Sony VAIO SB: pomocník do kanceláře (test)

Pro řadu byznys notebooků Sony VAIO SB je charakteristická vysoká mobilita při zachování nadstandardního výkonu a široké výbavy. Konfigurace, kterou jsme měli možnost testovat (konkrétně model Sony VAIO SB2L1E/W) byla vybavena procesorem Intel Core i3-2310M na frekvenci 2,1 GHz, přepínatelnou grafikou AMD Radeon HD 6470M, pamětí RAM o kapacitě 4 GB a pevným diskem o velikosti 500 GB. Tento model byl společně se zástupci dalších řad (VAIO F, YB, EH) představen na tiskové konferenci, která se konala letos v létě - podrobněji viz tento článek.

Modernistický design, čisté rovné linie

Po vybalení z krabice jsem v rukách držel poměrně malý notebook (úhlopříčka 13,3 palce), který se snadno přenáší, už díky své sympaticky nízké hmotnosti (pouze 1,75 kg i s baterií). Tato verze modelu VAIO SB byla celá provedená v bílé barvě. Celý povrch je naštěstí matný, takže nedochází k ulpívání otisků prstů či dalších nečistot.

Design notebooku působí spíše střídmým dojmem, nedočkáte se zde nějakých velkých výstřelků - což je koneckonců logické, vzhledem k tomu, že VAIO SB je notebook určený spíše pro korporátní použití, nikoli o herní či multimediální stroj.

" frameborder="0" height="350" width="425">Natočili jsme krátké video, demonstrující rozměry a audiovizuální možnosti notebooku Sony VAIO SB.

Notebooky VAIO hned na první pohled zaujmou svým charakteristickým deisgnem - řada VAIO SB si však samozřejmě klade i jiné cíle než pouze zajímavý vzhled. Design má spíše modernistické pojetí, dominují mu čisté rovné linie, nenajdeme tu žádné výrazně zaoblené tvary, mírně zakulacené jsou pouze rohy touchpadu.

Dodrženy jsou prvky charakteristické pro notebooky Sony VAIO. Patří mezi ně tenký profil víka, samozřejmě nechybí velké stříbrné logo VAIO (symbolizující propojení digitální techniky a analogové vlny) umístěné na vnější straně víka. Mezi typické prvky se rovněž řadí klávesnice v chiclet provedení.

Konstrukce a provedení: hořčíková slitina

Notebook je provedený ve velikosti 13,3 palce, jeho tělo je tvořeno z ploché konstrukce "full flat", horní část základny se pak chlubí materiálem z hořčíkové slitiny. Tělo je dále opatřeno širokou opěrkou zápěstí. Pevnost základny je díky hmotnosti a dobrému vyztužení příkladná, nedochází zde k žádnému prohýbání. Notebook působí kompaktním dojmem, při mechanickém namáhání nikde nic nevrže a jednotlivé konstrukční díly drží pevně při sobě.

Víko displeje kvůli tenkému profilu trochu pruží, při zatlačení z vnější strany se na displeji objeví malé barevné vlnění. Klouby víka umožňují maximální vyklopení víka do úhlu přibližně 150 stupňů (tedy nikoli o plných 180). Za zmínku stojí panty u notebooků VAIO, které jsou při vyklopeném displeji skryté a neodvádějí pozornost od obsahu obrazovky.

Rozhraní, klávesnice, touchpad a displej

Netradičně řešená baterie

Navzdory menším rozměrům se výrobci do notebooku podařilo vtěsnat plnohodnotnou optickou mechaniku - najdeme jí na levoboku, přičemž tlačítko pro vysunutí je umístěno v levé horní části těla nad klávesnicí, nikoli přímo na dvířkách optické mechaniky. Toto řešení mi připadalo šikovné. Protože na levoboku optická mechanika zabírá velkou část prostoru, výrobce na tuto stranu umístnil jenom výstup pro sluchátka. Všechny ostatní vstupy a výstupy jsou soustředěny na pravou stranu stroje.

Na pravoboku najdeme dvojici otvorů pro paměťové karty (zvlášť pro MS a SD/MMC), dále sem výrobce umístnil porty VGA a HDMI, trojici USB portů (jeden z nich je USB 3.0 Superspeed), úplně vzadu pak vidíme konektor ethernetu a zdířku pro napájení.

