Sony VAIO Z13: vysoký výkon v malém luxusním těle

Přestože Sony své notebooky, které souhrnně nazývá zkratkou VAIO, dělí na multimediální a pracovní řady, cílí oproti tradičním výrobcům s korporátní klientelou na poněkud odlišné uživatele - individuály. VAIO má znamenat především kvalitu a styl. Ani dnes testované, nejvýše postavené VAIO Z13 není ryze pracovní stroj, naopak se snaží skloubit kvalitní zpracování a materiály, poměrně vysoký multimediální výkon, špičkovou, zřídka vídanou výbavu, ale také vysokou mobilitu, které se výrobce snaží dosáhnout díky 13" displeji, nízké hmotnosti, vestavěnému 3G modemu či přepínatelným grafickým kartám. Práce, mobilita a výkon se tedy (zdá se) spojují dohromady.

Z přístroje dýchá pocit exkluzivity umocněný luxusními specifikacemi, mezi které patří např. Full HD rozlišení displeje s příslibem vysoké kvality zobrazení, procesory Intel Core i7, Blu-ray vypalovačka či SSD diskové pole s kapacitou 256 GB. Exkluzivní výbava se však přirozeně odráží v exkluzivní ceně - ta se zastavila jen mírně pod 90 000 Kč s DPH. Pojďme se tedy na luxus v podání Sony podívat!

Vzhled

Sony VAIO Z13 je notebook, jehož potenciální uživatel se určitě nechce smířit s mnoha kompromisy - chce malé tělo na cesty, vysoký výkon, kvalitní materiály, ale také reprezentativní vzhled, který k notebooku s takovou cenovkou prostě patří. Základní předpoklad je splněn - díky 13" provedení má Z13 příjemné rozměry 210 × 314 × 23,8 mm a váhu pod 1,5 kg.

Zavřený notebook působí díky tmavě šedé, mírně metalické barvě (typické pro pracovní řady Sony) s velkým stříbrným logem VAIO skutečně luxusně, díky ostře řezaným hranám zároveň velmi dospěle. Punc prvnímu pohledu na notebook dodává víko displeje z karbonových vláken.

Po otevření tenoučkého víka se nám naskytne pohled na samotnou základnu, který pokračuje ve stejném barevném provedení jako víko notebooku. Celý líc základny je vyrobený z hliníku, pouze plynule zaoblené opěrky zápěstí jsou plastové. Tenký rámeček displeje je černý, v polomatné úpravě.

Diodové indikátory najdeme na pravé přední hraně notebooku, jsou viditelné jak při otevřeném, tak zavřeném víku. První je zelený ukazatel aktivních bezdrátových modulů, dále oranžové nabíjení baterie a naposledy žlutá činnost pevného disku, která má shodnou barvu jako vlevo umístěná indikace činnosti čteček paměťových karet.

Kvalita zpracování a konstrukce

S kvalitou zpracování jako takovou jsem byl spokojený - ve většině případů díly perfektně lícují, výjimkou je snad jen lůžko baterie, kde už se nepřesnosti objevují, a tak se baterie mírně viklá, což nevyvolává pozitivní dojmy při úchopu. Trochu nemilé je povrzávání plastové opěrky zápěstí.

Konstrukce ve mně bezvýhradně pozitivní dojmy nezanechala, zvláště přihlédnu-li k určení a cenové hladině notebooku. Tuhost základně dodává vrchní kovová deska z jednoho kusu hliníku, rub základny je však z běžného plastu, který se zvlášť v oblasti optické mechaniky poměrně ochotně prohýbá a při silnějším úchopu bohužel také nepříjemně zavrže. Přesto je však tuhost základny velmi dobrá, zvedání za rohy nečiní nejmenší problémy.

Méně spokojený jsem ovšem byl s tenkým karbonovým víkem displeje, které je podstatně měkčí, než bych si představoval; při přenášení dochází k razítkování displeje klávesami. Nehledě na to, že i sebemenší tlak na rámeček displeje (včetně běžné úpravy sklonu) znamená deformaci obrazu po obvodu. Za plně otevřené víko notebook jsem notebook sice zvedl, ale při pomyšlení na cenu počítače a reakci víka se mi orosilo čelo; jeho rohy jsem pak raději nepokoušel.

