Souboj kompaktních bratrů: Fotoaparát BenQ GH600 vs. GH700

Ve výsledku tak nákup přístroje za několik tisíc nemusí být ideální volbou. Proč raději neinvestovat méně do kompaktu, který naopak mezi ostatními vyčnívá bohatou výbavou a doplňkovými funkcemi?

Fotoaparát Benq GH600 a GH700

Přestože nejsem fotograf, spíše technický nadšenec, dovolil jsem si zrecenzovat tuto dvojici aparátů. Moje „neznalost v oboru“ však nemusí být úplně na škodu. Dovolím si upozornit, že se nejedná o tradiční recenzi se vším všudy. Tento text má ukázat lajkům, o co přijdou, rozhodnou-li se ušetřit tisíc korun při nákupu.

Nyní už se ale pojďme podívat na fotoaparáty jako takové. Jak jsem již naznačil v úvodu, černá těla obou přístrojů jsou si podobná jako vejce vejci a už ze začátku jsem se tak obával, že rozdílů bude minimum. Výrobce však levnější model poskytuje i v jiném barevném provedení (bílý s černými prvky), a rozhodně nevypadá špatně!

GH600 a GH700. Který je který?

Tělo vypadá jako kompromis mezi zrcadlovkou a klasickým kompaktem, má střední rozměry, předsunutý objektiv a grip pro snadné držení při fotografování. I do mé poměrně velké ruky padne a při focení jsem neměl žádné špatné pocity, že bych musel ruku nějak zvláštně kloubit.

Zadní strana je z naprosté většiny okupována obrovským třípalcovým displejem. Ten je poměrně čitelný, na přímém slunci jsem však měl občas problémy s prohlížením materiálu. Klasický hledáček byste hledali marně (1:0 pro zrcadlovky). Napravo od displeje se pak nacházejí ovládací tlačítka. Jejich rozmístění je na obou aparátech stejné, funkce se však liší (ale o tom až později). Palcem jsem pohodlně dokázal dosáhnout na všechny, aniž bych musel povolit sevření gripu.

Na vrchní straně pak naleznete otevíratelný blesk. U GH600 jej budete muset otevírat svépomocí, O 1 000 Kč dražší GH700 má vyskakovací tlačítko po levé straně. Toto byl také první markantnější rozdíl mezi oběma kusy.

O technických detailech toho většinu prozradí následující tabulka:

Rozdíl, a troufnu si tvrdit naprosto nejzásadnější, se skrývá hned na prvním řádku tabulky. Zatímco GH600 používá klasický CCD snímač, u GH700 vsadil BenQ na poměrně novou technologii BSI CMOS. Zatímco tradiční CMOS trpěl nižší světelnou citlivostí, přeuspořádáním vrstev ve snímači byl tento neduh odstraněn. Různé snímací čipy se podepsaly i na minimální hodnotě ISO – zatímco u GH600 je tato hodnota 100, u GH700 stupnice začíná na 160.

Oba fotoaparáty jsou schopné zaznamenat fotografii o velikosti 16 MPx, dnešní honba za až zbytečně velkými fotkami se tak nevyhnula ani BenQu. Velikost fotografií se přitom ne zrovna příznivě odráží na kvalitě obrazu (mluvím teď o šumu).

Společná je i hodnota optického přiblížení. Předměty můžete „nazoomovat“ až jednadvacetkrát. Pokud máte nastavený automat, oba fotoaparáty se po určitém přiblížení přepnou do režimu makro. Bez makra se zaostření na bližší předměty nezdaří. Díky režimu supermakro dokáží přístroje ostřit i na opravdu malé vzdálenosti.

GH700 i díky FullHD režimu videa má mimo USB portu i HDMI. Pro prohlížení na televizi / monitoru tak nemusíte mít po ruce žádný počítač, stačí připojit přístroj. U GH600 vám nezbyde než propojit fotoaparát, nebo vyjmout SD kartu.

Aparáty jsou napájené čtyřmi tužkovými bateriemi, a světe div se, i přes obrovský displej vydrží oba až neuvěřitelně dlouho. Na čtyři nabíjecí baterie s udávanou kapacitou 2600 mAh (nabíječka hlásí u všech přibližně 2450 mAh po dobití) jsem na GH700 udělal téměř 800 fotografií (přibližně 50 jich bylo s bleskem), u GH600 jsem baterie nestihl ani vybít (cca 450 fotografií).