Netradiční je provedení spodní strany notebooku -  výrobce v rámci konstrukce omezené prostorem baterii schoval pod mřížkovaný kryt, který zároveň umožňuje přístup k RAM modulům a k pevnému disku. K tomu je možné dokoupit druhou, rozšiřující Lithium-polymerovou baterii (VGP-BPSC24), kterou lze nabíjet jak připojenou k notebooku, tak odděleně pomocí speciálního rozhraní. Externí baterii přitom lze připojit k přístroji kdykoli bez odpojování interní baterie nebo vypínání přístroje.

Na přední hraně dále vidíme kontrolku zapnutí a vypnutí bezdrátové sítě (svítící zeleně), signalizaci baterie a aktivity pevného disku - vybavení kontrolkami je poměrně střídmé, odpovídající spíše strohému designu stroje. Výbava je na poměry menšího notebooku dostatečná, rozměry přístroje jsou 331 × 224,5 × 23,9 mm, hmotnost pak činí 1,75 kg včetně baterie.

Příjemná klávesnice i touchpad

Z klávesnice jsem byl doslova nadšený - jak je u Sony koneckonců zvykem, je typu chiclet a navíc vybavená podsvícením. Na klávesnici se píše vskutku příjemně, klávesy jsou dostatečně velké, rozestupy mezi nimi dostatečné. Na klaviatuře lze dobře a příjemně psát i velkou rychlostí. Za jediné negativum lze považovat absenci kláves Home, End, PgUp a PgDn, které byly z důvodu úspory prostoru přemístěny do kurzorových šipek, a jsou dostupné prostřednictvím stisku klávesy Fn. Na tuto specialitu klávesnice jsem si musel nějakou dobu zvykat.

Klávesy mají výrazný zdvih, jejich stisk je doprovázen nikoli nepříjemným, dutým zvukem. Rozložení je s dvouřádkovým ENTERem a zkráceným levým SHIFTem. Pochvalu si zaslouží dostatečně prostorově oddělené klávesy kurzorových šipek, které lze snadno odlišit a nahmatat.

Prostřednictvím klávesy Fn a funkčních kláves v horní části klávesnice je dostupné ovládání zapnutí a vypnutí touchpadu, jasu displeje či hlasitosti. Klávesnice je vybavená podsvícením, které je automaticky ovládáno senzorem okolního osvětlení.

Touchpad je rovněž podařený, je dostatečně velký, tlačítka se tisknou snadno, ačkoli vydávají již hlasitější cvakání. Touchpad má poměrně velkou plochu, dostatečnou pro pohodlné ovládání. Je mírně zapuštěn nad úrovní základny, rychlost odezvy při pohybu prstem je bezproblémová. Ovládací tlačítka zasahují až k přední hraně základny.

Nad klávesnicí pak vidíme několik ovládacích prvků - úplně vlevo již zmiňované ovládání vysunutí optické mechaniky, malý reproduktor a přepínač, sloužící k přepínání mezi úsporným módem s integrovanou grafikou a módem s grafikou diskrétní. Vpravo nad klávesnicí pak najdeme tlačítka ASSIST, WEB a VAIO, malý reproduktor a tlačítko vypnutí a zapnutí, svítící zeleně. Tlačítko ASSIST spouští aplikaci VAIO CARE, sloužící na odstraňování potíží se systémem, tlačítko WEB při vypnutém počítači startuje aplikaci pro připojení k internetu bez Windows. Tlačítko VAIO pak spouští software pro prohlížení mediálních galerií.

Displej tlumí odrazy okolí

Displej má úhlopříčku 13,3 palce s poměrem stran 16:9, rozlišení pak činí klasických 1366 × 768, což je v této velikostní kategorii standardem. Povrchová úprava displeje je sice lesklá, ale v provedení, ve kterém jsou tlumeny odrazy světel, a okolí se v displeji příliš neodráží. Mírně nadprůměrné jsou pozorovací úhly. Jak je obvyklé, horizontální pozorovací úhly jsou lepší než ty vertikální.

