Sony Vaio SE: tenký, lehký a stříbrný skvost s Full HD (recenze)

Sony Vaio SE: kopie MacBooku? Ne tak docela.

Sony Vaio SE1E1E sice není úplně žhavou novinkou, ale jde přece jen o velmi zajímavý notebook, proto jsme si jej vypůjčili na recenzi. S druhou várkou procesorů Sandy Bridge zase nejde o žádného stařečka. A čím že je zajímavý? Stačí si přečíst rozměry. 15,5‚Ä≥ notebook, který je tak tenký a váží pod 2 kg? To není nic extrémního, přesto jsou to hodnoty poněkud nezvyklé.

Notebook je ze stříbrného hliníku, je tenký, velmi lehký, a přitom nejde zase o žádné ořezávátko. Uvnitř je nejen Core i5, které se umí rozjet i na 3 GHz, ale i dost použitelná grafická karta pro občasné hraní. Celé to korunuje matný 15,5‚Ä≥ displej s rozlišením 1920 × 1080 px.

Poslední dobou je v módě jakýkoli stříbrný notebook odsuzovat za kopírování MacBooků od Applu. Vaio SE je poměrně originální, ale musíme uznat, že tenké hliníkové šasi nám MacBook určitě připomene.

    

První dojmy

Lehký, stříbrný, tenký a pěkný. Tolik adjektiv se vám bude honit hlavou, až jej uvidíte. Hlavní je právě poměrně nízká hmotnost notebooku. Jasně, jen o 2‚Ä≥ menší notebooky jdou sehnat ve skoro poloviční váze, na 15‚Ä≥ notebook s diskrétní grafikou je ale hmotnost 1,96 kg velmi slušný výsledek. Prvním dojmem, když jsem vzal notebook do ruky, byl tedy šok ve velmi pozitivním smyslu.

Zpracování

Sony Vaio je tak trochu pojem. Značka rozhodně neznamená, že je notebook a priori perfektní, ale trošku vyšší cena i exkluzivita se tu rozhodně pojí. Ačkoli mě levnější Vaia spíše zklamala, u tohoto notebooku jsem byl potěšen. Navzdory nízké hmotnosti je zpracování relativně dobré.

Co se povrchu týče, nemůžu si vůbec stěžovat. Notebook je prakticky celý zpracován ze slitiny hliníku a horčíku v matném třpytivé povrchové úpravě, která nejde moc snadno poškrábat a už vůbec se nemusíte bát otisků prstů. To musím pochválit.

Co do prohýbání, byl jsem spokojen se základnou, která držela až překvapivě dobře; s víkem notebooku to ale bylo horší. Displej šel poměrně snadno ohýbat se zlověstným praskáním. Nic neobvyklého, zřejmá daň za tenké a lehké tělo. Víko na tom z mechanického hlediska obecně nebylo úplně nejlépe. Maximální úhel otevření byl jen zhruba 130 ¬∞. Lícování bylo pěkné, žádné ostré hrany se nekonaly, vše bylo pěkně zaoblené a pochválit musím i hrany opěrek, které také nebyly hranaté.

Vzato kol a kolem, notebook byl celkově zpracován docela hezky a pevně, šasi z hořčíkohliníkové slitiny se vám určitě zalíbí.

Klávesnice, touchpad, displej a konektivita

Porty, konektivita a notebook ze stran

Porty na notebooku najdete vcelku elegantně naskládané na pravé straně. Nejsem si úplně jistý, zda jde úplně o moudrý krok, pokud máte těsně vedle pravé strany notebooku třeba myš a případná flashka by vám mohla překážet. Výdech chlazení je ale směřován dozadu, to vám těžkou hlavu dělat nemusí.

Po velmi sporadické levé straně tu je 3,5mm výstup na sluchátka a mechanika DVD-RAM, která má na sobě pouze malinkou diodu, jinak je prostá čehokoli. Otevírací tlačítko najdete hned na kraji základny notebooku.