Úvod

Stejný přístroj, jiný firmware

Stejný přístroj, jiný firmware

Fotoaparát, to není jen černá krabička, co udělá pokaždé stejnou fotografii. Velký podíl na celkovém výsledku mají funkce, které obsahuje firmware fotoaparátu. A přestože jsou navenek přístroje téměř shodné, o firmware se to prostě říci nedá. Naopak to vypadá, že na každém dělal jiný tým vývojářů.

Než začnu vypisovat funkce, které jeden přístroj má a druhý nemá, zmíním okamžitě první věc, které si všimnete. GH600 má oproti GH700 výrazně delší odezvu na stisk tlačítka. Často jsem tak některé tlačítko zbrkle zmáčknul dvakrát, v domnění, že si prvního stisku fotoaparát nevšiml. Po čase si však člověk zvykne (pokud se každou chvíli nepřesouvá mezi jedním a druhým přístrojem).

Automatika občas "přepálí" světlá místa

GH600 je levnější a nemohl jsem se zbavit dojmu, že je opravdu vyroben pro uživatele bez jakékoli předchozí zkušenosti, nebo, chcete-li, na takové to domácí focení a na oslavách. Detekci úsměvu tak na GH600 aktivujete přímo pomocí ovládacího kříže, u GH700 budete muset nastavit příslušný režim v menu. GH700 pak nabídne i funkci autoportrét, kdy aparát prostě natočíte sami na sebe, on vás má zaznamenat, oznámit to bliknutím přisvětlovací diody a vyfotit. Nevím, jestli vypadám tak hrozně, ale takovou fotografii se mi podařilo zaznamenat jen dvakrát z přibližně 15 pokusů. Detekce úsměvu pak také není zrovna 100% (zdálo se mi, že i tři roky starý kompakt od Sony byl v tomto směru efektivnější).

Díky makru lze pohodlně zaostřit i na malé vzdálenosti

Oba BenQy mají možnost nahrávat video se zvukem. U dražšího modelu si užijete i FullHD rozlišení (1920 × 1080 px), levnější končí na 1280 × 720 px. Rozdíly najdete i u menších rozlišení – GH700 nabízí speciální režim videa s rozlišením pouhých 320 × 240 px, zato ale zvládne 240 snímků za vteřinu! Pokud pak video zpomalíte, můžete z něj mít povedené plynulé slow-motion (pomalý pohyb).

Sama společnost vyzdvihla u těchto modelů povedené noční záběry. Pokud použijete režim k tomu určený, rozhodně se dočkáte poměrně milého překvapení. Jestli máte po ruce stativ, můžete zkusit i několikasekundové časy. U GH600 se však setkáte s výrazným odšuměním – což se velice nepříjemně projeví na snímku.

Automatické ostření není vždy zcela přesné. Manuální však u obou modelů budete hledat marně

GH700 – skutečné HDR a série snímků

Automatický režim využijete ve chvíli, kdy chcete vyfotit rychlou momentku. Fotoaparát vše nastaví za vás – clonu, čas i ISO. Právě poslední jmenovaný parametr vám může ale celou fotku pokazit. Aparát se snaží zachovat minimální čas (abyste fotku nerozmazali roztřesenou rukou), a tak často nastaví vysoké ISO, což má za následek nepříjemný šum. Je to patrné zvlášť za šera či v noci.

Ačkoliv manuální ostření chybí, můžete aparáty donutit ostřit na takovou vzdálenost, kterou chcete

Máte-li na fotografii dostatek času a nemusíte se bát, že by vám objekt utekl, můžete kolečko pro nastavení režimu nastavit na M, tedy manuál. V tu chvíli je vše pod vaší kontrolou. Pokud tedy víte, jak a co nastavit, budete tento režim používat poměrně často. Při namáčknutí spouště vás přístroj upozorní, je-li snímek podsvětlený nebo naopak přesvětlený, nemusíte hned fotit a zbytečně na kartu ukládat pět nepovedených pokusů.

