadil bych je spíše pod průměr této kategorie. Basy jsou naprosto vynechány a bohužel přeměněny spíše na šum, mluvené slovo je tradičně srozumitelné, ale i v něm už od nějakých 40 % hlasitosti jasně slyšíte šum.

Vaio Gate

Software

Operačním systémem je tu Microsoft Windows 8 v 64-bitové verzi. K němu tu je 40 předinstalovaných programů, včetně bohužel značně otravného antiviru McAffee. MS Office tu nejsou, v Modern UI nenaleznete od Sony žáné speciální aplikace, co by nebyly na všech noteboocích s Windows 8. Předinstalována je celá řada nástrojů od Sony, všimnete si například Vaio Gate, vyjížděcího panelu ve stylu klasické nabídky Start, kde můžete vybírat programy ke spuštění. Tlačítko Vaio spouští Vaio Control Center, kde můžete snadno nastavit řadu funkcí a tlačítko Assist spouští diagnostický software VaioCare.

Výsledky testů a screenshoty

Výsledky benchmarků

Závěr, plusy a mínusy

Závěr

Celkově mám z Vaia E14 smíšené pocity.

Notebook je pěkný, nijak špatně zpracovaný a má dobrou (a podsvícenou) klávesnici. Navíc dost dlouho vydrží na baterku.

Sony Vaio E14

Jenže tím jsem s plusy v koncích. Za cenu kolem 17-18 tis. Kč bych čekal něco jiného než nejlevnější možný displej, Core i3 se starou grafikou a špatnými ovladači pro ni, velmi pomalý pevný disk, který se projevuje občasnými záseky celého počítače nebo hlučné chlazení.

Hledáte obyčejný pěkný notebook na stůl, do posluchárny, do vlaku? Vaio E14 není špatná volba. Pokud jste ale ochotni slevit ze svých designových požadavků, myslím, že byste našli i některé o něco lépe vybavené pracovní notebooky.

Specifikace

Galerie fotografií