Je však nutné vzít v potaz, že notebook prošel již mnoha náročnými testy, které se na jeho konstrukci samozřejmě podepsaly.

Klávesnice, touchpad, porty

Klávesnice

Mezi notebooky Sony VAIO je už dlouhodobě standardem chiclet klávesnice, kterou najdeme také v testovaném Z13. Co se rozložení týče, jedná se o šestiřadou klávesnici, které ovšem (u pracovního notebooku nepochopitelně) chybí vyhrazený oddíl kláves pro pohyb v textu, které najdeme pouze coby vedlejší funkce kurzorových šipek. Tento fakt zamrzí o to víc, že levý a především pravý sloupec je zbytečně široký.

Alespoň modrá klávesa Fn zůstala na klasickém místě za levým Controlem, ovládajíce především horní řadu kláves (ovládání zvuku, jasu, přepínání obrazových zařízení, lupa a hibernace). Numerický oddíl klávesnice je stejně jako vyhrazený Num Lock označený oranžově. Pro práci ve tmě je klávesnice vybavena podsvícením (ovládané čidlem okolního osvětlení, případně zapnuté stále), které má rozumný jas a slušnou rovnoměrnost, i když se z ostřejších úhlů setkáme s prosvítáním.

Na klávesnici se i přes občasnou nutnost silnějšího úhozu poměrně pohodlně a tiše píše, ovšem nejprve si člověk musí zvyknout na menší klávesy a s tím spojené větší rozestupy, které nejsou úplně pohodlné. Přesto se rozhodně jedná o jednu z lepších notebookových klávesnic.

Vpravo nad klávesnicí se ještě nachází čtveřice tlačítek - první je VAIO Assist (spuštění diagnostického centra VAIO Care), následuje programovatelné tlačítko (běžně uspořádání oken), VAIO pro spuštění Control Centra a menší pro vysunutí optické mechaniky. Ve stejném prostoru se uhnízdila také trojice zelených diod indikujících Num, Caps a Scroll Lock.

Touchpad

Dotykovou plošku s rozumnou velikostí nedodal nikdo menší než Synaptics, a tak se uživatel může těšit z výborné citlivosti a obdobně kvalitní odezvě. Povrch touchpadu je matný, příjemně se po něm pohybuje prstem; ovladač podporuje základní vícedotyková gesta. Tlačítko či klávesová zkratka pro vypnutí tradičně chybí.

Tlačítka jsou vyhrazená, mají nízký, tuhý zdvih, ale poměrně příjemně se s nimi pracuje. Při stisknutí uprostřed jejich plochy dokáží být poměrně tichá, u krajů jsou ale hlučnější.

Porty

Na levé straně základny najdeme vedle výdechu chlazení zdířku zámku Kensington, gigabitový ethernet (Intel), HDMI konektor (nutné přepnout na dedikovaný grafický čip nVIDIA), dvojici USB 2.0, ExpressCard/34 slot a v oblasti kloubu displeje vestavěný konektor napájení. Pravá strana je kvůli přítomnosti optické Blu-ray zapisovačky o něco chudší, místo si tu proto našel pouze analogový VGA výstup bez aretace (1680 × 1050 bodů bez vad v obraze) a jeden USB 2.0 konektor (nepříliš šťastně umístěný). Přední hrana ukrývá už pouze sestavu dvojice čteček paměťových karet (MemoryStick Duo a Secure Digital; velký MemoryStick však nenačtete) a analogové audio konektory.

Na rubu základny pod odnímatelnou krytkou najdeme dokovací konektor, který s příslušnou stanicí zajistí rozšíření především o digitální DVI-D konektor (opět spravuje čip nVIDIA). Právě nutnost krytku sejmout, odložit do připraveného prostoru ve stanici a po vyjmutí z dokovací stanice zase nasadit mi připadá zbytečně komplikovaná.

Nabídka portů a konektorů v Z13 dává jasný signál, že máme tu čest s pracovním notebookem, který už ale v určitých ohledech hraničí s multimediální třídou. Na druhou stranu však u prémiového stroje zamrzí absence jak postupně mizícího FireWire, tak hojně vídaného eSATA (případně kombinovaného) konektoru.

