Úterní verdikt v duchu dřívějšího vyjádření generálního advokáta Evropského soudního dvora Yvese Bota nesouhlasí s irským úřadem pro ochranu osobních údajů (DPC), že Facebook (respektive jeho evropská kancelář v Irsku) dělá pro ochranu uživatelských dat dostatek. Čímž v podstatě odmítá dosavadní model sdílení dat mezi Evropou a USA.
Dohoda Safe Harbor, podle které byl veškerý podobný pohyb informací regulovaný jen plošně a několika vágními pravidly (navíc stanovenými již v roce 2000), se tak pod tíhou kontroverze kolem špionážního programu PRISM a dalších aktivit Národní bezpečnostní agentury USA stává víceméně neplatnou.
„Z rozsudku je zřejmé, že řešení si vyžádá výrazné změny v amerických zákonech a rozhodně více než nějakou aktualizaci systému Safe Harbor,“ píše Schrems na webu své iniciativy. Zatím je dalším krokem nové prošetření jeho stížnosti na Facebook u irského kontrolního úřadu, nicméně Schrems očekává, že v zájmu setrvání amerických IT firem na evropském trhu zapracuje benevolentnější zámořská legislativa na ochraně osobních údajů.
A stejně tak doufá, že rozhodnutí soudu do budoucna poslouží i proti ochraně před sledováním ze strany států Evropské unie. Podle něj potom běžný uživatel změnu vůbec nezaznamená, avšak jeho soukromí bude chráněno.
Nabízí se samozřejmě otázka, jestli Facebook a spol. nezkusí obejít evropské zákony například tak, že by si daná služba od každého uživatele vyžádala povolení ukládat jeho osobní data na americké servery. Tak či onak Maximilian Schrems věří, že se díky jeho vítězství u Evropského soudního dvora budou muset „americké společnosti, které prokazatelně napomáhaly USA v masové špionáži“ (vedle Facebooku zmiňuje Apple, Google, Microsoft a Yahoo) zodpovídat ze svých aktivit.