Na přední straně najdete nalevo kontrolku Wi-Fi, nabíjení a aktivity disku (šikovné umístění!) dále také užitečný hardwarový přepínač Wi-Fi. Po pravé straně je to už dost složité. Odpředu dozadu tu je čtečka karet HG Duo (Magic Gate) a klasická čtečka SD karet. Dále síťový konektor RJ-45 pro 1Gb/s Ethernet, VGA, HDMI, USB 3.0, dvě USB 2.0 a slot pro zámek Kensington. Na konci ještě najdete zdířku pro napájecí adaptér. Zadní strana je vyhrazena kloubům displeje a netradičně, leč užitečně, výdechu chlazení.

O bezdrátové síťové připojení se starají čipy Intel Centrino Wireless-N 6230, je tu Wi-Fi 802.11n a Bluetooth 3.0+HS. Síťovka k drátovému 1Gb/s Ethernetu je od Realteku.

Klávesnice

Klávesnice je moc pěkná z vizuálního i ergonomického hlediska. Klávesy, samostatně zapuštěné do hliníkové základny, jsou z měkčího plastu, zaoblené a s dostatečnými mezerami, přesto pohodlně velké. Místo se našlo i pro numerický blok. Stisk kláves byl docela tichý a přitom lehký. U notebooku v této cenové kategorii je vcelku samozřejmé, že nechybí ani podsvícení - Sony to v poslední době dává snad do každého "vyššího" modelu a je to jedině dobře.

Klávesy Home, End, PgUp a PgDn jsou dostupné samostatně, kontextová klávesa nechybí, blok šipek je hmatatelně oddělen od zbytku klávesnice a bez problémů nahmatáte i rozdělení funkčních kláves na čtveřice.

Nad klávesnicí najdete zleva doprava tlačítko pro otevření mechaniky (ano, není na dvířkách, jak je to obvyklé, ale nahoře); dále malinký otvor reproduktoru a přepínač režimu výkonu i diskrétní nebo integrované grafiky (velké plus! - jde snadno nastavit, úsporný režim a vysoký výkon jde potom přepnout jediným cvaknutím). Dále je tu čidlo osvětlení, které reguluje podsvícení klávesnice i displeje a standardní kontrolky klávesnice. Nakonec ještě tlačítko pro spouštění softwaru Assist, webového prohlížeče a multimediální sady Vaio. Malá mřížka druhého reproduktoru a vypínací tlačítko s kontrolkou zakončují poměrně bohatý panel.

Touchpad

Touchpad jako takový byl docela velký a přesný. S pohybem jsem neměl problém, akcelerace fungovala vcelku bez problému, i když vertikální směr by mohl být lepší. Docela mě překvapilo, že v základu tu je jednoprsté rolování po straně, i když jiná multidotyková gesta podporovaná jsou.

Co se mi nelíbilo, byla tlačítka a obecně klikání. Pokud klikáte na touchpadu, připravte se, že nehezky rozezníte celou kovovou konstrukci (která navíc v jiných místech takové zvuky nevydává). Jinak jsou tlačítka sice velká a očividně kvalitní, ale mají velmi mělký a docela hlasitý stisk.

Nadprůměrný displej

Displej byl velmi dobrý, a to po všech stránkách. Na 15,5‚Ä≥ úhlopříčce tu máte 1920 × 1080 pixelů, neboli Full HD. Povrch je matný, ale jen velmi jemně. Přesto to brání agresivním odleskům. Podsvícení černé barvy při 120 cd/m² na bílé je pěkných 0,23 cd/m², statický kontrast je nádherných 1:516. Modrá je sice tradičně trochu přestřelená (což je problém všech displejů s LED podsvícením), ale celkově jsou barevné podání, gamma i teplota barev silně nadprůměrné.