Displej, zvukové možnosti, datové úložiště

Displej

13,1" displej Premium X-Black ve VAIu Z13, který oproti většině notebooků zabírá až na tenký rámeček téměř celé víko, se může pochlubit skutečně silně nadstandardními vlastnostmi. Přestože se jedná o TN panel s pololesklou povrchovou úpravou a LED podsvícením, má díky 8bitové technologii opravdu výborné barevné podání i kontrast, nehledě na jemné Full HD rozlišení (1920 × 1080 bodů), které už je ale spíše honbou za co nejvyššími čísly, a tak je ve výchozím stavu zobrazení zvětšené na 125%. Displej může směle soupeřit i s panely v mobilních pracovních stanicích (udáváno 96% pokrytí Adobe RGB), přestože na úroveň IPS panelů dosáhnout samozřejmě nedokáže.

Barvy obrazovky mohou být ovládány vestavěnou utilitou, která v závislosti na činnosti mění nastavení obrazu (vzhledem ke kvalitám displeje je funkce v podstatě zbytečná; pozor jen, že se nastavení promítá i do ukládaných videí). Podsvícení panelu (a klávesnice) umí korigovat senzor okolního osvětlení nad klávesnicí, na ten však zároveň svítí displej, a tak se v úplné tmě setkáme s kontinuálně se měnícím podsvícením. Funkce se jinak chová poměrně inteligentně, tlačítky je možné měnit hladinu automatické regulace.

Víko displeje pohodlně otevřeme do nadstandardního úhlu zhruba 150¬∞ díky lemu, s trochou cviku se nám to podaří i jednou rukou. Klouby jsou válcovité, s jemným, plynulým chodem a dostatečnou tuhostí, a tak netrpí žádným třesem - v tomto ohledu si Sony jednoznačně zaslouží chválu.

Ve víku displeje je vestavěná VGA (640 × 480 pixelů) webová kamera "Motion Eye" se zelenou indikací aktivity, která má poměrně slušnou odezvu i za špatných světelných podmínek, dobrou ostrost a barevné podání.

Zvukové možnosti

Vestavěná zvuková zařízení a analogové výstupy má na starosti HD kodek Realtek přítomný v čipové sadě. Naopak digitální zvuk přenášený skrze HDMI konektor už obstarává nVIDIA.

Reproduktory ve VAIu Z13, skryté za miniaturními mřížkami nad klávesnicí, mají naprosto běžnou kvalitu přednesu, oproti standardu jsou ale o něco tišší. Mohou ale bez problému posloužit pro nenáročný poslech hudby nebo internetovou telefonii.

Vestavěný mikrofon by měl velmi dobrou kvalitu záznamu, nebýt umístěn blízko ventilátoru, jehož chodem je zvuk ovlivněný. Záznam je ovšem i přesto relativně dobrý, jen bude nutné zvýšit hlasitost.

Datové úložiště

Opravdovou chloubou VAIa Z13 je datové úložiště. V malých útrobách přístroje se skrývá 256 GB diskové pole (RAID 0, tedy bez redundance dat) složené ze čtveřice miniaturních 64 GB SSD disků Samsung (Sony nazývá Quad SSD), jejichž největší síla je v přenosové rychlosti a přístupové době - Quad SSD konfigurace dosahuje rychlosti sekvenčního čtení přes 425 MB/s při přístupové době 0,2 ms! Pokud bychom řešení porovnali s nejrychlejšími mechanickými disky, jsme v rychlosti zhruba na pětinásobku, o přístupové době ani nemluvě; oproti SSD diskům je výkon téměř dvojnásobný.

Z výroby je diskové pole rozdělené na uživatelsky přístupný 245 GB prostor (disk C:), zbylých 11 GB obsadila skrytá tovární záloha operačního systému a aplikací.