Opravdová legrace nastane, pokud nastavíte režim HDR. Ten vytvoří sadu fotografií, složí je dohromady a prosvětlí tmavá místa. Jedná se o opravdové HDR, nikterak jeho softwarovou náhražku (tu naleznete na GH600). Tento režim se však nehodí vždy – poměrně výrazně pak mohou ujíždět barvy, například při focení portrétu. I tak jej ale můžete použít, na kartě totiž naleznete vždy dvě fotografie – bez HDR a s HDR. Tu ošklivější pak jednoduše smažete.

bez HDR	s HDR	bez HDR	s HDR

Hrátky s hloubkou ostrosti jsou u některých kompaktů téměř nemožné, oba BenQy je však umožňují 

Další zajímavou možností je sériové snímání snímků. V základním nastavení jich je fotoaparát schopen vytvořit deset v řadě, případně i více, ale zase za cenu ztráty rozlišení. Při dobrém nasvícení jsou výsledky obstojné, jinak ale nemají zrovna nejlepší kvalitu.

Zvláštním režimem je rychlé snímání šestnácti snímků a složení v jeden jediný

GH600 – tisíc a jedna zbytečnost

Když vezmete poprvé „géhá šestistovku“ do ruky, určitě vám vadit nebude. Menu je přehledné, přístroj fotí, když má, všechno funguje. To platí ale jen do té doby, než zapnete paralelně i dražšího bratra. V tu chvíli vás práce s aparátem omrzí.

Přestože papírově by se mělo jednat o stejný displej, přišlo mi, že je o něco horší. K tomu přičtěte delší odezvu ovládacích prvků a jiné rozložení menu (respektive kompletně jiné menu) a problém je na světě.

Lomo efekt

Fotografie jsou celkově méně povedené a nemám z nich úplně dobrý pocit. Již na displeji přístroje nevypadají úplně nejlépe, v počítači se to nezlepší. Na druhou stranu, za 3 500 Kč s daní toho asi více z hardware vykřesat nešlo. Potěší alespoň existence režimů priorita závěrky nebo clony (manuál je také k dispozici).

Panorama složíte jen s GH600

Nedokonalost se snaží BenQ zamaskovat firmwarem. Trochu nepochopitelně levnější přístroj nabízí panoramatickou fotografii (složenou ze tří snímků). Po stisku tlačítka přístroj na displeji ukazuje směr, kterým se máte posunout. Praxe však nebývá vždy ideální, některé snímky na sebe zkrátka nenavazovaly.

Scénických režimů je k dispozici velké množství, nezkušeným uživatelům mohou ušetřit nějaký čas při nastavování manuálního režimu, ti zkušenější si asi raději s přístrojem pohrají. Mezi zajímavé (nebo spíše neobvyklé) bych zařadil efekty „lomo“ a tři režimy barevného akcentu (zvýraznění červené, modré nebo zelené barvy v jinak šedivé fotografii). Nejedná se však o nic, co by nešlo „dohnat“ na počítači.

Hodnocení a závěr

Závěr

Hledáte-li levnější a lehčí náhražku za digitální zrcadlovku, zkuste si jeden z těchto fotoaparátů. Oproti klasickým kompaktům nabízí výborné makro, velké přiblížení a obstojnou kvalitu fotografií.

Fotografie makra a využívání hloubky ostrosti k vylepšení snímků je největší předností těchto modelů. U makra se ale připravte na delší dobu ostření, které opravdu zabere klidně i několik sekund. Neznám horší pocit, kdy jste někde v podřepu a chcete něco vyfotit, přičemž kolena se začnou třást již po několika vteřinách. A když přístroj zrovna na potvoru nechce zaostřit vůbec, to byste s ním nejraději švihli… Po několika snímcích se však s aparátem sžijete a budete vědět, jak na něj.

Pokud potřebujete opravdu šetřit a sháníte poměrně kvalitní kompakt na občasné focení, bude BenQ GH600 dobrou volbou. I tak ale musím doporučit, abyste si raději tisícovku připlatili a sáhli po vyšším modelu.

Ten sice také má své mouchy, není jich ale rozhodně tolik a fotografické výsledky se mnohdy vyrovnají těm z levnějších zrcadlovek. I firmware mi přijde o něco propracovanější a intuitivnější. Tak či onak, za ty peníze se vyplatí oba.

Kompletní fotogalerie

 1/103 

BenQ Q600 a Q700