Vnitřní hardwarové vybavení, výdrž a chlazení

Přepínatelná grafika

Jako procesor byl u testované konfigurace použit Intel Core i3-2310M taktovaný na 2,1 GHz (samozřejmě se jedná o architekturu Sandy Bridge). Přístroj byl osazen 4 GB RAM DDR3 na frekvenci 1333 MHz, pevným diskem Samsung HM500JI s kapacitou 500 GB.

Co se týká grafického systému, stále častěji se setkáváme s hybridními systémem umožňujícím přepínání mezi dedikovanými a integrovanými grafikami - toto Sony VAIO SB toho využívá a kromě diskrétní AMD Radeon HD6470M lze pro větší úsporu využít integrované jádro s procesorem Intel HD 3000. Přepínání umožňuje spínač nad klávesnicí, a je doprovázeno probliknutím displeje. Grafika se tedy neumí přepínat automaticky, jako to dokáže konkurenční řešení Nvidia Optimus.

Samotná grafika AMD Radeon se svým výkonem řadí do nižší střední třídy, mezi notebooky s menší úhlopříčkou ale patří k těm výkonnějším. Grafická karta má k dispozici 512 MB paměti.

Zvuk jako přistávající letadlo

V malém těle notebooku zabírá velkou část prostoru optická mechanika a baterie, a chladícímu systému tak zůstalo méně prostoru. Vzduch je nasáván ze spodní strany skrze mřížku, výdech chlazení je umístěn dozadu - nachází se uprostřed mezi panty displeje. V otevřeném stavu ho tak překrývá víko displeje a omezuje tak odvod tepla.

Za zmínku stojí zvuk, které chlazení vydává. Při nenáročném psaní dokumentu je šumění větráku jen stěží slyšitelné. Při průběhu testů například v nástrojích Futuremark při plném zatížení procesorů a grafické karty se chlazení roztočí naplno, a zvuk začne připomínat letadlo přistávající na ranveji. Zvuk rozhodně nelze označit za příjemný. V diskuzích na internetu  si na tento svištivý zvuk uživatelé často stěžují, Sony se bohužel nepodařilo tuto věc odstranit ani v druhé verzi.

Přístroj zvládá nenáročnou práci prakticky bez zahřívání a zůstává celkem chladný. V zátěži se ale ukáže původ hlučného chlazení, konfigurace soustředěná do malého prostoru začne produkovat hodně tepla. Výdech chlazení je tak horký, na horní část základny se přenáší teplo pouze v pravé části klávesnice. Při nenáročné práci s dokumenty je možné mít notebook položený na klíně, ovšem v zátěži je třeba mít notebook umístěný na rovné podložce.

Notebook má kvůli úspoře místa baterii uvnitř, která je dostupná pouze po odšroubování spodního krytu notebooku. Bez zátěže se notebook vypnul až po více než pěti hodinách. Baterii sice nelze při používání vyměnit, Sony však myslelo i na uživatele využívající delší výdrže a nabízí volitelnou přídavnou baterii s kapacitou 49 Wh, která se připevňuje na spodní stranu notebooku.

Závěr

Závěr

Sony VAIO SB je malý byznys notebook, který by mohl zaujmout především uživatele hledající dostatečný výkon v kombinaci s mobilitou. Právě poměr mobility a výkonu patří k nejsilnějším stránkám přístroje. Mezi pozitiva lze kromě toho zařadit i povedená vstupní rozhraní, jako například kvalitní klávesnici i touchpad. Celkové zpracování notebooku je na dobré úrovni.

K negativům modelu VAIO SB pak patří například nepříliš kvalitní reproduktory - od malých reproduktorků umístěných nad klávesnicí samozřejmě nelze očekávat žádné zázraky, a reprodukce zvuku zní plechově (viz. video ukázka výše). To však samozřejmě lze prominout - za největší nedostatek lze považovat svištivý zvuk chlazení. Procesor se v zátěži dokáže zahřát, hlučnost větráčku značně stoupne a je nepříjemná. Nedostatek jako horší reproduktory je v tomto ohledu pouhou drobností.

Výsledky benchmarků

Výsledky benchmarků

• Testovali jsme podle této metodiky.