Konfigurace porovnávaných notebooků:

• Dell Vostro V130: 13,3", 1366 × 768, Intel Core i3-380UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 320 GB, 7200 ot. /min.
• Acer Aspire One 522: 10,1", 1280 × 720, AMD Ontario C50, 1 GB RAM, AMD Radeon HD 6250, HDD 250 GB, 5400 ot. /min.
• Acer Aspire Ethos: 18,4", 1920 × 1080, Intel Core i7-2630QM, 16 GB RAM, ATI Mobility Radeon HD 6850, HDD 250 GB, 5400 ot. /min.
• Lenovo IdeaPad U260: 12,5", 1366 × 768, Intel Core i3-380UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 320 GB, 5400 ot. /min.
• Lenovo L512: 15,6", 1366 × 768, Intel Core i5-520M, 3 GB RAM, ATI Mobility Radeon 545v, HDD 500 GB, 7200 ot. /min.
• Lenovo B560: 15,6", 1366 × 768, Intel Core i3-370M, 3 GB RAM, Intel HD graphics / Nvidia GeForce 310M, HDD 500 GB, 7200 ot. /min.
• Acer Travemate 8172: 11,6", 1366 × 768, Intel Core i3-80UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 640 GB, 5400 ot. /min.
• Samsung R540: 15,6", 1366 × 768, Intel Core i3-370M, 4 GB RAM, ATI Mobility Radeon HD545v, HDD 640 GB, 5400 ot. /min.
• Sony VAIO  F13: 16,4", 1920 x 1080 px, Intel Core i5-560M, 8 GB RAM, Nvidia GeForce GT 425M, HDD 500 GB/7200 ot. /min.
• Acer Aspire 5745G: 15,4", 1366 x 768 px, Intel Core i7-740M, 6 GB RAM, Nvidia GeForce GT420, HDD 640 GB, 5400 ot. /min.

Výkon, provozní hluk a chlazení

Výkon

Přestože je VAIO Z13 vysoce mobilní 13" notebook, nabízí ve své nejvyšší konfiguraci silně nadstandardní hardwarovou výbavu. Základem je výkonný dvoujádrový procesor Arrandale běžně používaný v top business strojích, Intel Core i7-640M se základní frekvencí 2,8 GHz, která se v případě menšího vytížení jader zvýší až na 3,4 GHz (při vytížení dvou jader je reálných až 3,3 GHz). Samozřejmostí je podpora Hyper Threadingu (2 vlákna na jedno jádro, "virtuální čytřjádro") a rozšířená 4 MB vyrovnávací paměť. V procesoru vestavěný paměťový řadič spravuje celých 6 GB operační paměti (DDRIII 1 066 MHz). Coby čipová sada posloužila stará známá Intel HM57.

Kromě integrovaného grafického jádra v procesoru (Intel HD) najdeme na základní desce ještě dedikovaný mainstreamový čip nVIDIA GeForce GT 330M s mírně sníženými takty jádra, který přímo vychází ze starší GT 240M, a tak nabízí 48 výpočetních jednotek a 1 GB GDDRIII paměti se 128bitovou sběrnicí.

Podpora DirectX je kvůli starší architektuře "pouze" ve verzi 10.1, obdobně jsou na tom shadery 4.1; s CUDA výpočty se počítá. Vzhledem k tomu, že nebyla použita technologie Optimus, přepínání probíhá ručně - nad klávesnicí najdeme přepínač s polohami "Speed" (dedikovaná nVIDIA; zelená dioda), "Stamina" (integrovaná Intel, rovněž zelená dioda) a "Auto" (dedikovaná při chodu na napájecí adaptér, integrovaná na baterii; modrá dioda). Při přepnutí obraz problikne a adaptér se deaktivuje, stejně jako v případě přepínání u karet ATI.

Reálně je výkon notebooku skutečně výborný, zvlášť přihlédneme-li k velikosti přístroje - díky sinému procesoru a rychlému diskovému poli je práce ve Windows skutečně bleskurychlá. Relativně silná grafická karta nabízí možnost i určitého multimediálního vyžití, starší počítačové hry spustíte s nejvyšším nastavením i v nativním rozlišení, u těch nových budete muset sáhnout po snižování detailů, případně také ke snižování rozlišení.

Provozní hluk a chlazení

Z chlazení VAIa Z13 jsem měl skutečně výborný pocit, jaký jsem už dlouho neměl - celoměděné provedení se dvěma trubicemi heatpipe a speciální mnohalopatkový ventilátor odvádí svou práci i přes kompaktní rozměry chladicího systému skutečně na výbornou.