Panel má matrici IPS, což se podepsalo také na perfektních pozorovacích úhlech, jak horizontálně, tak vertikálně. Malý náhled máte na fotkách, vězte, že barvy jsou prakticky stejné i při opravdu extrémních úhlech, alespoň v porovnání s TN panely.

Minimální podsvícení je na úsporných 13 cd/m², maximální zhruba na 261 cd/m² - poměrně slušný rozsah. Celkově nemám k displeji žádnou výtku.

Hardware a výkon (grafy)

Hardwarová výbava (vnitřnosti)

Co do hardwaru to máme jednoduché. Je tu procesor Intel Core i5-2430M, dvoujádro (virtuální čtyřjádro) Sandy Bridge na 2,4-3,0 GHz. K němu 4 GB pamětí DDR3 v jediném slotu, což není nijak na závadu, vzhledem k tomu, že grafická karta má svou vlastní paměť, propustnost RAM tedy nijak markantně nevyužijeme. Je tu samozřejmě známá Intel HD Graphics 3000, dále i diskrétní Radeon HD 6630M, poměrně slušná karta s jádrem Whistler (480 SP) a s 1 GB pamětí DDR3 na 128b sběrnici. Grafiky přepínáte hardwarovým přepínačem nad klávesnicí - šikovné!

Pevný disk je od Toshiby, konkrétně model MK5059GSXP. To je poměrně tvrdý zádrhel notebooku, jde o 500GB disk s rychlostí jen 5400 ot./min. a i mezi konkurencí s podobnými parametry dost silně zaostává v rychlostech čtení i zápisu.

3DMark 06
(body - více je lépe)

3DMark Vantage
(body - více je lépe)

3DMark 11
(body - více je lépe)

Výkon

Windows Experience Index vám velmi zhruba nastíní celkovou situaci, ale jak jsem řekl, není nijak zásadně vypovídající. Procesor je na tom velmi dobře, dvoujádro Sandy Bridge sahající po 3 GHz není žádné ořezávátko. Trochu horší je to s operační pamětí, ta je jednokanálová a je jí jen 4 GB, takže žádná výhra, ale to je asi vcelku jedno. Jak je vidět nejen z WEI, přepínání grafik není automatické, ale je svázané s tlačítkem Stamina-Speed, proto stejné skóre pro výkonný Radeon jak v 2D, tak v 3D. A tradičních 5,9 bodů pro disk, samozřejmě.

Procesor vás skutečně nezklame, přikládám graf výkonu v Cinebenchi R11.5, renderovat asi moc nebudete, ale jde o zajímavou ukázku výkonu jednoho jádra a všech jader. Dále přidávám graf převodu videa v x264 BenchMarku ve verzi 3.0.

Před tím vším máte ještě graf z 3DMarku 06, Vantage i 11, předpokládám, že si budete chtít i občas zahrát, což přinejhorším na nižší detaily není problém snad se žádnou hrou.

Nakonec ještě ilustraci celkové rychlosti a produktivity počítače a průměrné-podprůměrné rychlosti disku - graf z PCMarku Vantage.

Cinebench R11.5
(body - více je lépe)

x264 Benchmark HD v3.0
(fps - více je lépe)

PCMark Vantage
(body - více je lépe)

Hluk, zahřívání, výdrž

Hluk je snad největším záporem celého notebooku. V klidu se dal snést, notebook byl bez zátěže vcelku potichu, i když byl rozhodně slyšet. V momentě, kdy přišla na scénu zátěž, ať už procesoru či grafické karty, se ale notebook rozeřval jak vzlétající vrtulník, navíc docela vysokofrekvenčním fučením. Podle informací z internetu to rozhodně není ojedinělý problém. Je to podobná situace jako u luxusního Sony Vaio Z21: máme zde velmi tenký notebook s poměrně slušným hardwarem, který se však v zátěži opravdu velmi silně rozeřve.