Chlazení není ani při maximálním vytížení vyloženě hlučné, naopak se spíš rovná silnějšímu, ale stále nerušivému šumění. Při běžné práci běží ventilátor neustále, ovšem uživatel slyší (pokud vůbec) pouze slaboučké vrnění, jinak je notebook také díky SSD diskům naprosto tichý. Tichý chod však neovlivnil teploty, které jsou jak uvnitř, tak na povrchu příjemné.

Při běžné zátěži se drží procesor zhruba na 40-45¬∞C. Žádná část notebooku nepřesáhne 30¬∞C a z výdechu chlazení se line vzduch o teplotě pouhých 37¬∞C. Zatížíme-li notebook hodinou hraní počítačové hry, teploty se stále drží na příjemných hodnotách - líc základny pod 30¬∞C, pouze část klávesnice nad výdechem chlazení přesáhne tělesnou teplotu. Rub nepřekoná 35¬∞C, pouze v místě výdechu chlazení máme 44¬∞C, vyháněný vzduch má kolem 64¬∞C. Procesor nedosáhne 90¬∞C, grafický čip se drží ještě pod 80¬∞C.

Konfigurace porovnávaných notebooků:

• Dell Vostro V130: 13,3", 1366 × 768, Intel Core i3-380UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 320 GB, 7200 ot. /min.
• Acer Aspire One 522: 10,1", 1280 × 720, AMD Ontario C50, 1 GB RAM, AMD Radeon HD 6250, HDD 250 GB, 5400 ot. /min.
• Acer Aspire Ethos: 18,4", 1920 × 1080, Intel Core i7-2630QM, 16 GB RAM, ATI Mobility Radeon HD 6850, HDD 250 GB, 5400 ot. /min.
• Lenovo IdeaPad U260: 12,5", 1366 × 768, Intel Core i3-380UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 320 GB, 5400 ot. /min.
• Lenovo L512: 15,6", 1366 × 768, Intel Core i5-520M, 3 GB RAM, ATI Mobility Radeon 545v, HDD 500 GB, 7200 ot. /min.
• Lenovo B560: 15,6", 1366 × 768, Intel Core i3-370M, 3 GB RAM, Intel HD graphics / Nvidia GeForce 310M, HDD 500 GB, 7200 ot. /min.
• Acer Travemate 8172: 11,6", 1366 × 768, Intel Core i3-80UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 640 GB, 5400 ot. /min.

Bezdrátová konektivita, Napájení a výdrž

Bezdrátová konektivita

V oblasti prostředků bezdrátového spojení s okolním světem je VAIO Z13 vybavené opravdu dokonale. Kromě běžné dvojice v podobě Wi-Fi (Intel Centrino Advanced-N 6200 AGN podporující standardy 802.11a/b/g/n) a Bluetooth 2.1 (Foxconn) adaptérů dodalo Sony také 3G modem "VAIO Everywair" Qualcomm Gobi 2000 (s příjemnou ovládací aplikací WebToGo OneClick Internet), slot na kartu SIM se nachází pod baterií.

Pro přepínání bezdrátových adaptérů slouží jednak součást aplikace VAIO Smart Network (ikona v oznamovací oblasti), přítomen je i pohodlně ovladatelný hardwarový přepínač na přední hraně základny (vzhledem k velkému výstupku a jemnému chodu existuje určitá pravděpodobnost náhodného přepnutí).

Napájení a výdrž           

O napájení notebooku se stará mírně nadstandardní šestičlánková 59 Wh Li-Ion baterie vlastní výroby (309 g), která mírně vystupuje ze spodní strany notebooku. Dobíjení baterie obstarává 76 W napájecí adaptér rozumných rozměrů (váha 394 g i s kabeláží), který dokáže akumulátor za chodu plně dobít zhruba za 3 hodiny. Vzhledem k možnosti přepínat grafické karty a jednoznačně také díky kvalitní správě napájení podával notebook nadstandardní výkony v oblasti výdrže na baterii, kterou jsme testovali s integrovanou grafickou kartou.

Při nízkém zatížení nenáročnou kancelářskou prací se můžete spolehnout na více než 5,5 hodiny výdrže při spotřebě mezi 9-10 W. Nastoupí-li na řadu procházení internetu přes Wi-Fi, výdrž samozřejmě klesne, ovšem na stále příjemnou hodnotu necelých 4 hodin (běžná spotřeba 13 W, při přehrávání YouTube videa kolem 16 W). Přehrávání multimédií s vyšším jasem notebook nijak výrazněji nezatíží (běžně 15 W), výdrž se tak dostane téměř na tři a tři čtvrtě hodiny. Při plném vytížení s aktivní dedikovanou grafickou kartou stoupne spotřeba na baterii až na 52 W při výdrži jen něco málo přes hodinu.

Správce napájení VAIO Power Manager má své funkce roztroušené ve více aplikacích (od několika sekcí VAIO Control Centra až po správce napájení Windows), ovšem poskytuje nadstandardní možnosti. Jednak nabízí funkci prodloužení životnosti baterie tím, že bude nabíjena pouze do 80%, resp. 50%, dále umožňuje automatické vypínání optické mechaniky, změnu barevné hloubky zobrazení a frekvence, popř. "úsporné" pozadí plochy. Aplikace rovněž zobrazuje stav opotřebení baterie a dá vám možnost vybrat ze tří režimů chlazení (tichý, vyrovnaný a výkonný). Zajímavostí je možnost nastavit nejenom akci po zavření víka displeje, ale také po jeho otevření.

Konfigurace porovnávaných notebooků:

• Dell Vostro V130: 13,3", 1366 × 768, Intel Core i3-380UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 320 GB, 7200 ot. /min.
• Acer Aspire One 522: 10,1", 1280 × 720, AMD Ontario C50, 1 GB RAM, AMD Radeon HD 6250, HDD 250 GB, 5400 ot. /min.
• Acer Aspire Ethos: 18,4", 1920 × 1080, Intel Core i7-2630QM, 16 GB RAM, ATI Mobility Radeon HD 6850, HDD 250 GB, 5400 ot. /min.
• Lenovo IdeaPad U260: 12,5", 1366 × 768, Intel Core i3-380UM, 4 GB RAM, Intel HD graphics, HDD 320 GB, 5400 ot. /min.
• Lenovo L512: 15,6", 1366 × 768, Intel Core i5-520M, 3 GB RAM, ATI Mobility Radeon 545v, HDD 500 GB, 7200 ot. /min.
• Lenovo B560: 15,6", 1366 × 768, Intel Core i3-370M, 3 GB RAM, Intel HD graphics / Nvidia GeForce 310M, HDD 500 GB, 7200 ot. /min.

Linux, Dodávaný software, Zabezpečení a záruka, Zhodnocení

Linux

Live CD linuxové distribuce Ubuntu 10.10 bylo možné bez problému spustit, bohužel touchpad nebyl funkční. Je obecně známé, že v prostředí Linuxu není podpora pro jakékoliv přepínání grafických karet, ani v tomto případě se změna nekoná - systém ve výchozím režimu naběhne s dedikovaným čipem, v BIOSu bohužel není možné přepnout na integrovaný.

Dodávaný software

Předinstalovaným operačním systémem jsou přirozeně Microsoft Windows 7 Professional v 64bitové verzi. Sony často a rádo doplňuje své notebooky velkým množstvím zkušebních verzí aplikací či nástrojových lišt, v tomto případě se však výrobce nečekaně držel "na uzdě".

Mezi "velké" aplikace, které se na uživatele usmějí okamžitě po startu počítače, patří především užitečné Microsoft Office 2010 Starter, dále pak trial verze bezpečnostního balíku McAfee Security Suite a online zálohování Norton Online Backup. Díky přítomnosti Blu-ray mechaniky samozřejmě nesmí chybět WinDVD BR edice.

Z aplikací a utilit dodávaných přímo Sony bych vybral především přehlednou centrální správu notebooku VAIO Control Center, hodí se také diagnostické centrum napojené na záchranné rozhraní Windows, VAIO Care. Nemohu nezmínit správce síťových připojení s možností tvorby a automatického přepínání profilů VAIO Smart Network a v neposlední řadě utilitu VAIO Update, která udržuje software a ovladače od výrobce aktuální.