Výdrž mě také spíše zklamala. Je pravda, že naše testy nejsou zrovna klidové, ale 6,5 h, které Sony uvádí, jsme se ani nepříbližili. Surfovat na webu můžete přes Wi-Fi bez starostí přes 4 h, ale s ničím lepším nepočítejte. 52Wh akumulátor sice není malý, ale 1080p displej si řekne opravdu o hodně výkonu grafiky. Podle informací komentujících i Sony je ale notebook v klidu schopen dosahovat i podstatně lepších hodnot, oněch 6,5 h ale opravdu platí pro klid s vypnutými bezdráty, režimem Stamina a max. psaní ve Wordu.

• prohlížení webu (5 tabů v Google Chrome): 4:05 h
• přehrávání videa (720p MKV): 3:32 h

Zvuk, webkamera a napájení

Reproduktory jsou poměrně dost minimalizované, nečekejte zázrak, spíše poměrně bežný, relativně hlasitý průměr no-name reprosoustav v noteboocích. Nic horšího, nic lepšího, samozřejmě bez basů.

Webkamera má senzor Exmor, takže čekejte o něco lepší výsledky, i když to opět není žádný zázrak. Maximální rozlišení snímače je 1280 × 1024 px. Co do nabíjení, počkáte si z 5 % na 100 % bez několika málo minut 3 h.

Software

Notebook má předinstalovány Windows 7 Home Premium v 64bitové edici se Service Packem 1. Jinak je tu Vaio Gate, svrchní panel aplikací, které nejspíše brzy vypnete (třeba moderní webové prohlížeče se záložkami nahoře v titulku okna se přes Gate nedají používat) a samozřejmě celá sada multimediálních nástrojů, včetně galerie multimédií, k čemuž všemu máte zprostředkovaný přístup přes onu klávesu Vaio. K tomu navíc software Vaio Assist pro snadnou pomoc se systémem - prostě vcelku klasická nadílka více či méně chtěného bloatwaru.

Výsledky testů, screenshoty

Výsledky benchmarků

 

Závěr, zhodnocení

Nebýt toho hluku...

Notebook se mi moc líbil. Jak shrnuje nadpis: byl tenký, lehoučký, s perfektním displejem. Nezapomínejme na to, že i docela kvalitně zpracovaný, klávesnice je moc dobrá a máme tu i hardware, který si poradí s prakticky čímkoli.

Co mu chybí k dokonalosti? Asi jen dvě věci - výdrž na baterku, protože čtyři hodiny nejsou zase moc, a hlavně trochu kulturnější zvukový projev ventilátoru. Cena je trochu vyšší, když ji srovnáte s hardwarem, ale šasi, displej a klávesnice jsou natolik podařené, že je oněch 25 tisíc velmi dobře pochopitelných.

Jinými slovy: jde o poměrně velký, přesto ale docela hezky přenosný notebook, který neurazí ani multimediálními schopnostmi. Počítejte s velkou pracovní plochou na dobrém obrazu a dobrou klávesnicí.

Plusy a mínusy:

  + pěkný tenký stylový design
+ hmotnost pod 2 kg při úhlopříčce 15,5‚Ä≥
  + dobrá klávesnice s podsvícením
+ použitelná grafická karta
  + rychlý procesor
+ perfektní displej - matný, Full HD, s dobrým kontrastem i barvami
  + kvalitní zpracování
  + HW přepínač grafik i režimu výkonu
  + HW přepínač Wi-Fi

  - relativně nízká výdrž*
  - horší touchpad (tlačítka)
  - pomalý disk
  - velmi hlučný projev v zátěži

*při náročnějším používání, v klidu se ztmaveným LCD a vypnutou diskrétní grafikou se lze dostat i na 6 h

Fotografie (kromě produktových renderů) byly pořízeny fotoaparátem Sony Alpha A35 se standardním objektivem 18-55 mm. Děkujeme Sony ČR za zapůjčení DSLR.

(mírně nekorespondující kvalita je zaviněna horším nasvícením)

Sony Alpha A35

Galerie fotografií