Zabezpečení a záruka

Z13 v oblasti zabezpečení dosahuje opravdové business úrovně díky čtečce otisků prstů (standardně umístěná nepohodlně mezi tlačítky touchpadu, navíc s poměrně výrazným zapuštěním) doplněné o bezpečnostní TPM čip. Díky tomu dokáže čtečka pracovat i mimo operační systém namísto hesel po spuštění či přístupu k pevnému disku. Ve Windows je přítomen dobře známý software Protector Suite 2009, který obsahuje rovněž správce hesel (každé heslo nutné potvrdit otiskem, přičemž odezva je nepříjemně pomalá), šifrovaný osobní trezor či vytváření šifrovaných archívů.

Při koupi je standardně k dispozici dvouletá záruka (po registraci počítače přechází na mezinárodní), kterou je možné rozšířit dokoupením servisního balíčku o jeden rok. V českých luzích a hájích žádné pokročilejší možnosti bohužel neexistují.

Zhodnocení

Sony VAIO Z13 je vysoce přenosný notebook, jehož potenciální uživatele zajímá nadstandardní výkon, avšak zároveň široké pracovní schopnosti a nízká hmotnost s minimálními rozměry. Takový uživatel navíc nehledá ryze funkční pracovní stroj, naopak chce i za velmi vysokou cenu pořídit počítač, který jej bude také reprezentovat.

V případě VAIa Z13, zástupce top třídy pracovních notebooků Sony, se na tyto požadavky skutečně dbalo, a tak počítač nabízí v třináctipalcovém těle z hliníku a karbonových vláken i na poměry velkých notebooků nadprůměrně výkonné komponenty, jimž dělá čest unikátní SSD diskové pole, nejvyšší dvoujádrový procesor Intel Arrandale či mainstreamová dedikovaná grafická karta nVIDIA, kterou lze přepnout na úspornou integrovanou.

I přes poměrně výkonné komponenty má notebook efektivní a velice tiché chlazení, které musím jednoznačně pochválit. Také ze zbytku výbavy přímo prýští pocit luxusu, ať už náš pohled spočine na výborném Full HD displeji, podsvícené klávesnici či Blu-ray vypalovačce. Pro práci na cestách zase příjemně poslouží 3G modem a slušná výdrž na baterii.

 

Leč nic není dokonalé a překvapuje mě, že i zkušené Sony se dopustilo u své chlouby několika neduhů. Předně, kvalita zpracování v několika ohledech pokulhává (viklající se baterie, povrzávající opěrka rukou) a konstrukce není nejlepší v případě displeje (karbonová vlákna jsou sice pevná, přesto je však víko měkké) a rubu notebooku, který je z plastu. Mám za to, že u prémiového stroje za necelých 90 000 Kč by se nic takového stát nemělo.

Děkuji společnosti VOR, s.r.o. za zapůjčení ateliéru a fotografické techniky, jmenovitě panu Pavlu Skálovi.

Poznámky pod čarou

Vzhledem k tomu, že Sony VAIO Z13 je v mnoha směrech skutečně unikátní notebook, na některé bližší informace nebyl v kapitolách článku prostor, proto doplním pár zajímavostí zde:

Diskové pole nazývané Quad SSD se sestává ze dvou oboustranných modulů podobných pamětem RAM, které jsou speciálně vyrobené pro Sony. Oproti běžným 2,5" mechanickým diskům zabírají méně než čtvrtinu prostoru, oproti klasickým 1,8" SSD zase polovinu. Jsou umístěné pod touchpadem.

Kvůli minimalizaci váhy a naopak maximalizaci kompaktnosti byla použita nejenom tenká (slim) optická mechanika, ovšem i tato je speciálně vyráběná pro VAIO Z13, jelikož není v klasickém pouzdře, proto se nejedná o běžnou OEM mechaniku - je zabudovaná do šasi notebooku.

S notebookem se mi ne zcela výjimečně stávalo, že systém na několik (desítek) sekund přestal naprosto reagovat (často se nehýbal ani kurzor), ale po tomto "záseku" vše opět pokračovalo, jak mělo. Vzhledem k tomu, že se mohlo jednat o nekompatibilitu s určitým software (IE9, nový Adobe Flash), problém jsem v článku nekomentoval.

Specifikace a parametry, výsledky benchmarků a testů výdrže

• Popis metodiky testování.